Knihy - Moderné dejiny strana 5 z 24
zobraziť:
Príbehy 20. storočia - Keď súdila politika
Niektorým ľuďom zničili kariéru, rodiny. Iných dokonca pripravili o život. Napriek tomu sa niektorí nimi neoprávnene oháňajú aj v súčasnosti. Prvé tohtoročné číslo štvrťročníka Príbehy 20. storočia sa venuje politickým procesom, ktoré menili našu spoločnosť.
V časopise sa dočítate o výcviku sudcov na komunistické monsterprocesy. O väznení ľudí za nevinné vtipy alebo o tom, ako sa terčom sudcov bez paragrafov stali kňazi a ženské rády. Politické procesy na budovanie moci využíval vojnový Slovenský štát aj komunistickí politici, ktorých právo často napokon samých zomlelo. Reflektujeme tiež nový jav v súčasnej spoločnosti, kedy niektorí obvinení hovoria o sebe ako o obetiach politických procesov. Časopis dopĺňajú kultúrne recenzie a metodické listy pre učiteľov. Prečítajte si príbehy tých, ktorí týmto procesom vzdorovali, vytvárali ich alebo boli ich obeťami.
V časopise nájdete okrem príbehov pamätníkov, rozhovory s osobnosťami, reportáže, komentáre, recenzie, štúdie, literárnu prílohu a mnoho ďalšieho. Keďže časopis slúži aj ako didaktická pomôcka pre učiteľov, jeho súčasťou sú aj metodické listy, ktoré nadväzujú na publikované príbehy v časopise.
Darčekom čísla je pohľadnica.
Japonská válka - Vzestup a pád Země vycházejícího slunce 1931-1945
Reformy z doby vlády císaře Mucuhita-Meidžiho (vládl 1867–1912) zasáhly většinu oblastí života japonské společnosti a nakonec výrazně přispěly k tomu, že se říše vycházejícího slunce na prahu 20. století zařadila mezi velmoci. Modernizace vedla k aktivizaci japonské zahraniční politiky, jejíž pozornost se zaměřila především na Koreu a Čínu. Po vítězné válce s Čínou v letech 1894–1895 se definitivně prosadil japonský vliv v Koreji, kterou Tokio v roce 1910 anektovalo. Podpisem spojenecké smlouvy s Velkou Británií 30. ledna 1902 získalo důležitou podporu pro měření sil s carským Ruskem, které, stejně jako Japonsko, mělo hlavní zájem v Mandžusku na severovýchodě čínské říše. Vítězství ve válce s Ruskem v letech 1904–1905 katapultovalo Japonsko mezi velmoci, byť jeho zájmy byly zprvu omezené jen na Dálný východ. Po první světové válce se sice západní velmoci pokusily oslabit nové postavení Japonska, to se však nevzdalo svých expanzívních cílů na kontinentě. Překážkou jejich realizace byl také výrazný vzestup nacionalismu v Číně, reprezentovaný především Kuomintangem. Na prahu třicátých let 20. století se Japonsko rozhodlo prosadit své cíle v Číně silou, v roce 1931 začala první fáze jeho přímé agrese, která vyvrcholila obsazením Mandžuska. V roce 1937 Japonsko zahájilo útok do provincií jižně od Velké zdi, který vedl k obsazení významných center střední a jižní Číny. Cíle Japonska koncem třicátých let již překročily rámec Dálného východu, útok na Pearl Harbor v prosinci 1941 znamenal zahájení války se Spojenými státy, jejímž výsledkem byla drtivá porážka Japonska. Cílem této publikace je prezentovat ucelený a pokud možno vyvážený přehled vnitřní i zahraniční politiky Japonska v údobí let 1931–1945.
dostupné aj ako:
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1990
Víte, jaké to bylo v roce, kdy jste se narodili? Kolik stál chleba, mléko nebo automobil? Co prožívali vaši rodiče? Co se dělo v kultuře nebo ve sportu? Jaká byla tehdy móda? Na jaký film se chodilo v roce, kdy jste se vdávali či ženili?
Unie ve stínu brexitu
Výsledek britského referenda v červnu 2016 znamenal pro Evropskou unii silný otřes. Nemyslitelné se stalo skutkem: Unie měla poprvé v historii přijít o jeden členský stát, a to navíc stát klíčový.
Série krizí a neúspěchů, která právě dospěla k novému vrcholu, poskytla naléhavý podnět k uvědomění si, že evropská integrace se už dlouhou dobu ubírala špatným směrem.
Odvážné rozhodnutí Britů vzbudilo naděje, že se Brusel změní. Řada komentátorů náhle požadovala hluboké reformy, návrat pravomocí členským státům, rozvolnění svěrací kazajky, konec velkopanské povýšenosti unijních činitelů. Předpovídán byl přechod k vícerychlostní integraci, zeštíhlení záběru Unie na vnitřní trh a s ním úzce související oblasti, opuštění centralistické linie, jakož i ambicí vytvářet společný státní útvar a unijní lid
Tři roky se vedla velká diskuse o budoucnosti zúžené EU-27. Nyní je načase poohlédnout se po jejím průběhu a rozebrat její výsledky. Právě o tom je kniha Unie ve stínu brexitu.
Príbehy 20. storočia - Ekológia nahlas
Štvrťročník Príbehy 20. storočia prináša témy bývalých totalitných režimov, odrážajúcich sa v konkrétnych príbehoch ľudí a prepája ich so súčasným kultúrnym a spoločenským dianím.
Časopis má ambície stať sa nadčasovou súčasťou knižníc. To zdôrazňuje aj elegantná grafika a ilustrácie nášho dvorného výtvarníka Matúša Maťátka a dizajn Viktórie Bitterovej. Editorom časopisu je rešpektovaný politológ Tomáš Zálešák.
Pod názvom Ekológia nahlas, odkazujúcom na legendárnu správu Bratislava nahlas ktorá predznamenávala nežnú revolúciu, vychádza nové číslo nášho štvrťročníka Príbehy 20. storočia.
Ekológia je jednou z najväčších tém súčasnosti, ale písala aj mnohé príbehy 20. storočia. Úloha ekologických aktivistov na revolúcii v roku 1989 bola naozaj viditeľná. Disent v českom zmysle u nás fungoval len čiastkovo, ale environmentalisti mali výhodu boli v závetrí, takže sa mohli realizovať bez neustáleho dohľadu ŠtB. Mnohí z nich potom vstúpili do veľkej politiky.
Jedným z týchto osobností je Juraj Flamik, jeden z ľudí, ktorí boli pri spoločenských zmenách a zároveň je kurátorom tohto čísla (keďže každé číslo vášho štvrťročníka má inú tému, vedúci redakcie Tomáš Zálešák pri niektorých témach spolupracuje s kurátormi, teda odbornými garantmi čísla). Autorom obálky a ilustrácií je ako vždy Matúš Maťátko.
Nové číslo je zatiaľ najobjemnejšie, má okrem obálky 164 strán. Články rôznych žánrov napísala dvadsiatka autorov, nájdeme tu 5 príbehov, dva metodické listy a galériu zo zbierok SNG, ktoré vybrala a komentuje hlavná kurátorka zbierok moderného umenia SNG Lucia G. Stach. Darčekom je reprint aktivistického plagátu z roku 1989.
Atlas studené války
Zcela nová publikace s pomocí map a doprovodných textů podává nový pohled na období studené války. Občasná snaha využít tento pojem i při popisu komplikací v moderních mezinárodních vztazích svědčí o tom, jak rozhodující roli hraje i v našem současném světě. Očistná etapa historiografie mohla být zahájena po otevření archivů v bývalém komunistickém bloku. Atlas ocení všichni zájemci o historii, politiku a pro školy bude moderním studijním materiálem k dějinám 2. poloviny 20. století.
Věk zdí
Zdi, hranice a hradby, které oddělují národy a rozdělují společnosti, jsou všude na světě na vzestupu. Za posledních dvacet let jsme postavili tisíce kilometrů plotů a zábran, které přetvořily politickou mapu světa. Nejméně pětašedesát zemí, tedy více než třetina států celého světa, si na svých hranicích vybudovala nějaký druh fyzické zábrany. Polovina veškerých zdí, které vyrostly po druhé světové válce, byla vztyčena až po roce 2000. Nerodí se ovšem jen bariéry fyzické: vznikají (staro)nové sociální, kulturní, ideologické, etnické a náboženské bariéry, donedávna soudržné společnosti a komunity se štěpí. Navzdory sílící globalizaci a internetu se zdá, jako bychom dnes byli rozdělenější než kdykoli předtím. Vstoupili jsme do "věku zdí". Autor světového bestselleru V zajetí geografie ve své nové poutavé knize přináší plastický obraz našeho rozděleného světa. Popisuje a analyzuje novodobé zdi a bariéry, které rozdělují současnou Čínu, Spojené státy americké, Izrael a Palestinu, Blízký východ, indický subkontinent, Afriku, Evropu a Spojené království, přičemž objasňuje historické okolnosti, které ke vzniku těchto zdí vedly. Porozumět tomu, co nás rozdělovalo a rozděluje, je klíčem k pochopení toho, co se v dnešním světě děje a čeho se můžeme nadít v budoucnosti.
Príbehy 20. storočia - Píšu dejiny víťazi?
Štvrťročník Príbehy 20. storočia prináša témy bývalých totalitných režimov, odrážajúcich sa v konkrétnych príbehoch ľudí a prepája ich so súčasným kultúrnym a spoločenským dianím.
Časopis má ambície stať sa nadčasovou súčasťou knižníc. To zdôrazňuje aj elegantná grafika a ilustrácie nášho dvorného výtvarníka Matúša Maťátka a dizajn Viktórie Bitterovej. Editorom časopisu je rešpektovaný politológ Tomáš Zálešák.
Píšu dejiny víťazi?
Je téma najnovšieho čísla nášho časopisu Príbehy 20. storočia.
Vyberáme z obsahu:
- Interview s Ivanom Kamencom: Mnohé udalosti nemajú jasných víťazov ani porazených
- Názor Olivera Zajaca: Históriu píšu víťazi. A kto píše učebnice dejepisu?
- Skúsenosť Štefana Markuša: O strate a objave národnej identity
- Štúdia Jakuba Drábika: O nebezpečenstve historického revizionizmu
- komentáre napríklad od Maríny Závackej, Fedora Blaščáka, recenzie na filmové, divadelné, literárne diela, príbehy pamätníkov, metodické listy pre pedagógov a rodičov, výtvarné diela vybrané kurátorkou Luciou Gregor Stach a obálka s darčekom od Matúša
Darčekom čísla je plagát.
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1975
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Na sklade 1Ks
4,66 €
4,90 €
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1980
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Na sklade 1Ks
4,66 €
4,90 €
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1947
Víte, jaké to bylo v roce, kdy jste se narodili? Kolik stál chleba, mléko nebo automobil? Co prožívali vaši rodiče? Co se dělo v kultuře nebo ve sportu? Jaká byla tehdy móda? Na jaký film se chodilo v roce, kdy jste se vdávali či ženili?
Jaké rubriky v ročence najdete:
Události z domova i ze světa
Kolik co stálo
Móda
Vynálezy
Kultura
Filmy
Architektura
Sport
Kronika
Narození
Kalendářní data
Obloha (údaje o poloze Slunce, Měsíce a planet na obloze)
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1969
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1942
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1974
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili: 1984
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1955
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili 1978
Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.
Základna
V říjnu 2009 zaútočilo na americkou základnu Keating, nacházející se v těžce přístupném terénu afghánského Núristánu, přes 400 bojovníků Tálibánu. Obránců bylo několik desítek. Po celou dobu své existence byla základna kritizována za nevýhodnou pozici a rizika s ní spojená. Neústupnost stála řadu životů. Jake Tapper vykresluje v knize osudy vojáků i život jejich rodin v zázemí – ukazuje tak skutečnou tvář války v Afghánistánu.
Pozorovat, popsat, stvořit
Podle představ mnohých reformátorů měla policie fungovat automaticky. Není proto náhodou, že ke stroji byl v 18. století připodobňován i stát. Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes. Prostřednictvím policie stát spravoval své vnitřní záležitosti, a tím jim a také sobě také dával jasnější obrysy. Zatímco dosavadní literatura se věnovala především kontrole a represi, jejímž prostřednictvím habsburská monarchie reagovala na společenský vývoj po Francouzské revoluci, předmětem zájmu této knihy je policie ve smyslu rodící se veřejné správy, která vědění o obyvatelstvu státu vytvářela, zároveň však na jeho základě život obyvatel regulovala a také stimulovala. Ve Vídni, Praze i v menších českých městech sleduje práce kromě institucionálního vývoje policie především genezi úřední komunikační sítě, identifikační praktiky, ale také to, jak se prostřednictvím dohledu (re)definoval veřejný pořádek či veřejná mravnost.
Vitajte v kategórii "Moderné dejiny" – období, ktoré zahŕňa udalosti, hnutia a myšlienky za posledných dvesto rokov. Toto je čas, keď globalizácia, technologický pokrok a sociálne reformy premenili spôsob, akým vnímame svet okolo nás.
Priblížte sa k rozhodujúcim momentom 20. a 21. storočia, od obdobia dvoch svetových vojen, studenej vojny, dekolonizácie, až po vznik a pád Berlínskeho múru, digitálnu revolúciu a výzvy súčasnej geopolitiky. Ponorte sa do hlbokých analýz o postavách, ktoré formovali tento čas.
V tejto kategórii nájdete komplexné diela, ktoré skúmajú politické hnutia, ekonomické krízy, kultúrne zmeny a technologické inovácie, ktoré ovplyvnili našu súčasnosť. Taktiež objavíte príbehy odvahy, boja za slobodu, významné prelomové chvíle a okamihy, ktoré definovali identitu národov.
