Knihy - Literárna veda, jazykoveda strana 9 z 94
zobraziť:
Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805)
Literární historie zpravidla spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem. Co ovšem o literární kritice vypovídá doba předjungmannovská, a to nejen o utváření lingvo-etnických kánonů 19. století, ale o naší literární komunikaci vůbec? Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zabývá se pravidly literární komunikace, jak je pro své čtenáře v českých zemích vnášeli první, často zvnějšku přicházející kritikové, a postavením těchto kritiků vůči domácí učenosti osvícenské doby. Sleduje jejich představy o literární veřejnosti, v nichž vedle prestižní společenské instituce divadla nabývala stále významnější místo beletrie, proměnu staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon a diferenciaci komunikace o něm v nových, zájmových periodicích i její limity ve střední Evropě. Zkoumá dopady nového systému literatury i na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Právě zde se monografie dotýká také dalších, obecnějších témat: Jak se ve světle rané kritiky, tohoto pole mimo tradiční církevní či státní autority a úzký vliv privilegovaných zákazníků-umělců, jeví novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu? Jak se vymezují na rozvíjejícím se knižním trhu? Jak se tyto vztahy manifestují v mediálně a etnicky heterogenních, dynamických prostředích, jakým byly české země v závěru 18. a ještě v 19. století? – Vychází ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
Cesty polemiky
Monografie sleduje polemiky v české literatuře na přelomu 19. a 20. století jako svébytný žánr. Zaměřuje se na různorodé případy a typy polemik od poloviny osmdesátých let 19. století do desátých, resp. dvacátých let 20. století: diskuse o národní literatuře v letech 18861888, možnosti a proměny pojmu literární revoluce v polemikách na konci 19. století, polemiku o dílo a osobnost Jana Nerudy jako jeden z konceptů pořádání veřejného prostoru v letech 18921893. Dále přibližuje koncepční hledání modernistické (symbolistní) umělecké syntézy v devadesátých letech 19. století, programové i osobní polemické střety mezi F. X. Šaldou a okruhem časopisu Moderní revue v letech 18931925, spory o význam díla Vítězslava Hálka, resp. o nové pojetí literatury a umění v letech 18941895. Stranou nezůstává ani polemické i politické pozadí vzniku a působnosti manifestu Česká moderna odrážející se v korespondenci J. S. Machara a T. G. Masaryka v letech 18941896, Masarykovo angažmá v rámci tzv. hilsneriády v letech 18991901, rozsáhlý spor o směřování a význam generace devadesátých let v roce 1900 (tzv. pseudonymovou polemiku), proměny ohlasu tvorby a osobnosti K. H. Máchy, ale např. také obraz otevření Obecního domu v roce 1912 v časopisech jako výraz dobové umělecké diskuse. Kniha podává syntetizující obraz o těchto polemikách jako o žánru se zvláštní pamětí, působícím prostřednictvím textů různorodého založení, jako o fenoménu na pomezí diskurzivních praktik, oborů a společenských kontextů. Podobně jako se pohybuje na žánrovém pomezí, překračuje polemika pole literatury (umění) a prolíná se se sférami mimouměleckými. Je rovněž prostorem neoddělitelného prostupování a konfrontací osobního a věcného, soukromého a veřejného.
The Dawn of Language
An erudite, tightly woven and beautifully written account of one of humanity's greatest mysteries - the origins of language.
Drawing on evidence from many fields, including archaeology, anthropology, neurology and linguistics, Sverker Johansson weaves these disparate threads together to show how our human ancestors evolved into language users. The Dawn of Language provides a fascinating survey of how grammar came into being and the differences or similarities between languages spoken around the world, before exploring how language eventually emerged in the very remote human past.
Our intellectual and physiological changes through the process of evolution both have a bearing on our ability to acquire language. But to what extent is the evolution of language dependent on genes, or on environment? How has language evolved further, and how is it changing now, in the process of globalisation? And which aspects of language ensure that robots are not yet intelligent enough to reconstruct how language has evolved?
Johansson's far-reaching, authoritative and research-based approach to language is brought to life through dozens of astonishing examples, both human and animal, in a fascinatingly erudite and entertaining volume for anyone who has ever contemplated not just why we speak the way we do, but why we speak at all.
Translated from the Swedish by Frank Perry
Štylistika
Štylistiku Jozefa Mistríka vydávame pri príležitosti stého výročia jeho narodenia roku 1921. Toto vydanie je úplnou a nezmenenou verziou Štylistiky z roku 1997, poslednou, ktorú ešte on sám pripravil do tlače. Ide v poradí už o štvrté vydanie tejto knihy, ktorú poznajú generácie Slovákov. Študovali z nej, stala sa ich príručkou, keď sa učili narábať s naším jazykom, spoznávať možnosti a tajomstvá slovenčiny. Dodnes staršie exempláre nájdeme v domácich knižniciach, školách a vedeckých pracoviskách, u tých, ktorí potrebujú kultivovať svoje vystupovanie, svoj ústny aj písomný prejav.
Otázkam slovenskej štylistiky sa Jozef Mistrík venoval od šesťdesiatych rokov 20. storočia. Postupne publikoval, rozširoval a dopĺňal už vydané verzie, učil štylistiku na univerzitách a vysokých školách doma aj v zahraničí, mal študentov i nasledovníkov, ktorí využili jeho podnety a vydali ďalšie knihy a štúdie. Jeho zakladateľské dielo sa rozrástlo a zakorenilo v národnej kultúre, takže reklamným sloganom môžeme o knihe dnes povedať, že tá stará slovenská štylistika, je tá pravá slovenská štylistika.
Jozef Mistrík je známy predovšetkým ako jazykovedec a pedagóg. Štylistika je asi jeho najznámejším, kultovým dielom, ale nedá sa obísť mnoho ďalších aktivít. Neštudoval iba jazyk a slovenčinu. Od svojich profesionálnych začiatkov sa venoval stenografii, strojopisu, slovenčine, ruštine, grafológii, reči tela, braillovmu písmu pre zrakovo postihnutých a posunkovej reči pre sluchovo postihnutých, rétorike, teórii umeleckého prednesu, literatúry, divadla, rozhlasu, televízie a audiovizuálnych znakových systémov. Všetky tieto fenomény majú spoločné poslanie, sú to médiá medziľudskej komunikácie. Skúmal ich formy a obsahy, zlepšoval možnosti vyjadrenia, pomáhal pri rozširovaní dorozumievacích schopností s percipientmi. Štylistika stála na vrchole toho všetkého. Keď kedysi chodieval peši z rodnej Španej Doliny do školy v Banskej Bystrici, na cestu si dal úlohu učiť sa slovíčka esperanta. Sníval, že tento umelý jazyk sa môže stať platformovou porozumenia celého sveta. Nestalo sa tak. Ale esperanto, ktorým sa naučil hovoriť, mu bolo inšpiráciou, aby rozvíjal a kultivoval najrôznejšie spôsoby medziľudskej komunikácie.
Miloš Mistrík
Barokní frontispisy v tiskařské bohemikální produkci
Frontispis, tedy celostránková ilustrace umístěná zpravidla proti titulnímu listu, představoval u barokních tisků jakési "okno" do tématu knihy, zprostředkovával potenciálnímu kupci obsah svazku. Toto dvousvazkové dílo je prvním souhrnným zpracováním problematiky frontispisů u bohemikálních tisků ze 17.18. století. První svazek obsahuje výkladovou část, v níž autorka přibližuje vývoj barokního frontispisu, třídí frontispisy z hlediska tiskařů a nakladatelů, analyzuje ve vztahu k obsahu a žánru tisků, podává ikonografický rozbor, přibližuje jejich tvůrce a zamýšlí se nad rolí frontispisu v barokní knižní kultuře. Druhý svazek přináší soupis více než 1200 bohemikálních tisků s frontispisy. Oba svazky doprovází více než 300 vyobrazení frontispisů a oba jsou vybaveny rejstříky. Dvousvazkový komplet vychází ve spolupráci s Knihovnou Akademie věd ČR.
Přenos vědění
Studium dochovaných rukopisů je klíčovým prostředkem k zodpovězení otázek spojených se středověkou písemnou kulturou a vzdělaností. Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje. Zvolili si spisy, které spojuje zřetelná snaha o přenesení různě definovaného vědění napříč vzdělanou společností. Osudy vybraných středověkých bestsellerů popisují od jejich vzniku přes rukopisné šíření v českých zemích až po rozličné formy užívání a recepce v dalších textech. Svým výzkumem autoři nabízejí materiál k rekonstrukci intelektuálních sítí v daném geografickém prostoru a k poznání funkce konkrétních děl v různých sociálních prostředích. Kniha tak přispívá k vytvoření komplexního obrazu čtenářské a rukopisné kultury v jejích pozdně středověkých proměnách.
Didaktika literatury: výzvy oboru
Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2. tvorba (konstrukce a rekonstrukce textu a jejich reflexe), 3. nauka (poznávání kontextů relevantních pro interpretaci textu, udržení kulturní kontinuity a kulturní identity). V současném pojetí literárního vzdělávání stále převládá naukový přístup (redukovaný navíc na literární historii a frontální organizační formu výuky). Kniha ukazuje, že je třeba rozvíjet všechny významné oblasti literárního vzdělávání (z nauky např. literární teorii; četbu a tvorbu a jejich reflexi) a jiné přístupy než (tradičně) naukové, a to především z toho důvodu, že žáci mají rozumět literatuře tak, jak převládá v reálném životě, ve čtenářství, v kultuře.
Na sklade 1Ks
10,45 €
11,00 €
Diatopické varianty verbální flexe na území kontinentálního Portugalska
Monografie se zabývá dialekty v evropské portugalštině a přináší výzkum diatopických variant verbální flexe na území kontinentálního Portugalska. Vychází z korpusu sestaveného z dialektologických dizertačních prací a dialektologických dotazníků Manuela de Paiva Boléa a Luíse F. L. Cintry, ve kterém tyto varianty identifikuje, následně popisuje jejich historický vývoj a pak je lokalizuje s cílem odhalit jejich příslušnost k severním či jižním portugalským dialektům. V závěru je systematizuje podle jejich charakteru na jevy rázu fonetického, morfologického či morfonologického.
Na sklade 1Ks
12,54 €
13,20 €
dostupné aj ako:
Dialekt ako prejav identity
Monografia Miroslavy Gavurovej prináša geolingvistický pohľad na dialekt ako na materinský jazyk i ako na jedinečný prejav identity. Okrem teoretických východísk, ktoré sledujú nové globálne trendy v skúmaní dialektov, sa v monografii obracia pozornosť na výrazové možnosti dialektu v rozličných jazykových formách: v ľudových nárečových rozprávkach, v náboženských i ľúbostných piesňach v nárečí či v sústave neúradných antroponým vidieckej komunity. Bádateľka tieto prejavy vníma ako jedinečný odraz jazykovej a kultúrnej identity a ich udržanie považuje za prostriedok vytvárania kultúrnej odolnosti komunity. Využíva skúsenosti rodenej hovoriacej v šarišskom nárečí, ktoré sa stalo základným materiálovým východiskom monografie.
Stručný příběh románu
Kromě informací o jednotlivých dílech se také dozvíte, proč jsou v kulturních dějinách důležité. V knize jsou také popsané různé žánry, témata a techniky týkající se románů. Předmluvu napsal profesor Peter Boxall z Universit of Sussex.
Přístupnou a stručnou formou se seznámíte s novými cestami, jak si užít své oblíbené knihy - a objevíte nové, na které se můžete těšit.
Život na bojiskách tohto sveta (Reflexie k téme každodennosti v slovenskej tvorbe 16. – 17. storočia)
Texty zo 16. - 17. storočia na tému životných bojov spája viera v zmysel hodnôt, v zmysluplnosť života, ktorá dáva človeku i spoločenstvu nádej na existenciu. Dobový štýl komunikácie, ktorý sa v nich prezentuje, je pre súčasníka fascinujúcim zážitkom. Naši predkovia sa totiž vyjadrovali obrazne. Aj bežný život, jeho činnosti, rituály, boli pre nich výjavom, scénou. Prežívali ich ako skutočnosť, ktorá má svoj existenciálny presah. Kontemplatívnosť bola preto významnou črtou dobovej kultúry. Vplývala na spôsob, akým sa každodenné udalosti stávali súčasťou vedomia kolektívu, ako sa uchovávali v jeho kultúrnej pamäti.
Dutá země
Kdokoli využije tuto knihu jako průvodce k tomu, aby mohl rozlišit bizarní pseudovědecké spisky o Duté Zemi od sci-fi beletrie či filmové tvorby na toto téma, neudělá chybu.
Do první kategorie patří nauky Johna C. Symmese, Karla Bendera, Karla Neuperta a řady dalších vědeckých podivínů I dobrodruhů, o kterých se zmiňují jedni z průkopníků fantastického realismu J. Bergier a L. Pauwels ve svém již klasickém díle Jitro kouzelníků.
Druhá kategorie zahrnuje díla známých autorů sci-fi, ať se jedná o Julese Verna, Edgara R. Burroughse, známého svými příběhy o Tarzanovi či Clivese S. Lewise, autora Letopisů Narnie. V tomto pestrém výčtu bychom však měli mít hlavně na zřeteli, že pod pojmem Dutá Země se zauplynulá tři staletí její virtuální existence rozumělo ledaccos. Od dutiny vydlabané ve skále až po abstraktní geometrickou transformaci založenou na inverzi souřadnic. A právě v tomto kontextu lze některé příběhy, odehrávající se na pozadí fantaskních kulis Duté Země, brát i jako symbolické poselství. Není-li chápáno doslovně, může nám toho dost napovědět o překvapivých, téměř zapomenutých a přitom jednoduchých vztazích mezi pozemským a kosmickým světem.
Knihu opatřil předmluvou Ondřej Neff.
Čeština na Volyni
Ještě před sto lety byli Češi na Volyni, tedy na dnešní severozápadní Ukrajině, velmi významnou národnostní menšinou, která prosperovala po stránce hospodářské i kulturní. Historické okolnosti 20. století však vedly k tomu, že dnes na Volyni česká tradice již jen dožívá. Předkládaná kniha popisuje současný stav jazyka volyňských Čechů a usiluje o to, zasadit jazyková i další kulturní data do širšího historického rámce. Tématem této knihy je tedy nejen užívání jazyka, jak jej autenticky dokumentuje série nahrávek, které byly pořízeny v r. 2018, ale také prožívání jazyka jako hlavního znaku etnické příslušnosti. V rámci analýzy tohoto prožívání se autoři věnují etnicky reprezentativním hodnotám češtiny v hudebním a literárním životě volyňských Čechů, dále dějinám českých spolků na Volyni a v neposlední řadě i osudům tamního českojazyčného školství.
Růže je rosa e rose est růže
Kolektivní monografie Růže je rosa e rose est růže, věnovaná významnému romanistovi a překladateli Jiřímu Pelánovi, je soustředěna k tématu překladu jako stěžejního kulturního fenoménu. Narážka na proslulý verš Gertrudy Steinové v názvu knihy odkazuje na hlavní jazyková pole bádání a překladů Jiřího Pelána. Jubilejní pocta této mimořádné osobnosti evropského formátu, oceněné význačnými cenami v České republice, ve Francii a v Itálii, byla výchozím impulsem ke spolupráci pětadvaceti filologů působících na Akademii věd České republiky a pěti českých a třech zahraničních univerzitách. Mezioborový záběr odborníků na literatury různých evropských zemí, na filosofii i na lingvistiku a propojení zahraničních literatur a literatury české dává knize komparativní rozměr. Monografie se skládá ze tří částí, Překlad, Převod a Interpretace, a struktura kapitol postupuje od kritiky překladu a případových studií v první části, přes šířeji pojatý význam překladu v dějinách kulturní recepce v prostředním oddílu, po nejobecnější rovinu hermeneutického významu překladu, resp. převodu coby kulturního transferu. Ten je v závěrečné části nahlížen prismatem kontextualizace a výkladu textů či zájmem o adaptaci literárních topoi, a otevírá tak i metodologické otázky literárněhistorického výzkumu. Časově vytvářejí jednotlivá témata dlouhý oblouk, jenž se pne od pozdní antiky, přes středověk, Danta, renesanci, klasicismus, devatenácté století až po století jednadvacáté. Tento široký historický záběr podtrhuje nesporný význam literárního překladu jako nástroje dialogu mezi epochami, jazyky a kulturami s poukazem na jeho dynamickou roli prostředkující duchovní obnovu v evropské dimenzi.
Pohyb řeči a místa nespojitosti
Monografie Pohyb řeči a místa nespojitosti: Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofického uvažování 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury. Jednotlivé kapitoly ohledávají teorii řečových aktů (J. R. Searle, M. L. Prattová, J. H. Miller), termíny jako radikální překlad (W. V. O. Quine), radikální interpretace (D. Davidson), zdrojová metafora (S. C. Pepper), koncový slovník či normální a abnormální diskurz (R. Rorty), pojetí významu u R. Ingardena a J. Mukařovského nebo reflexi Derridovy dekonstrukce z pozic postanalytických a neopragmatických. Cílem publikace je prozkoumat možnosti, které tyto teorie, koncepty a pojmy otevírají myšlení o literatuře, a také ověřit potenciál jejich využití při analýze literárněvědného diskurzu. Jednotlivé kapitoly se z této perspektivy zaměřují na spory F. X. Šaldy a K. Čapka, poválečné studie J. Mukařovského, proměny slovníku S. K. Neumanna, K. Teigeho a V. Černého či na eseje a překlady románů M. Kundery. – Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Český literárněvědný marxismus
Marxismus a myšlení o literatuře je spojení plné mýtů, rozporů a scestí, ale také inspirací.
Publikace je po třiceti letech první knižní monografií zabývající se tématem donedávna kontroverzním, ba démonizovaným, ale dnes už pomalu módním. Autor v několika kapitolách podává hutné charakteristiky marxistického uvažování o literatuře, jež bylo ovlivněno zahraničními vzory i domácími myšlenkovými tradicemi. Všímá si klíčových vztahů, které prostor literárněvědného marxismu vymezují — poměru literatury ke skutečnosti, společnosti i k dějinám. Pozornost je věnována jak celkovému vývoji českého marxistického uvažování o literatuře a jeho širším filozoficko-estetickým kontextům, tak individuálním koncepcím Bedřicha Václavka, Karla Teiga, Zdeňka Nejedlého, Jana Mukařovského, Vladimíra Dostála a dalších.
Magyar irodalmi művek 1956-2016
A kötet főszerkesztői: Falusi Márton és Pécsi Györgyi Rendhagyó és formabontó magyar irodalomtörténet – lexikon formában. Összesen 655 szócikkben 332 magyar író műfajilag változatos szépirodalmi könyvét 52 szócikk-író ismerteti. A hagyományos írói pályaképek helyett a kézikönyvben egyedi könyvek rövid, orientáló és informatív ismertetéseivel találkozik az olvasó. A szócikkek megjelenési évük szerint, évenkénti besorolással kerültek be a kötetbe. A kronologikus szerkezeti felépítés lehetővé teszi, hogy az érdeklődők figyelemmel kísérhessék a tendenciákat, ráláthassanak a kor szellemiségére, hangulatára. A lexikon egységes nemzeti irodalomban gondolkodik, a magyarországi, valamint a határon túli (szlovákiai, vajdasági, erdélyi, kárpátaljai) kisebbségi és a nyugati magyar irodalom alkotásai nem különülnek el egymástól. Mivel a sokszínűség bemutatására törekszik, egy-egy írónak legfeljebb öt könyvét ismerteti. A kötet az MMA Művészetelméleti és Módszertani Kutatóintézete lexikonprogramjának keretében készült. Célja, hogy pótolja az 1956 utáni korszakokról született irodalomtörténet-írások hiányosságait. Az egyes műveket a szerkesztőbizottság (Elek Tibor, Falusi Márton, Jánosi Zoltán, Márkus Béla, Nagy Gábor, Papp Endre, Pécsi Györgyi, Smid Róbert, Sturm László, Szörényi László, Toldi Éva, Tóth László, Vasy Géza) a 2018 óta zajló szakmai diskurzus során választotta ki úgy, hogy a kortárs magyar irodalom sokszínűségét, plurális és nyitott természetét hitelesen reprezentálja.
Interpretácia ako výzva (Analýza textov z obdobia zrodu novodobej slovenskej literatúry)
Práca odokrýva doposiaľ skryté, demaskuje konvencionalizované, a podniecuje čitateľa siahnuť po dobových literárnych textoch a provokuje ho k pokusu o ich vlastnú interpretáciu.
Pri ceste za interpretáciou sa necháme strhnúť tvorbou Bohuslava Tablica, Juraja Palkoviča, Pavla Jozefa Šafárika, Jána Kollára, Jána Hollého, Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Jána Bottu, spomenieme aj iných, možno menej známych autorov, akými boli Samuel Rožnay, Matej Holko alebo Ctiboh Zoch či Ján Márothy. Ukážeme kompozičnú, tematicko-motivickú a poetologickú danosť ich textov, upozorníme na literárnohistorické ukotvenie jednotlivých tvorcov v snahe odhaliť krásu ich prác pre dobového aj súčasného čitateľa.
A világirodalom története
A 2019-ben újra sajtó alá rendezett Magyar irodalomtörténet után most A világirodalom története is megújult formában lát napvilágot. Az először 1941-ben megjelent művet nem kímélte a politikai cenzúra: a Rákosi-korszak kiadásaiban a Mai orosz irodalom fejezetet a sztálini Szovjetunió eredményei iránti lelkesedés jegyében teljesen újraírták, de a későbbi kiadások is eszközöltek kisebb-nagyobb változtatásokat a szövegen. A napjainkban is friss és izgalmas világirodalmi kalauz új kiadása az eredeti, még Szerb Antal életében megjelent szövegváltozat alapján készült. A művet jegyzetekkel, a sajtó alá rendező Pálfy Eszter tanulmányával adjuk közre.
Na sklade 1Ks
21,45 €
22,58 €
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
