Knihy - Moderné dejiny strana 2 z 24
zobraziť:
Putinovy války
Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu.
Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.
dostupné aj ako:
Putinova válka
Ráno 24. února 2022 se svět změnil. Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu s cílem dobýt rozsáhlá území a násilím svrhnout její demokraticky zvolenou vládu. Desítka zpravodajů České televize sepsala unikátní válečnou kroniku největšího evropského konfliktu od druhé světové války. Jejich osobní svědectví nabízejí autentický obraz všech důležitých fází ruské agrese. Od stísněného očekávání vpádu, přes masivní invazi a její nelidské dopady na civilní obyvatelstvo, po ukrajinské protiofenzivy a osvobozování okupovaných území. Kniha nabízí detailní přehled i silné příběhy ze všech klíčových front, bombardovaného týlu, politických jednání na nejvyšší úrovni i z dění v Rusku samotném. Doplňují ji dramatické fotografie kameramanů ČT.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Edice ČT.
Invaze
24. únor 2022, den, který změnil Evropu i celý svět. V dramatickém, přesvědčivém a dechberoucím vyprávění o zlomovém okamžiku naší doby podává světoznámý reportér Guardianu a autor několika bestsellerů Luke Harding zprávu o ruské invazi na Ukrajinu z první ruky. Když Putin zahájil brutální útok proti nezávislé zemi, Harding byl přímo na místě, v Kyjevě. Nesmyslné násilí ovšem narazilo na ohromující vzdor – mimo jiné od bojujícího prezidenta Volodymyra Zelenského – a neskutečnou odvahu lidí, kteří byli a jsou připraveni riskovat vše, aby si zachovali svobodu pro sebe i svůj národ.
Kniha přináší pronikavý popis historie, kterou stále žijeme. Zaznamenává hlavní události, místa i postavy největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války. Sledujeme zvěrstva v Buči, zoufalý vzdor Mariupolu i děsivou ruskou hru v Černobylu. Máme možnost nahlédnout do zákulisí rozhodování Západu i do myšlenkových pochodů diktátora z Kremlu. Harding zachycuje klíčový okamžik dějin s otevřeností, nadhledem a neochvějným zaměřením na lidské příběhy vržené do víru monumentálního boje.
Autorem je britský novinář (*1968), spisovatel a oceněný zahraniční zpravodaj deníku The Guardian. V letech 2007 až 2011 vedl jeho moskevskou pobočku. Kreml ho vypověděl ze země jako prvního novináře od konce studené války a v létě 2022 ho zařadil na oficiální černou listinu.
Na sklade 2Ks
19,29 €
20,30 €
Stalinovy poslední dny
Strhující kniha Joshuy Rubensteina nás zavede do reality druhé poloviny roku 1952, do posledních měsíců diktátorské vlády sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ocitneme se v době vzrůstajícího napětí mezi Východem a Západem a vystupňovaných represí uvnitř SSSR. Politické procesy a antisemitské kampaně jsou v tomto období nedílnou součástí Stalinovy vražedné politiky. Nikdo netuší, že po dlouhých desetiletích stalinského teroru se schyluje k obratu. Stalinův náhlý kolaps a následná smrt v březnu 1953 byly nejen dramatické a záhadné jako celý jeho život, ale staly se také impulsem ke společenským a politickým změnám. Rubenstein ve své knize popisuje poslední měsíce Stalinova života, odkrývá dosud neznámé okolnosti jeho kolapsu a sleduje vývoj sovětských a mezinárodních událostí po jeho smrti. V novém světle ukazuje politické soupeření Beriji, Malenkova, Chruščova a dalších soudruhů, kteří si byli velmi dobře vědomi toho, co pro ně Stalinův konec znamená. S odstupem sedmdesáti let lze bez nadsázky konstatovat, že Stalinova smrt a události s ní spojené patří k zásadním milníkům v dějinách 20. století.
Egy nem mindennapi barátság - David Ben-Gurion és Konrad Adenauer
David Ben-Gurion az Izraeli Állam első miniszterelnöke, Konrad Adenauer a Németországi Szövetségi Köztársaság első kancellárja. Életútjuk nem is lehetne különbözőbb, több évtizedes távlatból nézve mégis megdöbbentő hasonlóságokat mutat. Mindketten meglehetősen idős korukban kerültek a politikai hatalom csúcsára, mindketten kulcsfigurái lettek az új államiság létrejöttének, és mindketten úttörő munkát végeztek országukon belül és a diplomáciában egyaránt. Eközben nagyon közel kerültek egymáshoz, és barátokká váltak, bár személyesen csak kétszer találkoztak.
A történész-politológus szerző párhuzamos történetekként meséli el a két kiemelkedő államférfi életét, beszámol a nem mindennapi barátságukról, részletesen bemutatja országaik történelmét, és végül felteszi a kérdést, hogy a ma embere hogyan tudja megóvni azt az értékes örökséget, amelyet ránk hagytak.
Príbehy 20. storočia - Ako spočítať dobro
Slovo filantropia môže pre mnohých pôsobiť veľmi ťažkopádne. Možno si predstavíme boháčov, ktorí cez svoje nadácie občas podporia nejaký dobročinný projekt alebo sa tak tvária. V skutočnosti je však filantropia neoddeliteľnou súčasťou zdravo fungujúcej spoločnosti. Investovať do dobra pritom nemusia len milionári, ale každý z nás – napríklad aj činmi.
Na Slovensku sa filantropia stále spája s mnohými predsudkami. Ľudia s veľkými majetkami, ktorí prispievajú na dobročinné projekty, sú často vnímaní ako podozriví. Pozitívne prípady pritom máme aj v našej histórii. V poslednom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sa preto venujeme tomu, ako môžu dary, charita či nezištná pomoc spraviť z našej spoločnosti lepšie miesto na život.
V časopise s podtitulom Ako spočítať dobro nájdete okrem iného:
- Rozhovor s novým riaditeľom Nadácie otvorenej spoločnosti Fedorom Blaščákom o tom, prečo je dôležité pomáhať, ako sa u nás budoval občiansky sektor a ako vlastne fungujú mimovládne organizácie.
- Text historika Ľudovíta Hallona o Imrichovi Karvašovi, ktorý aj vďaka peniazom pomohol zmeniť slovenské dejiny.
- Zamyslenie Lucie Paškovej o tom, prečo je dôležité darovať, ak na to máme a prečo je dobré o tom aj hovoriť.
- Šesť príbehov slovenských osobností, ktoré dokázali pomáhať už na prelome storočí, ako boli Elena Maróthy-Šoltésová či Emil Stodola.
- Komentár Fera Paulinyho, kde polemizuje o tom, v čom slovenská filantropia zaostáva za tou českou a či tu máme dostatok čestných podnikateľov, ktorí chcú meniť spoločnosť.
- Príbehy pamätníkov, ktorým pomoc nebola cudzia – či už to bol Sir Nicholas Winton, ktorý pomáhal zachrániť československé židovské deti pred nacistami alebo Boris Strečanský, ktorý po revolúcii stál aj pri základoch slovenskej filantropie.
Invasion
The first book of reportage from the front line of the Ukraine war. This is a powerful, moving first draft of history written by the award-winning Guardian journalist and #1 New York Times bestselling author of Collusion and Shadow State.
For months, the omens had pointed in one scarcely believable direction: Russia was about to invade Ukraine. And yet, the world was stunned by the epochal scale of the assault that began in February 2022. It was an attempt by one nation to devour another.
Invasion is Luke Harding’s compelling chronicle of the war that changed everything. For this breathtaking work of reportage he spent months reporting on the ground during the build up to the conflict and afterward; his book tells of the initial days of shock and panic, the grim reality of this ongoing war, and the unheard human stories behind the headlines. Invasion also offers insightful portraits of the the war's two great personalities. One, Volodymyr Zelenskiy, is an actor-turned-president who rallied support on a global stage. The other, Vladimir Putin, is a dictator who dwells in a strange and unreachable realm. Harding examines the ideological, religious and personal reasons behind Putin's decision to invade. And he confronts a crucial question: which side will prevail in this terrible war?
With the ripple effects of the largest armed conflict in Europe since 1945 already being felt beyond Ukraine and Russia’s borders, it is more vital than ever to understand how the situation on the front line will have profound effects for us all. Written in Luke Harding’s starkly transfixing style, Invasion makes for essential reading.
Čas vlkov
Nemecko 1945: krajina v troskách. Z miest sa stali ruiny a viac než polovica obyvateľov žije tam, kde nepatrí alebo netúži byť. Ako sa z takéhoto chaosu dá znovu vybudovať fungujúca spoločnosť?
V zbombardovanom Berlíne sa novinárka a členka odboja Ruth Andreas-Friedrich zohrieva pri provizórnej piecke a do denníka zaznamenáva, ako mesto zachvátilo šialenstvo očakávania a pracovitosti. Američania vysielajú Hansa Habeho, židovského novinára a vojaka americkej armády, do prvej línie psychologickej vojny, ktorej úlohou je založiť novinové impérium a pokúsiť sa zmeniť nemecké myslenie. Filozofka Hannah Arendt sa vracia do krajiny, z ktorej utiekla, a s prekvapením zisťuje, že jej obyvatelia sú síce posadnutí túžbou po novom začiatku, no pri zmienke o holokauste mlčia.
Kniha Čas vlkov zobrazuje fascinujúcu panorámu národa, ktorý sa ocitol na križovatke monumentálnych zmien. Roky 1945 až 1955 boli hrubou a surovou dekádou, no ukázali sa ako rozhodujúce obdobie pre ďalšiu budúcnosť Nemecka. Autor ponúka strhujúci portrét skorumpovanej, demoralizovanej a súčasne slobodnej spoločnosti.
dostupné aj ako:
Dejiny 20. storočia: Konflikty, technológie a rokenrol
Kľúčové udalosti minulého storočia pútavo a prehľadne
Táto bohato ilustrovaná kniha prináša ambiciózne a prehľadne podanú históriu sveta v dosiaľ najrýchlejšie sa meniacom storočí. Zachytáva udalosti, postavy, ideológie, kultúrne premeny aj dramatickú politickú scénu týchto turbulentných čias od dvoch svetových vojen cez traumy z dekolonizácie až po technologické triumfy vesmírnych pretekov.
Popredný svetový historik Jeremy Black sa vo svojom podmanivom rozprávaní zaoberá rôznorodými témami, ako sú ruská revolúcia, veľká hospodárska kríza, studená vojna, globalizácia, klimatické zmeny či zrod internetu. Do svojho pútavého výkladu zahŕňa poznatky o životnom prostredí, demografii, kultúre a technológiách, rovnako ako známe politické spory, pričom prináša nový pohľad na tieto témy.
Texty dopĺňajú prehľadné mapy, ilustrácie a fotografie, ktoré dokresľujú kľúčové udalosti minulého storočia.
Z anglického originálu preložila Barbora Andrezálová.
Príbehy 20. storočia - Kam patrí Slovensko?
Je možné byť mostom medzi Východom a Západom, byť neutrálny alebo je naše prozápadné smerovanie pevne zakotvené? V najnovšom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sme sa pozreli na to, kde je v týchto turbulentných časoch miesto Slovenska vo svete. Aj prieskumy verejnej mienky totiž ukazujú, že tu prevláda veľmi váhavý pohľad na orientáciu Slovenska.
Naše kultúrne aj historické väzby sa pritom neorientujú výhradne na východ – boj o samostatný štát sa odohral aj v Spojených štátoch a na Západe dnes pôsobí množstvo našich úspešných krajanov. Západ dnes nie sú len politické floskuly, ale najmä súbor hodnôt, ku ktorým by sa nemala žiada demokratická krajina mať problém prihlásiť.
Byť súčasťou Západu neznamená slepo prikyvovať na všetko, čo naši spojenci spravia a nekriticky pristupovať k politike a jej predstaviteľom. Ako súčasť Západu máme priam povinnosť kriticky myslieť, upozorňovať na prešľapy a obraňovať demokraciu. Byť členom klubu takisto neznamená, že demokracia, právny štát či ľudské práva tu nemôžu byť ohrozené. Je však väčšia šanca, že v tejto geopolitickej bubline bude tento boj za práva víťazný. V štátoch, ktoré sa sami vyhradzujú voči Západu a prezentujú ho ako zhnitú civilizáciu, je boj za demokraciu, rovnosť a slobodu často už dopredu prehratý.
V časopise s podtitulom Kam patrí Slovensko? nájdete okrem iného:
•Rozhovor s diplomatom a sociológom Martinom Bútorom nielen o tom, ako musel vo Washingtone presviedčať, že Slovensko má ambície a vie sa dostať z medzinárodnej izolácie.
• Spomienky diplomata a bývalého ministra medzinárodných vzťahov SR Pavla Demeša na začiatky slovenskej diplomacie.
• Text historika Róberta Letza o tom, aké miesto mali americkí Slováci v boji za samosprávu Slovenska po 1. svetovej vojne.
• Na fenomén geopolitiky, Západu a popkultúry sa v kultúrnej rubrike pozreli aj Alexandra Jurišová v recenzii kníh o svetových vlajkách a Juraj Malíček pri spomienke na vplyv západnej popkultúry počas socializmu.
• O geopolitike, Únii a spojenectvách sú aj príbehy pamätníkov – či už to je bývalá ministerka zahraničných vecí USA a rodáčka z Česka Madeleine Albrightová, bývalý poslanec František Šebej alebo úspešná klaviristka Elena Letňanová, ktorá sa po úteku z totality presadila až za oceánom.
• Umeleckú prílohu tentokrát tvorí text o slovenských koreňoch azda najznámejšieho popartového umelca sveta, Andyho Warhola.
Atentáty na Hitlera
Spiknutí mnoha osob, ale i jednotlivci, kteří se postavili čelem k nebezpečí s jediným cílem – zlikvidovat Adolfa Hitlera.
Během svého politického života se Adolf Hitler stal cílem řady připravovaných atentátů, z nichž se některé uskutečnily, ale všechny skončily neúspěchem. Zejména dva jsou všeobecně známé: výbuch bomby v mnichovské pivnici Bürgerbräukeller v roce 1939 a Stauffenbergův pokus označovaný jako Valkýra a provedený ve Vlčím doupěti 20. července 1944. Mnoha dalším se dostalo méně pozornosti – až doposud.
John Grehan se v této knize zabývá známými plánovanými nebo zvažovanými atentáty na Hitlera od Chicaga po Londýn a od Švédska po Ukrajinu, z nichž některé historici ještě nepředstavili široké veřejnosti.
Ti, kdo chtěli Hitlerův život předčasně ukončit, navrhovali nejrůznější způsoby, jak to provést, a Hitler si byl nebezpečí, které hrozilo za ohbím každé silnice, na železniční trati, v jakékoliv budově, a dokonce i od každého jednotlivce, dobře vědom. Výsledkem bylo, že vůdce byl ve dne v noci obklopován obrovským a několikaúrovňovým bezpečnostním aparátem. Navzdory tomu a s vědomím rizika, kterému čelili, se mnozí pokoušeli německého vůdce zabít a některým se to málem podařilo. Přesto Hitler přežil, často jen o minutu nebo milimetr, aby nakonec zemřel vlastní rukou.
Tato spiknutí a konspirace jsou podrobně popsány v této knize spolu s unikátní sbírkou fotografií řady míst plánovaných či skutečných atentátů. Vše se dozvíte v této fascinující kolekci obskurních, bláznivých i pečlivě promyšlených pokusů o atentát na Hitlera.
Ruce světové revoluce ( I.+ II. sv.)
O prvním globálním teroristovi Iljiči Ramírezovi Sánchezovi, řečeném Carlos, bylo známo, že se v 70. a 80. letech 20. století pohyboval po střední a východní Evropě. Praha, Berlín, Budapešť, Sofie a zřejmě i Bukurešť byly hlavními městy států sovětského bloku, kde bylo Carlosovi i jeho teroristické skupině umožněno podnikat útoky a udržovat rozsáhlou síť extremistů. Až dosud však nebyla – snad kromě východního Německa a částečně Maďarska – známa jeho konkrétní činnost v těchto zemích a opatření komunistických bezpečnostních složek. Edice přináší několik set dokumentů z provenience operativních správ československé Státní bezpečnosti o rozpracování Carlose a členů jeho skupiny, o schůzkách s členy dalších teroristických skupin, jejich sledování po pražských ulicích a odposlouchávání v hotelu InterContinental.
Príbehy 20. storočia - Dejiny v šálke kávy
Som kaviarenský povaľač a nehanbím sa za to, napísal v roku 2013 Milan Lasica. Kaviarne sa totiž stali fenoménom spoločenského života na celom svete. V najnovšom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sme preto nazreli do života kultových bratislavských kaviarní v 20. storočí, do zvykov v pohostinstvách aj podnikov, kde sa tvorili dejiny.
Kaviarne, podniky, krčmy či viechy sa stali súčasťou našej spoločnosti a formovali ju rovnako ako vzdelávacie inštitúcie, divadlá či politické ustanovizne. Aj pri šálke kávy, krígli piva či poháriku vodky sa tvorili naše dejiny a zanechali hlbokú stopu na pamäti národa. Preto sme sa rozhodli toto číslo štvrťročníka Príbehy 20. storočia venovať kaviarni.
Tej tradičnej, kde sa v uliciach Bratislavy a iných miest roky schádzali štamgasti, intelektuáli aj umelci. Tej metaforickej, ktorú mal v zuboch komunistický režim a na ktorú sa dnes útočí ako na skupinu ľudí, ktorí od šálok hipsterskej kávy údajne nerozumejú problémom bežných Slovákov. A tiež tej prenesenej, ktorá už ani nie je kaviareň, ale skôr pohostinstvo či krčma, kde sa názory potúžené alkoholom šíria intenzívnejšie, niekedy agresívnejšie, no s o to väčším oduševnením.
To všetko prostredníctvom príbehov odborníkov, novinárov, umelcov aj pamätníkov.
V časopise s podtitulom Dejiny v šálke kávy nájdete okrem iného:
- Rozhovor s Jánom Kamenistým, kde hovorí o tom, do ktorých kultových kaviarní a krčiem chodili známi slovenskí politici či literáti aj ako sa čašníci správali k stálym hosťom.
- Príbehy vzniku, zlatej doby a pádu legendárnych bratislavských kaviarní z pera etnológa Petra Salnera.
- Spomienky Maroša Pavúka, zakladateľa alternatívneho hudobného klubu Bombura v Brezne, ktorý sa musel potýkať v 90-tych rokoch aj s mafiou.
- Komentár Laca Oravca o tom, kto je to vlastne tá metaforická bratislavská kaviareň a ako sa z toho výrazu stalo hanlivé označenie.
- Už tradične v časopise nájdete príbehy pamätníkov, ktorých život bol spätý s podnikmi, kaviarňami či pohostinstvami, ako aj metodické listy určené pre pedagógov či rodičov.
- Časopis uzatvára umelecké stvárnenie kaviarní vo výbere kurátorky Lucie G. Stach.
Číslo o tom, ako sa pri poháriku, šálke kávy či čaši vína menili malé aj veľké dejiny, opäť ilustroval Matúš Maťátko. Prečítajte si ho aj vy, ideálne práve v prostredí kaviarne!
Na sklade 2Ks
5,70 €
6,00 €
Napló (1895-1904) - Válogatás
Izrael államát a pesti Dohány utcában született Herzl Tivadar (1860-1904) álmodta meg. Annak a Deák téri evangélikus gimnáziumnak a tanulója volt, ahol még élénken élt Kossuth Lajos és a többi '48-as forradalmár emléke. Herzl az ő hatásukra vált a nemzeti gondolat elkötelezett hívévé. Zsidó volt és magyar. Újságíróként Párizsban dolgozott, és így testközelből élte meg a hírhedt Dreyfus-ügyet. Meggyőződésévé vált, hogy a zsidók üldöztetésére saját nemzetállamuk megteremtése a megoldás. Erre tette fel az életét. Álmából 1948-ban valóság lett. Megalakult Izrael. Herzl Tivadar államalapítóvá vált.
Odtajněno! Atomová bomba i na Prahu?
Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let. Týkají se toho, kdy američtí prezidenti při mezinárodních krizích zvažovali jako první použít jadernou bombu proti SSSR a jeho socialistickým satelitům. Prvním případem byla tzv. berlínská krize v roce 1948. Na seznamu cílů byly i objekty v tehdejší Československé republice včetně Prahy. Dalšími okamžiky podobných úvah byly v době korejské a vietnamské války, suezské krize, dvojí války v Libanonu a další až do roku 1975.
V knize jsou zpracována všechna i tajná jednání o tom, jaké záruky bezpečnosti a její nezávislosti poskytnou nově vzniklé Ukrajinské republice, pokud se zřekne jaderných zbraní, rozmístěných na jejím území – a v té době byla Ukrajina třetí nejsilnější jadernou mocností. Autor vychází též z osobních svědectví, protože v té době žil v Kyjevě a přátelil se s ukrajinskými prezidenty a ministrem zahraničí Anatolijem Zlenkem, který ho podrobně informoval o probíhajících jednáních i ukrajinském odporu proti takové dohodě.
Odtajněné materiály se však dotýkají i let 1990 až 1994 a týkají se dokumentů a tajných jednání o tom, jak západní mocnosti ujišťovaly tehdejší ruské prezidenty Michaila Gorbačova a Borise Jelcina, že se NATO nerozšíří ani o píď směrem na východ a zajistí rovnoprávné začlenění tehdejší Ruské federace do evropských struktur včetně nabídky na členství v severoatlantickém paktu.
The Modem World
Fifteen years before the commercialization of the internet, millions of amateurs across North America created more than 100,000 small-scale computer networks. The people who built and maintained these dial-up bulletin board systems (BBSs) in the 1980s laid the groundwork for millions of others who would bring their lives online in the 1990s and beyond. From ham radio operators to HIV/AIDS activists, these modem enthusiasts developed novel forms of community moderation, governance, and commercialization. The Modem World tells an alternative origin story for social media, centered not in the office parks of Silicon Valley or the meeting rooms of military contractors, but rather on the online communities of hobbyists, activists, and entrepreneurs. Over time, countless social media platforms have appropriated the social and technical innovations of the BBS community. How can these untold stories from the internet's past inspire more inclusive visions of its future?
Ostrov kľúč
Hneď za Sochou slobody sa otvára brána do Ameriky. Má podobu maličkého ostrova, z ktorého do vysneného raja vedie len uzučký drevený mostík. Ako sa tam pomestia všetci tí ľudia so svojimi ťažkými batožinami a obrovskými snami?
Poľská reportérka Małgorzata Szejnert nás so sebou berie na ďalekú cestu. Prejdeme s ňou celý oceán, aby sme napokon zakotvili na brehu legendárneho Ellis Islandu pri pobreží New Yorku.
Od konca devätnásteho storočia až do päťdesiatych rokov dvadsiateho storočia sa tu nachádzala imigračná stanica, tesná brána, za ktorou bolo možné žiť svoje sny.
Do Ameriky tadiaľto prúdili davy ľudí, ktorým doma chýbal chlieb, bezpečnosť či sloboda. Na lodiach všemožných romantických mien sem prichádzajú Nemci, Škandinávci, Íri, Francúzi, Holanďania, Poliaci, Taliani, Gréci, Slováci, Česi, Rusi i Židia rôznej štátnej príslušnosti. Väčšina z nich tu strávi najviac pár hodín. Tí, ktorí nemali toľko šťastia, prežili tu častokrát aj niekoľko mesiacov, dlhú karanténu a nekonečné vyšetrenia. Nemálo však bolo aj tých, ktorí sa hneď museli vydať na cestu späť.
Tam, kde sa končí Americký cisár Martina Pollacka, začína sa Ostrov kľúč Małgorzaty Szejnert. Tieto knihy sú ako dve rôzne kapitoly toho istého príbehu. Príbehu o Európe, Amerike a obrovskej túžbe žiť dobrý a slušný život.
Małgorzata Szejnert sa však nezaujíma len o osudy imigrantov. Rovnako ju zaujímajú aj príbehy zamestnancov imigračnej stanice, lekárov, sestier, opatrovateliek či komisárov. Pred nami sa otvára veľkolepá freska jedného maličkého ostrova, ktorý navždy zmenil tvár Ameriky.
Výnimočná kniha Ostrov kľúč vychádza v preklade Karola Chmela.
dostupné aj ako:
1989 - Podzim národů
Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku. Ukazuje poslední roky režimu a události roku 1989 i jejich vliv na pozdější osud zemí a světa. Aktuální letopočet se pro takovou výzkumnou práci zdá jako vhodná doba: od událostí roku 1989 vznikl už určitý odstup, na druhou stranu žije mnoho přímých pamětníků, od nichž lze získat kvalitní očitá svědectví. Autoři analyzovali vliv ekonomických, ideologických a politických faktorů (vnitřních i vnějších) na erozi a zhroucení systému, přičemž zároveň poukázali na mnoho podobností a rozdílů v průběhu tohoto procesu. Kniha se rovněž dotýká otázky kolektivní paměti o daných událostech ve všech popsaných zemích.
Ázijský šampión
Taiwan je v súčasnosti vnímaný predovšetkým ako potenciálny vojenský hotspot. Túto krajinu však charakterizuje oveľa viac než len samotné riziko konfliktu s Čínou. Pred pár desaťročiami išlo o jednu z najchudobnejších krajín sveta. Dnes je Taiwan jedným z popredných svetových výrobcov v oblasti informačných a komunikačných technológií a bezkonkurenčným lídrom v globálnom priemysle s polovodičmi. Vo svete sa Taiwan prezentuje ako jediná kultúrne čínska demokracia a jeden z najvyspelejších ázijských štátov. Kniha, ktorú držíte v rukách, prináša pestrú paletu politických, ekonomických a spoločenských tém, týkajúcich sa tejto pozoruhodnej krajiny.
,,Kniha zaznamenáva strhujúci príbeh krajiny, ktorej sa napriek silnému nepriateľskému tlaku zo strany susednej veľmoci podarilo úspešne prejsť od autoritárskeho režimu k funkčnej demokracii, vybudovať modernú trhovú ekonomiku a stať sa svetovým lídrom v inováciách v oblasti informačno-komunikačných technológií. Povinné čítanie pre každého, kto chce vedieť viac o Taiwane.,,
Grigorij Mesežnikov, prezident Inštitútu pre verejné otázky
,,Zrozumiteľné vysvetlenie kľúčových tém, ktoré definujú minulosť i budúcnosť Taiwanu.,,
Aleš Karmazin, Univerzita Karlova
Vitajte v kategórii "Moderné dejiny" – období, ktoré zahŕňa udalosti, hnutia a myšlienky za posledných dvesto rokov. Toto je čas, keď globalizácia, technologický pokrok a sociálne reformy premenili spôsob, akým vnímame svet okolo nás.
Priblížte sa k rozhodujúcim momentom 20. a 21. storočia, od obdobia dvoch svetových vojen, studenej vojny, dekolonizácie, až po vznik a pád Berlínskeho múru, digitálnu revolúciu a výzvy súčasnej geopolitiky. Ponorte sa do hlbokých analýz o postavách, ktoré formovali tento čas.
V tejto kategórii nájdete komplexné diela, ktoré skúmajú politické hnutia, ekonomické krízy, kultúrne zmeny a technologické inovácie, ktoré ovplyvnili našu súčasnosť. Taktiež objavíte príbehy odvahy, boja za slobodu, významné prelomové chvíle a okamihy, ktoré definovali identitu národov.
