Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda strana 6 z 57

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak se správně vyslovuje název salátu coleslaw? Jestli si děti na konci roku chodí pro výzo, nebo pro vízo? Jak se do češtiny dostal obrat být k mání? Na uvedené otázky a ještě 261 dalších přináší odpovědi právě tato knížka. Její autoři mají v řešení jazykových problémů praxi ze svého působení v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český, které mj. zajišťuje činnost jazykové poradny. A stejně jako tam i v této knížce nabízejí odpovědi na řadu drobných, ale nezřídka zapeklitých jazykových problémů všem, kteří se o jazyk zajímají ve svém volném čase nebo se mu věnují profesně. Pro ty první je kniha Kdo se zeptá, ten se dozví přístupná čtivou formou, ti druzí si prostřednictvím odkazů na jazykové zdroje a nástroje mohou ověřit, zda mají nabízená řešení dostatečnou oporu v datech a citované literatuře.

"Azokon a területeken, amelyekkel ezekben a jegyzetekben dolgunk van, a felismerés kizárólag villámcsapásszerűen történik. A szöveg nem más, mint az ezt követő hosszú mennydörgés." Walter Benjamin életművén belül úgy bolyongunk, akár egy nagyvárosban, melynek utcái szerteágaznak, egymásba tekerednek, váratlanul véget érnek, hirtelen sugárutakká válnak, majd szűk sikátorokká zsugorodnak. És ahhoz, hogy egy nagyvárost megismerjünk, nem elég egy-egy kerületét meglátogatni - Benjamin gondolatvilágának értelmezéséhez is egyben kell látnunk, mit gondol a médiáról, a kultúra termeléséről, a kapitalizmusról, a technika társadalmi hatásairól, a színház feladatáról, a városokról vagy épp az irodalomról. Jelen kötet - a címadó esszéhez hasonló - korszakos jelentőségű szövegek új fordítása mellé inventív és lebilincselő, ám kevésbé ismert műveket társít, hogy a fent említett témakörök összefüggései mentén organikusabb kép formálódjon Benjaminról a magyar olvasóban.

Tato kolektivní monografie se v kontextu nedávných životních výročí předního českého lingvisty a světově uznávaného odborníka v oblasti slovotvorby Miloše Dokulila (1912–2002) snaží mapovat a hodnotit vliv české koncepce na další slovotvorné výzkumy. Představuje některé současné projekty a bádání v oblasti slovotvorby a zaměřuje se na výstupy, které vycházejí z vědeckého přínosu Miloše Dokulila a na jeho základě slovotvornou (a šíře lingvistickou) teorii obohacují a rozvíjejí. Příspěvky jsou rozděleny do tří základních tematických okruhů: Teoretické a metodologické aspekty slovotvorného výzkumu – možnosti a meze; Tvoření slov v systému jazyka; Tvoření slov ve slovanských jazycích. Publikace zahrnuje třicet dva příspěvků psaných v sedmi slovanských jazycích a v angličtině.

How did the greatest poets in history make the world anew? And what can we learn from the magic, the wisdom and the humour that is the gift of the greatest poets of our human civilization? From the genius of the Greeks and Romans to love and metaphysics of the Middle Ages, to the concrete wonder of New York and the Beat Poets of San Francisco, this is the ultimate guide to the greatest writers of the human age, and what their extraordinary lives can teach us about how to see the world. More than any other genre, poetry represents the art of thinking. Writing about the 17th-century English poet John Donne, T.S. Eliot summed up how vital thinking is to the whole poetic enterprise. 'A thought to Donne was an experience,' he wrote; 'it modified his sensibility.' Where most people experience a thought and quickly move on to the next, for the poet a thought is something that needs to be savoured, articulated and preserved. It's an emotional experience, not just an intellectual one – a sensation that builds up in the mind and body and has to be committed to the page. In showing how the great poets of human history lived and worked - and illuminating the gifts of the written word they left us - the poet and poetry teacher Dai George provides a readable and entertaining introduction to how to think like a poet, and how we can weave that thinking into our everyday lives. He addresses questions the great poets have grappled with: What is it to describe the world? How can we express love, grief, or friendship? And how can we rise above the misery of the world and see the beauty in the everyday? This book paints vivid portraits of a global assortment of great poets throughout history: from Sappho, Juvenal and LiXu, to William Shakespeare and John Donne, to Frank O Hara, Pablo Neruda and Sylvia Plath. George also seeks to re-examine the canon – which has been overwhelmingly Western, white and male – who have long been held up as pillars of the art, and bring to light major figures from other, no less important cultures and communities – including major poets from China, pre-colonial America and Japan. He also engages with the extraordinary boom in poetry on Instagram, Twitter and TikTok – all signs of what every poet knows – we need poetry in order to live better, more fulfilling lives. In each brief chapter, George brings to life these often prescient, always compelling poetical thinkers, showing how their way of writing about and understanding the world grew out of their own lives and times and how we can use their insights today.

Titul kompozične nadväzuje na Rakúsovej knihu Fiktívne rozhovory z roku 2018. Autorka tu svojsky reflektuje tvorbu autorov ako Pavel Vilikovský, Dušan Mitana či Oleg Pastier a okrem toho sa zameriava na dva základné tematické okruhy – preklad a rozprávku. Zachytáva teoretické koncepcie Františka Mika, Jána Zambora a Mariána Andričíka. Teoretické texty sú obohatené recenziami na diela uvádzaných autorov a neraz aj autentickou korešpondenciou s nimi.

Monografie je mnohostranným pohledem na rozsáhlé dílo moskevského konceptualisty Dmitrije Prigova (1940–2007). Nabízí analýzu autorovy poezie, prózy, teoretických textů, performancí a výtvarných děl ve světle jeho celoživotního projektu nazvaného vlastním občanským jménem Dmitrij Alexandrovič Prigov. Důrazem na svou subjektivitu se přitom autor paradoxně pokoušel vymanit z biografického čtení vlastních textů. Hledal možnosti reflexe sovětského totalitarismu a jeho vlivu na individuální řeč a jednání bez toho, aby uvízl v iluzi vlastní „pravdy“. Tuto strategii dále rozvíjel s ohledem na pluralitu a mediatizaci po rozpadu Sovětského svazu. Prigov je svou (sebe) reflexivností a spontaneitou dodnes inspirací pro mladší generace umělkyň a umělců – mimo jiné například pro kolektiv Pussy Riot.

Hlavními tématy této publikace jsou československé reflexe tvorby britského spisovatele George Orwella, zejména proslulých románů 1984 a Farma zvířat. Společně s romány My Jevgenije Zamjatina a Konec civilizace Aldouse Huxleyho se jedná o klasická díla dystopické literatury. Autoři této knihy se zabývají nejen exilovými a samizdatovými vydáními zmíněných Orwellových románů, jejich vznikem a šířením v nesvobodné společnosti, ale také uměleckými díly ovlivněnými Orwellovou tvorbou. Pozornost rovněž věnují podobám orwellovského roku 1984 v Československu včetně represí proti oponentům komunistického režimu a projevů solidarity s politickými vězni. The publication gives account of Czechoslovakian reflections on the work of British writer George Orwell, especially his famous novels Nineteen Eighty-Four and Animal Farm. Together with Yevgeny Zamyatin’s novel We and Aldous Huxley’s Brave New World, these are classic works of dystopian literature. The authors of the present book examine not only the exile and samizdat editions of the aforementioned Orwell novels, their origins and dissemination in the society under a totalitarian rule, but also works of art inspired by Orwell’s work. Attention is also paid to the forms of commemoration of ‘Orwellian year’ 1984 in Czechoslovakia, including the repression of opponents of the Communist régime and expressions of solidarity with political prisoners. Katalog byl vydán k výstavě, která se konala v Praze od 25. června do 25. září 2024.

Kniha se věnuje především nejnovější slovní zásobě češtiny, avšak částečně se zaměřuje i na slovní zásobu minulých desetiletí či staletí. Čtenáře stručně uvádí do problematiky studia neologismů a archaismů formou kratších statí o jednotlivých slovech, respektive o dalších jazykových a společensko-kulturních jevech. V publikaci čtenáři naleznou řadu aktuálních poznatků, zajímavostí a podnětů k zamyšlení.

Lidské jazyky vymírají a společně s nimi mizí fascinující kulturní bohatství nespočtu etnických skupin. Proč a jak? Která jsou jazykově nejrizikovější místa planety? Co nám mohou prozradit jazyky posledních mluvčích? A jakáže budoucnost je nejspíš čeká? Druhé vydání oceňované knihy lingvisty Miroslava Černého přináší svědectví z cest za zanikajícími jazyky a kulturami pěti kontinentů a na všechny tyto otázky se pokouší nalézt odpověď. Zároveň nás vyzývá k boji proti lhostejnosti, s níž se téma jazykové smrti tak často potýká.

It is estimated that more than half of the world's population communicates in more than one language and over a third of the population in the United Kingdom is multilingual. And yet life in multiple languages is rarely discussed publicly, myths and misconceptions prevail and the pressure to keep heritage languages alive has become a private conflict for millions. Linguistic diversity is more prevalent than ever, but so is linguistic inequality. Linguist Malwina Gudowska, herself trilingual, sheds light on the ways in which we navigate language, its power to shape and reshape lives, and the ripple effects felt far beyond any one home or any one language. It takes one generation for a family language to be lost. One generation - like mother to child. Mother Tongue Tied explores the emotional weight of raising multilingual children while grappling with your own identity and notions of home. At what cost does a mother save a language? Or does she let it slip away and, with it, a part of herself her children may never know.

Mnohovrstevnatá interpretace díla neprávem pozapomenuté prozaičky Publikace přichází s výrazně odlišným pohledem na tvorbu Terézy Novákové, než jaký byl ustaven dosavadní literární historií a především marxistickou kritikou, která v jejích dílech leckdy až nepřiměřeně akcentovala sociálně kritický tón. Autorka vnímá Novákovou jako spisovatelku pevně ukotvenou v mravní tradici svého národa a zároveň plnou pochopení pro vše lidské. Nahlíží na její dílo jako na průsečík směrových tendencí přelomu 19. a 20. století, a přispívá tak k současným diskusím o různých podobách realismu a jejich koexistenci s rodícím se modernismem.

"Mélyen vallásos (pietista) neveltetése ellenére kora legtöbb nagy gondolkodójához hasonlóan Kant is hitt az ész erejében és a gondolkodás minden korlátozás nélküli autonómiájában. A felvilágosodás […] az ember kilábolása a maga okozta kiskorúságból. Sajnos - tette hozzá rezignált bölcsességgel - az emberiség nagy része szívesen kiskorú marad egész életében, mert kiskorúnak lenni kényelmes. Nem akar mások vezetése nélkül élni, ami lehetővé teszi a kevesek gyámkodását a többség fölött. Az igazi változáshoz szabadság kell, éspedig annak is a legártalmasabb fajtája: nevezetesen az ész minden kérdésben való nyilvános használatának szabadsága." Új könyvében Romsics Ignác azoknak a bölcselőknek a munkáit tekinti át az ókortól napjainkig, akik az emberiség történetének alapkérdéseiről alkotott véleményükkel meghatározták a történeti gondolkodást, és akik - noha gyakran eltérő válaszokat adtak közös dilemmáikra - mindannyian csiszolták látásmódunkat, gazdagították és finomították a múltunkra vonatkozó tudást. A kötet a szellemi tendenciák változását tudománytörténeti hátterükkel együtt segít megérteni, ezért a legszélesebb olvasóközönséget szólítja meg, de az egyetemi oktatásban is jól használható.

Pohled na román optikou jeho současnosti i historie Má román v naší době ještě šanci? Dokáže si uhájit svůj status a hranice? Jak jeho hranice vymezit? Knihu tvoří dvě části — ta první je souhrnným pohledem na román z hlediska jeho současného stavu, jakož i historie; ta druhá obsahuje volné poznámky z let 2003—2023, uspořádané do sedmi tematických oddílů.

V knize Jiné texty, jiní autoři. [Mezi]prostory současné literatury se autorský kolektiv zaměřil na proměny žánrů a přístupů k literární tvorbě v současné ruské, běloruské, německé i české literatuře. Lenka Odehnalová sleduje transformaci tradičního žánru (románové kroniky) v současné ruské literatuře na příkladu děl dostupných i v českém překladu (Jákobův žebřík Ljudmily Ulické, Zulejka otevírá oči Guzel Jachiny a Letec Jevgenije Vodolazkina). Naděžda Heinrichová se věnuje německému grafickému románu v 21. století, přibližuje jeho tematickou různorodost a poukazuje na propojení vizuality, biografie a autobiografie. Jana Kostincová nahlíží na aktivity umělce Romana Osminkina z pohledu posthumanismu, reflektuje kolektivní umělecko-aktivistické projekty skupiny Techno-Poetry, i Osminkinovo psaní autoetnografické. Jaroslav Sommer se zabývá texty Tony Lashden (zastupuje současnou běloruskou feministickou tvorbu), v nichž jsou zpracována témata spjatá s otázkami identity včetně zkušenosti emigrace, ale také domácího násilí, sebepoškozování a vztahu k vlastnímu tělu. Tereza Šmídová se soustředí na českou fanfiction, jež vznikla na motivy řady fantasy románů Harry Potter. Konkrétně se zaměřila na knihy Bless the Child, Garry Poker a Portrét pro Bradavice. Texty jsou srovnávány na základě syžetu, grafické stránky textu, přístupu k intermedialitě a interaktivitě, přičemž není opomíjena ani otázka autenticity.

Kvalitny? Slang je kniha, ktora? va?m umoz?ni? nahliadnut? do sveta moderne?ho slangu slovenske?ho jazyka. Odhali?me pred vami najnovs?ie trendy a spo?soby, ako sa dnes mladi? l?udia vyjadruju?. Zozna?mite sa s vy?znamami a pouz?i?vani?m viac ako 120 slov, ktore? ste moz?no doteraz nepoznali. Tiez? sa dozviete, ako slovna? za?soba mlady?ch l?udi? ovplyvn?uje jazyk a kultu?ru. Kniha je napi?sana? popula?rno-na?uc?ne, takz?e ju l?ahko prec?i?tatepochopi?te a zabavi?te.

An English teacher's love letter to reading and the many ways literature can make us, and our lives, better. How can a Victorian poem help teenagers understand YouTube misogyny? Can Jane Eyre encourage us to speak out? What can Lady Macbeth teach us about empathy? Should our expectations for our future be any greater than Pip’s? And why is it so important to make space for these conversations in the first place? In a career spanning almost three decades, English teacher Carol Atherton has taught generations of students texts that will be familiar to many of us from our own schooldays. But while the staples of exam syllabuses and reading lists remain largely unchanged, their significance – and their relevance – evolves with each class, as it encounters them for the first time. Each chapter of Reading Lessons invites us to take a fresh look at these novels, plays and poems, revealing how they have shaped our beliefs, our values, and how we interact as a society. As she recalls her own development as a teacher, Atherton emphasizes the vital, undervalued role a teacher plays, illustrates how essential reading is for developing our empathy and makes a passionate case for the enduring power of literature.

SHAKESPEARE: increasingly irrelevant or lone literary genius of the Western canon? Professor Farah Karim-Cooper grew up loving the Bard, perhaps because Romeo and Juliet felt Pakistani to her. But why was being white as a ‘snowy dove’ essential to Juliet’s beauty? Combining piercing analysis of race, gender and otherness in beloved plays from Othello to The Tempest with a radical reappraisal of Elizabethan London, The Great White Bard entreats us neither to idealise nor to fossilise Shakespeare but instead to look him in the eye and reckon with the discomforts of his plays, playhouses and society. If we persist in reading Shakespeare as representative of only one group, as the very pinnacle of the white Western canon, then he will truly be in peril. But if we dare to bring Shakespeare down from his plinth, we might unveil a playwright for the twenty-first century. We might expand and enrich his extraordinary legacy. We might even fall in love with him all over again.

Antologie Čtení o Vladislavu Vančurovi s podtitulem Kritické rozepře (1923—1969) anebo „Pravda se zle oře“ je chronologicky uspořádaným výborem z kritických, polemických a bilančních článků, představujících spisovatelovu osobnost v jejích proměnách od experimentátora a revolucionáře formy po klasika moderní české prózy. Texty se soustředí na období, kdy se autorův kritický a literárněhistorický obraz utvářel, resp. kdy byl jeho kanonizovaný a do značné míry redukovaný obraz přehodnocován. Žánrově různorodé texty antologie zahrnují jednak dobové ohlasy, jež bezprostředně reagovaly na vydání některého z autorových děl, často s ambicí zachytit proměny i konstanty jeho osobité poetiky (J. Vodák, J. Hora, A. Novák, J. B. Čapek, F. X. Šalda, P. Fraenkl, P. Eisner, B. Fučík ad.), jednak literárněkritické portréty, studie a eseje, které již od druhé poloviny dvacátých let usilovaly Vančurovu autorskou osobnost začlenit do kontextu soudobé české literatury a autorovu tvorbu postihnout v jejích tematických a tvárných dominantách, v její stále otevřené celistvosti a komplexnosti (F. Götz, A. M. Píša, K. Sezima, B. Václavek, M. Rutte, F. Halas, A. Vyskočil, J. Mukařovský, T. Vodička). Upřednostněny jsou texty polemické, reflektující krajnosti autorova stylu a jazyka, jež vyvolávaly četné kritické kontroverze, přerůstající i v otevřené polemiky a rozepře, které se dotýkaly nejen čistě uměleckých otázek pojetí avantgardní modernosti, nýbrž i širších otázek světonázorových a politických (spor o Poslední soud či o Tři řeky). Antologie předkládá výběr reflexí autorovy tvorby od prvních povídkových knih až po články, dokládající znovuoživený zájem o jeho dílo od druhé poloviny padesátých let do konce let šedesátých (M. Kundera, J. Opelík, J. Brabec, J. Lopatka): v inspirativním ovzduší znovuobjevovaného vančurovského „vědomí souvislostí“ byl Vančura promýšlen jako živá hodnota, inspirativní odkaz jeho estetického projektu byl kon- frontován se soudobým stavem umělecké tvorby a její reflexe.

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec. Fundamentální premisy, na základě nichž byly jazyk a myšlení v jazyce teoreticky i prakticky zpracovávány a pojímány, byly tímto dílem narušeny a musely být přebudovány. Základní strukturou jazyka už nebylo slovo či propozice, ale metafora, která se dostala do popředí zájmu jazykovědců i filosofů. Metafora sama současně přestala být výsostnou doménou básnického světa a aktualizace jazykových forem a přesunula se v celé šíři do sféry běžné komunikace. Současně se ukázala podstatná role metafory také v nejazykových oborech: v teorii poznání, estetice, kulturní antropologii, sociologii, psychologii ad. Metafora je podle autorů prvotním konceptem organizace světa, myšlení i sebe sama. Autoři vycházejí z nejběžnějších příkladů každodenních situací, v jejichž vnitřní struktuře nacházejí podobnosti s vytyčenými centrálními metaforami a ukazují jejich uspořádání. Na mnoha analytických příkladech dokazují formativní sílu metafory: její vliv v politice, válce, finančnictví, byznysu, kultuře, médiích. Způsob, jimiž svůj výklad podávají, je velmi jednoduchý, čistý, terminologicky nezatížený a přístupný. Toto revidované vydání je rozšířeno o rozsáhlý autorský doslov, v němž Lakoff a Johnson shrnují výsledek působení své knihy od 80. let, kritiku a rozšířené badatelské pole jejich teorie metafor a srovnávají svá východiska a závěry s opozičními koncepcemi a protichůdnými teoriemi. Metafory, kterými žijeme vyšly poprvé r. 1980 a od té doby v dalších a dalších vydáních i v překladech do mnoha jazyků. George P. Lakoff (*1941) je profesorem lingvistiky na University of California, Berkeley, CA, USA. Polem jeho zájmu jsou některé oblasti pojmové analýzy v rámci kognitivní lingvistiky. Zaobírá se povahou konceptuálních systémů (zejm. metaforických systémů pro koncepty času, události, příčiny, citů, morálky, egocentrických kategorií, politiky ad.) a jejich vyjadřováním v různých jazycích světa. V oblasti kognitivní sociální vědy se zabývá aplikacemi kognitivní sé-mantiky. S Markem Johnsonem zkoumá důsledky kognitivní vědy pro filozofii. S Jeromem Feldmanem se zabývá neurálními základy a reprezentacemi konceptuálních systémů. Nejnověji se věnuje i kognitivním metaforickým strukturám v matematice. Mark L. Johnson (*1949) je profesorem filozofie na University of Oregon, Eugene, OR, USA. Hlavním okruhem jeho zájmu je filozofie jazyka, teorie metafory, tzv. vtělená filosofie a kognitivní věda a vzájemný vztah těchto disciplín. Další jeho doménou je filozofie umění, estetika a vztah hudby a významu. Předmětem jeho badatelského zájmu je také filozofie Immanuela Kanta, zejména jeho teorie morální a estetická. Čtvrtým okruhem je morální fi-lozofie v nejširším slova smyslu. Nadto se Johnson obírá i americkou filozofií, zejména pragmatismem, a nověji také kognitivní neurovědou.