Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 9 z 101
zobraziť:
Můj rok 1965
Svět se v roce 1965 mění – a mocným v Kremlu i v Bílém domě dělají těžkou hlavu nové problémy. Jinak je to ale rok filmů jako Báječní muži na létajících strojích nebo Muž z Hongkongu, rok písní jako Yesterday, Satisfaction či Hvězda na vrbě. Dívky nosí minisukně, hoši experimentují s délkou vlasů a tisíce mladých Američanů dostanou povolávací rozkazy do Vietnamu. Československo na prahu hospodářské reformy žije spartakiádou a kulturními událostmi. A právě ty dávají lidem pocit, že snad bude všechno lepší…
dostupné aj ako:
Můj rok 1985
Osmdesátky se lámou do své druhé, lepší půlky. Na Strahově se naposledy tleská cvičencům, ve Wembley Freddie Mercury volá: EEEEOOO. Davy věřících proudí na Velehrad a fanoušci jásají, že se Čechoslováci stali mistry světa v hokeji. Do vedení Sovětského svazu se dostává Michail Gorbačov, Michael Jackson zpívá We are the Children, kriminalisté hledají spartakiádního vraha a relikviář svatého Maura. Nalezen je Titanik! Madonna je pod čepcem, Forman drží Oscara a Karel Gott nevyhrává zlatého slavíka…
dostupné aj ako:
Můj rok 1955
V roce 1955 se pomyslně setkal Marvanův revizor Gustav Anděl s rebelem bez příčiny Jamesem Deanem či skandální Lolita s uvědomělým Občanem Brychem. V ČSR je otevřena první samoobsluha, v USA první Disneyland. Móda usedlých dámských kostýmů přetrvává, ale právě přichází Dior s modelem „A“, který zvýrazňuje ženskou siluetu. Čechoslováci žijí I. spartakiádou, zatímco v Americe rozjíždí Bill Haley éru rokenrolu.
dostupné aj ako:
Husitská revoluce II
Druhý svazek třetího doplněného a přepracovaného vydání Husitské revoluce přináší propojený třetí a čtvrtý díl předchozích vydání. Během posledních let bádání v některých úsecích výrazně postoupilo, a proto bylo nezbytné původní verzi přepracovat nebo upravit všude tam, kde to bylo žádoucí či nezbytné. V celkovém pořadí šestá kapitola líčí vývoj reformních snah od počátků v době Karla IV. až po boje o fary a poutě na hory v roce 1419. Kroniku revolučních událostí přinášejí dvě následující kapitoly. Sedmá se zabývá anatomií konfliktu do roku 1426, osmá pak vládou radikálních bratrstev až do nástupu krále Zikmunda Lucemburského na český trůn. Poslední kapitola je věnována důsledkům, ohlasům a výhledům předčasné české reformace. Nové poznatky a dodatky čtenář nalezne též v poznámkovém aparátu a v soupise literatury a pramenů.
dostupné aj ako:
Krysličkova „teroristická skupina“
Poválečné pohraničí bylo tavícím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci tato situace spolu s událostmi z února 1948 dala vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem a rozhodla se proti němu bojovat se zbraní v ruce: vyhodit do povětří prvomájovou tribunu, na které měli stát přední politici a představitelé města. Hlavou celé akce byl Josef Kryslička – četník, partyzán, ale i prominentní přistěhovalec. Atentát se však nekonal, odbojáři vyhodili do povětří sami sebe, když připravovali nálož. Na jejich chybu, ale i na pouhou známost s nimi, doplatili ovšem jiní. Byli odsouzeni v rámci vykonstruovaného politického procesu k mnoha letům odnětí svobody, mezi nimi i úřední lékař Jan Šolc, kterého většina Liberečanů vzpomínala jako toho, kdo pomáhal nespravedlivě vězněným.
Židovská Žilina
Bratia Franklovci sa vo svojej knihe zameriavajú na obdobie najväčšieho rozmachu židovskej komunity v meste, na roky 1918 – 1938. Na základe konkrétnych faktov dokumentujú, že Židia sa významne podieľali na spoločenskom, hospodárskom, kultúrnom i športovom živote Žiliny. Čitateľ sa oboznámi s významnými rodinami a jednotlivcami, ale aj s príbehmi obyčajných ľudí, do osudov ktorých neskôr kruto zasiahol holokaust a povojnové udalosti. Aká bola Žilina a v nej židovská komunita v tridsiatych rokoch minulého storočia, keď ju vtedy mladí Fried, Klein alebo Hecht považovali za pupok sveta, za najkrajšie mesto, keď ich svet ohraničovali Rajčianka, Dubeň, korzo, či prísny riaditeľ Šalgo v židovskej ľudovej škole? Židia boli integrálnou súčasťou Žiliny, významne sa podieľali na jej rozvoji, bolo to ich mesto, cítili sa v ňom doma, chceli v ňom žiť. V polovici tridsiatych rokov minulého storočia mala Žilina necelých 18000 obyvateľov, z toho okolo 2500 židov. Medzi nimi bolo množstvo lekárov, právnikov, obchodníkov, úspešných priemyselníkov. Menej sa vie o Židoch, ktorí sa do Žiliny prisťahovali z Haliče, Podkarpatskej Rusi či východného Slovenska. Tí totiž väčšinou patrili medzi chudobných, živili sa fyzickou prácou. Posmešne ich prezývali fiňáci alebo Fíni lebo Židia z východu obyčajne hovorili iba v jidiš a keď sa ich opýtali odkiaľ sú, odpovedali napríklad fin Berehovo (z Berehova).
Politika a komunita
Kniha o vzťahoch medzi komunistickou mocou a židovskou komunitou v rokoch 1945-1992. Autori sa opierajú o poznatky z historických, archívnych a etnologických výskumov, využívajú aj údaje z umeleckej a memoárovej literatúry a autentické spomienky pamätníkov, ktoré vytvárajú pestrý a presný pohľad na povojnové obdobie až do roku 1992. Skúmajú situáciu v židovskej komunite krátko po oslobodení, po návrate Židov, ako sa vyrovnávali s následkami holokaustu, ale aj ich kontakty s inštitúciami štátnej moci. Samostatná kapitola je venovaná politickým procesom na Slovensku, ale tiež sebaobranným reakciám židovských inštitúcií a jednotlivcov (emigrácia, „život s maskou“, lojalita atď.). V ďalšom texte sa autori zaoberajú reflexiami šesťdesiatych rokov, obdobím normalizácie a situáciou židovskej komunity po novembri 1989.
První pražská defenestrace, 2. vydání
První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí.Nové, upravené vydání je oproti předchozímu vydání doplněno o nedávno zjištěné poznatky a o aktualizovaný poznámkový aparát obsahující odkazy na prameny a základní odbornou literaturu.
dostupné aj ako:
Židia v Topoľčanoch
V minulosti kolorit Topoľčian výrazne dotvárala početná, hospodársky a spoločensky významná židovská komunita. K obrazu Topoľčian zo začiatku 20. storočia patrilo námestie lemované židovskými obchodmi či pôsobivá stavba synagógy, ktorá patrila k najkrajším svojho druhu na Slovensku. Rozvoj topoľčianskej židovskej komunity násilne ukončili vojnové roky a holokaust. Čo je však zarážajúce, protižidovské nálady pretrvali v Topoľčanoch aj po skončení druhej svetovej vojny a vyústili do udalostí, ktoré sa do dejín zapísali pod označením židovský pogrom. Kniha približuje osudy židovských rodín Büchlerovcov, Friedovcov, Bachnárovcov, Braunovcov, Deutelbaumnovcov, Grünwaldovcov a ďalších, ktoré autorky spracovali na základe osobných stretnutí a rozhovorov s preživšími, ktorí boli obyvateľmi nášho mesta. Z Topoľčian pochádzal Walter Rosenberg, známy pod menom Rudolf Vrba, ktorý v roku 1944 s Alfrédom Wetzlerom utiekli z Osvienčimu. Významným spôsobom k histórii židovských náboženských obcí prispel Robert Jehošua Büchler, autor Encyklopédie židovských náboženských obcí na Slovensku.
Střežíme a prosazujeme socialistickou zákonnost
Nejvyšší orgány československé prokuratury a jejich působení v letech 1969–1989
Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence, především pak po roce 1952, kdy byla završena její přeměna na instituci leninského typu. Z orgánu veřejné žaloby se tak stala třídní institucí, jež měla za úkol střežit tzv. socialistickou zákonnost. Její činnost se dotýkala prakticky všech oblastí života společnosti. Tato kniha analyzuje organizační a personální vývoj i působení nejvyšších orgánů prokuratury, včetně jejich postavení v mocenském systému. Velká pozornost je mj. věnována charakteristice nejvyšších představitelů generálních prokuratur ČSSR, ČSR a SSR, včetně jejich vzájemných vztahů a konfliktů, politickému, vzdělanostnímu i věkovému složení pracovníků těchto orgánů.
Nový kancléř v sousedství
Kniha přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934. Nabízí mimořádně zajímavé srovnání odlišného hodnocení tohoto zlomového historického milníku jednotlivými českými politickými stranami a jeho odraz v prvorepublikovém denním tisku
Olomoucká dramata
Třináct historických osudů a událostí, třináct her, třináct inscenací.
Olomouc je město s bohatou historií sahající hluboko do nitra českých dějin. Smyslem divadelní iniciativy Agentura Lafayette, která vznikla v roce 1997, je přiblížit významné kapitoly z dějin našeho města i celého kraje. Postupně tak vzniklo celkem třináct divadelních her a inscenací o významných osobnostech a událostech olomoucké historie, které se odehrávají v autentických kulisách. Autor v knize současně přiblížil i atmosféru spjatou s touto iniciativou.
Na cvičišti SS
Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen. Aby mohl vzniknout, musely desetitisíce zde žijících Čechů opustit své domovy a majetek jim vyvlastnila Velkoněmecká říše. Přesto jich mnoho na cvičišti zůstalo a stali se zaměstnanci SS. Zabrané území se krok za krokem proměňovalo v intenzivně využívaný vojenský újezd, a když chyběly pracovní síly k jeho budování, byli sem na výstavbu deportováni vězni koncentračních i jiných táborů. Kniha líčí pestrou historii cvičiště včetně příběhů lidí, kteří se v něm ocitli.
Samet v divadle
Publikace Samet v divadle z pera zlínského publicisty Jakuba Malovaného podrobně mapuje sametovou revoluci ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově, a to doslova den po dni. Příběh je seskládán z rozhovorů s vybranými respondenty – pamětníky, disidenty a zejména pak divadelníky, rovněž členy stávkového výboru a Občanského fóra. V knize nechybí ani celá řada autentických dokumentů a dobových materiálů, která bohatou dějovou linku pestře dokresluje. Z divadla na náměstí a zase zpátky, i tak by se ve stručnosti dalo popsat dějiště tohoto dramatického vyprávění.
Součástí rozšířené verze knihy Samet v divadle je i obsáhlá fotogalerie, samostatná kapitola reflektující změny v dramaturgii, v uměleckém i ideovém směřování divadla či neotřelý pohled na další pomyslné symboly, bez kterých by Zlín nebyl městem takovým, jak jej známe, a sice na společenskou důležitost firmy Baťa nebo neméně inspirující příběh slavných cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.
Skrytá církev a tajná svěcení
Kniha pojednává o pronásledování katolické církve komunistickým režimem v Československu a o jedné ze vzniklých forem reakcí na tuto situaci. Autorka analyzuje mimořádné pravomoci, které poskytl Apoštolský stolec místní církvi, ale které se brzy projevily jako málo přizpůsobené konkrétní situaci v Československu. Dále zkoumá a srovnává všechny druhy tajně udělovaných svěcení – jak uskutečněných v Československu, tak udělovaných českým a slovenským kandidátům v zahraničí, a sice svěcení, která byla po roce 1989 Kongregací pro nauku víry uznána za platná, i svěcení, jejichž platnost byla zpochybněna (pocházející od biskupa Felixe M. Davídka). Srovnání těchto různých svěcení ukazuje, že v jejich formě nebyly žádné podstatné rozdíly. Jedinou odlišností je skutečnost, že ve společenstvích odvozených podle svěcení od biskupa Davídka došlo k relativně vysokému počtu biskupských konsekrací, ženatí muži zde byli svěceni na kněze (někteří i na biskupy), a především, Davídek podporoval svěcení žen na kněze.
Slovenské hrady III.
Sú diela, ktoré by mali byť v policiach kníhkupectiev v každej dobe a v policiach domácností v každej generácii. Deväťdesiat rokov už k takým knihám patrí trojdielny súbor slovenských hradov Ľudovíta Janotu. Jeho najkrajšie vydania sa od seba líšia iba svojimi obálkami a tak sme sa ani my v Columbuse po takmer tridsiatich rokoch od posledného vydania u nás nerozhodli nič iné, než obálky zmeniť. Od doby, kedy Janotove dielo vzniklo, bolo už o slovenských hradoch napísané mnohé inými autormi. Slovenské hrady Ľudovíta Janotu sú však nielen svedectvom o slovenských hradoch a dobe, v ktorej sa na nich žilo, ale i podobe slovenského jazyka v období, keď Janotove knihy vznikli.
Dvadsať rokov Slovenskej republiky č. 30
Pri príležitosti dvadsiateho výročia vzniku Slovenskej republiky sa autor zamýšľa nad prínosmi i ťažkosťami, ktoré majú dosah na jej občanov. Slovo autora na záver: Múdry si uzná chyby, ktorých sa dopustil, zamyslí sa nad tým a poučí sa. Je na nás, všetkých občanoch obnovenej Slovenskej republiky, aby sme sa z dejín poučili a vyhýbali sa nedôslednostiam v riadení osudov nášho štátu. Môžeme to účinne ovplyvňovať hlavne a prakticky jedine tým, že v tomto zmysle vždy uplatníme svoje volebné právo; jeho prostredníctvom môžeme a máme zveriť náš osud do rúk takých osvedčených, všestranne pripravených a čestných osôb, ktoré sa prejavili ako verní a dôslední uplatňovatelia základných ideí slovenskej národnej i štátnej tradície, ako sú kresťanstvo a suverénna štátnosť. Ak sme na to pri predošlých voľbách nemysleli a osud nášho štátu sa dostal aj do rúk osôb a hnutí, ktorým je suverenita Slovenskej republiky neželateľnou prekážkou v ich službičkovaní cudzím, straníckym alebo osobným sebeckým záujmom, a preto sa usilovali vytunelovať ju aj za cenu nielen osobnej, ale i národnej cti, tak nasledujúce voľby nám ešte dajú príležitosť, aby sme svoj ťažký omyl napravili. Ináč by sme stratili právo sťažovať sa a šomrať proti tomu, čo nás v najbližšej budúcnosti môže postihnúť.
Svědkové českých dějin
Kamkoli vstoupíme, jdeme stopou dějin. Nesmrtelná slova římského historika Tita Livia budou zřejmě platná navždy. Na území Čech a Moravy jen stěží najdete místo, které by nemělo souvislost s nějakou významnou či zajímavou událostí českých či evropských dějin. Některá místa paměti jsou všeobecně známá a hojně navštěvovaná, jiná skrývají překvapivé příběhy či památky. Zkušený autor a pedagog Jan Kvirenc tentokrát připravil encyklopedii, která provede čtenáře 272 historicky významnými lokalitami, jež byly kromě regionálního významu i součástí velkých dějin zemí Koruny české. Hesla, přehledně označená podle historických období, se věnují významným osobnostem, válkám a politice, osobnostem kultury a náboženského života, ale i význačným stavbám, legendám a mytologii, technickým památkám a každodennímu životu. A jako vždy nechybí citace pramenů, historický kontext ani množství fotografií.
Který zámek dvakrát navštívil francouzský král?
Kde žila dívka, které psal milostné dopisy Goethe?
Kdo stál za prvními objevy jeskyní v Moravském krasu?
Kde najdete nejstarší stojící kostel v Česku?
Jak vznikla první kostka cukru?
Kteří šlechtici soupeřili, kdo si postaví „gotičtější“ hrad?
Ve které zámecké zahradě můžete vystoupat na minaret?
Starý a nový vek Slovákov
Starý a nový vek Slovákov. Takýto názov si vybral Ľudovít Štúr pre svoje populárne písané dielo, ktoré vytvoril koncom leta 1841 pod pseudonymom Bedlivý Luborod. Tento dôležitý Štúrov text, napísaný pôvodne v staročeštine, zostal dlhé roky v rukopise.
V čase napísania diela bol Štúr zrelou osobnosťou s cieľavedomým programom, smerujúcim ku kodifikácii spisovnej slovenčiny. Spis je národnou apológiou, obranou, ktorú môžeme zaradiť do radu iných slovenských apológii, ktoré poukazovali na historickosť, kultúrnosť a životaschopnosť Slovákov a bránili ich pred výsmechom a podceňovaním. Štúrova obrana je však viac ako obranou, je tvrdou a neúprosnou, citovo podfarbenou obžalobou, namierenou proti výbojnému maďarskému nacionalizmu, ktorý ohrozoval rozvoj slovenského národného hnutia. Je burcujúcim apelom na Slovákov, ktorý ich mal vytrhnúť z letargie, pomôcť im zorientovať sa a ukázať im cestu.
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
