Knihy - Literárna veda, jazykoveda strana 13 z 95
zobraziť:
Paradigmatika spisovné ruštiny
Paradigmatika spisovné ruštiny je integrálním výkladem tvaroslovného systému spisovné ruštiny na fonologickém základě. Popisuje podrobně aktuální hláskosloví ruštiny a ukazuje dynamiku tohoto systému s koexistencí starších a novějších variant. Fonologický systém slouží pro výklad tvarosloví a ukazuje tak relativní uzavřenost a systémovost ruského skloňování a časování. Práce vychází z aktuální literatury a z elektronických korpusů ruských textů. Kniha je vhodná pro filology se zájmem o fonetiku, fonologii a morfologii a pro všechny, kteří si chtějí prohloubit znalosti hláskosloví a tvarosloví spisovné ruštiny.
dostupné aj ako:
Teorie lyriky
Jonathan Culler (* 1944) patří k nejvýznamnějším literárním teoretikům a jeho Krátký úvod do literární teorie (česky 2002, 2015) se těší trvalé oblibě v USA i u nás. Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a tím ustavují jednotu žánru. Oproti hermeneutické otázce po smyslu básnického textu Culler zdůrazňuje to, o co báseň jazykově usiluje a čeho svou výpovědí dosahuje: v centru zájmu se tak ocitá například oslovování, chvála a hana či rytmus a rituál. Culler využívá teoretických podnětů, jež nachází například v díle G. W. F. Hegela, T. W. Adorna či fenomenologicky zaměřené K. Hamburgerové, ale současně svou úvahu vždy odvíjí od konkrétních příkladů a dbá na to, aby kniha mohla sloužit i jako učební úvod.
dostupné aj ako:
Kritická ročenka 2019
Vypovedá o aktuálnej literatúre a jej reflexii, je teda aj príspevkom do diskusie o tom, či vlastne niečo také ako kritika a kritická literárna scéna ešte u nás vôbec existuje. Zároveň slúži ako praktický výberový sprievodca najnovšou súčasnou poéziou a prózou. Publikácia obsahuje aj štúdie o básnických (Viliam Nádaskay) a prozaických (Vladimír Barborík) knihách uplynulého roka.
Milyen nyelv a magyar?
"Miért finnugor nyelv a magyar? Nos, azért, mert a nyelvészek ezt állapították meg. Ez bizony ilyen egyszerű. A gombák nem növények. Miért nem? Mert a biológusok ezt állapították meg. A gombák ugyanis nem tudják a szenet a levegőből fölvenni, mint a növények - tehát nem növények. Egyébként én úgy ránézésre növénynek mondanám őket, hiszen a földből nőnek ki, és nem tudnak elszaladni, de úgy látszik, az én kritériumaim nem mérvadóak."
Ez a kis könyv a magyar nyelv iránt érdeklődőknek szól. Igyekeztem érdekes dolgokat elmesélni erről a gyönyörű nyelvről (ezt mint magánember mondom; a nyelvészet nem ismeri a "gyönyörű" fogalmát!), de célom nem a kimerítő leírás volt. Se nem tankönyv ez, se nem kézikönyv - viszont remélem, sokak érdeklődését fel tudja kelteni, és előveszik a könyv végén felsorolt további olvasmányok valamelyikét. Néhol azért eléggé szakszerű leszek, mert muszáj megmutatni, hogyan dolgozik a nyelvész és milyen alapon teszi megállapításait - hogy mi az a "gyök", mi bizonyítja a finnugor eredetet, miért nincs egyszerűsödés, miért olyan nehezen érthető a Halotti Beszéd, miért tér el a helyesírás a kiejtéstől, és így tovább.
Az itt leírtakat (néhány dologtól eltekintve) nem én találtam ki, hanem tudós elődeim és mai kollégáim vették észre, kutatták ki és írták meg.
Nádasdy Ádám
Textologie dnes
Otevřít knížku a začít číst ještě neznamená, že se setkáváme s hodnověrnou podobou textu, jehož název se stkví na obálce a titulním listu dané knihy. Co způsobuje, že často čteme něco odvozeného, nespolehlivého, ba zavádějícího, a nevíme o tom? Michael Špirit ve své práci ukazuje, že v cestě mezi čtenářem a důvěryhodným zněním slovesného díla stojí mnoho nečekaných překážek. Tou hlavní z nich je obecně rozšířený dojem, že literární text jednou vznikl, nějak tu prostě je a stačí ho jen konzumovat. Předkládaná monografie však ukazuje, že příprava textu k takové spotřebě je proces obdobně náročný jako umělecké restaurátorství nebo digitalizace filmových děl. Látkou Špiritova výzkumu jsou vydavatelské projekty posledních tří dekád, jejichž výběr Karel Poláček, F. X. Šalda, Petr Rezek, Bohumil Hrabal, Vítězslav Nezval, T. G. Masaryk, Jaroslav Seifert, Milan Kundera, Jiří Němec mapuje vybrané důležité ediční počiny naší přítomnosti. Výklad, jehož páteř tvoří osudy Spisů Josefa Škvoreckého, může současně sloužit i jako příručka provázející jednotlivými etapami ediční přípravy knihy. Špirit se zabývá různými vydavatelskými postupy, jednou klade důraz na popis editorových záměrů, jindy dominuje jejich kritická analýza. Do přehledových partií prolínají problémy teoretické, autor kromě důkladného rozboru předkládá vlastní řešení dílčích problémů, textologická analýza někde plynule přichází v interpretaci daného textu či nějakého jeho aspektu. Čtenář může sledovat, jak si Špirit v těchto těsných vazbách vytváří svůj odborný koncept textologie.
O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci
Ludmila Uhlířová je přední česká badatelka v oblastech kvantitativní lingvistiky, jazykové kultury, syntaxe, bulharistiky a slavistiky a mnoha dalších. Výbor z jejího díla sdružuje především texty vědecké, obsahuje však i nemálo příspěvků drobnějších a určených běžným uživatelům češtiny. Snaží se tak obsáhnout celou šíři jejích odborných zájmů a představit reprezentativní profil této výrazné osobnosti české jazykovědy.
V sedmi oddílech jsou sdruženy studie věnované demonstrativům a determinaci, příspěvky k poznání bulharštiny a obecněji i dalších slovanských jazyků, články odrážející autorčinu historiografickou a sociolingvistickou reflexi jazykověporadenské problematiky, popularizační texty z časopisu Naše řeč a z publikací pro širokou veřejnost, analýzy slovosledu a aktuálního členění větného, výsledky výzkumů kvantitativnělingvistických a v neposlední řadě i dva texty dokládající komplexnost autorčiny činnosti, která překračuje vymezené oblasti jejího lingvistického bádání.
Knihu otevírají osobní pohledy tří vědců na Ludmilu Uhlířovou – prof. Jiřího Krause, doc. Radka Čecha a doc. Milena Tomova – a uzavírá ji úplná bibliografie dosavadních autorčiných odborných textů.
Výbor k vydání připravili editoři Martin Beneš a Ondřej Dufek z Ústavu pro jazyk český AV ČR, v.v.i..
Utopismus, nebo realismus Komenského projektu nápravy věcí lidských?
Cílem knihy je s hermeneutickou pokorou zkoumat Komenského vidění věcí lidských, a to v kontextu emendačním. Autoři chctějí ohledat možnosti a meze Komenského nápravného projektu. Badatelské otázky, které si v této knize kladou, jsou následující: Nakolik je relevantní Komenského vize nápravy věcí lidských ve 21. století? Jsou koncepty Porady realistické, respektive do jaké míry jsou realistické, tj. univerzálně platné a uplatnitelné pro lidstvo? Nebo byl Komenského projekt čirou utopií? Je možné problémy lidstva vůbec nějak napravit? Posunout kupředu? Vylepšit?
Projekt přivedl ke společné práci třináct autorů, odborníků českých i zahraničních, kteří analyzují Komenského dílo ze tří perspektiv: historické, pedagogicko-psychologické a filosoficko-teologické. Historici si kladou tyto otázky: Jaké byly historické souvislosti vzniku Porady? Zdroje, vlivy? Co formovalo Komenského pojetí lidství a jeho nápravy? Pedagogové a psychologové analyzují edukační aspekt Porady. Jaké místo má Pampaedia v celkovém projektu nápravy? Jsou Komenského edukační plány realistické nebo utopické? Filosofové a teologové zkoumají myšlenkové či ideové pozadí Porady ptají se, z jakých filosofických, antropologických, teologických aj. východisek vyplývá Komenského emendační vize. Čtenáři se tak dostává do ruky text, který jedinečným způsobem nahlíží šíři Komenského zápasu o lidskost.
Očami slovenských jazykovedcov
Predkladaná práca je prvým ucelenejším príspevkom do orálnej histórie slovenskej jazykovedy. Zámerom je zachytiť a predstaviť osobnosti slovenskej jazykovedy. Cieľom rozhovorov je nielen medzigeneračný prenos skúseností a informácií, ale aj spätná kontextualizácia, pri ktorej má čitateľ možnosť intersubjektívneho porovnania výpovedí jednotlivých respondentov...
Dějiny české detektivky
Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Typické je pro ně ironizování, parodování a obecně podvracení autority takzvaného velkého detektiva.
Mnohdy jejich příběhy psali uznávaní spisovatelé, knížka předních znalců však představuje i málo prozkoumané a temné uličky detektivní literatury. První podrobné shrnutí dějin kriminálního žánru v českých zemích ukazuje, kdy se poprvé objevil český detektivní román, kde má česká detektivka kořeny nebo jak se za poslední století vyvíjela. V monografii, která se čte jedním dechem jako detektivka, se potkávají Emil Vachek, Edgar Collins, Eduard Fiker, Josef Škvorecký, Hana Prošková, Václav Erben, Jaroslav Velinský, Pavel Frýbort, Michal Sýkora, Michaela Klevisová a další.
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Konference uspořádané 15. - 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce či exponovaného dlouhého devatenáctého století až k první polovině století dvacátého, tak i celé řady problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru usiluje rovněž tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a taktéž kulturálními studii či sociální a politickou historií.
Překlady a adaptace
Svazek představuje překlady a adaptace, které Jiří Gruša připravil sám či ve spolupráci s Karlem Krausem a Josefem Balvínem. Tato zčásti známá, zčásti nově zpřístupňovaná zpracování děl Franze Kafky, R. M. Rilka, Paula Celana, Ericha Frieda, Sofokla, Emanuela Schikanedera a W. A. Mozarta, J. N. Nestroye, Petra Hackse a dalších autorů představují nejen pozoruhodnou kapitolu z dějin českého překladu druhé poloviny 20. století, ale také jedinečný vhled do formování Grušova vlastního literárního díla. Především jsem se až do té doby nesetkal s tak skvostným překladem operního textu do češtiny. Když jsem se divil, jak tak snadno najde české ekvivalenty, Gruša zamumlal něco, jako že ,když si člověk jazyka trochu všímá a má ho rád, tak to přece musí jít. Jan Klusák
Slovenčina na každý deň
Publikácia Slovenčina na každý deň od Sibyly Mislovičovej a kolektívu autoriek v zložení Denisa Dovičovičová, Silvia Duchková, Dana Guričanová, Katarína Kálmánová a Iveta Vančová z oddelenia jazykovej kultúry a terminológie Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV môže byť príjemným spoločníkom pre milovníkov slovenčiny a možno aj pre tých, ktorí sa nimi vďaka nej stanú.
Autorky veria, že moderná, zaujímavá a prístupná forma predstavenia aktuálnej problematiky používania spisovného jazyka podporená vtipnými ilustráciami upúta čitateľov všetkých vekových kategórií nielen dospelých, ale aj deti.
Množstvo rád a odporúčaní od pravopisu cez tvaroslovie, vetnú skladbu, slovnú zásobu až po výslovnosť doplnili autorky o testy, takže čitatelia majú možnosť osvojiť si niečo zo slovenčiny doslova každý deň, ako aj overiť si nadobudnuté vedomosti a zabaviť sa pri tom.
Slovenčina v médiách
Stručné, zrozumiteľné a graficky vtipné priblíženie niektorých častých jazykových prehreškov zo súčasných písaných prejavov. Cudzie slová, floskuly a iné anglické vplyvy, čiarky, predložky, ypsilony... S príkladmi z médií. A s odborným úvodom do lingvistickej kuchyne pre tých, ktorí chcú ísť hlbšie.
Ütemező
"Kis könyv arról, hogy milyen lábakon jár, szalad, forog vagy ugrabugrál a vers."
1990-ben a Móra Kiadónál megjelent a szerző hasonló című könyve, amely hézagpótló verstani írásokat tartalmazott. Évtizedek alatt megvalósította régi álmát, és olyan verstant írt, amely szórakoztató alakban viszi közel a gyermek és a felnőtt olvasóhoz a poétika alapfogalmait, azokat a dolgokat, amelyekből minden klasszikus és a legjobb magyar vers, dráma, próza építkezik. Jambus, trocheus, daktilus, anapesztus...
Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění, 1. svazek
Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují nejen nejznámější české mystifikace, ale i po desetiletí rozvíjené a hájené obrazy přirozené české minulosti a jejích vysokých hodnot. Jako dobově nejvydávanější, nejdiskutovanější a nejpřekládanější česká literární díla zapůsobily na kulturu a umění českých zemí, ale i Evropy 19. století. Kritiku autenticity Rukopisů provázely, na druhé straně, výpady proti českému národněemancipačnímu programu vůbec a později i rozpaky z „podvržené“ minulosti a její částečná tabuizace. Rukopisy vedly ke střetům také ve 20. a 21. století. Monografie badatelů Ústavu pro českou literaturu AV ČR a jejich českých a zahraničních spolupracovníků usiluje v rámci současného výzkumu evropského romantického nacionalismu o nové, mezioborové uchopení Rukopisů jako fenoménu, který se dotýká i fungování minulosti v různých společenských diskursech dnes.
Kritika v pohybu
Monografie "Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století" vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby. V osmi kapitolách (včetně metodologické úvodní a syntetizující závěrečné) v širokém kontextu představuje nejvýraznější tendence tehdejšího, značně dynamického myšlení o literatuře, včetně jeho soudobé reflexe (metakritiky). Konkrétně se předmětem zkoumání stávají např. retrospektivní a anticipační pohledy na českou literaturu, kritika "postmoderní", kritika katolická, křesťanská, resp. spirituální a tzv. spory o autenticitu; samostatně jsou analyzovány také ohlasy vybraných prozaických knih. Ve svém celku tak publikace předkládá ucelený, plastický obraz literárněkritických a metakritických snah sledované periody, přičemž mnohá z témat identifikovaných v dobové diskuzi, jsou - jak se ukazuje - směrodatná dodnes.
dostupné aj ako:
Pokušení neviditelného
Cílem kolektivní monografie Pokušení neviditelného: Myšlení moderny není podat komplexní zprávu o veškerých hnutích mysli mezi modernisty, ale ukázat na vybraných případech proměny tohoto myšlení, jeho transformace či případný kolaps. Jednotlivé studie pokrývají zejména období první poloviny dvacátého století, kde jsou tyto radikální proměny nejviditelnější. Úvodní studie se soustředí na jeden z „krizových stavů“ moderny a (razantního) procesu modernizace konce 19. a počátku 20. století, tzv. krizi jazyka. Obrací se k českému myšlení o literatuře první poloviny 20. století a jeho proměnám či k textům pražského funkčně-strukturalistického ohniska klasického období, které jsou analyzovány pomocí komputačních nástrojů. Další studie se věnují vztahům fantasie a skutečnosti v meziválečných textech českých prozaiků, proměnám myšlení Karla Teigeho, dynamizaci pojmu obrazu či reflexí socialistického umění v českém kulturním prostředí druhé poloviny 30. let. Závěrečné studie se soustředí na myšlení autorů konce moderny, na pochybnosti o moderně patrné v jejich textech i na pokusy o hledání východisek a nových možností.
Psycholingvistika bilingvismu
Psycholingvistika bilingvismu je zevrubným uvedením do problematiky zpracování psaného i mluveného jazyka u bilingvních mluvčích. Věnuje se otázce simultánního a sukcesivního osvojování dvou a více jazyků, paměti u bilingvních mluvčích a obecněji kognitivním aspektům bilingvismu. Kniha představuje aktuální poznatky psycholingvistického výzkumu tohoto fenoménu a doplňuje je konkrétními příklady z empirických studií a přehledným shrnutím současných diskusí. Poskytuje také obsáhlý přehled literatury k tématu, ilustruje různorodé metodologické přístupy a nabízí rovněž impulzy k budoucímu výzkumu.
dostupné aj ako:
Axiologický výskum slovanských jazykov
Kolektívna monografia je výsledkom dvojročnej spoločnej práce medzinárodného kolektívu vedcov z Ruska, Bulharska a Slovenska na tému Lingvistická a etnokultúrna dynamika tradičných i netradičných pamiatok v slovanskom svete.
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
