Knihy - História, vojnová literatúra strana 228 z 500

Nakladatelství Svět křídel vydává knihu fotografií Josefa Voříška, které vznikly mezi březnem a květnem 1945. Kniha je tematicky rozdělena, každou z fotografických kapitol uvozuje text Michala Plavce. Jsou zde fotografie z březnového náletu na Vysočany, vraků německých letadel, z ústupu německých vojáků kolem Odkolkových mlýnů, pražského povstání, z bojů o Staroměstské náměstí, vybombardovaných domů na Václavském náměstí, příjezdu Rudé armády do Prahy i příjezdu prezidenta Edvarda Beneše do hlavního města. Úvodní kapitolu napsal jeho syn Josef Voříšek a zhodnocení díla tohoto fotografa napsal na závěr knihy kurátor fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Jan Mlčoch. Snímky nemají pouze dokumentární hodnotu, ale i hodnotu uměleckou, a proto se výrazně odlišují od většiny zachovaných fotografií z Prahy roku 1945. Svou poetiku mají také fotografie vraků německých letadel, u nichž pózují fotografovi děti.

Zajímá vás, odkud pocházíte a jaké jsou kořeny vaší rodiny? Chcete se více dozvědět o svých předcích anebo příbuzných, o jejichž existenci nemáte ani tušení? Potom je tato publikace právě pro vás! Pomůže vám při prvních a nelehkých krůčcích proti proudu času, poradí vám, jak pátrat v archivech, na jaká úskalí si dávat pozor, a stejně tak vám představí i možnosti využití digitalizovaných pramenů dostupných pomocí internetu. Kniha obsahuje i přiložené CD s genealogickými programy.

Sambucus prináša vo svojom deviatom zväzku rad štúdií, recenzií a správ z oblasti vied o antickom staroveku v širšom ponímaní. Uvedená šírka sa na prvý pohľad prejavila v tom, že sú v ňom zastúpené jednak práce orientované na jazykovedu, antické literárne, kultúrne i politické dejiny, jednak práce o tradovaní klasických jazykov a s nimi spojenej kultúry.Uvedená šírka dovolila pristúpiť aj k tradičným témam novým spôsobom, ako ukazujú príspevky Ivana Lábaja o kategórii slovesného vidu v latinčine a Barbory Machajdíkovej o význame Festových glos pre súčasné italicko-etruskologické bádanie. Celkom iný pól štúdia antického sveta predstavuje výskum jeho dejín a otázka objektivity vtedajších historiografov; z tohto hľadiska komentuje Cassia Diona Jozef Kordoš. Viac-menej mimo historickej skutočnosti povedie čitateľa príspevok Lýdie Karkabi, ktorá sa zaoberala básňou De ave Phoenice a jej podkladom, mýtom o zázračnom Fénixovi. V čase vzniku uvedenej básne už bola sformovaná aj zaujímavá kresťanská literatúra; spoluautorská dvojica Erika Brodňanská a Adriána Koželová sústredili svoju pozornosť na dve morálne ladené elégie Gregora Nazianzského a na prítomnosť prírodovedných prvkov v jeho básňach; Marcela Andoková a Kvetoslava Gyuriová sa zamerali na listy sv. Hieronyma a na výchovno-vzdelávacie témy v nich.Bádanie v oblasti neliterárnych textov latinského stredoveku, ktoré dominantne aplikuje metódy pomocných vied historických, zastupuje rozbor listiny z roku 1355 chorvátskej proveniencie od Ivana Baltu.Zvyšná polovica štúdií sa pohybuje v oblasti novolatinských štúdií. Dôležitým javom renesancie 15. a 16. st. bolo oživenie gréčtiny na latinskom Západe; autorská trojica Christian Gastgeber, Jana Grusková, Jozef Kordoš predstavuje program prebiehajúceho rakúsko-slovenského bádania o situácii v oblasti stredného Dunaja. Reformáciou determinovaný humanizmus si bližšie všímajú dve štúdie: Marta Vaculínová sa zaoberala pamätníkom Jána Filického vo fondoch knižnice Národného múzea v Prahe, Oľga Vaneková sa pokúsila objasniť vzťahy Bocatiovej ľúbostnej múzy k rímskym vzorom a k svojim humanistickým súbežcom.Texty, za ktoré vďačíme vedeckému dianiu na historickej Trnavskej univerzite, interpretuje príspevok o osobnostnom profile Františka Forgáča u Samuela Timona, ktorý spracovala ďalšia autorská trojica Michaela Kajanová, Erika Juríková, Nicol Sipekiová. Sokoliarstvo sa azda trocha nečakane stalo témou didaktickej básne, ktorá vyšla v Trnave ako promočná tlač; Lenka Fišerová približuje jej text a vzťahy k antickým vzorom. V poslednej štúdii zameranej na tyrnaviká sa Katarína Karabová zaoberá otázkami a vnímaním mimozemských civilizácií v spisoch niekdajších profesorov historickej Trnavskej univerzity. Úzke prepojenie s vydavateľskou praxou má na zreteli záverečný príspevok Eriky Juríkovej, ktorý približuje rôzne neľahké okolnosti, s ktorými sa Matej Bel pri vydávaní svojich Notícií musel opakovane vyrovnať.Ako zvyčajne, v deviatom zväzku vychádzajú recenzie, ktorých poradie určila časová následnosť tém, takže zachytávajú časové rozpätie od Homéra cez latinskú spisbu neskorej antiky a stredoveku až po recepciu grécko-rímskej kultúry v Nemecku v 18. storočí a postavu nášho prvého profesora klasickej filológie Miloslava Okála, ktorého storočnicu si práve pripomíname.Tretiu časť zväzku tvoria správy z vedeckého života. Majú jednak personálny kontext, jednak predstavujú priebeh a výsledky vedeckého bádania. Riešených, resp. navrhovaných grantových úloh sa týkajú správy Eriky Juríkovej a Ľudmily Buzássyovej, ktorá upozorňuje na konferenciu pripravovanú na marec 2014 k 100. výročiu narodenia Miloslava Okála. Zväzok uzatvára súpis diplomových prác, ktoré boli obhájené v Trnave na konci minulého akademického roku, s krátkymi anotáciami.

HITLER PŘED BRANAMI je kniha, která se všem líbit nebude. Odmítnou ji především ti, kteří se stále brání pochopit a přijmout osm set let českoněmeckého spolužití v jedné zemi reálně, beze všech předpojatostí a bez veškerého na dané velké historické téma nabaleného balastu. Tento v české bibliografii naprosto ojedinělý literární dokument sice akcentuje povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a jejich cestu k němu, ovšem uvádí je na pravou míru expozicí předchozího bezmála celé jedno tisíciletí trvajícího národnostního konfliktu. Logicky a neodvratně eskalujícího až k nezpochybnitelnému konci českých Němců po roce 1945. Stejně tak se však ptá pro kterou z obou nacionalit bylo právě tohle nakonec větší neštěstí. V knize uvedené skutečnosti, objevy nových souvislostí a z nich plynoucí závěry jsou nabízeny srozumitelně, přehledně a se zcela současným objektivním nadhledem. Vážní zájemci o naznačené historické téma navíc uvítají bohatou faktografii, nezbytný aparát i rozsáhlou kolekci dobových fotografií, map a obrazových dokumentů. HITLER PŘED BRANAMI je spolu s tituly DRUHÁ REPUBLIKA - NULTÁ HODINA a HITLER v ČECHÁCH součástí volné tématické trilogie. Po BETONOVÉ ILUZI je to druhá kniha, kterou Václav Junek vydává v Nakladatelství OLYMPIA.

Autor – válečný novinář – popisuje obětavost českých vojáků sloužících ve válkou zmítaném Afghánistánu. Kniha obsahuje také unikátní zpravodajské materiály o taktice Tálibánu a spojeneckých protiopatřeních, ale díky kapitolám věnovaným islámu, historii jeho vzniku a dějinám Afghánistánu je zajímavá i pro zájemce o toto náboženství, kulturu a region. Bohatá fotografická příloha a česko-dárí slovník základních frází.

Csak annak a népnek van jövője, amelyik ismeri múltját - a régi mondást szem előtt tartva lép az iskolás olvasóközönség elé új sorozatával a Gulliver Kiadó. A Magyar históriák nyolc kötetének lapjain az ősidőktől napjainkig elevenedik meg a magyarság története, felidézve a régi mondákat és hagyományokat, a gyakran legendák övezte tragikus vagy dicső eseményeket, a messzi távolba vesző századok és a közelmúlt történéseit. Az első könyv, az Árpád népe képzeletbeli utazásra hívja az olvasót, áttekintve népünk régmúltját az őshazától egészen a honfoglalás koráig. Felvillantja a Kárpát-medencében hosszabb-rövidebb ideig megtelepedett népek, a kelták, rómaiak, hunok, avarok életét. Bemutatja a magyarság hosszú vándorlását a "népek országútján", s honszerző eleink mindennapjait, a mesterségek ismerőit csakúgy, mint az ősi hitvilágot, viseletet, szokásokat. Eleven képet fest a sokáig legyőzhetetlennek hitt kalandozó seregek hadjáratairól, végül a keresztény magyar állam alapjait megteremtő Géza fejedelem uralkodásáról.

Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později. Jako by světovou válku (teprve později označovanou přívlastkem „první“) připomínaly jen mechem obrostlé pomníčky padlých na návsích našich obcí. Přesto se jedná o období navýsost zajímavé i barvité – byť na barevné škále převládají šedá a černá, teprve v samém závěru války překryté barvami vlajky mladé republiky. To, že tyto nové barvy byly původně jen dvě, je jen jednou z mnoha nepříliš známých skutečností, o nichž se dočtete v této knize. Život obyčejného člověka je však jen výjimečně spjat se státními symboly či představiteli, a tak se – po nezbytném historickém úvodu, pojednávajícím o příčinách války, jejím průběhu a klíčových osobnostech a o českém protirakouském odboji – můžete začíst do kapitol o tom, co Češi za války četli, jak se (ve stále ještě vzácných) chvílích odpočinku bavili, čím cestovali, co jedli a jak se oblékali, jaký byl život ve městě i na venkově, co prožívaly za válečných dnů děti a ženy, jak se navzdory nelehké době rozvíjely česká kultura a české školství či jak se proměnily postavení církve, rodinné a sexuální vztahy. Zvláštní pozornost je věnována těm, kteří – většinou nevolky – oblékli rakouskou uniformu, stejně jako české válečné ekonomice a národnostním menšinám na našem území. Věříme tedy, že šestý svazek Edice Český ČAS čtivou formou „seškrábe mech ze zapomenutých pomníčků“ a osvětlí zejména mladším čtenářům nelehká léta, v nichž se rodila naše nezávislost.

Latinská vzdělanost a písemnictví významně spoluutvářely podstatu evropské vzdělanosti.. Literatura psaná latinsky nezanikla s pádem římské říše, ale rozvíjela se dál v duchovním prostředí klášterů a později ve vzdělaneckém prostředí univerzit. Odtud se šířila do světských kruhů a prosakovala do jazyků evropských národů, aby plodně ovlivnila vznik jejich národních literatur až do novověku. Doba jejího rozvoje je vymezována letopočty 450 až 1450 a reprezentují ji jména Augustinus, Jeronymus, Boethius, Benedikt z Nursie, Řehoř Veliký, Beda Ctihodný, Paulus Diaconus, Alkuin, Hrabanus Maurus, Jan Scotus Eriugena, Hrotsvita, Carmina Burana, Hugo Orleánský, Petr Abélard i Kosmas Pražský ... a mnohá další. Česká literární věda dosud postrádala původní zpracování dějin středolatinské literatury a publikace prof. PhDr. Jany Nechutové, CSc. a Mgr. Dany Stehlíkové, PhD., renomovaných odbornic na literární medievistiku z Masarykovy univerzity, tuto citelnou badatelskou mezeru vhodně zaplňuje. Jejich příručka je určena studentům a zainteresované veřejnosti a nabízí jim základní poučení a přehled, doplněný o bohatou bibliografii edic, překladů a sekundární literatury. Historické úvody k jednotlivým kapitolám napsal Jan Kalivoda. Práce vznikla v souvislosti s projektem OP VK "Inovace studijních oborů Ústavu klasických studií FF MU", reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0227

Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Jednotlivé svazky jsou vybaveny základním poznámkovým aparátem, zevrubnou bibliografií, bohatým obrazovým a dokumentačním materiálem a rejstříky.

Proč se nám líbí památky a stará města? Proč nás nicméně překvapují novostavby s klasickými sloupy a ornamenty? Jak se v uplynulém století sympatie ke starým - tradičním - architektonickým formám vyrovnávaly s novými potřebami? Co všechny tyto formy spojuje a jak nám mohou nadále prospívat? Cestu k odpovědím na tyto a podobné otázky nabízí kniha Za krásnější svět. Předkládá dějiny tradicionalistické architektury ve 20. a 21. století - první takové dějiny v českém jazyce a dosud nejdůkladnější i ve světovém kontextu. Kniha stojí na průkopnické analýze úlohy vkusu v diskusi o architektuře a na rozboru současného zahraničního úsilí postavit teorii architektury na vědeckou bázi. Z tohoto základu vychází historické kapitoly, probírající odborně objevným a zároveň čtivým způsobem stavby a osobnosti reprezentující tradicionalistický přístup v architektuře a památkové péči ve světě a v českých zemích od konce 19. století do současnosti. Kniha je určena historikům a kritikům umění, architektům, urbanistům, památkářům, studentům těchto oborů a dalším zájemcům o architekturu a péči o životní prostředí.

Felix Hartlaub byl považován za velkou naději německé literatury a historiografie. Promoval jako historik a brzy poté byl po vypuknutí druhé světové války povolán do armády. Od května 1942 do března 1945 příslušel k zpracovatelskému týmu válečného deníku při Vrchním velitelství německé armády v Hitlerově Hlavním stanu, v pruském Rastenburgu, alpském Berchtesgadenu a v pověstném „Vlčím doupěti“ poblíž ukrajinského města Vinica. Po celou tuto dobu si stranou svých služebních povinností psal tajně svůj vlastní deník, kritický vůči činnosti velitelství a tamním poměrům. Několik týdnů před koncem války byl Hartlaub převelen k obraně Berlína, cestou však záhadně zmizel a později byl prohlášen za mrtvého.

Druhý díl publikace Vypovídat pravdu a nic nezamlčet editora Pavla Žáčka, který v těchto dnech vydává CEVRO - Liberálně-konzervativní akademie, přináší zbývajících 178 protokolů i dalších písemností soustředěných parlamentní vyšetřovací komisí Federálního shromáždění ČSFR pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. Mezi těmito až dosud veřejnosti nepřístupnými dokumenty z let 1990-1991 se nacházejí výslechy vybraných nomenklaturních funkcionářů Komunistické strany Československa, předlistopadového vedení federálního ministerstva vnitra včetně generálporučíka Alojze Lorence, cca 100 výslechů bývalých příslušníků komunistické politické policie Státní bezpečnosti v čele s náčelníkem centrální Hlavní správy kontrarozvědky SNB plukovníkem Karlem Vykypělem a dalších představitelů totalitního mocenského aparátu i dalších organizací. Součástí publikace je DVD, obsahující kopie několika poznámkových sešitů vedoucích funkcionářů Státní bezpečnosti, záznam o radiovém provozu některých útvarů SNB zasahujících na Národní třídě dne 17. listopadu 1989 nebo např. zachované části videozáznamů operativního průzkumu II. a IV. správy SNB přímo z dění během klíčové demonstrace našich moderních dějin.

Kniha předkládá kulturně-historickou skicu z dějin středověkého myšlení, nastiňující otázky původu a legitimizace moci v českých středověkých zemích, role svatováclavského kultu, místa antických a biblických motivů v myšlenkovém světě středověkého člověka. Spolu s tím se autor zaměřil na uchopení představ o ctnostném jednání panovníka a prostředků vizualizace dobré vlády, jakož i pronikání rytířského ideálu či myšlenek husitských reformátorů do života české středověké společnosti.

Nemám jiné nepřátele než ty, kteří jsou nepřáteli státu, prohlásil Richelieu na smrtelné posteli, ale málokterý státník před ním byl tak napadán a hanoben jako on. Kdo tehdy vlastně byl stát, král či kardinál? Koho a co představoval kardinál ve své době? Politickou moc, zdroj inteligence, či neukojenou ctižádostivost bez skrupulí a morálky? Dumasovi hrdinové s ním v královských službách bojovali na život a smrt, kardinál je tu doslova ztělesním mocného zloducha, ale přesto d´Artagnan nakonec obdrží dekret poručíka královských mušketýrů. Nejen současníky, ale především literaturu a historii fascinovala a vzrušovala tato historická postava svými osudy, názory i činy do té míry, že o ní vždy znovu a znovu čteme. Jaké byly jeho názory na politiku, vysokou šlechtu, prostý lid, souboje, ženy, špionáž, umění, vědu, jaká byla skutečnost a jaká byla představa? Historie versus literatura, smyšlenky proti faktům, antipatie vedle sympatií, to vše představuje příběh kardinála Richelieu na půdorysu Dumasova, Mauroisova, Merleho, Huxleye a mnoha dalších, barvitého vyprávění v konfrontaci a korekci generací historiků. Autor tu nabízí příběhy v příběhu spolu s bohatou ilustrační dokumentací.

A zsidó állam nem hasonlít egyetlen más országra se. Amit ez az ország ajánlani tud, az nem biztonság, nem jólét, még csak nem is lelki békesség. Amit ajánlani tud, az a lét határán létezés szenvedélyes tüze. Az adrenalintöltet, amit a veszélyes élet, az örömteli élet, a végletes élet jelent. Ha egy Vezúv-szerű tűzhányó törne ki ma, és elöntené a mi Pompejinket, akkor elképesztő dolog történne: ez a nép azt is túlélné. Olyan nép ez, mely a halálból jött, mely halállal van körülvéve, s mely mégis képes volt színre vinni egy látványos életdrámát. Egy nép, mely a végsőkig eljárta az élet táncát.

Francouzský historik kulturních dějin Michel Pastoureau, který se dlouhodobě věnuje zkoumání symbolů (nejen barev ale i zvířat a také heraldikou, anylyzuje v této knize vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě.

Autor předkládá historii vývoje a výroby automatických zbraní od Gatlingova kulometu přes neblaze proslulé AK-47 a M-16 až po moderní typy. Postupuje historicky, všímá si použití samopalu Kalašnikov (který v oblasti automatických zbraní stále dominuje) ve Vietnamu i v Afghánistánu, v Irsku i v Iráku a objasňuje jejich roli v dnešním terorismu. Popisuje jak masové rozšíření automatických zbraní a industrializaci zabíjení, tak účinky, jaké mají projektily na lidské tělo.Hovoří také o podnikatelském aspektu, o rozpadu sovětského bloku a následném uvolnění obrovského množství automatických zbraní do oběhu. Kniha není oslavou Kalašnikovova vynálezu, pouze střízlivě popisuje jeho rozšíření a politický a vojenský dopad jakožto „zbožnělého“ zástupce tohoto druhu zbraní. Autor je bývalý příslušník námořní pěchoty, v současnosti redaktor New York Times. Zpravodajsky referoval o 11. září 2001, o událostech v ruském Beslanu či o teroristických útocích v Iráku. Za mezinárodní zpravodajství z Afghánistánu a Pákistánu obdržel v roce 2009 Pulitzerovu cenu.