Najnovšie - Moderné dejiny strana 5 z 16

Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku. Ukazuje poslední roky režimu a události roku 1989 i jejich vliv na pozdější osud zemí a světa. Aktuální letopočet se pro takovou výzkumnou práci zdá jako vhodná doba: od událostí roku 1989 vznikl už určitý odstup, na druhou stranu žije mnoho přímých pamětníků, od nichž lze získat kvalitní očitá svědectví. Autoři analyzovali vliv ekonomických, ideologických a politických faktorů (vnitřních i vnějších) na erozi a zhroucení systému, přičemž zároveň poukázali na mnoho podobností a rozdílů v průběhu tohoto procesu. Kniha se rovněž dotýká otázky kolektivní paměti o daných událostech ve všech popsaných zemích.

The Enlightenment is one of the formative periods of Western history, yet more than 300 years after it began, it remains controversial. It is often seen as the fountainhead of modern values such as human rights, religious toleration, freedom of thought, scientific thought as an exemplary form of reasoning, and rationality and evidence-based argument. Others accuse the Enlightenment of putting forward a scientific rationality which ignores the complexity and variety of human beings, propagates shallow atheism, and aims to subjugate nature to so-called technical progress. Answering the question 'what is Enlightenment?' Kant famously urged men and women above all to 'have the courage to use your own understanding'. Robertson shows how the thinkers of the Enlightenment did just that, seeking a rounded understanding of humanity in which reason was balanced with emotion and sensibility. His book goes behind the controversies about the Enlightenment to return to its original texts and to show that above all it sought to increase human happiness in this world by promoting scientific inquiry and reasoned argument. His book overturns many received opinions - for example, that enlightenment necessarily implied hostility to religion (though it did challenge the authority traditionally assumed by the Churches). It is a master-class in 'big picture' history, about one of the foundational epochs of modern times.

Taiwan je v súčasnosti vnímaný predovšetkým ako potenciálny vojenský hotspot. Túto krajinu však charakterizuje oveľa viac než len samotné riziko konfliktu s Čínou. Pred pár desaťročiami išlo o jednu z najchudobnejších krajín sveta. Dnes je Taiwan jedným z popredných svetových výrobcov v oblasti informačných a komunikačných technológií a bezkonkurenčným lídrom v globálnom priemysle s polovodičmi. Vo svete sa Taiwan prezentuje ako jediná kultúrne čínska demokracia a jeden z najvyspelejších ázijských štátov. Kniha, ktorú držíte v rukách, prináša pestrú paletu politických, ekonomických a spoločenských tém, týkajúcich sa tejto pozoruhodnej krajiny. ,,Kniha zaznamenáva strhujúci príbeh krajiny, ktorej sa napriek silnému nepriateľskému tlaku zo strany susednej veľmoci podarilo úspešne prejsť od autoritárskeho režimu k funkčnej demokracii, vybudovať modernú trhovú ekonomiku a stať sa svetovým lídrom v inováciách v oblasti informačno-komunikačných technológií. Povinné čítanie pre každého, kto chce vedieť viac o Taiwane.,, Grigorij Mesežnikov, prezident Inštitútu pre verejné otázky ,,Zrozumiteľné vysvetlenie kľúčových tém, ktoré definujú minulosť i budúcnosť Taiwanu.,, Aleš Karmazin, Univerzita Karlova

Revidované vydání vychází k 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Kniha Smrt boha smrti předkládá příběh plný odvahy a sebeobětování, ale také zrady a kruté pomsty. Autor znal dobře všechny aktéry tohoto dramatu. Vždyť to byl právě on, kdo se v knize Za Heydrichem stín z roku 1947 pokusil jako první objasnit pozadí a průběh atentátu. Původní verze této knihy je prvním uceleným dílem o atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jaroslav Andrejs podává vyčerpávajícím způsobem svědectví o jedné z nejúspěšnějších akcí československého odboje proti nacistům. Jan Kubiš a Jozef Gabčík, to jsou jména, která budou už navždy symbolizovat hrdinství ve tváři nepředstavitelnému zlu. Tato kniha nám připomíná statečné československé parašutisty, ale také jejich obětavé domácí pomocníky. Jména a osudy lidí, kteří riskovali nejen svůj život, ale i životy svých nejbližších. Lidí, pro které slovo vlastenectví nebylo jen prázdným pojmem. Stovky jich nalezly smrt a na to by se nikdy nemělo zapomenout.

1917: Cseka néven megalakul a KGB elődje, azaz a szovjet titkosrendőrség, minden idők egyik legpusztítóbb erőszakszervezete. A bosszúálló Lenintől kezdve tömeggyilkosok hosszú sora vonul fel ezen történet véres lapjain: Sztálin, Berija, Jagoda, Dzerzsinszkij, Szerov; de felsorakoznak a kettős ügynökök és a mesterkémek is. Sokak számára bizonyára újdonság lesz a Münzenberg-hálózat, a "cambridge-i ötök", a Vörös zenekar vagy a "Farewell"-ügy krimibe illően izgalmas története. Átfogó képet kapunk a Vatikánról mint kémek tanyájáról, megismerjük a II. János Pál pápa elleni merénylet hátterét, és még sok száz elképesztően izgalmas eset leírását: vagyis a 20. század történelmét.

Kniha přináší přehled o historickém dění v Evropě ve 20. století formou tzv. faktografických esejů. Autorovým záměrem je vybrat stěžejní události tohoto století, popsat je na základě zkušeností člověka, který jeho velkou část sám prožil, a reflexí minulosti tak prohloubit pochopení současnosti. Text se vyznačuje hluboce lidským přístupem k dějinným událostem, ale i důkazy autorovy velké sečtělosti a interdisciplinarity, potvrzené rozsáhlou bibliografií. Ve třech chronologicky řazených oddílech je nejprve popsáno období od sarajevského atentátu do konce samostatné republiky, poté průběh druhé světové války a konečně vše, co se po válce změnilo s důrazem na to, jakým novým hrozbám čelí lidstvo po vstupu do 21. století.

Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku, i vzhledem k Majského menševické minulosti a také literárním kvalitám a určité míře upřímnosti, se kterou zaznamenává klíčové události této pohnuté doby: vývoj sovětsko-britských vztahů, appeasement, vyjednávání vedoucí k uzavření paktu Ribbentrop-Molotov, válku a přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Autor výběru z Majského deníků Gabriel Gorodetsky vytvořil speciální českou verzi, v níž detailněji zohledňuje československou problematiku, zejména průběh a okolnosti mnichovské dohody.

From the acclaimed historian of global empire, the dramatic story of how steam power reshaped our cities and our seas, and forged a new world order Steam power transformed our world, initiating the complex, resource-devouring industrial system the consequences of which we live with today. It revolutionized work and production, but also the ease and cost of movement over land and water. The result was to throw open vast areas of the world to the rampaging expansion of Europeans and Americans on a scale previously unimaginable. Unlocking the World is the captivating history of the great port cities which emerged as the bridgeheads of this new steam-driven economy, reshaping not just the trade and industry of the regions around them but their culture and politics as well. They were the agents of what we now call 'globalization', but their impact and influence, and the reactions they provoked, were far from predictable. Nor were they immune to the great upheavals in world politics across the 'steam century'. This book is global history at its very best. Packed with fascinating case histories (from New Orleans to Montreal, Bombay to Singapore, Calcutta to Shanghai), individual stories and original ideas, Darwin's book allows us, for better or worse, to see the modern age taking shape.

U mnohých politikov dodnes existuje presvedčenie, že médiá, najmä tie verejnoprávne, by im mali slúžiť. A stať sa možno tak trochu aj ich nástrojom v politickej aréne. Soňa Gyarfášová: Médiá v službách totality. Ako si režim vytvoril vlastnú pravdu (str. 27) Haló, tu Bratislava, ozvalo sa pred 95 rokmi v rádioprijímačoch na území Slovenska. V ten rok sa začala písať história Slovenského rozhlasu na Slovensku. O tridsať rokov neskôr sa na obrazovky dostali prvé zábery Televízneho štúdia Bratislava. Verejnoprávne médiá na Slovensku teda v roku 2021 oslavovali významné výročie. Napriek desaťročiam ich existencie stále prebieha boj o ich podobu, nezávislosť a vplyv. Slovenská televízia a rozhlas aj dnes čelia spochybňovaniu ich existencie potrebujeme v čase slobodných médií a rozsiahleho mediálneho trhu verejnoprávne médiá? Prečo by malo vôbec existovať médium v područí štátu? Túto polemiku je dôležité viesť, no je takisto dôležité uvedomiť si, akú úlohu by verejnoprávne médiá mali mať. Súkromné médiá samozrejme môžu zodpovedne plniť úlohu strážcov demokracie, efektívne vedia kontrolovať politikov, informovať aj vzdelávať, no často je ich motiváciou zisk. A tak mnohé dôležité alebo menej zaujímavé informácie jednoducho vynechávajú. Nie vždy je sledovanosť či čítanosť zárukou kvality. Tu by mali ich prácu suplovať verejnoprávne médiá pre čitateľov z národnostných menšín, pre ľudí s hlbším záujmom o spoločenské problémy, pre milovníkov úzkoprofilovej kultúry. V poslednom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia za rok 2021 na to upozorňuje šéfredaktorka denníka SME Beata Balogová aj mediálny expert Braňo Ondrášik. Obaja ukazujú len neďaleko, za naše hranice, kde sa verejnoprávne médiá stávajú hlásnou trúbou vládnych garnitúr. Bývalý šéf spravodajstva STV Ján Füle vie o podobnej skúsenosti hovoriť aj priamo zo svojej práce v 90. rokoch sa myšlienka slobodnej televízie rýchlo rozplynula s príchodom Vladimíra Mečiara, ktorý STV vnímal skôr ako vlastný mocenský nástroj. Televízia a rozhlas pritom bojovali za svoju slobodu po desaťročia, napríklad v roku 1968, keď Štefan Horský vysielal niekoľko dní na rozhlasové vlny reportáže o okupácii z ilegality. Nielen jeho životnú cestu v médiách nájdete v rubrike Príbehy. O tom, ako to vyzerá, keď médiá slúžia totalitnému režimu a ako si vytvárajú vlastnú pravdu, píše v štúdii reportérka Slovenského rozhlasu Soňa Gyarfášová. Dnes, v 21. storočí, musia verejnoprávne médiá čeliť novým fenoménom aj starým výzvam. Ani dnes nie sú imúnne voči politickým zásahom či už ide o priame nátlaky na televíziu a dosadzovanie politicky pohodlných ľudí alebo o verbálne útoky politikov na novinárov. Z druhej strany je tu tlak rýchlych správ a sociálnych médií, ktoré viac prajú jednoduchým a často skresleným až konšpiračným správam. Verejnoprávne médiá by mali stáť v čele boja proti dezinformáciám v časoch, v ktorých žijeme. Šéfredaktor: Lukáš Onderčanin

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Víte, jaké to bylo v roce, kdy jste se narodili? Kolik stál chleba, mléko nebo automobil? Co prožívali vaši rodiče? Co se dělo v kultuře nebo ve sportu? Jaká byla tehdy móda? Na jaký film se chodilo v roce, kdy jste se vdávali či ženili? Jaké rubriky v ročence najdete: Události z domova i ze světa Kolik co stálo Móda •Vynálezy Kultura Filmy Architektura Sport Kronika Narození Kalendářní data Obloha (údaje o poloze Slunce, Měsíce a planet na obloze)

Víte, jaké to bylo v roce, kdy jste se narodili? Kolik stál chleba, mléko nebo automobil? Co prožívali vaši rodiče? Co se dělo v kultuře nebo ve sportu? Jaká byla tehdy móda? Na jaký film se chodilo v roce, kdy jste se vdávali či ženili?

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Víte, jaké to bylo v roce, kdy jste se narodili? Kolik stál chleba, mléko nebo automobil? Co prožívali vaši rodiče? Co se dělo v kultuře nebo ve sportu? Jaká byla tehdy móda? Na jaký film se chodilo v roce, kdy jste se vdávali či ženili?

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Kniha Historie 20. století jednoho z předních světových historiků Jeremyho Blacka přináší ambiciózní a současně přehledné a bohatě ilustrované dějiny světa ve 20. století. Zachycuje události, postavy, ideologie, kulturní proměny a dramatickou politiku této bouřlivé doby, od světových válek přes traumata dekolonizace až po technologické triumfy vesmírných závodů. Historik ve svém poutavém vyprávění zkoumá natolik různorodá témata, jako je ruská bolševická revoluce, Velká hospodářská krize, studená válka, globalizace, klimatické změny a zrod internetu. S oblibou do výkladu zahrnuje poznatky z oblasti demografie, životního prostředí, kultury a technologií, stejně jako známé politické sváry, a přináší tak nový pohled na toto nejdůležitější téma. V knize najdete pozoruhodné mapy, ilustrace i fotografie, které s mimořádnou přehledností přibližují klíčové události 20. století.

Kniha Historie 20. století jednoho z předních světových historiků Jeremyho Blacka přináší ambiciózní a současně přehledné a bohatě ilustrované dějiny světa ve 20. století. Zachycuje události, postavy, ideologie, kulturní proměny a dramatickou politiku této bouřlivé doby, od světových válek přes traumata dekolonizace až po technologické triumfy vesmírných závodů. Historik ve svém poutavém vyprávění zkoumá natolik různorodá témata, jako je ruská bolševická revoluce, Velká hospodářská krize, studená válka, globalizace, klimatické změny a zrod internetu. S oblibou do výkladu zahrnuje poznatky z oblasti demografie, životního prostředí, kultury a technologií, stejně jako známé politické sváry, a přináší tak nový pohled na toto nejdůležitější téma. V knize najdete pozoruhodné mapy, ilustrace i fotografie, které s mimořádnou přehledností přibližují klíčové události 20. století.