Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 8 z 102
zobraziť:
Narušená kontinuita
Období německé okupace českých zemí a druhé světové války v letech 1939–1945 představuje důležitou cézuru nejen v osudech jednotlivých vědců, ale také samotné vědecké infrastruktury. Uzavření českých vysokých škol a univerzit, zabrání jejich majetku, zničení cenných sbírek či pronásledování příslušníků inteligence – to vše reprezentuje jen jednu část nacistické politiky. Méně známou kapitolu ukazuje přístup k protektorátnímu resortnímu výzkumu či vývoj a transfer technologií v rámci zbrojní výroby do protektorátu. Předkládaná práce se pokouší analyzovat nejen hlavní linie německého přístupu, ale také kompetence a rozhodovací pravomoci v rámci nacistického polykratického politického systému.
Na sklade 1Ks
29,97 €
Katastrofy - Příběhy českých tragédií
Kniha Katastrofy: Příběhy českých tragédií přináší příběhy smutných okamžiků, které se odehrály na území dnešního Česka, včetně výbuchů, železničních neštěstí a přírodních katastrof. Některé z těchto tragédií se staly součástí národní paměti, jiné zůstaly opomíjené, ale stále si zaslouží být připomenuty. Autorka mimo jiné zkoumá, jak o těchto tragédiích informoval dobový tisk a jak se způsoby informování měnily podle historických a politických okolností.
dostupné aj ako:
Čechizace brněnských jižních předměstí v první polovině 20. století
Kniha sleduje příběh proměny dříve německých předměstí na jihu Brna v téměř výhradní české prostředí během krátkého období první poloviny 20. století. Sledované městské části se v té době dynamicky rozvíjely, což mělo vliv na jejich demografický, sociální, kulturní a zvláště pak národnostní charakter. Tento proces byl několikrát narušen vnějšími politickými a vojenskými zásahy: první světovou válkou, vznikem Velkého Brna, nacistickou okupací a druhou světovou válkou, vysídlením německého obyvatelstva a nástupem komunistického režimu. Autorka zkoumá vztahy mezi etnickými skupinami na úrovni každodenního i svátečního života, ale také proměnu veřejného prostoru, kterou změny ve společnosti přinesly, a přináší dlouhodobější pohled na odgermanizování Brna (tedy spíše čechizaci), než na jaký jsme obecně zvyklí.
Na prahu socialismu
Východiskem publikace jsou dramatické události roku 1956 – odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS, bouře polských dělníků i protikomunistické povstání maďarského lidu. Ukazuje, jak se vládnoucí KSČ snažila situaci stabilizovat násilnými prostředky i kroky vedoucími ke zvýšení životní úrovně obyvatel. Přibližuje tak významné okamžiky vývoje, jako byla volba Antonína Novotného prezidentem republiky v roce 1957, třídní a politické prověrky o rok později, sebevražda ministra Šlechty a jeho manželky, dokončení kolektivizace zemědělství, ale i tak významný úspěch, jaký představovala československá expozice na světové výstavě v Bruselu. Práce končí vyhlášením Československé republiky socialistickým státem v roce 1960. Tento zdánlivý triumf komunistického režimu však v sobě nesl zárodky dalších problémů, které vyvrcholily reformním hnutím šedesátých let.
Šedesátky!
Pamatujete si ještě na atmosféru šedesátých let? Pionýrské tábory, školní jídelny, nahé domorodkyně na obálkách cestopisů Hanzelky a Zikmunda, Vinnetou, Rychlé šípy, Krása bez závoje… to vše už je pěkných pár desítek let daleko. Pojďte si osvěžit paměť s Daliborem Fondou, který vám připomene zásadní události i kulturu této éry. Na šedesátky zavzpomíná i celá řada osobností: třeba Marta Kubišová, Václav Cílek, Jan Kodeš, Jitka Asterová, Ivan Klíma či Roman Skamene. Vhodné i pro zvídavé mladší ročníky!
dostupné aj ako:
Táborská pevnost a třicetileté války
Mimořádný význam Tábora jako strategicky položené městské pevnosti se za třicetileté války projevil v tvrdých bojích o jeho ovládnutí. Během českého stavovského povstání bylo město důležitou základnou rebelů a v letech 1620–1621 čelilo vleklému obléhání katolickými oddíly pod velením španělského válečníka dona Baltasara de Marradas y Vique. Kapitulaci Táborských z listopadu 1621 předcházel jejich obdivuhodně houževnatý odpor, který vzbudil pozornost i ve vzdálených oblastech Evropy.
„Velká politika“ se s táborskými dějinami protnula rovněž v samém závěru třicetileté války. V srpnu 1648 na město zaútočil generál Arvid Wittenberg, jehož výpad do jižních Čech byl součástí švédských operací cílících na ovládnutí Prahy. Švédové Tábor obsadili a drželi jej až do přelomu září a října 1649. Jejich více než roční pobyt v dobytém městě přinesl místním obyvatelům nepřebernou řadu útrap s dalekosáhlými společenskými a ekonomickými důsledky.
Kniha, založená na systematickém vytěžení dochovaných pramenů, přináší nový, ucelený pohled na táborské události z let 1620–1621 a 1648–1649. V širším kontextu dramatického dění za třicetileté války ukazuje nepřehlédnutelnou roli města nad Jordánem v zápasech první poloviny 17. století.
Od minulosti k dnešku - Dějiny českých zemí
Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dějiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na východ. Prostoru se dostává i slovenské perspektivě v pohledu na historii Československa, mnohdy odlišné od perspektivy české.
dostupné aj ako:
Príbehy 20. storočia - Aj my sme tu doma
Často o sebe radi hovoríme, že sme pohostinný a vrúcny národ. Naša pohostinnosť a otvorenosť však veľmi rýchlo narazia na naše limity – ste nebodaj inej farby pleti, hovoríte iným jazykom a ešte ste sa nenaučili po slovensky, vyznávate iného Boha alebo jednoducho – vyzeráte inak? V tom prípade si pohostinnosť musíte zaslúžiť.
Slovensko však už dávno nie je (a prakticky ani nikdy nebolo) len krajinou Sloveniek a Slovákov. Ukazuje nám to aj naša história. V Bratislave sa bežne zdravilo na ulici po nemecky, slovensky aj maďarsky, na Spiši existovali obce, kde bola nemčina primárnym jazykom, a ľudia emigrovali na Slovensko z Vietnamu, Kuby, Spojených štátov aj afrických krajín.
Štvrté číslo časopisu Príbehy 20. storočia má preto názov Aj my sme tu doma. V časopise sme sa totiž pozreli nielen na to, ako vnímame cudzincov, ale aj národnostné či etnické menšiny medzi nami. Karpatských Nemcov, vietnamskú menšinu, utečencov z Ukrajiny, Rusínov, Poliakov, Maďarov či moslimov, ktorí tu tiež žijú s nami.
V časopise nájdete:
•rozhovor so sociologičkou Elenou G. Kriglerovou, ktorá opisuje, prečo v spoločnosti stále pretrváva xenofóbny jazyk a prečo sa debata o migrácii a cudzincoch často zužuje len do politických hesiel, ktoré majú väčšinou negatívny náboj,
•historický exkurz do príbehov Karpatských Nemcov, ktorí vybudovali najkrajšie slovenské historické mestá a gotické pamiatky,
•text historika Martina Poscha o cudzincoch v odboji a o tom, že na Slovenskom národnom povstaní mali podiel aj Američania, Briti či Francúzi,
•pohľad reportérky Magdalény Rojo na to, ako spolupráca so spriatelenými socialistickými štátmi dotiahla do Československa početnú vietnamskú a kubánsku komunitu a aj osobný pohľad na svoje korene prostredníctvom ukážky z knihy Kvet Nguyen,
•príbehy menšín na Slovensku, či už Zbigniewa Podleśného, ktorý zakladal na Považí Poľský klub alebo spomienky historika Ondreja Pössa na to, ako museli Karpatskí Nemci po vojne zapierať svoj pôvod, či rozprávanie Ľudovíta Kossára, ktorý dnes hovorí o dôležitosti pestovania maďarskej kultúry.
Štvrté číslo štvrťročníka Príbehy 20. storočia ilustrovala Ivana Šáteková.
Na sklade 1Ks
9,00 €
Měření Čechoslováků
Publikace se zabývá vznikem, činností a zánikem České společnosti biotypologické a pronikáním vědy o lidské konstituci do československé medicíny v období od poloviny 30. do konce 50. let 20. století. Biotypologie neboli věda o lidské konstituci vycházela z ambice klasifikovat každého jedince na základě jeho morfologických a fyziologických vlastností ve vztahu k ideálně stanovenému konstitučnímu typu. Byla založena na přesvědčení o pevné korelaci mezi fyzickou podobou, psychickými vlastnostmi a mentálními schopnostmi člověka a na snaze o zobecnění individuálních vlastností, matematické typizaci a odvozování funkce z tvaru. Biotypologové si slibovali poznání nejskrytějších zákoutí lidské individuality, a tím i získání přehledu o vlastnostech, schopnostech a zdravotním potenciálu populace. Mělo jít o výchozí bod pro racionální a efektivní lékařskou péči a pro výchovu, výběr a vhodné pracovní umístění člověka v podmínkách masové výroby. Mimořádný ohlas a podporu tento výzkum získával v baťovském Zlíně. Jako příklad dobového ozdravného vědeckého programu a sociálního inženýrství v medicíně je příběh České společnosti biotypologické také příběhem nebezpečného sebevědomí a ambicí integrovat lékařskou péči do politické správy společnosti.
Domeček
Tématem této publikace je fungování vazební vojenské věznice v letech 1948 až 1950, která vešla do dějin pod názvem Domeček a dodnes šokuje krutými poměry, které zde panovaly. V jejích zdech trpěla řada osobností československé vojenské elity, jež komunistický režim právem pokládal za své oponenty či se jich skrze falešná obvinění snažil zbavit. S Domečkem je nerozlučně spojen jeho sadistický správce František Pergl, stejně jako příslušníci pátrací a vyšetřovací skupiny 5. oddělení Hlavního štábu Ministerstva národní obrany, které ve vymezeném období věznici spravovalo. Tito lidé se osobně podíleli na brutálním fyzickém a psychickém mučení zadržených osob. Kniha, v některých případech vůbec poprvé, podává prostřednictvím podrobně sestavených biografických medailonů ucelený obraz o jejich životní a profesní dráze a objasňuje, zda a jak byli za své činy potrestáni. Přináší rovněž klíčové informace k těm, kteří jim byli jako političtí vězni totalitního státu vydáni napospas.
Prostitúcia na Slovensku
Kniha odhaľuje nepoznané dejiny prostitúcie v prvých troch dekádach 20. storočia v slovenských mestách cez výpovede odborníkov, politikov, inštitúcií a osôb zapojených do prostitúcie. Autorka skúma myšlienkové svety rôznych skupín spoločnosti od politikov, cez prostitútky, lekárov, sociálnych pracovníkov až po umelcov.
dostupné aj ako:
Škodovy závody Teherán
Působení československých architektů, inženýrů a dalších odborníků v meziválečném Íránu je kapitolou našich i íránských dějin, o níž dnes na obou stranách něco tuší jen málokdo. Přitom se Čechoslováci v zemi usilující o rychlou modernizaci činili: postavili tam stovky kilometrů silnic, mnoho desítek silničních i železničních mostů, tucty továren a cukrovarů, elektrárny, vojenské základny, sila a také několik skutečných skvostů modernistické architektury. Svým uměleckým přesvědčením inspirovali generace íránských tvůrců.
Rezá Alírezáíján, strávil ve snaze vynést tuto zapomenutou historii znovu na světlo stovky hodin archivním bádáním a vyzpovídal i potomky mnoha těch, kdo ji bezmála před stoletím pomáhali psát. Díky němu dnes poznáváme Írán jako zemi, s níž sdílíme překvapivě mnoho.
Rezá Alírezáíján (1993) je íránský historik architektury žijící v Dallasu ve Spojených státech. Ke studiu dějin íránského průmyslu a architektury byl takříkajíc předurčen: jeho předkové z otcovy strany budovali v Ábádánu ropné rafinerie, zatímco ti z matčiny se podíleli na stavbě Transíránské železnice. Zkoumání a dokumentaci zásadní transformace íránské architektury se věnuje dlouhodobě a jeho unikátní perspektiva, spojující technickou odbornost se zájmem o historii, otevírá nový a neocenitelný pohled na klíčové období íránských dějin.
Erbovník donátorov
Publikácia sa venuje komplexnému skúmaniu barokového erbovníka z fondov Slovenskej národnej knižnice v Martine. Ide o ojedinelý historický prameň, značne presahujúci sféru samotnej heraldiky. Erbovník pochádza z rokov 1710 – 1712 a súvisí so vznikom Loretánskej kaplnky bratislavského františkánskeho konventu. Jej výstavba bola financovaná palatínom Pavlom Esterházym s podporou takmer siedmich desiatok mecénov, ktorých rodové erby sa v ňom nachádzajú. Skupina je veľmi pestrá, nachádzame v nej najbohatších uhorských magnátov, ale aj drobnú šľachtu. Napriek týmto rozdielom medzi nimi postupne vznikli viaceré typy väzieb, ktoré práca rovnako skúma. Donátorov predstavuje pomocou abecedne usporiadaných hesiel. Vo viacerých prípadoch to je prvá ucelenejšia správa o ich rodoch. Okrem erbov, genealogických súvislostí a profesionálnych kariér práca zachytáva aj ich sociálne postavenie, náboženské a ďalšie donátorské aktivity. Na vznik skupiny donátorov mali dokázateľne vplyv najmä väzby zo školského, hospodárskeho a pracovného prostredia a ich príbuzenské vzťahy. Ďalšie vzájomné väzby boli definované zhodným geografickým priestorom ich pôsobenia, či duchovnou dráhou. Osobitnou podskupinou boli bývalí kuruci, ktorí sa po amnestii panovníka snažili o návrat medzi uhorské mocenské elity. Pre jednotlivých mecénov mal ich dar rôzny význam. Pre veľkorysých mecénov ako Pavol Esterházy či KristiánAugust Saský išlo o pevnú súčasť ich životov, pre iných je to často jediná známa donátorská aktivita. Je zrejmé, že takéto donátorské aktivity, hoci aj s malým finančným príspevkom, dokázali aspoň čiastočne prelomiť aj veľké sociálne rozdiely.
Antisemitská propaganda a „věda“ v protektorátu Čechy a Morava
Monografie etnoložky a historičky a etnologa z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni představuje originální pohled na protektorát Čechy a Morava prizmatem propagandy. Ta sehrávala dvojí roli: obyvatelům vnuceného státního útvaru předkládala v celostní a srozumitelné podobě svůj zcela závazný světonázor a současně sloužila k pacifikaci společnosti. Kniha analyzuje osy této propagandy: vztah k Evropě a evropanství, poměr k českým dějinám a likvidační reflexi Židů. Pozornost je přitom věnována jak propagandistickému dějepisectví a pseudohistoriografii, tak politickému národopisu, který v jistých ohledech navazoval na starorakouskou a meziválečnou sudetoněmeckou tradici. V obecné rovině jde pak o text, jenž ukazuje postupy při likvidaci liberálních narativů ve společnosti.
Orlické vraždy: Akce Přehrada očima vyšetřovatele, 2. vydání
Plastický obraz rozsáhlé trestné činnosti, postupu objasňování a vyšetřování případu včetně rozhodujících svědeckých výpovědí.
Od almužny k nároku
Kniha nabízí ucelený pohled na proměny veřejné péče o chudé a sociálně-politických opatření v habsburské říši a Československu od poloviny 18. století do poloviny 20. století, včetně vlivu politických režimů během druhé světové války. Naznačuje vývoj sociální ochrany od křesťanského milosrdenství ke komunální a státní politice, přičemž upozorňuje na důležité shody i rozdíly mezi územím Slovenska a českými zeměmi. Autoři a autorky zkoumají různé formy tradiční sociální pomoci, jako je církevní charita, filantropie šlechty a měšťanské dobročinné spolky i svépomocná a odborová sdružení, a ukazují, jak státní moc postupně vstupovala do této oblasti, přičemž prvořadou motivací nebyla pomoc v nouzi, ale ochrana bezpečnosti většinové společnosti. Zatímco většina dosavadních prací mapovala milníky směřující k tzv. sociálnímu státu (welfare state), příklad českých zemí a Slovenska ukazuje, že stát zůstával až do poloviny 20. století v úloze regulátora pestré škály vedle sebe fungujících forem sociální pomoci s převahou nestátního sektoru. Pozornost se v této knize soustřeďuje právě na tento kombinovaný model sociální ochrany, který může být v mnohém inspirativní i pro současnost.
Petiční výbor Věrni zůstaneme v dokumentech. 1938 – 1945
Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na okupovaném území. Ve své činnosti se zaměřoval nejenom na zpravodajskou činnost a vydávání ilegálního tisku, ale značnou pozornost rovněž věnoval plánům obnovy Československa v duchu principů moderního sociálního státu. Představitelé PVVZ současně působili v Ústředním vedení odboje domácího, který se stal v roce 1940 vrcholným orgánem domácí rezistence. Zásadním způsobem přispěli ke vzniku ideového programu domácího odboje, jenž byl na jaře 1941 schválen pod názvem Za svobodu. Do nové Československé republiky. Vedle dokumentů z činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme v letech 1938–1941 byl do edice zahrnut rovněž ilegální tisk, na jehož vydávání se tato významná odbojová skupina podílela.
Karel Kosík. Krize moderní doby
Kniha zahrnuje texty, které vznikaly v šedesátých a devadesátých letech minulého století. Jádro svazku tvoří úvahy, projevy, polemiky a rozhovory úzce či volněji související s událostmi československého roku 1968. Jejich vůdčím motivem je vědomí novodobé krize základního vztahu ke skutečnosti: analýza příčin a projevů této krize, stejně jako východisek z ní. Kosík v nich uvažuje například o vztahu morálky a politiky, individua a „velkých“ dějin, socialismu a demokracie, ale zamýšlí se také nad smyslem politiky, nad samotnou ideou a realitou socialismu nebo nad funkcí vědy a techniky v moderních společnostech. Mimoto přemítá o osudu malých národů a ideji střední Evropy. Své úvahy rámuje reflexemi politického dění v Československu šedesátých let, jehož byl v roce 1968 nejen pozorovatelem, nýbrž zároveň aktivním účastníkem. Svazek uzavírají pozdní eseje z devadesátých let, v nichž Kosík hodnotí rok 1968 s odstupem a obohacuje svoji dřívější diagnózu krize moderní doby o nové postřehy.
Toulky podkrkonošskou minulosti 2
Kniha Toulky podkrkonošskou minulostí 2 navazuje na naším nakladatelstvím vydaný regionální bestseller Toulky podkrkonošskou minulostí, kterou napsal František Jirásko. Ten se ale zabýval pouze bývalým politickým okresem Vrchlabí a zdaleka tak nepostihl celé Podkrkonoší.
Kolektiv autorů, historiků, publicistů (Jan Tomíček, Oldřiška Tomíčková, Radek Drahný, Věra Kociánová) si předsevzal zpracovat zbývající část Podkrkonoší a několik let pracoval s cílem pozvednout podhorský region ze stínu Krkonoš a nabídnout milovníkům krásné krajiny, cenné přírody, historických památek a kulturních zajímavostí pozvánku k putování kouzelným Podkrkonoším. Druhý díl knihy, který místním patriotům a milovníkům Podkrkonoší předloží malou historickou vlastivědu tohoto regionu.
Kniha je rozdělena na dvě části. První pojednává o historii Podkrkonoší a druhá část jsou kapitoly z dějin jednotlivých obcí. Texty dokreslují černobílé ilustrace významných pamětihodností i zajímavostí daných obcí a měst. Jejich autorkou je výtvarnice, zkušená knižní ilustrátorka Eliška Štěpová.
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
