Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 9 z 102
zobraziť:
Třináct snů o svobodě
O tom, že podobu a dějiny Brna tvořili společně celá staletí Němci, Češi a Židé, je možné se dočíst téměř v každé knize o městě. Skoro každý proto ví, že židovští podnikatelé stáli u největší slávy moravského Manchesteru, celý svět zná věhlasnou vilu Tugendhat a mnozí alespoň tuší, jak tragicky staleté soužití skončilo. Celé dějiny kvetoucí židovské komunity v Brně ale příliš známé nejsou. Kniha Třináct snů o svobodě se snaží tento dluh alespoň částečně napravit. Prostřednictvím třinácti osudů, svázaných s měsíci židovského kalendáře, je možné nahlédnout do života osobností, které tvořily dějiny židovského Brna od poloviny 18. století do poloviny 20. století. Byl mezi nimi samozvaný Mesiáš Jakob Frank, vášnivý milovník svobody Mojses Dobruschka, rabín Baruch Jakob Placzek, lékař Richard Werner, spisovatel Ernst Weiss, komik Fritz Grünbaum, aktivistka Nora Lustigová, neblaze proslulý politik Otto Šling či poválečný rabín Richard Feder, pověstný svou odvahou, moudrostí a laskavostí. Díky nim se město zařadilo po bok významných evropských center průmyslu, kultury, umění a vědy. Životy těchto mužů a žen milujících svobodu nejlépe dokládají, jak obrovské výhody má město, ve kterém spolu žije několik kultur a náboženství.
Pohnutému 20. století navzdory by se na žádný z těchto příběhů nemělo zapomenout, protože každý významně přispěl k tomu, že se Brno a jeho obyvatelky a obyvatelé posunuli do doby moderní se vším dobrým i špatným, co přinesla.
Bachaři, vězně politického nenáviděti budeš!
Publikace se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950. Snaží se postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován, jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení. Popisuje přípravu a realizaci následné politické kampaně, jež měla znásobit účinky procesu směrem ke Sboru vězeňské stráže. Zároveň hledá odpovědi na otázky, zda primárním cílem procesu bylo skutečně utužit disciplínu v SVS, nebo vládnoucí diktatura jím sledovala i další záměry a jak, a jestli vůbec, byla o procesu informována široká veřejnost. Pozornosti se dostává i obětem tohoto případu a jejich dalšímu osudu. Publikace čerpá především z originálních dokumentů z fondů Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek.
A propaganda diadala
Szlovákia a fenti történelmet jól ismeri. Hosszú éveken át egy bizonyos közösség célirányosan alakította azt. Ez a közösség magához ragadta annak a jogát, hogy döntéseket hozzon egy olyan nemzetről, amely részének valójában sosem érezte magát.
Amikor 1968-ban az ország megszállását követően megtiltották nekem, hogy a sajtóban, a rádióban és a tévében dolgozzak és publikáljak, volt időm kutatni Szlovákia valódi történelmét. Meg kell említenem édesapám személyes tapasztalatainak befolyását is, aki az első világháború katonájaként járta be a Vajdaságot, odahaza pedig megélte az 1910-es választások során a kormány által elkövetett csalásokat csakúgy, mint a kiszucai történéseket is, mivel egy időben Csacán (Čadca) dolgozott gazdatisztként. Mindez máshogy hangzott, mint az, amit az iskolában tanultunk.
Nézzük, miben tér el a propaganda a tényektől.
Popraviť! Politické procesy s príslušníkmi Zboru národnej bezpečnosti
Publikácia Popraviť! Politické procesy s príslušníkmi Zboru národnej bezpečnosti pozýva čitateľov k nahliadnutiu do sveta politicky motivovaných procesov s príslušníkmi Zboru národnej bezpečnosti. Dramatickými príbehmi minulosti čitateľa sprevádza historik Ústavu pamäti národa Vladimír Palko ml.
Po „víťaznom“ februári 1948 sa komunistická štátna moc potrebovala zbaviť nepohodlných príslušníkov ZNB spôsobom, ktorý zastraší ostatných členov bezpečnostných zložiek. Osem procesov, deväť popravených príslušníkov, desiatky osôb odsúdených na stovky rokov väzenia a tisíce životov poznamenaných krutými rozsudkami justičnej mašinérie za vlády Klementa Gottwalda – všetko pod prísnym dohľadom sovietskych poradcov – taký bol výsledok besnenia nástupu komunistickej moci v jej prvých rokoch.
Rôzne skutky a osudy policajtov z rôznych súčastí zboru, vrátane Štátnej bezpečnosti, nakoniec našli spoločné miesto, kde komunisti potrestali ich domnelú či skutočnú zradu – popravisko. Ich príbehy sa stávajú archiváliami a svedectvami podporenými sondami do takmer osemdesiat rokov vzdialenej totalitnej histórie Československa. Sú tiež príkladmi, ako sa dalo komunistickému režimu statočne odporovať, ale aj mu verne slúžiť, a napriek tomu sa – paradoxne – v mene vyššieho záujmu stať odstrašujúcim príkladom.
Kým nezaschne tlačiarenská čerň
Kniha je pokračovaním titulu vydaného v roku 2024. Autori v nej spracovávajú životné obdobie Mateja Bela v rokoch 1735 – 1749, kedy pripravoval k vydaniu ďalšie zväzky svojich Notícií. Text knihy je založený na archívnych materiáloch v podobe Belovej korešpondencie a okrem hlavnej témy umožňuje pohľad na vývoj vedy na území Slovenska v prvej polovici 18. storočia. Recenzovaná publikácia s parametrami odbornej monografie a s rozsiahlym poznámkovým aparátom je svojim prístupným štýlom prístupná aj čitateľom zo širšej čitateľskej verejnosti.
Pionierske cesty
Monografia sa zaoberá vznikom, vývojom a fungovaním Pionierskej organizácie Československého zväzu mládeže, neskôr Socialistického zväzu mládeže. Na základe archívnych prameňov, dobovej literatúry a rozhovorov s pamätníkmi analyzuje jej ideologické východiská, organizačné formy a systém komunistickej výchovy detí v období socializmu. Pozornosť venuje aj domácim komunistickým a robotníckym detským hnutiam, povojnovým mládežníckym zväzom a nekomunistickému hnutiu Junák, ktoré prispeli k formovaniu pionierskej organizácie. Výskum poukazuje na úlohu pionierskej organizácie ako nástroja propagandy a ideologizácie, ktorý významne ovplyvnil formovanie detskej identity a hodnotového systému niekoľkých generácií.
Príbehy 20. storočia - Turistika a turizmus
Traumu nemožno vtesnať do jedného príbehu, do jedného obdobia či do jedného prežitého utrpenia. Štvrté číslo magazínu Príbehy 20. storočia roku 2025 skúma traumu v širšom zmysle – nielen ako dôsledok násilia, útlaku, vojny či politických režimov, ale aj ako tichého sprievodcu životom. Vracajú sa k nám ozveny dávnych neprávostí a zároveň dolieha ťažoba krívd, ktoré sa nám dejú dnes.
Zámerne prepájame históriu so súčasnosťou, pretože tak ako ľudské telo nesie stopy prežitej bolesti, aj spoločnosť nesie stopy svojich nedoliečených rán. Ak nerozumieme vlastnej traume, často sa jej bojíme viac, než by bolo potrebné. Naprieč všetkými textami tohto čísla sa tiahne jedna kľúčová téza: trauma nie je slabosťou, ale stopou po tom, čo sme museli zniesť.
V časopise nájdete:
?rozhovor s Robinom Kvapilom, režisérom dokumentu Veľký vlastenecký výlet, o tom, či konfrontácia s realitou vojny dokáže zmeniť človeka žijúceho v konšpiráciách,
?text Vladimíra Šnídla o tom, ako algoritmy sociálnych sietí menia našich blízkych a prečo politici namiesto riešení ponúkajú zástupné kultúrne vojny,
?názor psychologičky Evy Klimovej o tom, prečo sa ľudia zranení traumou utiekajú k šarlatánom a prečo zázraky na počkanie pri liečbe duše neexistujú,
?text Gabriely Dudekovej Kováčovej a Agáty Šústovej Drelovej o histórii bezdomovectva a o tom, že delenie na tých, ktorí si pomoc „zaslúžia“ a „nezaslúžia“, má hlboké historické korene,
?štúdiu Petra Jašeka o tom, ako komunistický režim prostredníctvom Štátnej bezpečnosti prenasledoval kritikov a monitoroval spoločnosť aj v čase, keď sa už sám rúcal,
?príbehy pamätníčok a pamätníkov doplnené o metodický list, ktorý je kľúčom k modernému a pútavému vyučovaniu dejín.
Toto číslo ilustrovala Ivana Šáteková.
Židia v Trstenskom okrese v rokoch 1938 – 1945
Riešenie tzv. židovskej otázky na Slovensku v období rokov 1938 – 1945 je predmetom výskumu viacerých vedných disciplín. Hoci ide o problematiku, ktorá je z daného obdobia spracovaná azda najlepšie, nové a detailné pohľady na túto tragickú súčasť našej nedávnej minulosti prinášajú regionálne aspekty. Tým sa venuje aj predkladaná publikácia.
Zachytáva osudy židovskej komunity v okrese Trstená v rokoch 1938 – 1945, postupné perzekúcie voči jej príslušníkom od označenia za „nepriateľov národa“ cez vylúčenie zo spoločnosti, arizácie až po deportácie do koncentračných a vyhladzovacích táborov mimo Slovenska.
Špecifiká tohto okresu predstavovala na jednej strane blízkosť nacistického Generálneho gouvernementu na území okupovaného Poľska, odkiaľ do regiónu prichádzali utečenci, a na strane druhej snaha štátnych úradov podporiť rozvoj kultúry, hospodárstva a zvýšiť životnú úroveň obyvateľov inkorporovaného územia hornej Oravy. Tento fakt ovplyvnil ambivalentné správanie miestnej majority voči židovským susedom.
Osudy židovských obyvateľov okresu Trstená sa v tragických dôsledkoch zhodujú s osudmi židovskej komunity v celej krajine a poukazujú na perzekučný charakter opatrení slovenskej vlády voči vlastným občanom.
Praha: Sounáležitost s moderním městem
Kniha líčí dějiny Prahy od časů českého národního obrození v první polovině 19. století až do současnosti. Činí tak neotřelou metodou: seznamuje nás se životem a dílem pěti různých osobností z různých časových úseků, ale i velice odlišného národnostního a sociálního původu (obrozenský autor Karel Vladislav Zap, novinář Egon Erwin Kisch, tesař a komunista Vojtěch Berger, herečka Hana Frejková, dcera Ludvíka Frejky, odsouzené v inscenovaném procesu s R. Slánským a Duong Jirásková, vietnamská dívka žijící v dnešní Praze. Autor se nevyhýbá kritice vypjatého nacionalismu na obou stranách a varuje před nebezpečím jeho recidivy i v současnosti. Příznačně tedy končí odkazem na nedávno instalovaný „Stolperstein“ jedné z obětí holokaustu v Praze.
Bryantova publikace je pohledem jak z vnějšku, tak zvnitřku, přináší neotřelé, čerstvé postřehy a soudy a nové vnímání nedávných i současných dějin Prahy.
Chad Bryant se dějinám Prahy věnuje dlouhodobě, v roce 2007 vyšla v Argu jeho publikace Praha v černém, pojednávající o české metropoli za druhé světové války.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
dostupné aj ako:
Zdravotní systém první Československé republiky
Kniha přibližuje problematiku vývoje československého veřejného zdravotnictví ve dvacátých a třicátých letech 20. století, a to nejen čtenářům z řad odborníků, ale i zájemcům z širšího spektra laické veřejnosti, kteří se zajímají hlouběji o reálie prvorepublikového Československa. Poskytuje odpovědi na některé důležité otázky spojené s problematikou zdravotní péče (její dostupnosti, jazykové nebo kulturní diferenciace podle jednotlivých regionů nebo situace sociálně slabých obyvatel), se zdravotnickou výchovou, její koncepcí, financováním nebo organizační strukturou, s budováním moderního zdravotního systému v Československé republice, se zdravotními výzvami nového státu (boj proti nakažlivým nemocem, postup vůči onkologickým chorobám nebo zavedení povinného očkování), s vývojem komunitní péče nebo s československým zdravotnictvím z národnostního aspektu.
Slovenské storočie 1815-1920 - Zlomové obdobia slovenských dejín
Stopäť rokov od Viedenského kongresu až po podpis Trianonskej mierovej zmluvy môžeme pokojne nazvať aj slovenským storočím. Národ, ktorému predpovedali zánik, mal však oveľa viac vnútornej energie a schopností, ako sa na prvý pohľad zdalo. Aj v nežičlivých podmienkach, ktoré panovali v monarchii, sa dokázal prebudiť, striasť zo seba otrocké okovy a nastúpiť na cestu k novému životu. V priebehu stopiatich rokov sa Slováci dokázali povzniesť kultúrne, upevniť jazykovo i duchovne a hospodársky sa rozvíjať. Pritom museli podstúpiť mnohé zápasy o holú existenciu s predstaviteľmi iných národov, ako aj medzi sebou, stratili množstvo životov a preliali veľa krvi pre záujmy cudzích. No napokon dokázali, že Slovákom právom patrí miesto v rodine moderných európskych národov.
Můj rok 1975
Rok 1975 se nese ve znamení oslav třiceti let od konce druhé světové války. Československo se raduje a vzkvétá, odhalují se nové pomníky, staví sídliště i obchodní domy. V Praze se začátkem roku otevírají dva největší – Kotva a Máj. Ve Vietnamu končí vleklá válka, ve Španělsku umírá Franco a v Anglii je zvolena Margaret Thatcherová do čela konzervativní strany. Projděte se rokem, kdy Bill Gates zakládá společnost Microsoft a skupina Queen dobývá svět skladbou Bohemian Rhapsody.
dostupné aj ako:
Můj rok 1985
Osmdesátky se lámou do své druhé, lepší půlky. Na Strahově se naposledy tleská cvičencům, ve Wembley Freddie Mercury volá: EEEEOOO. Davy věřících proudí na Velehrad a fanoušci jásají, že se Čechoslováci stali mistry světa v hokeji. Do vedení Sovětského svazu se dostává Michail Gorbačov, Michael Jackson zpívá We are the Children, kriminalisté hledají spartakiádního vraha a relikviář svatého Maura. Nalezen je Titanik! Madonna je pod čepcem, Forman drží Oscara a Karel Gott nevyhrává zlatého slavíka…
dostupné aj ako:
Můj rok 1965
Svět se v roce 1965 mění – a mocným v Kremlu i v Bílém domě dělají těžkou hlavu nové problémy. Jinak je to ale rok filmů jako Báječní muži na létajících strojích nebo Muž z Hongkongu, rok písní jako Yesterday, Satisfaction či Hvězda na vrbě. Dívky nosí minisukně, hoši experimentují s délkou vlasů a tisíce mladých Američanů dostanou povolávací rozkazy do Vietnamu. Československo na prahu hospodářské reformy žije spartakiádou a kulturními událostmi. A právě ty dávají lidem pocit, že snad bude všechno lepší…
dostupné aj ako:
Můj rok 1955
V roce 1955 se pomyslně setkal Marvanův revizor Gustav Anděl s rebelem bez příčiny Jamesem Deanem či skandální Lolita s uvědomělým Občanem Brychem. V ČSR je otevřena první samoobsluha, v USA první Disneyland. Móda usedlých dámských kostýmů přetrvává, ale právě přichází Dior s modelem „A“, který zvýrazňuje ženskou siluetu. Čechoslováci žijí I. spartakiádou, zatímco v Americe rozjíždí Bill Haley éru rokenrolu.
dostupné aj ako:
Krysličkova „teroristická skupina“
Poválečné pohraničí bylo tavícím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci tato situace spolu s událostmi z února 1948 dala vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem a rozhodla se proti němu bojovat se zbraní v ruce: vyhodit do povětří prvomájovou tribunu, na které měli stát přední politici a představitelé města. Hlavou celé akce byl Josef Kryslička – četník, partyzán, ale i prominentní přistěhovalec. Atentát se však nekonal, odbojáři vyhodili do povětří sami sebe, když připravovali nálož. Na jejich chybu, ale i na pouhou známost s nimi, doplatili ovšem jiní. Byli odsouzeni v rámci vykonstruovaného politického procesu k mnoha letům odnětí svobody, mezi nimi i úřední lékař Jan Šolc, kterého většina Liberečanů vzpomínala jako toho, kdo pomáhal nespravedlivě vězněným.
Husitská revoluce II
Druhý svazek třetího doplněného a přepracovaného vydání Husitské revoluce přináší propojený třetí a čtvrtý díl předchozích vydání. Během posledních let bádání v některých úsecích výrazně postoupilo, a proto bylo nezbytné původní verzi přepracovat nebo upravit všude tam, kde to bylo žádoucí či nezbytné. V celkovém pořadí šestá kapitola líčí vývoj reformních snah od počátků v době Karla IV. až po boje o fary a poutě na hory v roce 1419. Kroniku revolučních událostí přinášejí dvě následující kapitoly. Sedmá se zabývá anatomií konfliktu do roku 1426, osmá pak vládou radikálních bratrstev až do nástupu krále Zikmunda Lucemburského na český trůn. Poslední kapitola je věnována důsledkům, ohlasům a výhledům předčasné české reformace. Nové poznatky a dodatky čtenář nalezne též v poznámkovém aparátu a v soupise literatury a pramenů.
dostupné aj ako:
Židovská Žilina
Bratia Franklovci sa vo svojej knihe zameriavajú na obdobie najväčšieho rozmachu židovskej komunity v meste, na roky 1918 – 1938. Na základe konkrétnych faktov dokumentujú, že Židia sa významne podieľali na spoločenskom, hospodárskom, kultúrnom i športovom živote Žiliny. Čitateľ sa oboznámi s významnými rodinami a jednotlivcami, ale aj s príbehmi obyčajných ľudí, do osudov ktorých neskôr kruto zasiahol holokaust a povojnové udalosti. Aká bola Žilina a v nej židovská komunita v tridsiatych rokoch minulého storočia, keď ju vtedy mladí Fried, Klein alebo Hecht považovali za pupok sveta, za najkrajšie mesto, keď ich svet ohraničovali Rajčianka, Dubeň, korzo, či prísny riaditeľ Šalgo v židovskej ľudovej škole? Židia boli integrálnou súčasťou Žiliny, významne sa podieľali na jej rozvoji, bolo to ich mesto, cítili sa v ňom doma, chceli v ňom žiť. V polovici tridsiatych rokov minulého storočia mala Žilina necelých 18000 obyvateľov, z toho okolo 2500 židov. Medzi nimi bolo množstvo lekárov, právnikov, obchodníkov, úspešných priemyselníkov. Menej sa vie o Židoch, ktorí sa do Žiliny prisťahovali z Haliče, Podkarpatskej Rusi či východného Slovenska. Tí totiž väčšinou patrili medzi chudobných, živili sa fyzickou prácou. Posmešne ich prezývali fiňáci alebo Fíni lebo Židia z východu obyčajne hovorili iba v jidiš a keď sa ich opýtali odkiaľ sú, odpovedali napríklad fin Berehovo (z Berehova).
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
