Knihy - Moderné dejiny strana 1 z 24
zobraziť:
Šestidenní válka
První komplexní popis šestidenní války od americko-izraelského historika a diplomata Michaela B. Orena. Ačkoli arabsko-izraelská válka v roce 1967 trvala pouhých šest napjatých červnových dní, nikdy ve skutečnosti neskončila. Každá krize, která v následujících desetiletích zasáhla tento region, od jomkipurské války v roce 1973 až po současnou válku Izraele s teroristickou organizací Hamás, je přímým důsledkem těchto šesti dnů bojů. Michael B. Oren píše jako zkušený vypravěč i historik s hlubokým porozuměním faktům a motivům a rekonstruuje nejen bleskurychlé dění na bojištích, ale i zákulisní machinace, snahy o získání diplomatické a materiální podpory a samozřejmě i angažmá obou tehdejších světových supervelmocí. Šestidenní válka, jak Oren ukazuje, neznamenala jen překreslení hranic na Blízkém východě, ale také hluboký otřes v mapě politického uspořádání tehdejšího světa, vězícího ve studené válce. Po remíze v Koreji a blamáži ve Vietnamu se jednalo o jeden z prvních citelných úderů sovětskému bloku, který vyvolal reakci i v tehdejším Československu. V dnešní době, kdy dochází ke stále ostřejší a zaujatější dezinterpretaci dějin a izraelsko-arabský konflikt vyvolává emoce na všech stranách, je Orenova kniha vzácnou ukázkou poctivé historiografické práce "sine ira et studio", bez hněvu a zaujetí, čerpající z dobových, dnes již odtajněných dokumentů, i z rozhovorů s přímými účastníky tehdejších událostí.
Zapomenuté 20. století
Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006.
Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její část byla obětována mýtu o popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme.
Evropa, náš domov
Proslulý historik a novinář se již téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit. Byl svědkem revolucí v řadě „satelitů“ Sovětského svazu a jeho kontakty s inspirátory politických změn mu poskytly cenný materiál pro tuto knihu. Nabízí v ní zasvěcený pohled na proces integrace západní Evropy a na proměnu střední a východní Evropy mezi maďarskou revolucí v roce 1956 a ruskou invazí na Ukrajinu. Autor líčí, jak se Evropa vynořila z válečné zkázy, aby se demokratizovala, sjednotila a posléze zhroutila. Přibližuje období nebývalého pokroku společně s tím, jak se mnohé pokazilo, od finanční krize v roce 2008 až po současný konflikt s Ruskem. Nezastírá korupci a nesnášenlivost, které poznamenaly vstup narůstajícího počtu kandidátských států do EU. A zamýšlí se nad tím, co by mělo případné hranice rozšíření EU definovat. Současně uvádí některá ponaučení z uplynulého půlstoletí, např. neobratný a nehumánní pokus o vytvoření „pevnosti Evropa“ proti imigraci, jenž podpořil oživení rasistické krajní pravice. Kniha Timothyho Gartona Ashe je také jeho osobním příběhem poznávání a chápání Evropy.
Rebel a kráľovstvo
Na prelome tisícročí bol Adrian Hong tichým študentom Yalovej univerzity, ktorý hľadal svoje miesto vo svete. Po tom, čo si prečítal desivú správu o živote v Severnej Kórei, Uvedomil si, že našiel zmysel existencie, ktorý sa ohlasoval tak naliehavo, že bol rozhodnutý venovať mu aj svoj život.
To, čo sa začalo ako bezpečná cesta po vychodených chodníčkoch, sa čoskoro zmenilo na niečo nebezpečnejšie. Hong odcestoval do Číny, kde oklamal bezpečnostné služby a pomáhal Severokórejčanom žiadajúcim o azyl prejsť cez hranice. Medzitým Hongova tajná organizácia s názvom Čcheollimská občianska obrana začala sledovať aktivity severokórejskej vlády a jej nestabilného vládcu tretej generácie Kim Čong-una. Pri príprave plánov na exilovú vládu sa organizácia zamerala na severokórejských diplomatov, ktorí by sa dali presvedčiť, aby zbehli. Po šokujúcej vražde diktátorovho staršieho brata Kim Čong-nama za bieleho dňa v roku 2017 pomohol Hong spolu s veteránom americkej námornej pechoty Christopherom Ahnom dopraviť rodinu Kim Čong-nama do bezpečia. Hongova séria akcií vyvrcholila ozbrojenou raziou na severokórejskom veľvyslanectve v Madride – činom, ktorý dostal Ahna za mreže a z Honga spravil utečenca.
Kniha Rebel a kráľovstvo je vzrušujúcim rozprávaním o mužovi, ktorý sa obrátil chrbtom k bezpečiu, aby mohol žiť odvážne a podľa svojich zásad. Uznávaný novinár a spisovateľ Bradley Hope, ktorý v denníku Wall Street Journal odhalil množstvo podrobností o Hongových operáciách, prináša pozoruhodný príbeh o idealizme a šialenstve, arogancii a hrdinstve, v ktorom sa odohráva tajná bitka o budúcnosť najzáhadnejšieho a najznepokojujúcejšieho národa na svete.
dostupné aj ako:
Hokej a sloboda
Jedným z vrcholov studenej vojny v druhej polovici 20. storočia boli súboje československých hokejistov proti hokejovej reprezentácii Sovietskeho zväzu. Ich zápasy nikdy neboli len športovým zápolením; pre hráčov z malej krajiny uprostred Európy boli aj bojom za dušu svojho národa, žijúceho v jarme neslobody. Boli to v pravom zmysle slova súboje Dávida s Goliášom.
Kniha Hokej a sloboda rozpráva príbeh o tom, ako sa v Československu hokej stal pre milióny Čechov a Slovákov symbolom odporu proti ideologickej a vojenskej mašinérii Sovietskeho zväzu. Daný príbeh sa začína písať tesne po druhej svetovej vojne, následne sa prepletá prakticky celými modernými dejinami Československa a po roku 1993 aj dejinami Česka a Slovenska ako dvoch nezávislých a samostatných krajín. Najprv sledujeme drámu československých hokejistov v 50. rokoch, keď eštebáci a ich ruskí poradcovia rozprášili národný hokejový tím a mnohých reprezentantov v zinscenovaných súdnych procesoch odsúdili na dlhoročné tresty väzenia v krutých podmienkach jáchymovských uránových baní. Ďalej sme svedkami toho, ako československý hokej pomaly vstáva z mŕtvych a začína sa formovať jedna z najsilnejších hokejových generácií okolo odchovancov havlíčkobrodského hokeja bratov Holíkovcov a Jana Suchého, ako aj okolo budúcich veľkých hokejových hviezd, akými boli Václav Nedomanský, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík či Vladimír Dzurilla.
Po vtrhnutí do Československa polmiliónovej armády krajín Varšavskej zmluvy na čele so ZSSR v auguste 1968 sa práve tejto hokejovej generácii podarilo konečne červenú hokejovú mašinériu poraziť. Slávne víťazstvá nad Sovietmi na olympiáde v Grenobli v roku 1968 a najmä dve víťazstvá na MS 1969 v Štokholme sa stanú pevnou súčasťou moderných dejín Československa a trvalým symbolom ľudového vzdoru proti okupácii a neslobode.
S tým súvisí aj ďalšia kapitola československého hokeja, totiž úteky hokejistov do zahraničia, počnúc Václavom Nedomanským a nekončiac legendárnym útekom vari najslávnejšej bratskej hokejovej trojice na svete bratov Šťastných.
Osud to napokon zariadil tak, že dve najslávnejšie víťazstvá teraz už dvoch národných mužstiev – Čechov na ZOH v Nagane 1998 a Slovákov na MS v Göteborgu 2002 – dosiahli národné reprezentácie vo finálových dueloch akoby symbolicky práve proti Rusku.
Hokej a sloboda je knihou, ktorá dokazuje, že šport vždy súvisel s politikou a hokej v Československu dvojnásobne.
Červený hladomor
V rokoch 1932 – 1933 zomreli takmer štyri milióny Ukrajincov, ktorých nechal vtedajší režim vyhladovať. Hladomor však predstavoval len polovicu príbehu. V čase, keď na vidieku umierali roľníci, zároveň sovietska tajná polícia zaútočila aj na ukrajinské intelektuálne a politické elity. Kým sa hlad šíril, rozbehla sa ohováračská kampaň a represie namierené proti ukrajinským intelektuálom, profesorom, kurátorom v múzeách, spisovateľom, výtvarníkom, duchovným, teológom, štátnym zamestnancom a úradníkom.
Novinárka a spisovateľka Anne Applebaum detailne opisuje, ako sa to vôbec mohlo stať, kto bol za túto tragédiu zodpovedný a aké mala následky. Informácie čerpá z množstva archívnych materiálov a zo spomienok preživších, ale aj z prác ukrajinských vedcov. Ponúka svedectvá tých, ktorí prežili, a vykresľuje, čo dokážu ľudské bytosti, keď ich hlad privedie k šialenstvu. Ukazuje, ako nemilosrdne sovietsky štát využíval propagandu, aby poštval susedov proti sebe a vyhladil údajné protirevolučné živly.
Po hladomore nasledoval útok na ukrajinské kultúrne a politické vedenie. Sovietsky zväz zároveň poprel, že k hladomoru vôbec niekedy došlo. Sovietske orgány boli rozhodnuté, že Ukrajina by sa mala vzdať svojich národných ašpirácií a mala by byť pochovaná aj skutočná história krajiny spolu s miliónmi obetí. Kniha Červený hladomor je tragickou stigmou v dejinách dvadsiateho storočia, ale aj spomienkou na tých, ktorí sa stali terčom Stalinovho cieleného štátneho teroru.
dostupné aj ako:
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1943
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1989
Víte, jaké to bylo v roce, kdy jste se narodili? Kolik stál chleba, mléko nebo automobil? Co prožívali vaši rodiče? Co se dělo v kultuře nebo ve sportu? Jaká byla tehdy móda? Na jaký film se chodilo v roce, kdy jste se vdávali či ženili?
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1965
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Domoviny
Britský historik, novinár a profesor na Oxfordskej univerzite Timothy Garton Ash „žije Európou“ už viac než päťdesiat rokov. V knihe Domoviny sa vydáva na cestu povojnovým kontinentom v čase a priestore. Čerpá najmä z vlastných spomienok a poznámok o významných udalostiach, podáva živé svedectvá hlavných aktérov, vracia sa na miesta, kde sa písala história, a pripomína nám všetky triumfy a pády Európy.
Ponúka prehľad udalostí prepletených s osobnými reminiscenciami. Opisuje, ako sa Európa snažila vymaniť z vojnového pekla, aby povstala z devastácie a ruín; a aké víťazstvo zažila pri páde Berlínskeho múra, aby sa zdemokratizovala a zjednotila. Zároveň vykresľuje jedinečnú panorámu obdobia bezprecedentného pokroku a pokúša sa vysvetliť, čo všetko zlyhalo napríklad v dôsledku finančnej krízy v roku 2008 či vojny na Ukrajine.
Kniha Domoviny je ohromujúcou zmesou modernej histórie, reportáží a spomienok najvýznamnejšieho spisovateľa, ktorý sa venuje európskym záležitostiam. Rozpráva príbeh Európy v druhej polovici dvadsiateho a na začiatku dvadsiateho prvého storočia o tom, ako sa pomaly zotavovala, oslobodzovala a zjednocovala, aby sa priblížila ideálu súdržného a slobodného kontinentu, na ktorom panuje mier.
dostupné aj ako:
Utopie v Leninově zahradě
Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.
Tři sta Slováků a Čechů nastoupilo 29. března 1925 v Žilině do vlaku, aby se vydali na dlouhou dobrodružnou cestu do střední Asie. Byl mezi nimi i Amerikou zklamaný Štefan Dubček s manželkou a čtyřletým synem Alexandrem. Co je vyhnalo tak daleko? Především víra, že v Sovětském svazu zažijí to, co doma neznali – úctu k dělníkům a dostatek práce. V průběhu příštích sedmi let odešlo do dnešního Biškeku více než tisíc lidí z Československa a stvořili družstvo Interhelpo. Slovenský novinář Lukáš Onderčanin ve své historické reportáži Utopie v Leninově zahradě sleduje příběh československého družstva, které vzniklo v dalekém Kyrgyzstánu, aby pomohlo budovat Sovětský svaz. Ze střípků mnoha lidských osudů skládá poutavou mozaiku celé existence československé komuny pod štíty Ťan-šanu, která mezi lety 1925 a 1945 zažila těžké začátky, období rozkvětu, menší a větší vzpoury a nakonec definitivní rozpad. Je to kniha nejen o síle agitace, ale i skutečné moci nezničitelných snů.
Kniha Utopie v Leninově zahradě vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Miroslava Zelinského.
dostupné aj ako:
Pôvod totalitarizmu I-III, 2. vydanie
Fundamentálne dielo Hannah Arendtovej o totalitarizme patrí k najvýznamnejším knihám o politickej histórii 20. storočia. Napísala ho pod dojmom hrôz nacizmu a stalinizmu. Totalitarizmus Arendtová vysvetľuje ako nový fenomén, ktorý nie je možný vyložiť tradičnými pojmami tyrania či diktatúra. Je to veľkorysý pokus porozumieť psychologickému, sociálnemu a politickému kontextu, ktorý umožnil jeho vznik.
Práca je rozdelená do troch častí . V prvých – Antisemitizmus a Imperializmus – sa autorka zaoberá javmi, ktoré vo svojom dôsledku viedli k stavu, keď sa stal totalitarizmus možný. Tretia časť Totalitarizmus je analýzou fenoménu samotného.
Arendtová skúma a analyzuje inštitúcie a postupy totalitných hnutí dvoch skutočných foriem totalitných vlád našich čias – nacistického Nemecka a stalinistického Ruska –, pričom výstižne konštatuje, že ide o dve strany tej istej mince, nie o dve protikladné filozofie pravice a ľavice. Toto je základný kameň, od ktorého odvodzuje svoju analýzu evolučnej premeny tried na masy, úlohy propagandy vo vzťahu k netotalitnému svetu, využívania teroru, ako aj povahy izolácie a osamelosti ako predpokladov totálneho ovládnutia ľudského sveta.
Ide o jednu z najambicióznejších, ale aj najkontroverznejších prác v oblasti skúmania tohto fenoménu, ktoré sa v dejinách politickej teórie objavili. Od doby svojho vydania neprestáva inšpirovať, nútiť k zamysleniu, ale aj odmietaniu.
Konspirační teorie
Ať už jde o satanskou paniku nebo antivaxerské hnutí, přistání na Měsíci nebo aféru Pizzagate, my lidé jsme odjakživa měli ve zvyku věřit, že nám mocní lžou (a abychom si nekřivdili, občas tomu tak skutečně je). Ačkoli je ale zábava přihlásit se do skupinového chatu a potlachat si tam o takzvaném deep state (hlubokém státu), události nedávných let nám ukázaly, že některé z těchto teorií si začaly žít vlastním životem – a že naše urputná honba za pravdou může ve skutečnosti páchat škody. V Konspiračních teoriích nás Tom Phillips a Jonn Elledge berou na fascinující, pronikavé a mnohdy k popukání vtipné putování světem konspiračních teorií, starých a nových, a pokoušejí se zodpovědět klíčovou otázku naší doby: jak se odhlásit z internetových fór, kde se probírá QAnon, a začít opět věřit tvrdým důkazům?
dostupné aj ako:
Deväťdesiate roky
Bolo to dávno, no akoby sa to stalo včera: spadol Berlínsky múr a zrútili sa Dvojičky. Deväťdesiate roky boli silne medializované a asertívne sebavedomé, ale nie skreslené a deformované internetom a sociálnymi sieťami. Ich trajektóriu dokážeme presne odsledovať. Po väčšinu desaťročia bol Seinfeld najpopulárnejším a najvplyvnejším hraným televíznym seriálom. Zmenil jazyk, posunul cit pre komédiu a takmer každá náhodná epizóda mala viac divákov než finále Hry o tróny v roku 2019. Ak ste však epizódu Seinfelda zmeškali, mali ste prosto smolu. Mnohé polarizujúce témy, ktoré dominujú v súčasných rozpravách, boli už v hre, no vnímali sa skôr ako experimenty v akademických kruhoch. Stále existovali jadrové zbrane, ale nechystala sa žiadna jadrová vojna. Internet prichádzal, aj keď neochotne. V súčasnosti deväťdesiate roky dvadsiateho storočia pôsobia ako obdobie, keď sa celý svet zbláznil, ale nie až natoľko, aby sa to nedalo zvládnuť alebo napraviť. Chuck Klosterman prináša panoramatický pohľad na koniec dvadsiateho storočia a zároveň koniec čias, keď sme ešte ovládali technológie my a nie ony nás. V knihe Deväťdesiate roky opisuje vzostup internetu, popkultúrne fenomény, akými boli film Titanic či seriál Priatelia, ale aj spoločenské zmeny týkajúce sa rasy, triedy či sexuality. Analyzuje politické škandály, napríklad Clintonovu aféru s Monicou Lewinskou či predvolebnú kampaň Rossa Perota, no neopomína ani masaker na strednej škole v Columbine či proces s O. J. Simpsonom. Kniha Deväťdesiate roky je nostalgickou prehliadkou dekády, ktorá sa odohrala dávno – hoci nie až tak dávno, ako sa nám môže zdať.
dostupné aj ako:
Invázia: Zákulisie Putinovej vojny na Ukrajine
Britsko-ruský novinár a spisovateľ Owen Matthews preniká do zákulisia konfliktu, ktorý roz-pútalo Rusko na Ukrajine, počnúc chodbami Kremľa až po zákopy v Mariupole.
Rusko-ukrajinská vojna je najvážnejšou geopolitickou krízou od čias druhej svetovej vojny, no napriek tomu jadro konfliktu ostáva záhadou. Vladimir Putin sa zmenil z vypočítavého diktátora na hazardného hráča, čím vystavil svoj režim a samotné Rusko riziku zničenia. Prečo?
Owen Matthews čerpá informácie zo svojho dvadsaťpäťročného novinárskeho pôsobenia v Moskve a vezme čitateľov na cestu do histórie k otráveným koreňom konfliktu, ako aj do obdobia pandémie covidu-19, keď skrsol Putinov plán invázie poznamenaný paranojou hrozby zo Západu.
Kniha Invázia je plná svedectiev súčasných aj bývalých dôverníkov Kremľa a jeho propagan-distickej mašinérie a zajatých ruských vojakov, ktorí podávajú správy o Rusku i o tom, čo sa deje na Ukrajine. Vďaka nim sa Matthews snaží odhaliť príčiny vypuknutia vojny a zároveň rozpráva o tom, čo sa dialo počas prvých šiestich mesiacov od invázie.
Panoramatický pohľad na dôvody a potenciálne dôsledky vojny je výnimočným a neprehliad-nuteľným záznamom konfliktu, ktorý otriasol celou Európou.
dostupné aj ako:
Tartótisztek - A BM III/III. csoportfőnökség belső történetei
A kötet a Kádár-korszak politikai rendőrségének belső világát mutatja be: az állomány azonosítását követően elsőként elemzi átfogóan a Belügyminisztérium III/III. Csoportfőnökségénél tevékenykedő állambiztonsági tisztek, a "belső ellenséggel" foglalkozó állomány életpályáját és működését, szocializációs közegeit és generációs élményeit, névvel, arccal bemutatva az alezredesi rangig eljutó tiszteket.
A kötetben bemutatott tartótisztek az állambiztonsági hálózat irányítói voltak, így azonosításuk az ügy- és ügynökközpontú elbeszélések árnyalását is lehetővé teszi. Az adatgazdag elemzésekből megismerhető, hogy kik végezték a társadalom széles körű ellenőrzését, kik irányították a Kádár-korszak meghatározó politikai ügyeit és bomlasztásos akcióit. A kronologikus rendet tartó fejezetek kitérnek arra, miként élték meg a III/III-asok a Horthy- vagy a Rákosi-korszak világát, a második világháború időszakát vagy éppen az 1956-os forradalom napjait, mielőtt a belső elhárítás kötelékében találkoztak volna. Feltárulnak bennük az egyházakkal, az ifjúsági intézményekkel, az egykori politikai elítéltekkel, a kulturális élettel és a rendszerkritikus ellenzéki csoportokkal foglalkozó titkosszolgálati részlegek mindennapjai.
Miközben az elemzések rávilágítanak a történelmi örökségként ránk maradt titkosszolgálati akták töredékességére, a szervezet belső történeteinek áttekintése révén feltárulnak a kádárizmus jellegzetességei is, legyen szó otthonteremtésről, szórakozásról vagy a hétköznapi hírek kommentálásáról.
Rejtélyes vatikáni diplomácia
Azt reméltük, a kilencvenes évek délszláv háborúi után Európában nem ropognak többé a fegyverek, s nem kell aggódnunk az atombombák esetleges bevetése miatt. Ám 2022. február 24-én az orosz csapatok offenzívát indítottak Ukrajna ellen, amivel a Kreml nemcsak Európát, hanem az egész világot veszélybe sodorta. A háborúban sok tízezren vesztették életüket mindkét oldalon. Ferenc pápa igyekezett minden tőle telhetőt megtenni az öldöklés megfékezése érdekében, de a Szentszék diplomáciai lehetőségei korlátozottak. Amint a pápa egy interjúban elmondta, a Vatikánnak nincs béketerve, csak a "béke szolgája" lehet, ami azt jelenti: kapcsolatban áll a felekkel, és szükség esetén közvetít. Ferencet érték bírálatok amiatt, hogy személy szerint nem ítélte el a konfliktus kirobbantásáért Vlagyimir Putyin elnököt, de - mint a pápa rámutatott - a Vatikán Oroszországgal is fenn akarja tartani a diplomáciai csatornákat.
A mindenkori pápa a 20. század elejétől vált a megbékélés fontos hírnökévé. XV. Benedek volt az első "békepápa", aki az első világháború idején enciklikákban igyekezett elejét venni a nagyobb vérontásnak. Az őt követő XI. Piusz határozottan lépett fel a totalitárius rezsimekkel szemben. A nácizmus elleni leghatározottabb kiállásnak számított német területen, hogy a szentmiséken felolvasták az enciklikáját. A második világháború alatt szolgáló XII. Piusz sokszor hangoztatta, "igazságos békére" van szükség.
Príbehy 20. storočia - Československo: odsúdené na rozpad?
Od rozdelenia spoločného štátu Čechov a Slovákov uplynulo už 30 rokov. Kým časť spoločnosti hovorí o úspešnom príbehu dvoch národov, mnohí sa dnes kriticky pozerajú na to, ako vlastne naše spoločné dejiny vyzerali. Bolo Československo od začiatku odsúdené k rozpadu alebo by sme dnes boli úspešnejší spolu?
V prvom čísle roku 2023, tridsať rokov po vzniku samostatného Slovenska a 105 rokov po vzniku Československa, sa zamýšľame nad tým, aký vlastne bol náš spoločný štát a najmä ako ho dejiny dvakrát rozdelili. Prvýkrát takmer násilnou formou, pod nátlakom, keď išlo skôr o rozhodnutie nacistického Nemecka, než politikov v Prahe či Bratislave. A druhýkrát, keď sa bez širšej spoločenskej diskusie rozhodlo, že Česku a Slovensku bude lepšie samostatne.
V časopise nájdete aj tieto texty:
• Ukážku z knihy Pavla Kosatíka Slovenské století o tom, ako pomlčková vojna rozhádala Československo.
• Rozhovor s českým historikom Janom Rychlíkom, podľa ktorého aj na českej strane prevládala predstava, že spoločný štát je neudržateľný a treba ho rozdeliť.
• Dve rozdielne spomienky dvoch štátnikov na rozdeľovanie republiky – bývalého českého premiéra a dlhoročného šéfa českého Senátu Petra Pitharta a prvého predsedu Slovenskej národnej rady Františka Mikloška.
• Esej vydavateľa a disidenta Lászla Szigetiho nielen o tom, že Československo vnímali menšiny inými očami.
• Príbehy pamätníkov, ktorí sa pri vzniku vojnového slovenského štátu ocitli v novej krajine alebo ktorí sa na rozpad Československa dodnes pozerajú s nostalgiou aj kritikou.
Štvrťročník Príbehy 20. storočia s témou Československo: odsúdené na rozpad? ilustroval Matúš Maťátko.
Šéfredaktor: Lukáš Onderčanin
Autori textov:
Obálka a ilustrácie: Matúš Maťátko
Grafické spracovanie: Viktória Bitterová
Doplňujúce informácie: Post Bellum vydáva už 6. ročník časopisu Príbehy 20. storočia.
Putinovy války
Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu.
Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.
dostupné aj ako:
Vitajte v kategórii "Moderné dejiny" – období, ktoré zahŕňa udalosti, hnutia a myšlienky za posledných dvesto rokov. Toto je čas, keď globalizácia, technologický pokrok a sociálne reformy premenili spôsob, akým vnímame svet okolo nás.
Priblížte sa k rozhodujúcim momentom 20. a 21. storočia, od obdobia dvoch svetových vojen, studenej vojny, dekolonizácie, až po vznik a pád Berlínskeho múru, digitálnu revolúciu a výzvy súčasnej geopolitiky. Ponorte sa do hlbokých analýz o postavách, ktoré formovali tento čas.
V tejto kategórii nájdete komplexné diela, ktoré skúmajú politické hnutia, ekonomické krízy, kultúrne zmeny a technologické inovácie, ktoré ovplyvnili našu súčasnosť. Taktiež objavíte príbehy odvahy, boja za slobodu, významné prelomové chvíle a okamihy, ktoré definovali identitu národov.
