Najnovšie - Moderné dejiny strana 4 z 16
zobraziť:
Rejtélyes vatikáni diplomácia
Azt reméltük, a kilencvenes évek délszláv háborúi után Európában nem ropognak többé a fegyverek, s nem kell aggódnunk az atombombák esetleges bevetése miatt. Ám 2022. február 24-én az orosz csapatok offenzívát indítottak Ukrajna ellen, amivel a Kreml nemcsak Európát, hanem az egész világot veszélybe sodorta. A háborúban sok tízezren vesztették életüket mindkét oldalon. Ferenc pápa igyekezett minden tőle telhetőt megtenni az öldöklés megfékezése érdekében, de a Szentszék diplomáciai lehetőségei korlátozottak. Amint a pápa egy interjúban elmondta, a Vatikánnak nincs béketerve, csak a "béke szolgája" lehet, ami azt jelenti: kapcsolatban áll a felekkel, és szükség esetén közvetít. Ferencet érték bírálatok amiatt, hogy személy szerint nem ítélte el a konfliktus kirobbantásáért Vlagyimir Putyin elnököt, de - mint a pápa rámutatott - a Vatikán Oroszországgal is fenn akarja tartani a diplomáciai csatornákat.
A mindenkori pápa a 20. század elejétől vált a megbékélés fontos hírnökévé. XV. Benedek volt az első "békepápa", aki az első világháború idején enciklikákban igyekezett elejét venni a nagyobb vérontásnak. Az őt követő XI. Piusz határozottan lépett fel a totalitárius rezsimekkel szemben. A nácizmus elleni leghatározottabb kiállásnak számított német területen, hogy a szentmiséken felolvasták az enciklikáját. A második világháború alatt szolgáló XII. Piusz sokszor hangoztatta, "igazságos békére" van szükség.
Príbehy 20. storočia - Československo: odsúdené na rozpad?
Od rozdelenia spoločného štátu Čechov a Slovákov uplynulo už 30 rokov. Kým časť spoločnosti hovorí o úspešnom príbehu dvoch národov, mnohí sa dnes kriticky pozerajú na to, ako vlastne naše spoločné dejiny vyzerali. Bolo Československo od začiatku odsúdené k rozpadu alebo by sme dnes boli úspešnejší spolu?
V prvom čísle roku 2023, tridsať rokov po vzniku samostatného Slovenska a 105 rokov po vzniku Československa, sa zamýšľame nad tým, aký vlastne bol náš spoločný štát a najmä ako ho dejiny dvakrát rozdelili. Prvýkrát takmer násilnou formou, pod nátlakom, keď išlo skôr o rozhodnutie nacistického Nemecka, než politikov v Prahe či Bratislave. A druhýkrát, keď sa bez širšej spoločenskej diskusie rozhodlo, že Česku a Slovensku bude lepšie samostatne.
V časopise nájdete aj tieto texty:
• Ukážku z knihy Pavla Kosatíka Slovenské století o tom, ako pomlčková vojna rozhádala Československo.
• Rozhovor s českým historikom Janom Rychlíkom, podľa ktorého aj na českej strane prevládala predstava, že spoločný štát je neudržateľný a treba ho rozdeliť.
• Dve rozdielne spomienky dvoch štátnikov na rozdeľovanie republiky – bývalého českého premiéra a dlhoročného šéfa českého Senátu Petra Pitharta a prvého predsedu Slovenskej národnej rady Františka Mikloška.
• Esej vydavateľa a disidenta Lászla Szigetiho nielen o tom, že Československo vnímali menšiny inými očami.
• Príbehy pamätníkov, ktorí sa pri vzniku vojnového slovenského štátu ocitli v novej krajine alebo ktorí sa na rozpad Československa dodnes pozerajú s nostalgiou aj kritikou.
Štvrťročník Príbehy 20. storočia s témou Československo: odsúdené na rozpad? ilustroval Matúš Maťátko.
Šéfredaktor: Lukáš Onderčanin
Autori textov:
Obálka a ilustrácie: Matúš Maťátko
Grafické spracovanie: Viktória Bitterová
Doplňujúce informácie: Post Bellum vydáva už 6. ročník časopisu Príbehy 20. storočia.
Putinovy války
Jeden z předních světových odborníků na současné Rusko přináší v knize Putinovy války aktuální přehled konfliktů, které Rusko rozpoutalo po nástupu Vladimíra Putina k moci – od první a druhé čečenské války přes vojenský vpád do Gruzie a anexi Krymu až po plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. U všech těchto válečných tažení přitom vysvětluje ruské úspěchy i četná selhání a předpovídá možné scénáře vývoje invaze na Ukrajinu.
Profesor Galeotti se také zabývá širším kontextem Putinovy rekonstrukce vojenské moci a zaměřuje se na to, jak se v této nové studené válce se Západem ruský prezident stále více spoléhá při prosazování svých zájmů v zahraničí na sílu. Ve svém výkladu se mimo jiné opírá o vyprávění očitých svědků nebo výpovědi bývalých i současných ruských a sovětských důstojníků a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s historií znovu se probouzejícího ruského medvěda.
Na sklade 3Ks
24,20 €
dostupné aj ako:
Putinova válka
Ráno 24. února 2022 se svět změnil. Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu s cílem dobýt rozsáhlá území a násilím svrhnout její demokraticky zvolenou vládu. Desítka zpravodajů České televize sepsala unikátní válečnou kroniku největšího evropského konfliktu od druhé světové války. Jejich osobní svědectví nabízejí autentický obraz všech důležitých fází ruské agrese. Od stísněného očekávání vpádu, přes masivní invazi a její nelidské dopady na civilní obyvatelstvo, po ukrajinské protiofenzivy a osvobozování okupovaných území. Kniha nabízí detailní přehled i silné příběhy ze všech klíčových front, bombardovaného týlu, politických jednání na nejvyšší úrovni i z dění v Rusku samotném. Doplňují ji dramatické fotografie kameramanů ČT.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Edice ČT.
Invaze
24. únor 2022, den, který změnil Evropu i celý svět. V dramatickém, přesvědčivém a dechberoucím vyprávění o zlomovém okamžiku naší doby podává světoznámý reportér Guardianu a autor několika bestsellerů Luke Harding zprávu o ruské invazi na Ukrajinu z první ruky. Když Putin zahájil brutální útok proti nezávislé zemi, Harding byl přímo na místě, v Kyjevě. Nesmyslné násilí ovšem narazilo na ohromující vzdor – mimo jiné od bojujícího prezidenta Volodymyra Zelenského – a neskutečnou odvahu lidí, kteří byli a jsou připraveni riskovat vše, aby si zachovali svobodu pro sebe i svůj národ.
Kniha přináší pronikavý popis historie, kterou stále žijeme. Zaznamenává hlavní události, místa i postavy největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války. Sledujeme zvěrstva v Buči, zoufalý vzdor Mariupolu i děsivou ruskou hru v Černobylu. Máme možnost nahlédnout do zákulisí rozhodování Západu i do myšlenkových pochodů diktátora z Kremlu. Harding zachycuje klíčový okamžik dějin s otevřeností, nadhledem a neochvějným zaměřením na lidské příběhy vržené do víru monumentálního boje.
Autorem je britský novinář (*1968), spisovatel a oceněný zahraniční zpravodaj deníku The Guardian. V letech 2007 až 2011 vedl jeho moskevskou pobočku. Kreml ho vypověděl ze země jako prvního novináře od konce studené války a v létě 2022 ho zařadil na oficiální černou listinu.
Na sklade 2Ks
20,30 €
Stalinovy poslední dny
Strhující kniha Joshuy Rubensteina nás zavede do reality druhé poloviny roku 1952, do posledních měsíců diktátorské vlády sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ocitneme se v době vzrůstajícího napětí mezi Východem a Západem a vystupňovaných represí uvnitř SSSR. Politické procesy a antisemitské kampaně jsou v tomto období nedílnou součástí Stalinovy vražedné politiky. Nikdo netuší, že po dlouhých desetiletích stalinského teroru se schyluje k obratu. Stalinův náhlý kolaps a následná smrt v březnu 1953 byly nejen dramatické a záhadné jako celý jeho život, ale staly se také impulsem ke společenským a politickým změnám. Rubenstein ve své knize popisuje poslední měsíce Stalinova života, odkrývá dosud neznámé okolnosti jeho kolapsu a sleduje vývoj sovětských a mezinárodních událostí po jeho smrti. V novém světle ukazuje politické soupeření Beriji, Malenkova, Chruščova a dalších soudruhů, kteří si byli velmi dobře vědomi toho, co pro ně Stalinův konec znamená. S odstupem sedmdesáti let lze bez nadsázky konstatovat, že Stalinova smrt a události s ní spojené patří k zásadním milníkům v dějinách 20. století.
Egy nem mindennapi barátság - David Ben-Gurion és Konrad Adenauer
David Ben-Gurion az Izraeli Állam első miniszterelnöke, Konrad Adenauer a Németországi Szövetségi Köztársaság első kancellárja. Életútjuk nem is lehetne különbözőbb, több évtizedes távlatból nézve mégis megdöbbentő hasonlóságokat mutat. Mindketten meglehetősen idős korukban kerültek a politikai hatalom csúcsára, mindketten kulcsfigurái lettek az új államiság létrejöttének, és mindketten úttörő munkát végeztek országukon belül és a diplomáciában egyaránt. Eközben nagyon közel kerültek egymáshoz, és barátokká váltak, bár személyesen csak kétszer találkoztak.
A történész-politológus szerző párhuzamos történetekként meséli el a két kiemelkedő államférfi életét, beszámol a nem mindennapi barátságukról, részletesen bemutatja országaik történelmét, és végül felteszi a kérdést, hogy a ma embere hogyan tudja megóvni azt az értékes örökséget, amelyet ránk hagytak.
Na sklade 1Ks
15,46 €
Príbehy 20. storočia - Ako spočítať dobro
Slovo filantropia môže pre mnohých pôsobiť veľmi ťažkopádne. Možno si predstavíme boháčov, ktorí cez svoje nadácie občas podporia nejaký dobročinný projekt alebo sa tak tvária. V skutočnosti je však filantropia neoddeliteľnou súčasťou zdravo fungujúcej spoločnosti. Investovať do dobra pritom nemusia len milionári, ale každý z nás – napríklad aj činmi.
Na Slovensku sa filantropia stále spája s mnohými predsudkami. Ľudia s veľkými majetkami, ktorí prispievajú na dobročinné projekty, sú často vnímaní ako podozriví. Pozitívne prípady pritom máme aj v našej histórii. V poslednom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sa preto venujeme tomu, ako môžu dary, charita či nezištná pomoc spraviť z našej spoločnosti lepšie miesto na život.
V časopise s podtitulom Ako spočítať dobro nájdete okrem iného:
- Rozhovor s novým riaditeľom Nadácie otvorenej spoločnosti Fedorom Blaščákom o tom, prečo je dôležité pomáhať, ako sa u nás budoval občiansky sektor a ako vlastne fungujú mimovládne organizácie.
- Text historika Ľudovíta Hallona o Imrichovi Karvašovi, ktorý aj vďaka peniazom pomohol zmeniť slovenské dejiny.
- Zamyslenie Lucie Paškovej o tom, prečo je dôležité darovať, ak na to máme a prečo je dobré o tom aj hovoriť.
- Šesť príbehov slovenských osobností, ktoré dokázali pomáhať už na prelome storočí, ako boli Elena Maróthy-Šoltésová či Emil Stodola.
- Komentár Fera Paulinyho, kde polemizuje o tom, v čom slovenská filantropia zaostáva za tou českou a či tu máme dostatok čestných podnikateľov, ktorí chcú meniť spoločnosť.
- Príbehy pamätníkov, ktorým pomoc nebola cudzia – či už to bol Sir Nicholas Winton, ktorý pomáhal zachrániť československé židovské deti pred nacistami alebo Boris Strečanský, ktorý po revolúcii stál aj pri základoch slovenskej filantropie.
A Mindszenty-mítosz
Magyarországon egyetlen más egyházi személyt sem övezett akkora állami kultusz, mint Mindszenty Józsefet.
Ungváry Krisztián példák sorozatával bizonyítja, hogy Mindszenty működése nemcsak sok szempontból szerencsétlen, hanem súlyos, máig ható károkat is okozott a magyar egyháznak és a magyar társadalomnak. Könyve Mindszenty emberi gyengeségeivel nem foglalkozik, és korántsem a teljesség igényével tárgyalja politikai hibáit - csak azokat a fontosnak ítélt kérdéseket vizsgálja, amelyek alkalmasak annak eldöntésére, hogy mennyire indokolt elhelyezni őt az állami emlékezetpolitika centrumában.
Ungváry részletesen megvizsgálja Mindszenty politikájának sarokköveit, antiszemitizmusának építőelemeit, nacionalizmusát, hagymázos álmait a homogén magyar nemzetállamról, és közelebbről is körüljárja azt a kérdést, hogy Mindszenty 1945 után ártott-e vagy sem Magyarországnak.
Bemutatja, hogyan viszonyult a pártokhoz, a hatalomhoz publicistaként, lapszerkesztőként, később egyházi vezetőként a Tanácsköztársaságtól a Horthy-korszakon át a rákosista időkig, majd 1956 után, illetve hogy milyen politikusi ambíciói voltak. A budapesti amerikai követségen töltött tizenöt év alatt Mindszenty nehézségeket okozott a Kádár-rendszernek, a Vatikánnak és az Egyesült Államoknak is. A történész dokumentumokkal támasztja alá, hogy kiengedése körül aktív diplomáciai tevékenység folyt a háttérben, mert minden szereplőnek volt vesztenivalója. Ungváry kelet-európai példákkal illusztrálja, hogy Mindszenty más utat is járhatott volna, hasznosabb szolgálatot téve egyházának.
"Amikor majd lecsillapodik a szenvedélyek kavargása, és elcsitul azoknak a vitáknak a visszhangja, amelyeket megkínzott és hajthatatlan életének egyes epizódjai váltottak ki, a történelem kiegyensúlyozottabb ítéletet mondhat egyéniségéről és az őt megillető helyről" - idézi a szerző VI. Pál pápát. Bár csaknem fél évszázad telt el a bíboros halála óta, ez nem volt elég ahhoz, hogy konszenzusos Mindszenty-kép alakuljon ki. Ungváry Krisztián arra törekedett, hogy ne "politikai hitvitákkal", hanem a történettudomány eszközeivel jussunk közelebb Mindszenty József munkásságának tárgyilagos megítéléséhez.
Invasion
The first book of reportage from the front line of the Ukraine war. This is a powerful, moving first draft of history written by the award-winning Guardian journalist and #1 New York Times bestselling author of Collusion and Shadow State.
For months, the omens had pointed in one scarcely believable direction: Russia was about to invade Ukraine. And yet, the world was stunned by the epochal scale of the assault that began in February 2022. It was an attempt by one nation to devour another.
Invasion is Luke Harding’s compelling chronicle of the war that changed everything. For this breathtaking work of reportage he spent months reporting on the ground during the build up to the conflict and afterward; his book tells of the initial days of shock and panic, the grim reality of this ongoing war, and the unheard human stories behind the headlines. Invasion also offers insightful portraits of the the war's two great personalities. One, Volodymyr Zelenskiy, is an actor-turned-president who rallied support on a global stage. The other, Vladimir Putin, is a dictator who dwells in a strange and unreachable realm. Harding examines the ideological, religious and personal reasons behind Putin's decision to invade. And he confronts a crucial question: which side will prevail in this terrible war?
With the ripple effects of the largest armed conflict in Europe since 1945 already being felt beyond Ukraine and Russia’s borders, it is more vital than ever to understand how the situation on the front line will have profound effects for us all. Written in Luke Harding’s starkly transfixing style, Invasion makes for essential reading.
Čas vlkov
Nemecko 1945: krajina v troskách. Z miest sa stali ruiny a viac než polovica obyvateľov žije tam, kde nepatrí alebo netúži byť. Ako sa z takéhoto chaosu dá znovu vybudovať fungujúca spoločnosť?
V zbombardovanom Berlíne sa novinárka a členka odboja Ruth Andreas-Friedrich zohrieva pri provizórnej piecke a do denníka zaznamenáva, ako mesto zachvátilo šialenstvo očakávania a pracovitosti. Američania vysielajú Hansa Habeho, židovského novinára a vojaka americkej armády, do prvej línie psychologickej vojny, ktorej úlohou je založiť novinové impérium a pokúsiť sa zmeniť nemecké myslenie. Filozofka Hannah Arendt sa vracia do krajiny, z ktorej utiekla, a s prekvapením zisťuje, že jej obyvatelia sú síce posadnutí túžbou po novom začiatku, no pri zmienke o holokauste mlčia.
Kniha Čas vlkov zobrazuje fascinujúcu panorámu národa, ktorý sa ocitol na križovatke monumentálnych zmien. Roky 1945 až 1955 boli hrubou a surovou dekádou, no ukázali sa ako rozhodujúce obdobie pre ďalšiu budúcnosť Nemecka. Autor ponúka strhujúci portrét skorumpovanej, demoralizovanej a súčasne slobodnej spoločnosti.
dostupné aj ako:
Dejiny 20. storočia: Konflikty, technológie a rokenrol
Kľúčové udalosti minulého storočia pútavo a prehľadne
Táto bohato ilustrovaná kniha prináša ambiciózne a prehľadne podanú históriu sveta v dosiaľ najrýchlejšie sa meniacom storočí. Zachytáva udalosti, postavy, ideológie, kultúrne premeny aj dramatickú politickú scénu týchto turbulentných čias od dvoch svetových vojen cez traumy z dekolonizácie až po technologické triumfy vesmírnych pretekov.
Popredný svetový historik Jeremy Black sa vo svojom podmanivom rozprávaní zaoberá rôznorodými témami, ako sú ruská revolúcia, veľká hospodárska kríza, studená vojna, globalizácia, klimatické zmeny či zrod internetu. Do svojho pútavého výkladu zahŕňa poznatky o životnom prostredí, demografii, kultúre a technológiách, rovnako ako známe politické spory, pričom prináša nový pohľad na tieto témy.
Texty dopĺňajú prehľadné mapy, ilustrácie a fotografie, ktoré dokresľujú kľúčové udalosti minulého storočia.
Z anglického originálu preložila Barbora Andrezálová.
Príbehy 20. storočia - Kam patrí Slovensko?
Je možné byť mostom medzi Východom a Západom, byť neutrálny alebo je naše prozápadné smerovanie pevne zakotvené? V najnovšom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sme sa pozreli na to, kde je v týchto turbulentných časoch miesto Slovenska vo svete. Aj prieskumy verejnej mienky totiž ukazujú, že tu prevláda veľmi váhavý pohľad na orientáciu Slovenska.
Naše kultúrne aj historické väzby sa pritom neorientujú výhradne na východ – boj o samostatný štát sa odohral aj v Spojených štátoch a na Západe dnes pôsobí množstvo našich úspešných krajanov. Západ dnes nie sú len politické floskuly, ale najmä súbor hodnôt, ku ktorým by sa nemala žiada demokratická krajina mať problém prihlásiť.
Byť súčasťou Západu neznamená slepo prikyvovať na všetko, čo naši spojenci spravia a nekriticky pristupovať k politike a jej predstaviteľom. Ako súčasť Západu máme priam povinnosť kriticky myslieť, upozorňovať na prešľapy a obraňovať demokraciu. Byť členom klubu takisto neznamená, že demokracia, právny štát či ľudské práva tu nemôžu byť ohrozené. Je však väčšia šanca, že v tejto geopolitickej bubline bude tento boj za práva víťazný. V štátoch, ktoré sa sami vyhradzujú voči Západu a prezentujú ho ako zhnitú civilizáciu, je boj za demokraciu, rovnosť a slobodu často už dopredu prehratý.
V časopise s podtitulom Kam patrí Slovensko? nájdete okrem iného:
•Rozhovor s diplomatom a sociológom Martinom Bútorom nielen o tom, ako musel vo Washingtone presviedčať, že Slovensko má ambície a vie sa dostať z medzinárodnej izolácie.
• Spomienky diplomata a bývalého ministra medzinárodných vzťahov SR Pavla Demeša na začiatky slovenskej diplomacie.
• Text historika Róberta Letza o tom, aké miesto mali americkí Slováci v boji za samosprávu Slovenska po 1. svetovej vojne.
• Na fenomén geopolitiky, Západu a popkultúry sa v kultúrnej rubrike pozreli aj Alexandra Jurišová v recenzii kníh o svetových vlajkách a Juraj Malíček pri spomienke na vplyv západnej popkultúry počas socializmu.
• O geopolitike, Únii a spojenectvách sú aj príbehy pamätníkov – či už to je bývalá ministerka zahraničných vecí USA a rodáčka z Česka Madeleine Albrightová, bývalý poslanec František Šebej alebo úspešná klaviristka Elena Letňanová, ktorá sa po úteku z totality presadila až za oceánom.
• Umeleckú prílohu tentokrát tvorí text o slovenských koreňoch azda najznámejšieho popartového umelca sveta, Andyho Warhola.
Atentáty na Hitlera
Spiknutí mnoha osob, ale i jednotlivci, kteří se postavili čelem k nebezpečí s jediným cílem – zlikvidovat Adolfa Hitlera.
Během svého politického života se Adolf Hitler stal cílem řady připravovaných atentátů, z nichž se některé uskutečnily, ale všechny skončily neúspěchem. Zejména dva jsou všeobecně známé: výbuch bomby v mnichovské pivnici Bürgerbräukeller v roce 1939 a Stauffenbergův pokus označovaný jako Valkýra a provedený ve Vlčím doupěti 20. července 1944. Mnoha dalším se dostalo méně pozornosti – až doposud.
John Grehan se v této knize zabývá známými plánovanými nebo zvažovanými atentáty na Hitlera od Chicaga po Londýn a od Švédska po Ukrajinu, z nichž některé historici ještě nepředstavili široké veřejnosti.
Ti, kdo chtěli Hitlerův život předčasně ukončit, navrhovali nejrůznější způsoby, jak to provést, a Hitler si byl nebezpečí, které hrozilo za ohbím každé silnice, na železniční trati, v jakékoliv budově, a dokonce i od každého jednotlivce, dobře vědom. Výsledkem bylo, že vůdce byl ve dne v noci obklopován obrovským a několikaúrovňovým bezpečnostním aparátem. Navzdory tomu a s vědomím rizika, kterému čelili, se mnozí pokoušeli německého vůdce zabít a některým se to málem podařilo. Přesto Hitler přežil, často jen o minutu nebo milimetr, aby nakonec zemřel vlastní rukou.
Tato spiknutí a konspirace jsou podrobně popsány v této knize spolu s unikátní sbírkou fotografií řady míst plánovaných či skutečných atentátů. Vše se dozvíte v této fascinující kolekci obskurních, bláznivých i pečlivě promyšlených pokusů o atentát na Hitlera.
dostupné aj ako:
What Is History, Now?
This groundbreaking new collection addresses the burning issue of how we interpret history today. What stories are told, and by whom, who should be celebrated, and what rewritten, are questions that have been asked recently not just within the history world, but by all of us. Featuring a diverse mix of writers, both bestselling names and emerging voices, this is the history book we need NOW.
WHAT IS HISTORY, NOW? covers topics such as the history of racism and anti-racism, queer history, the history of faith, the history of disability, environmental history, escaping imperial nostalgia, hearing women's voices and 'rewriting' the past. The list of contributors includes: Justin Bengry, Leila K Blackbird, Emily Brand, Gus Casely-Hayford, Sarah Churchwell, Caroline Dodds Pennock, Peter Frankopan, Bettany Hughes, Dan Hicks, Onyeka Nubia, Islam Issa, Maya Jasanoff, Rana Mitter, Charlotte Riley, Miri Rubin, Simon Schama, Alex von Tunzelmann and Jaipreet Virdi.
Ruce světové revoluce ( I.+ II. sv.)
O prvním globálním teroristovi Iljiči Ramírezovi Sánchezovi, řečeném Carlos, bylo známo, že se v 70. a 80. letech 20. století pohyboval po střední a východní Evropě. Praha, Berlín, Budapešť, Sofie a zřejmě i Bukurešť byly hlavními městy států sovětského bloku, kde bylo Carlosovi i jeho teroristické skupině umožněno podnikat útoky a udržovat rozsáhlou síť extremistů. Až dosud však nebyla – snad kromě východního Německa a částečně Maďarska – známa jeho konkrétní činnost v těchto zemích a opatření komunistických bezpečnostních složek. Edice přináší několik set dokumentů z provenience operativních správ československé Státní bezpečnosti o rozpracování Carlose a členů jeho skupiny, o schůzkách s členy dalších teroristických skupin, jejich sledování po pražských ulicích a odposlouchávání v hotelu InterContinental.
Napló (1895-1904) - Válogatás
Izrael államát a pesti Dohány utcában született Herzl Tivadar (1860-1904) álmodta meg. Annak a Deák téri evangélikus gimnáziumnak a tanulója volt, ahol még élénken élt Kossuth Lajos és a többi '48-as forradalmár emléke. Herzl az ő hatásukra vált a nemzeti gondolat elkötelezett hívévé. Zsidó volt és magyar. Újságíróként Párizsban dolgozott, és így testközelből élte meg a hírhedt Dreyfus-ügyet. Meggyőződésévé vált, hogy a zsidók üldöztetésére saját nemzetállamuk megteremtése a megoldás. Erre tette fel az életét. Álmából 1948-ban valóság lett. Megalakult Izrael. Herzl Tivadar államalapítóvá vált.
The Modem World
Fifteen years before the commercialization of the internet, millions of amateurs across North America created more than 100,000 small-scale computer networks. The people who built and maintained these dial-up bulletin board systems (BBSs) in the 1980s laid the groundwork for millions of others who would bring their lives online in the 1990s and beyond. From ham radio operators to HIV/AIDS activists, these modem enthusiasts developed novel forms of community moderation, governance, and commercialization. The Modem World tells an alternative origin story for social media, centered not in the office parks of Silicon Valley or the meeting rooms of military contractors, but rather on the online communities of hobbyists, activists, and entrepreneurs. Over time, countless social media platforms have appropriated the social and technical innovations of the BBS community. How can these untold stories from the internet's past inspire more inclusive visions of its future?
Ostrov kľúč
Hneď za Sochou slobody sa otvára brána do Ameriky. Má podobu maličkého ostrova, z ktorého do vysneného raja vedie len uzučký drevený mostík. Ako sa tam pomestia všetci tí ľudia so svojimi ťažkými batožinami a obrovskými snami?
Poľská reportérka Małgorzata Szejnert nás so sebou berie na ďalekú cestu. Prejdeme s ňou celý oceán, aby sme napokon zakotvili na brehu legendárneho Ellis Islandu pri pobreží New Yorku.
Od konca devätnásteho storočia až do päťdesiatych rokov dvadsiateho storočia sa tu nachádzala imigračná stanica, tesná brána, za ktorou bolo možné žiť svoje sny.
Do Ameriky tadiaľto prúdili davy ľudí, ktorým doma chýbal chlieb, bezpečnosť či sloboda. Na lodiach všemožných romantických mien sem prichádzajú Nemci, Škandinávci, Íri, Francúzi, Holanďania, Poliaci, Taliani, Gréci, Slováci, Česi, Rusi i Židia rôznej štátnej príslušnosti. Väčšina z nich tu strávi najviac pár hodín. Tí, ktorí nemali toľko šťastia, prežili tu častokrát aj niekoľko mesiacov, dlhú karanténu a nekonečné vyšetrenia. Nemálo však bolo aj tých, ktorí sa hneď museli vydať na cestu späť.
Tam, kde sa končí Americký cisár Martina Pollacka, začína sa Ostrov kľúč Małgorzaty Szejnert. Tieto knihy sú ako dve rôzne kapitoly toho istého príbehu. Príbehu o Európe, Amerike a obrovskej túžbe žiť dobrý a slušný život.
Małgorzata Szejnert sa však nezaujíma len o osudy imigrantov. Rovnako ju zaujímajú aj príbehy zamestnancov imigračnej stanice, lekárov, sestier, opatrovateliek či komisárov. Pred nami sa otvára veľkolepá freska jedného maličkého ostrova, ktorý navždy zmenil tvár Ameriky.
Výnimočná kniha Ostrov kľúč vychádza v preklade Karola Chmela.
dostupné aj ako:
Vitajte v kategórii "Moderné dejiny" – období, ktoré zahŕňa udalosti, hnutia a myšlienky za posledných dvesto rokov. Toto je čas, keď globalizácia, technologický pokrok a sociálne reformy premenili spôsob, akým vnímame svet okolo nás.
Priblížte sa k rozhodujúcim momentom 20. a 21. storočia, od obdobia dvoch svetových vojen, studenej vojny, dekolonizácie, až po vznik a pád Berlínskeho múru, digitálnu revolúciu a výzvy súčasnej geopolitiky. Ponorte sa do hlbokých analýz o postavách, ktoré formovali tento čas.
V tejto kategórii nájdete komplexné diela, ktoré skúmajú politické hnutia, ekonomické krízy, kultúrne zmeny a technologické inovácie, ktoré ovplyvnili našu súčasnosť. Taktiež objavíte príbehy odvahy, boja za slobodu, významné prelomové chvíle a okamihy, ktoré definovali identitu národov.
