Najnovšie - Svetové dejiny, dejiny štátov strana 44 z 95

Zcela nová a aktuální publikace odhaluje podstatu trendů v pohybu lidstva v současném globálním světě. Přináší odpovědi na otázky, kam se dnes lidé stěhují i proč a také před čím prchají. Dnes existuje jen málo zemí a regionů, kterých by se migrace, ať už vnitrostátní, či mezinárodní, netýkala. Kniha se také věnuje hledání nové světové rovnováhy mezi cílem, jímž je kulturní homogenita, a potřebou pracovní síly, klade politické otázky zítřka. Atlas je určen pro všechny zájemce o současný svět. Najdete zde rozpracovaná témata: Chudoba, válečné konflikty, přírodní katastrofy, práce, studium, turistika: co všechno ovlivňuje migraci? Přijímat, nebo odmítat? Jak reagují vlády? Uzavírají hranice a vyhošťují, nebo poskytují azyl a trvalý pobyt? Evropa: bezprecedentní migrační krize vyvolaná válkou v Sýrii. Afrika, Asie a Latinská Amerika: jak se s migrací vyrovnávají rozvojové země? Pro lidstvo je migrace bezesporu jednou z největších výzev v 21. století. Přes hranice států migruje sice jen asi 3,5 % lidí na Zemi, migrační procesy ale ovlivňují celý svět. V posledních dvou desetiletích jsme vstoupili do nové éry migrace, s níž se musejí potýkat oblasti, které dosud stály stranou hlavních migračních proudů. Ty již nemíří převážně z méně rozvinutých zemí do zemí vyspělých, ale existují i mezi jednotlivými méně rozvinutými zeměmi, mezi vyspělými zeměmi i směrem z vyspělých do méně rozvinutých zemí. Podobu migračních proudů v současnosti samozřejmě zásadně ovlivňuje globalizace. To ovšem neznamená, že by vymizelo jisté regionální zakotvení migrace. Zatímco v minulosti na americký kontinent proudili migranti z jiných koutů světa, zejména z Evropy, dnes většina z nich pochází z Ameriky. Podobně je tomu v případě Ruska, Turecka, jihovýchodní Asie či Afriky, která je bezpochyby kontinentem s největší mobilitou vlastních obyvatel. Země původu a cílové země se často stavějí proti sobě ve jménu zachování státní suverenity a nutnosti ochrany hranic i za cenu tisíců mrtvých a každodenního porušování lidských práv. Je přitom jasné, že pohyb lidí prakticky nelze zastavit. V současnosti tak otázka migrace představuje často zdánlivě paradoxní, každopádně složitý soubor problémů, kterým se globalizovaný svět nemůže vyhnout, protože lidská mobilita je jeho nedílnou součástí.

Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize. Ve Třech otázkách správy země z roku 1860, jejichž překlad je součástí knihy, se obšírně vyjadřuje ke třem stěžejním dobovým tématům, a to sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan své dílo napsal na základě poměrů v relativně odlehlém, ale důležitém lénu Fukui, avšak reformní výzvy v něm obsažené byly implicitně určené nápravě poměrů v celé zemi. Důkladným rozborem vazalských vztahů mezi řadovými samuraji a knížaty v době Tokugawa a zasvěceným překladem japonského textu přispívá tato publikace k přesnějšímu a plastičtějšímu chápání mentality samurajských intelektuálů. Naznačuje přitom, jak dynamická byla politická scéna pod příkrovem domněle zkostnatělé institucionální struktury Japonska coby zaostalé orientální země.

Vlaky sú ešte veľmi pomalé a zanechávajú za sebou dlhý pás čierneho dymu, kone a vozy na cestách sú samozrejmosť a na autá hľadíme s veľkou nedôverou. Máte chuť na takúto cestu v čase? Vyrazte do stratenej Haliče. Ľvov. Černovice. Drohobyč. Brody. To sú názvy staníc, na ktorých zastaneme pri našej spoločnej ceste s Martinom Pollackom. Tieto mená zároveň vyvolávajú predstavy nádherných ulíc a bulvárov najvýchodnejšej časti monarchie. Haličská exotika však mala aj svoju odvrátenú stranu v podobe rozbahnených uličiek a chudobných štetlov. Halič, kedysi hrdá súčasť veľkého Rakúsko-Uhorska, dnes zapadnutý kus sveta roztrhaný medzi Poľsko a Ukrajinu. Zmizla z máp a zmizla aj z pamäti. Pritom jej kultúrne bohatstvo bolo nesmierne. Úžasné tolerantné prostredie, v ktorom sa miešali rôzne kultúry, etniká i konfesie, dalo svetu mnohých svetoznámych spisovateľov ako Joseph Roth, Bruno Schulz či Paul Celan a viaceré haličské mestá sú podnes výkladnými skriňami zašlej slávy tohto kraja. Martin Pollack nás vo svojom slávnom historickom bedekri pozýva na nostalgickú cestu po rozkvitajúcich mestách, kde sa na námestiach miešajú desiatky rôznych jazykov, po dedinách, v ktorých sa objavili ropné ložiská a nezvyčajné bohatstvo, no aj po biednych židovských štetloch, ktorých jedinou budúcnosťou je len rozpad a zmar. Kniha Halič. Putovanie po stratenom svete v sebe spája historickú reportáž, cestopis i kultúrne dejiny jedného čarovného kúta sveta. Je to povinné čítanie pre všetkých, ktorí si obľúbili knihu Americký cisár. Nevšedná cestopisná kniha Martina Pollacka Halič. Putovanie po stratenom svete vychádza v preklade Michala Hvoreckého a s archívnymi fotografiami z autorovej zbierky.

Kniha Vzostup a pád mapuje dejiny sveta na pozadí diania v desiatich najväčších ríšach v histórii. Skúma odvekú túžbu ľudstva po moci vo všetkých jej neslávnych formách a sleduje vývoj imperiálnych ambícií od hrubej vojenskej agresie starovekých ríš až po omnoho rafinovanejší, no ďalekosiahly kultúrny vplyv dnešných superveľmocí. Predstavuje protikladné a čitateľsky veľmi atraktívne charakteristiky ríš, ale predovšetkým vedie čitateľa k pochopeniu, že túžba po vytvorení slávneho impéria korenila u každého vodcu od rímskych cisárov až po Hitlera v snoch o utópii a nesmrteľnosti. Kniha nám pripomína, že pokrok ľudstva má mnoho podôb a že systémy, ktoré dnes možno považujeme za samozrejmé, majú ďaleko od jedinej či nevyhnutnej podoby budúcej civilizácie.

Od slunečnicových polí Podněstří k minovým polím Doněcka provádí Tomasz Grzywaczewski čtenáře v knize Hranice snů. Neuznávané státy na území někdejšího Sovětského svazu jsou, jak ukazuje případ konfliktu v Náhorním Karabachu, tak trochu jako časované bomby: nedá se odhadnout, kdy tam zamrzlý konflikt znovu propukne. A přece tam všude, od Podněstří přes Abcházii či Jižní Osetii, Náhorní Karabach až po Doněckou a Luhanskou republiku, umírali a prchali z domova civilisté, vládla tam a vládne etnické či pseudoetnická zášť, a budoucnost je nejistá. Na některé z těch konfliktů už jsme už zapomněli, o jiných slyšíme denně ve zpravodajství a skutečné smíření a ani trvalý mír nejsou v dohledu. Sám autor o knize píše: Tato kniha je plodem mého cestování po postsovětských neuznávaných státech v letech 2014-2016. Každá taková výprava zachytila nejen vymezené místo, ale i konkrétní historický moment, v němž jsem tyto republiky-nerepubliky viděl a popisoval. Neuznávané republiky nejsou ničím stálým a neměnným. Právě naopak. Tyto drobné útvary podléhají násilným a často krutým proměnám. Když jsem v roce 2015 odjížděl do Náhorního Karabachu, nepředpokládal jsem, že tam o pouhý rok později dojde k eskalaci konfliktu, jaká byla už dvě desítky let nevídaná. Když jsem byl v roce 2015 na frontě u Doněcku, nevěděl jsem, že sleduji první tóny dlouhodobé uspané války zamýšlené na vyčerpání Ukrajiny. Ve chvíli, kdy tato kniha zamíří do rukou čtenářů, možná v situaci těch zemí dojde k dalším změnám. Bez ohledu na politické souvislosti je však především vyprávěním o lidech, kteří se čtvrt století po pádu sovětského impéria se mnou podělili o hranice svých snů.

A prominent authority on China's Belt and Road Initiative reveals the global risks lurking within Beijing's project of the century "A reality check on Beijing's global infrastructure project."-Peter Neville-Hadley, South China Morning Post "For all the hype and hand-wringing over how the [Belt and Road] could usher in the Chinese century, Hillman's engaging mix of high-level analysis and fieldwork in more than a dozen countries paints a much more nuanced picture."-Keith Johnson, Foreign Policy China's Belt and Road Initiative is the world's most ambitious and misunderstood geoeconomic vision. To carry out President Xi Jinping's flagship foreign-policy effort, China promises to spend over one trillion dollars for new ports, railways, fiber-optic cables, power plants, and other connections. The plan touches more than one hundred and thirty countries and has expanded into the Arctic, cyberspace, and even outer space. Beijing says that it is promoting global development, but Washington warns that it is charting a path to global dominance. Taking readers on a journey to China's projects in Asia, Europe, and Africa, Jonathan E. Hillman reveals how this grand vision is unfolding. As China pushes beyond its borders and deep into dangerous territory, it is repeating the mistakes of the great powers that came before it, Hillman argues. If China succeeds, it will remake the world and place itself at the center of everything. But Xi may be overreaching: all roads do not yet lead to Beijing.

História Európy v malých sústach prináša príbeh Európy od jej starovekých základov až po 21. storočie a to všetko v stručných kapitolkách, vhodných pre všetkých, ktorí chcú mať prehľad o histórii starého kontinentu, ale nemajú na to príliš veľa času. Opisuje hlavné udalosti, osobnosti, idey a nešťastia, ktoré v priebehu storočí formovali Európu. V knihe nájdete aj krátke životopisy prominentných osobností, ktoré európsku históriu ovplyvnili najvýznamnejšie. Obsahuje tiež množstvo úžasných faktov, detailov a niekoľko vybraných máp, ktoré čitateľovi umožnia lepšie pochopiť minulosť Európy.

Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně přiblížit, takže jeho text působí jako strhující thriller. Před čtenářem v nečekaných souvislostech vyvstává řada historických událostí hladové bouře, koloniální válka s Japonskem, politické vraždy, zápas o konstituční monarchii, násilí levicových teroristů, úspěchy a skandály ruského moderního umění, vztahy mezi členy vládnoucí dynastie, bitvy první světové války. Všechny tyto události se splétají v dramatický děj, který se postupně, stále více a více, vymykal jakékoliv kontrole. A spolu s nimi se na historické plátno promítají s neobyčejnou ostrostí i postavy jejich hybatelů a protagonistů členů carské rodiny, ministrů, policistů, mecenášů, spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobnosti ruského politického, kulturního a duchovního života , z nichž se mnozí snažili dělat pro budoucnost své země to nejlepší, a přesto jejich společné snažení nakonec vyústilo v nechtěnou a po všech stránkách tragickou bolševickou revoluci.

Východné Prusko, ríšska exkláva. Čo začalo v roku 1939, má byť o pár mesiacov skončené. Našťastie. Utopené v krvi, popole a rumoviskách. Sovietska armáda sedí na víťaznom koni, tiahne na západ, valcuje, správa sa kruto k nepriateľským vojakom aj k domorodým civilistom. Nemec je pre ňu synonymom nacistu, bohatstvo jej kľaje oči. Vojna je šialený ľudský vynález, stroj na výrobu šialených zástupov. Strach je zlý kumpán, hlad ešte horší radca. Hans von Lehndorff pred nás z neobvyklej strany stavia nástojčivé, podrobné a celkom autentické obrazy všetkého toho besnenia a jeho ničivých dôsledkov. Žiaľ, nie je to fikcia; je to literatúra faktu.

Po celé věky projevovali lidé neobyčejnou schopnost přizpůsobit se prostředí, v němž žili. Zakládáním rozsáhlých měst, budováním velkolepých civilizací a rozvojem nových způsobů komunikace jsme dokázali dosáhnout pozoruhodných úspěchů. Naproti tomu války, útlak a chudoba odhalily zase temnější stránky lidské povahy. Profesor Jeremy Black nás v této knize vezme na vzrušující výpravu minulostí člověka od pravěku až po moderní dobu a křížem krážem procestuje celou planetu. Nenechá přitom kámen na kameni a rozehraje fascinující příběh o tom, jak jsme se stali tím, kým jsme dnes.

On 30 January 1933, Adolf Hitler was appointed the German Chancellor of a coalition government by President Hindenburg. Within a few months he had installed a dictatorship, jailing and killing his leftwing opponents, terrorising the rest of the population and driving Jews out of public life. He embarked on a crash programme on militaristic Keynesianism, reviving the economy and achieving full employment through massive public works, vast armaments spending and the cancellations of foreign debts. After the grim years of the Great Depression, Germany seemed to have been reborn as a brutal and determined European power. Over the course of the years from 1933 to 1939, Hitler won over most of the population to his vision of a renewed Reich. In these years of domestic triumph, cunning manoeuvres, pitting neighbouring powers against each other and biding his time, we see Hitler preparing for the moment that would realise his ambition. But what drove Hitler's success was also to be the fatal flaw of his regime: a relentless belief in war as the motor of greatness, a dream of vast conquests in Eastern Europe and an astonishingly fanatical racism. In The Hitler Years, Frank McDonough charts the rise and fall of the Third Reich under Hitler's hand. The first volume, Triumph, ends after Germany's comprehensive military defeat of Poland in 1939.

A journey into the German Reich, through the eighteen territories memorialised in the Hall of Liberation - from Prussia and Hanover to Bavaria and Austria. And this is a tale not just of buildings, but of people too, whether Swabians or Bohemians, poets or musicians or kings. Via cathedrals and castles, ferries and pleasure cruisers, statues and spas, concentration camps and mausoleums, Geoghegan winds his way up and down the hills and rivers of a modern yet nostalgic landscape. A compelling and vivid exploration of German identity through the traces of the past in the present.

Naše dejiny sú plné bizarností, omylov, trápnych momentov i kuriozít. A nikdy nešli priamo. Ako sa mala šľachta, ako sa obliekali a čo jedli, alebo, čo všetko muži i ženy spod Tatier či iného sveta prežívali, keď nepózovali pred kamerami pre budúcnosť v demokratickej medzivojnovej Československej republike. A propos, ani v tej medzivojnovej ČSR nebolo všetko ideálne a ružové a stredovek nebol taký temný, ako by sme si možno mohli myslieť. V druhej časti Histórie zadnými dverami, ktorej autormi sú opäť historici z Historického ústavu SAV, nájdete široké spektrum tém od obskúrnych liečiteľských postupov, cez výchovné praktiky na kráľovských dvoroch až po bizarnosti, ktoré sa udiali v starých šľachtických rodoch. Na čitateľa čakajú putujúci mnísi-svetobežníci, Casanova, pani Sacherová a bojovníci za abstinenciu v alkoholizmom postihnutých slovenských dedinách a obciach. Autori však neobišli ani novšie dejiny, nezabudli na Slovenský štát 1939 (a to, čo mu predchádzalo) a na krátke vojnové obdobie, ktoré je taktiež bohaté na zaujímavé témy a absurdnosti, pričom sa venujú aj "československému" rozmeru tohto časového úseku. A k tomu všetkému pridávajú mnohé iné texty z obdobia komunistického režimu, úteky z "raja", kde vraj zajtra znamenalo už včera.

Monografia sumarizčného charakteru Malé dejiny Rusínov predstavuje súhrnnú prácu o histórii Rusínov v celom priereze dejín tohto malého stredoeurópskeho národa. Karpatskí Rusíni patria geopoliticky aj zemepisne do strednej Európy, do jej najvýchodnejšej časti, ktorá sa už dotýka pomyselnej historicko-civilizačnej čiary rozdeľujúcej svet na západný - svet latinskej kultúry a východný - ortodoxný, svet byzantskej kultúry. Politické dejiny Rusínov sú úzko spojené s dejinami štátnych útvarov, ktorých súčasťou bolo nimi obývané územie, s Uhorským kráľovstvom, Sedmohradským kniežatstvom, s habsburskou monarchiou, Maďarskou republikou, Československou republikou, Maďarským kráľovstvom, Sovietskym zväzom a Ukrajinou. Karpatskí Rusíni prežívali spolu so všetkými národmi tohto regiónu zložité, búrlivé a často protirečivé dejiny. Vlastné politické dejiny Rusínov začínajú v dobe rusínskeho národného obrodenia v 19. storočí. Dejinami karpatských Rusínov sa zaoberala nielen rusínska historiografi a, ale tiež maďarská, rakúska, ruská, česká, slovenská, sovietska a ukrajinská. Úvahy maďarských, rakúskych, českých a slovenských historikov o tom, že Rusíni sú súčasťou stredoeurópskych dejín sú logické. Na druhej strane dnešná beletrizovaná, nadmieru spolitizovaná a nacionalistická ukrajinská historiografia neuznáva Rusínov ani ako svojbytný národ, ani samostatnosť ich dejín...

Kniha přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a sovětského komunismu v letech 19171945, tedy v období od bolševického puče v listopadu 1917 do konce druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.40. let 20. století zbavuje vatikánsko-sovětské styky nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se zaměřuje na stýkání a potýkání Vatikánu a sovětského Ruska ve válečném i meziválečném období. Monografie představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, stranou přitom nezůstávají ani vzájemné vztahy před rokem 1917, náboženské poměry bolševické revoluce v roce 1917, jednání 20. let, vatikánské mise v SSSR, osobnosti Vladimíra Iljiče Lenina, Josifa Vissarionoviče Stalina a dalších komunistických představitelů, likvidace katolické církve ve 30. letech, encyklika O bezbožeckém komunismu z roku 1937, úvahy o křížovém tažení proti SSSR či náboženských poměrech v zemi v období druhé světové války. Nebyly to pouze diplomatické styky Svatého stolce a pravoslavného Ruska, jež byly po staletí tradičně velmi chladné, rovněž odmítavý byl i vztah Svatého stolce k materialistickému komunismu, projevujícímu se často bojovným ateismem, který se zrodil v polovině 19. století. Když se v Rusku v roce 1917 obě nepřátelství spojila a dala vzniknout ideologii sovětského komunismu, ocitly se vztahy na bodu mrazu. Přesto se ve 20. letech objevovaly snahy Svatého stolce proniknout do Sovětského svazu a bránit zde katolickou církev i její věřící, byly však likvidovány se značnou urputností bolševiky. V následující dekádě byly stovky kněží popraveny, uvězněny či deportovány ze země, kostely uzavřeny, křesťanský tisk zakázán a vliv náboženství ve společnosti značně zredukován.

A fascinating analysis of the recent history of the beautiful but troubled Southeast Asian nation of Cambodia To many in the West, the name Cambodia still conjures up indelible images of destruction and death, the legacy of the brutal Khmer Rouge regime and the terror it inflicted in its attempt to create a communist utopia in the 1970s. Sebastian Strangio, a journalist based in the capital city of Phnom Penh, now offers an eye-opening appraisal of modern-day Cambodia in the years following its emergence from bitter conflict and bloody upheaval. In the early 1990s, Cambodia became the focus of the UN's first great post-Cold War nation-building project, with billions in international aid rolling in to support the fledgling democracy. But since the UN-supervised elections in 1993, the nation has slipped steadily backward into neo-authoritarian rule under Prime Minister Hun Sen. Behind a mirage of democracy, ordinary people have few rights and corruption infuses virtually every facet of everyday life. In this lively and compelling study, the first of its kind, Strangio explores the present state of Cambodian society under Hun Sen's leadership, painting a vivid portrait of a nation struggling to reconcile the promise of peace and democracy with a violent and tumultuous past.

Stret civilizácií kresťanského kríža a islamského polmesiaca v zrkadle súčasnosti Historické populárno-vedecké dielo, ktoré po prvýkrát v dejinách slovenskej literatúry podáva celistvý a mnohostranný pohľad na prelomovú udalosť v európskych dejinách na ťaženie najväčšej armády, akú sa podarilo vtedajšiemu osmanskému impériu zhromaždiť v 17. stor. proti Habsburskej ríši a jej hlavnému mestu Viedni. Popisuje všetky udalosti späté s prípravou osmanského ťaženia, dvojmesačným obliehaním Viedne i víťaznú bitku spojeneckých cisárskych, ríšsko-nemeckých a poľských vojsk na svahoch Viedenského lesa 12. septembra 1683. Kniha v širokom historickom zábere jedného tisícročia od vystúpenia Mohameda a vzniku prvého islamského štátu až po bitku pri Viedni sleduje expanziu islamu proti Perzskej a Rímskej ríši a po ich dobytí prienik Osmanskej ríše na Balkán a do strednej Európy až po bitku pri Viedni a pri Parkane (Štúrove) a dobytie Ostrihomu. V širokej historickej panoráme vystupujú do popredia všetky civilizačné rozdiely medzi týmito dvoma svetmi, ktoré ovplyvňovali nielen vojnové udalosti, ale aj dlhodobé spolužitie etník býv. Uhorského kráľovstva v susedstve Osmanskej ríše alebo v rámci jej imperiálnej štruktúry. Kniha vychádza k 333. výročiu tejto bitky, ktorú si v tomto roku pripomíname.

Jurij Ivanovič Venelin (1802-1839) významný historik, lingvista, etnograf a folklorista prvej polovice 19. storočia. Pochádzal z Tibavy na východnom Slovensku. Bol jedným zo zakladateľov slovanských štúdií ako nezávislej vedy. Patrí mu viacero svetových priorít: po vedeckej výprave z Ruskej cárskej akadémie na Balkán napísal prvú gramatiku bulharského jazyka, napísal a vydal prvé dejiny Bulharov, vydal prvú zbierku staroslovanských listín, zostavil prvý európsky slovanský vyučovací program pre univerzitu a stal sa jedným zo zakladateľov slovanskej školy v ruskej historickej vede. J. Venelin bol súčasníkom A. S. Puškina, N. V. Gogola, A. S. Chomjakova. Predslov ku knihe od Viktora Timuru Celkové hodnotenie diela J. Venelina pre toto vydanie nebolo cieľom. Jeho dielo je však neobyčajne zaujímavé, napriek tomu, že poznatky v priebehu 200 rokov od napísania diela mnohé poopravili, vrátane teoretických pohľadov aj prístupov k problémom. Do nášho výberu sme zaradili predovšetkým tie časti, ktoré sa nás dotýkajú a majú čo povedať aj našim súčasníkom, aj keď môžeme mať k niektorým jeho prístupom a pohľadom také či onaké výhrady. Množstvo citátov z klasickej literatúry však nestráca na aktuálnosti ani dnes, a jeho analýzy kmeňových názvov tým skôr, že ich uvádza niekedy v celkom iných súvislostiach, na aké sme si zvykli. Tým však aj inšpiruje k novému zamysleniu sa nad niektorými nevyriešenými historickými problémami našej minulosti v súlade so súčasnými poznatkami, ktoré J. Venelin nemal k dispozícii. Do prvej časti sme zaradili pre nás azda najzaujímavejšiu prácu J. Venelina Starovekí a súčasní Sloveni v politických, historických a náboženských vzťahoch k Rusom. Jeho Sloveni majú dvojaký význam alebo obsah. V jednom prípade uvádza dva kmene Slovenov, z ktorých jeden tvoria Slovinci a druhý Slováci, o ktorých však veľa nepovedal. Podrobne sa venuje analýze Slovenov prvého kmeňa Slovincov, ktorý vymedzuje Jadranským morom a Bodamským jazerom na západe, Dunajom na severe a Panóniou na východe. Dnes však na základe jazykových výskumov prof. J. Stanislava vieme, že osídlenie Slovenov presahovalo na východe k Transylvánskym Karpatom v Rumunsku a podľa Jordana východná hranica bola na rieke Dnestri, čo potvrdzujú aj jazykové výskumy ďalších lingvistov a bádateľov (Avenarius). Zaujímavosťou pritom je, že k prvému kmeňu (vetvy) Slovenov (Slovincom) zaradil ako samostatné kmene Krajincov (Karnov-Kransko), Istrijcov, Panónov, Norikov, Retov, Vindelikov, Dalmatíncov, Ilýrov a Venetov (vo Venecii). To je nový a inšpirujúci prístup a pohľad. Texty sme skracovali minimálne až od podnázvu kapitolky Vindelicia, Vindelici. Do druhej časti sme zaradili dielo Obyvatelia okolo Baltského mora Slovania, v ktorom podrobne analyzuje osídlenie na celom pobreží Baltského mora s významnými mestami: Vollin (na rovnomennom ostrove), Vineta (na ostrove Usedom), Arkona (na ostrove Rujana), ale aj mestá ako Retra, Stargrad, Veligrad, Rostock, Živan a celý rad ďalších pred ich zničením Dánmi, Sasmi a vôbec germánskymi kmeňmi. V tejto časti sme texty neskracovali. Do tretej časti sme vybrali zaujímavú štúdiu O pôvode Slovanov všeobecne, zvlášť Rusov, aj napriek tomu, že k viacerým problémom a ich riešeniu je možné mať výhrady. Prvú kapitolu o Slovanoch sme nekrátili, ale druhú kapitolu o Rusoch sme podstatne skrátili, pretože je trojnásobne rozsiahlejšia ako kapitola o Slovanoch (obsahuje vyše 80 tlačených strán). Sú tam zaujímavé myšlienky, osobitne o pôvode Varjagov, ktorí ako vyplýva z textu by sa mali formovať práve po úpadku vyššie uvedených slovanských miest na pobaltskom pobreží. Pri prekladoch sme zápasili s terminologickými problémami, predovšetkým pokiaľ ide o názvy. Či už ide o názov Sloveni, ktorý nemožno aplikovať iba na Slovincov, ako to urobil Venelin už preto, lebo do tohto názvu patrí aj druhý kmeň či vetva Slovenov Slováci, nehľadiac na to, že dnes vieme, že Sloveni boli rozšírení až po Dnester. Preto tam, kde to bolo potrebné, sme

Na hodinách dejepisu sme sa učili, že starí Slovania sa sem vraj priťahovali odniekaľ z východu niekedy v 6.- 8. storočí. Predtým tu vraj žili Kelti, Germáni a iné neslovanské kmene. Pod ťarchou nových faktov, získaných na základe moderného genetického výskumu, sa táto teória o neskorom príchode Slovanov do Európy dnes rúca ako domček z karát. Všetko nasvedčuje tomu, že predkovia dnešných Slovanov boli autochtónnymi obyvateľmi Európy. Potvrdzujú to nielen rôzne genetické výskumy ale aj lingvistické analýzy. Ako to teda bolo? Pozrime sa na genetické pozadie dnešných Európanov. Ktoré migračné vlny a aké procesy mali na toto zloženie najväčší vplyv? Aký je pôvod starovekých kmeňov Keltov, Germánov ap.? Ako to bolo s tzv. sťahovaním národov? Čo o tom prezrádzajú archaické názvy a toponýmia? Ako sme pokročili s lúštením tzv. neprečitateľných archaických nápisov? Celý rad faktov a indícií svedčí o tom, že Praslovania tu už boli dávno pred údajným historickým príchodom slovanských kmeňov do Európy. Ukazuje sa, že staroslovančina má úplne špeciálne postavenie v rámci tzv. rodiny indoeurópskych jazykov. Poznanie dávnej histórie a predhistórie určite nebude nikdy úplné, ale dnešné poznatky nielen poodhaľujú závoj nevedomosti, ale úplne menia dnešné prevládajúce názory na dejiny starých Slovanov i celej Európy.