Knihy - Moderné dejiny strana 6 z 24
zobraziť:
Príbehy 20. storočia - Odboj
Tretie číslo časopisu 2019 reflektuje tému odboja jednak cez texty o Slovenskom národnom povstaní, ale snaží sa zachytiť aj odkaz odboja v dnešnom kontexte. Prináša tému odboja odrážajúceho sa v konkrétnych príbehoch ľudí, ktorí sa napríklad pripojili k SNP a prepája ich so súčasným kultúrnym a spoločenským dianím. V rozhovore so sociológom Michalom Vašečkom sa Sandra Polovková pýta nielen na reflexiu SNP, ale smeruje aj k téme občianskej spoločnosti a aktívneho občana, ktorá u nás vychádza z hodnotových tradícii odboja. Práve rozhovor s Vašečkom môže slúžiť ako kľúč k uchopeniu celej témy. Historik Ivan Kamenec vo svojom texte popisuje celistvosť povstania, upriamuje pozornosť na jeho skutočný význam, ktorý sa zaobíde bez glorifikovania, či spochybňovania. Martin Posch skúma fenomén protinacistického odboja, predovšetkým rozdielne motivácie odbojárov. Neobvyklý uhol pohľadu si zvolila Erika Meszárošová, ktorá sa venuje málo spracovanej téme žien v SNP. Reflexii SNP z kultúrneho aspektu sa venuje Barbora Vavrová skrz analýzu premien zobrazenia Povstania v slovenskej hranej filmovej tvorbe. Text politológa Tomáša Zálešáka upozorňuje na možnú a aj nežiaducu radikálnosť revolučných cieľov, ktoré - ak sa nestretnú s kompromisom s realitou - sú utópiou vedúcou k totalite. Marián Jaslovský otvára už dlhšie aktuálnu tému konšpirácií a skrz jeho vlastný príbeh boja proti nim postupne odkrýva nebezpečný mechanizmus ich fungovania. V literárnej prílohe tohto čísla nájdu čitatelia text Jána Púčeka, úryvok z knihy Mama milovala Gabčíka autorky Veroniky Homolovej Tóthovej a báseň Michala Talla - Recyklácia, ktorá vznikla v spolupráci s Dobrým trhom a Literárnym klubom.
Angažovaný kultúrno-historický štvrťročník, ktorý vydáva Post Bellum SK. Spája príbehy ľudí, ktorí trpeli alebo boli prenasledovaní počas totalitných režimov s priestorom pre reflexiu týchto príbehov v súčasnosti.
V časopise nájdete okrem príbehov pamätníkov, rozhovory s osobnosťami, reportáže, komentáre, recenzie, štúdie, literárnu prílohu a mnoho ďalšieho. Keďže časopis slúži aj ako didaktická pomôcka pre učiteľov, jeho súčasťou sú aj metodické listy, ktoré nadväzujú na publikované príbehy v časopise.
Za vizuálom stojí grafická dizajnérka Viktória Bitterová a autorom obálok je výtvarník Matúš Maťátko.
Darčekom čísla sú 2 odznaky
Príbehy 20. storočia - Jeden boh?
Druhé číslo 2019 s témou Jeden boh? skúma monoteistické náboženstvá, ich súvis s politikou a spoločenským vývojom a to aké rôzne podoby môžu mať. Politológ Tomáš Zálešák nám v rozhovore odkrýva rôznych démonov totalitných ideológií a ich prienik s tými nánoženskými. Text teológa Mira Kocúra pomenováva úlohu Mariána Kuffu ako hovorcu katolíckej cirkvi. Pohľad historičky Agáty Šústovej Drelovej na Gustava Husáka ako cirkevného reformátora dokresľuje kontext 50. rokov v Československu. To ako sa toto a aj neskoršie obdobie minulého režimu odrazilo v životoch konkrétnych ľudí si môžete prečítať v piatich príbehoch pamätníkov, medzi nimi nájdete aj príbeh biskupa Pavla Petra Gojdiča v spracovaní gréckokatolíckeho kňaza Petra Borzu. V časopise nájdete množstvo ďalších textov a ani teraz sme nevynechali metodické materiály pre učiteľov, viažuce sa k publikovaným príbehom.
Angažovaný kultúrno-historický štvrťročník, ktorý vydáva Post Bellum SK.
Spája príbehy ľudí, ktorí trpeli alebo boli prenasledovaní počas totalitných režimov s priestorom pre reflexiu týchto príbehov v súčasnosti.
V časopise nájdete okrem príbehov pamätníkov, rozhovory s osobnosťami, reportáže, komentáre, recenzie, štúdie, literárnu prílohu a mnoho ďalšieho. Keďže časopis slúži aj ako didaktická pomôcka pre učiteľov, jeho súčasťou sú aj metodické listy, ktoré nadväzujú na publikované príbehy v časopise.
Za vizuálom stojí grafická dizajnérka Viktória Bitterová a autorom obálok je výtvarník Matúš Maťátko.
Darčekom čísla sú kartičky sväté obrázky.
Proč jdou chlapi do války
Do zabíjení se v postmoderních válkách nepouštějí lidé jako ostřílení všehoschopní zabijáci, ale jako obyčejní muži, o nichž by vás to nikdy nenapadlo. Co je k tomu žene? Sociální antropolog a válečný reportér Radan Haluzík se zaměřil na etnické konflikty v bývalé Jugoslávii a na Kavkaze a mezi těmito lidmi strávil dohromady více než dva roky. Mluvil s nimi, bydlel s nimi a poznal jejich přátele, rodiny i mnohé vůdce. V této knize zachycuje bouřlivou atmosféru na samém počátku konfliktů. Při snaze pochopit jednání těchto bojovníků si všímá jejich spontaneity, prožívané euforie i vyznávané válečné estetiky. Citlivě mapuje napětí před konfliktem i velké drama v ulicích, které to vše synkreticky propojí a eskaluje. Pochopit a vysvětlit, jak říká historik holokaustu Christopher Browning, však ještě neznamená omluvit
dostupné aj ako:
Kosmonauti na prokraji smrti
„Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného,“ Arthur C. Clarke Člověk vzhlížel ke hvězdám odnepaměti, ale ještě před méně než sto lety se zdálo být oním nemožným, pro lidstvo nepřekonatelným úkolem proniknout za hranice vesmíru. Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Věhlasný popularizátor vědy Karel Pacner odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni ho svým ohromným úsilím a improvizací zvládli, ale i tragédie, kterým se nedalo zabránit. Posádka Apolla 13, na němž explodovaly životně nezbytné systémy, dokázala za pomoci odborníků na Zemi překonat všechny obtíže a vrátit se na Zemi. Neexistuje bezchybná technika, která se neobejde bez lidských obětí. Takový je zákon pokroku. Třebaže si Vladimír Komarov uvědomoval nedokonalost Sojuzu, usedl do něho – a potom bojoval o zvládnutí svého stroje a svůj život, bohužel marně. Trojice Rusů v lodi Sojuz 11 zahynula během několika vteřin, protože se předčasně otevřel odvětrávací ventil – neměla možnost bojovat o své životy. Naopak Alexej Leonov se během výstupu do volného vesmíru dostal do zapeklité situace, na kterou nebyl připraven, a přesto ji zvládl. Ponořte se do dobrodružství kosmických letů!
dostupné aj ako:
Sáhnout si do ran tohoto světa
Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství v Protektorátu Čechy a Morava. Za více než deset let se autorovi podařilo shromáždit širokou škálu archivních pramenů a vytvořit z nich obraz zápasu církve s okupační a protektorátní správou po březnu 1939, který se odrážel v jejím fungování a vnitřní struktuře. Jednotlivé kapitoly zachycují restriktivní zásahy, stěžejní oblasti církevního života a události, s nimiž se musela CČS(H) v letech 19381945 vyrovnávat. Čtenáři se tak mohou seznámit s momenty, kdy byla výrazněji ohrožena samotná existence církve. Detailně je popsán celý proces nucené změny jejího názvu. Monografie též mapuje zapojení věřících v domácím i zahraničním odboji, celou škálu sociálních aktivit nebo vztah CČS(H) k pronásledovaným Židům. Nesoustřeďuje se však pouze na území protektorátu, nýbrž ukazuje, že se změny na evropském kontinentu bolestně dotýkaly také života věřících na Slovensku nebo třeba na Těšínsku.
Posláním křesťanské církve není zůstávat izolovaným a od lidského života odděleným společenstvím. Kněz nemá právo vyznávat Boha, pokud nebere vážně bolest svých bližních. Čtenáři v knize najdou údaje o počtech usmrcených a vězněných duchovních CČS(H) v letech 19391945. Jejich jména se tak po více než 70 letech vracejí do povědomí veřejnosti.
Nacistické Německo a židé 1933-1945
Saul Friedländer, který se mimochodem narodil v Praze a unikl holokaustu, v této bohatě dokumentované knize odpovídá na otázku, jež vrhla temný stín na poválečný svět: jak mohl jeden z nejvyspělejších evropských národů vyhladit na šest milionů nevinných obětí? Dává přitom velké slovo přímým svědkům – nikoli pamětem, ty nebývají vždycky spolehlivé, ale dobovým deníkům a dopisům obětí i pachatelů, stejně jako oficiálním projevům a úředním výnosům.
První část knihy, zabývající se národně socialistickou kampaní útlaku, přináší hlasy Židů, kteří se po nástupu nacistů ocitli ve stále více děsivé realitě.
Druhá část pokrývá německou vyhlazovací politiku, která vedla k vraždě šesti milionů evropských Židů - oficiální program, který závisel na spolupráci místních úřadů a policejních útvarů, pasivitě obyvatelstva a ochotě obětí podlehnout zoufalé naději, že přežijete natolik dlouho, než uniknete německé svěráku.
Kniha Nacistické Německo a Židé je základní studiem této temné a složité historie.
Na sklade 2Ks
17,81 €
18,75 €
Pamatuješ, mami?
...v šedesátých letech lidé z Lidic, ti, co přežili, přijeli na návštěvu do Soch, podívat se na stejně tragické přeživší… Jenže ta jejich vesnice byla jediná v celých Čechách, se kterou zacházeli tak tvrdě, takže ji média velmi hýčkají. Proslavila se v celém světě kvůli Heydrichovi, esesáckému vůdci Čech a Moravy, protože Lidice byly pacifikovány za atentát na něj. Všichni znají obrázek krásného památníku, zástupu soch dětí, který tam dnes stojí. Každé zavražděné dítě tam má svou sochu… U nás byly stovky takových vesnic, tisíce dětí, mluví se obecně o všech najednou. A to není tak nosné. Protože když slyšíš: sto deset vesnic na Zamojsku, tisíce v celém Polsku, že Poláci vytrpěli po Židech nejvíc ze všech národů, nic nevidíš. To, co námi otřese, musí být konkrétní a mít své jméno.
Na sklade 1Ks
12,73 €
13,40 €
Obchodníci s lidmi
Organizovaný zločin v pozadí džihádistického terorismu
Mezi břehy Středozemního moře probíhá rafinovaná a skrytá obchodní výměna. Zbožím jsou uprchlíci ze zbídačelých a násilím zasažených zemí Evropy a Asie, obchodníky džihádisté různého ražení. Tento nový a mimořádně nebezpečný druh organizovaného zločinu se zrodil z neúspěchů západní zahraniční politiky, "války proti teroru", po 11. září 2011 a ze ztroskotání tzv. arabského jara. Obchodníci s lidmi těží z destabilizace celých států a oblastí, od severní Afriky po Levantu. Jsou propojeni s mezinárodními džihádistickými organizacemi, jako jsou různé odnože al--Qá‘idy nebo Islámský stát (Dá‘iš) v Sýrii a Iráku. Loretta Napoleoni, expertka na problematiku financování terorismu, sleduje počátky džihádistického byznysu ve formě pašování kokainu ze západní Afriky, únosů cizinců v oblasti subsaharské Afriky a poté organizovaného obchodu s uprchlíky v posledních několika letech. Kniha je založena na zkušenostech těch, kdo se podíleli na vyjednávání o výkupném za unesené Evropany, protiteroristických expertů i bývalých rukojmí teroristů. Přináší nový pohled na jedno z nejnaléhavějších témat dneška.
Temná strana národních států
V knize Temná strana národních států se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek. Srovnávacím způsobem analyzuje vyhánění a etnické čistky před první světovou válkou, resp. těsně po ní, meziválečný status quo, v němž byla vedena napříč evropskými státy debata o ochraně národnostních menšin. Velkou kapitolu představují návrh na řešení národnostních otázek na konci druhé světové války, resp. vyhnání Němců z Polska a Československa. Stranou však neponechává ani vyhánění a transfery obyvatelstva v Sovětském svazu po celé období jeho existence. Své zkoumání problému pak dovádí až do konce 20. věku v souvislosti s válkami v bývalé Jugoslávii, přičemž nalézá velké paralely těmito etnickými čistkami a etnickými čistkami na Balkáně v první polovině minulého století.
Temné stezky světlých zítřků
Jednotlivé kapitoly této knihy vznikly z pořadů jejich autorů, které v letech 2009–2013 vysílal Český rozhlas. Přesněji řečeno z těch pořadů, jejichž tématem byl komunismus, některé jeho fenomény a způsob, jakým se komunistický režim vyrovnával s různými situacemi. Autoři zastávají názor, že je nebezpečné příliš rychle zapomínat, a že i v dnešní poněkud klipovité době má smysl se zamýšlet nad příčinami již zaniklých jevů a průběhem a vyústěním dávných událostí. Ne proto, aby se neopakovaly – historie se nikdy přesně neopakuje – ale proto, abychom si všímali podobností a dokázali z nich vyvodit patřičné závěry a důsledky.
Na sklade 2Ks
13,35 €
14,05 €
Od arabskej jari po Islamský štát
Na samom počiatku v roku 2011 sa vo svetových médiách objavilo takmer fascinujúce spojenie Arabská jar. Malo ísť o sériu tzv. demokratických revolúcii v rozsiahlom regióne arabského sveta. Projekt nadväzoval na americkú intervenciu v Iraku, ktorá si vyžiadala státisíce mŕtvych. Po abesení irackého prezidenta Saddáma Husajna sa však žiadna demokracia nekonala, a preto stratégovia dvoch amerických prezidentov Georga Busha juniora a Baracka Obamu prišli s konceptom tzv. zmeny režimov. Plán zakryli falošne znejúcim heslom o arabskej jari. Vo Washingtone nadobudli dojem, že ak sa im za pomoci „širšieho“ hnutia, najmä mládeže, podarí odstrániť ďalších „diktátorov“, najmä plukovníka Muammara Kaddáfího v Líbyi, či Bašára Asáda v Sýrii, a s prižmúrenými očami budú sledovať aj pád egyptského prezidenta Husního Mubaraka, zavládne v arabskom svete pokoj a nový „demokratický začiatok“. Plán totálne zlyhal a na scéne sa čoskoro objavilo nové spojenie, tzv. Islamský štát. Irak dnes ako štát nejestvuje, Líbya má dve vlády a veľké časti územia ovládajú islamisti, v Egypte je znovu pri moci armáda, Jemen krváca, Sýria sa stále nespamätáva z občianskej vojny a Európu zaplavili milióny utečencov. A ak niečo funguje, tak sú to stredoveké monarchie v Saudskej Arábii či v Katare, podporované Západom. Autor ako novinár krajiny navštívil a podáva svedectvo o nepredstaviteľnej tragédii arabského sveta, ktorý platí daň za strategickú polohu a ropné bohatstvo.
Církev za totality - lidé a místa
Oba totalitní režimy 20. století, nacistický i komunistický, přinesly církvím a jejich zástupcům i věřícím v Československu tvrdé pronásledování. Byli odsuzováni k trestům vězení i smrti, k vysilující a zdraví ohrožující dřině v pracovních táborech, zvláště při těžbě uranu, ke všemožnému útisku, ponižování a šikanování. Materiální i kulturní hodnoty spojené s působením církevních institucí, škol a klášterů byly bezohledně ničeny. Opat tepelského premonstrátského kláštera Heřman Josef Tyl, od jehož narození uplynulo v roce 2014 sto let, patřil k těm osobnostem, které dokázaly za obou totalit obstát se ctí.
V předkládaném sborníku jsou shromážděny více než dvě desítky příspěvků, které se zaměřují na životní osudy biskupů, teologů, duchovních, řeholníků a řeholnic i aktivních věřících pod likvidačním tlakem okupačního i poúnorového režimu. Věnují se rovněž vývoji potlačovatelského a kontrolního aparátu, ústředí, odkud byla proticírkevní politika řízena, i běžné praxi krajských a okresních církevních tajemníků. V neposlední řadě usilují rozptýlit mýtus o „zlatých letech šedesátých“ jako o období uvolnění společenské atmosféry a demokratizace. Pro církve a věřící to rozhodně neplatilo, změnily se pouze formy jejich perzekuce.
Reportáž psaná na obrátce
Svět je v nevídaném pohybu. Petr Hájek, spisovatel a publicista, bývalý vicekancléř prezidenta Klause, po odchodu z Hradu založil a čtvrtým rokem rediguje webový časopis Protiproud. Čtenáři oblíbený a politickým i mediálním establishmentem nenáviděný.
Na základě dvanácti „prorockých“ textů z minulého roku se autor vrací k tomu, co se měsíc za měsícem odehrávalo. Analyzuje příčiny ostrého zvratu, k němuž ve světě po Brexitu a s Donaldem Trumpem dochází, kam se politika v roce 2017 vydá a jaké to pro nás může mít důsledky.
Pro desetitisíce čtenářů Protiproudu, ale i všechny ostatní – čtenáře jeho úspěšných knih – jde o „průvodce riskantním světem“, doplněným vtipnými kolážemi Ondřeje Höppnera. Stručný „kapesní kompas“ roku 2017, který měsíc za měsícem vede každého, komu nejsou dnešní děje lhostejné, od minulosti do blízké dramatické budoucnosti.
Útok na kasárna
Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty. Podkladem se autorovi staly především rozhovory s účastníky boje. Pro pochopení smyslu této události je načrtnuto předchozí období úporného zápasu za osvobození Kuby ze španělské a americké nadvlády. Porážka fidelistů při útoku na Moncadu byla počátkem vítězného boje a jméno Fidela Castra se stávalo symbolem odporu.
A független Ukrajna
Egy nép, amely több évszázada él Közép- és Kelet-Európa határvidékén, s amelynek csak huszonöt éve van önálló állama. Nemzetállam, amelyben a nemzetiségek is látszani akarnak. Természeti kincsek, hatalmas adottságok, a Kárpátok, a Fekete-tenger, a Dnyeper, parázs parlamenti jelenetek, forradalmak az utcán, hibridháború a végeken, tranzitállam, ütközőállam, területvesztés, népességvesztés, oligarchák, társadalmi szakadékok, csődközeli állapotok, reménytelen kutatás a magánzsebekbe vándorolt milliárdok után. A lembergi Operaház, a kijevi Aranykapu és a panel ablakán kidugott kéménycső. Magyarország legnagyobb szomszédja. Ez Ukrajna az Európai Unió és Oroszország határán. Erről szól a könyv - a negyed évszázados államiságról és annak történelmi gyökereiről.
Na sklade 2Ks
9,20 €
9,68 €
Chceli by sme Vám oznámiť, že zajtra nás aj s rodinami pozabíjajú
V apríli 1994 rwandská vláda vyzvala všetkých Hutuov, aby zabili všetkých Tutsiov. V priebehu nasledujúcich troch mesiacov bolo zabitých 800-tisíc Tutsiov v najväčšej genocíde od Hitlerovho vyvražďovania Židov. Kniha Philipa Gourevitcha je anatómiou zabíjania v Rwande, prenikavou históriou pozadia genocídy a nezabudnuteľnou správou o preživších.
Napriek tomu, že zabíjanie bolo technologicky nenáročné - vykonané prevažne mačetami -, uskutočnilo sa rýchlosťou vyrážajúcou dych. Išlo o najefektívnejšie masové vraždenie od čias, keď boli na Hirošimu a Nagasaki zhodené atómové bomby.
Gourevitch zachytáva nielen príčiny a priebeh genocídy, ale aj jej dopady na Rwandu a okolité krajiny. Podstatnou otázkou je, ako dokáže spoločnosť zložená z veľkej časti z vinníkov a ich obetí vôbec fungovať. Vypovedá veľa o šanci na vybudovanie humánneho politického zriadenia a odhodlaní ľudskej duše vo svete extrémov.
dostupné aj ako:
Největší podvod 20. století - Opravdu byli Američané na Měsíci?
Známe to všichni z každodenního života. Někdo se nás snaží o něčem přesvědčit, ale čím více tak činí, tím více mu nedůvěřujeme. Sem patří i legendární přistání Američanů na Měsíci v letech 1969 až 1972. Užitečná tradice, předávaná nám našimi rodiči, nás odjakživa učí: důvěřuj, ale prověřuj. Lunární mise jsou stále tabuizovaným tématem, které americké úřady nadále drží pod pokličkou a podporují pouze oficiální verzi. Položil si někdo otázku: Qui bono? Komu to slouží? Dosud se ještě nikdo nezabýval otázkou, co by předstíranými americkými lunárními misemi získal i druhý účastník tehdy bipolárně rozděleného světa mezi USA a SSSR…
Nikdo si dosud nedokázal představit, že i jaderné a kosmické supervelmoci mají své originální a ryze společné zájmy, které je dokáží účelově spojit, i když navenek v jiných otázkách stále zůstávají konkurenty. Je to však nikoliv výjimečná dialektika života. Ale chápu, že globální mediální obraz světa, vytvořený oběma supervelmocemi, je tak silný a trvalý, že nahlédnutí do zákulisí tohoto obrazu může být pro mnoho čtenářů těžko přijatelné. Tato kniha se o tento náhled nezaujatým pohledem pokouší.
Na sklade 2Ks
8,88 €
9,35 €
Az 1848/1849-es forradalom és szabadságharc emlékhelyei
",Esik eső karikára, Kossuth Lajos kalapjára..." - énekeljük az egyik legismertebb Kossuth nótát (legalább) március 15-én. Sohasem lesz olyan kalapom, amire ,,annyi áldás szálljon", mint az övére, de legyen egy olyan legalább, amit az ő utolsó lakhelye közelében kapni lehet. Vettem hát egy kalapot Torinóban, amit aztán Kossuth angliai partraszállásának helyszínén, Southamptonban, míg a kamerát tartottam erősen, lekapott a fejemről a szél, s gondolom, messze sodorta a tenger - ha nem is Amerikáig. Mi azonban a kormányzót oda, az, "új világba" is elkísértük - utólag, hogy útjáról beszámolhassunk a televízióban, s itt, háromrészesre tervezett sorozatunk második kötetében is.
Tudták, hogy nem csak Capuleték házát, a Júlia erkélyeként ismert helyszínt érdemes felkeresni, hanem az Osztrák-magyar temetőt is a gyönyörű Veronában? És azt, hogy Tüköry Lajos Szicília nemzeti hőse, hogy a '48/49-ben a mieinkkel harcoló angol, Guyon Richard sírja hol van Isztambulban, vagy azt, hogy Asbóth Sándor, szabadságharcunk kiváló alezredese az amerikai polgárháború tábornoka volt, majd az Egyesült Államok nagykövete Argentínában, s bár Buenos Airesben halt meg, a sírja ma Washington mellett, az Arlingtoni temetőben látogatható?! Hallottak arról, hogy Teleki Sándor egy remek övet ajándékozott Victor Hugónak, s ez ma is ott látható a Guernsey szigetén álló emlékházban? Nem? Hát akkor most kézen fogjuk Önt, kedves Olvasó, jöjjön velünk, találjuk meg együtt (újra) - e kötet segítségével - a nevezetes helyeket!" (Ráday Mihály)
Gazdasági válságok, társadalmi feszültségek, modern válaszkísérletek Európában a két világháború között
A két világháború közötti Európa komoly gazdasági, politikai és társadalmi válságokkal nézett szembe. A nyugati típusú laissez faire kapitalizmus és a vele kéz a kézben járó liberalizmus megkérdőjelezhetetlennek tűnő egyeduralma komoly csorbát szenvedett. A kialakult krízishelyzet nyomán a tudományos érdeklődés középpontjába egyre inkább az egymással szorosan összefüggő társadalmi, gazdasági és államszervezési kérdések kerültek. Jelen kötet a válság meghaladására kidolgozott különféle elméletek interdiszciplináris vizsgálatára tesz kísérletet. Középpontjában nemcsak a liberalizmus megújítása, nemcsak az etatista államkapitalizmus kísérlete, de egyben a sokszor és sokáig félremagyarázott hivatásrendi gazdasági-társadalmi berendezkedés elmélete és gyakorlati megvalósítása áll. Ennek során a munka megkülönbözteti egymástól a szolidarizmus - egyházi társadalmi tanításból kinövő - eredeti hivatásrendi koncepcióját, a hittől megfosztott autoriter újrendiséget és a mindezektől eltérő korporatív államberendezkedést. A kötet így mind az egyház társadalmi tanításának fejlődését, mind Nyugat-Európa legjelentősebb ideológusait, mind a korszak meghatározó magyar gondolkodóit bemutatja és végkicsengésében rámutat a két világháború közötti diskurzus máig élő hagyományaira.
Dr. Zachar Péter Krisztián, történész, főiskolai tanár, a Kodolányi János Főiskola Nemzetközi Tanulmányok és Történelem Tanszékének vezetője. Fő kutatási területe a 19. és 20. század politikatörténete Európában, különös tekintettel az érdekképviseleti és érdekvédelmi szervezetek létrejöttére és fejlődésére, a kamarai mozgalmak szerepére, a társadalmi érdekkiegyenlítés és a szociális partnerség történelmi hagyományaira.
Vitajte v kategórii "Moderné dejiny" – období, ktoré zahŕňa udalosti, hnutia a myšlienky za posledných dvesto rokov. Toto je čas, keď globalizácia, technologický pokrok a sociálne reformy premenili spôsob, akým vnímame svet okolo nás.
Priblížte sa k rozhodujúcim momentom 20. a 21. storočia, od obdobia dvoch svetových vojen, studenej vojny, dekolonizácie, až po vznik a pád Berlínskeho múru, digitálnu revolúciu a výzvy súčasnej geopolitiky. Ponorte sa do hlbokých analýz o postavách, ktoré formovali tento čas.
V tejto kategórii nájdete komplexné diela, ktoré skúmajú politické hnutia, ekonomické krízy, kultúrne zmeny a technologické inovácie, ktoré ovplyvnili našu súčasnosť. Taktiež objavíte príbehy odvahy, boja za slobodu, významné prelomové chvíle a okamihy, ktoré definovali identitu národov.
