Najnovšie - Náboženstvo strana 157 z 313

Julo Slovák je meno, ktoré je medzi mladými kresťanmi na Slovensku obzvlášť známe. Založil a spolu s vodcovským tímom doteraz vedieť Spoločenstvo SP na Sliači, je lídrom kapely ESPÉ, riaditeľom Projektu Godzone, manželom a otcom dvoch synov, ktorého najväčším snom je vidieť Božie kráľovstvo tu na zemi. Od momentu, kedy pred mnohými rokmi zažil Boží dotyk, však musel prejsť dlhou a mnohokrát aj tŕnistou cestou, aby sa mohol stať tým, kým dnes je. V knihe Odhodlaní zmeniť svet, veľmi otvorene, úprimne a autenticky píše o svojej púti - odkrýva zranenia, svoje chyby a prešľapy, no vo všetko zároveň poukazuje na Božie milosrdenstvo a Jeho lásku. Kniha však nepribližuje len život jedného muža. Sprostredkúva zároveň vývoj Spoločenstva SP, projektu Godzone, kapely ESPÉ, no v prvom rade vzťahov a rodiny, ktorá sa z nich neskôr vyvinula. Odhodlaní zmeniť svet je pozvánkou k životu za hranicou všednosti. Július Slovák nás ňou volá vykročiť zo svojho pohodlia, vystrieť ruky a biblicky zvolať: "Tu som, Bože, pošli mňa." Volá nás dať sa k dispozícii Kráľovi kráľov, snívať Jeho sny.

In this book, the first comprehensive, single-volume work of its kind in English, Martin Goodman explains how Judaism came to be and how it has developed from one period to another, as well as the ways in which its varieties have related to each other. This book addresses one of the world's great religions on a grander scale than any predecessor.

Táto knižočka sa môže stať sprievodcom ženy od prebudenia až po uloženie sa k spánku. Uvádza nás do Božej prítomnosti a do vnímania seba ako svätostánku živého Boha. Posolstvo Jo Croissant prináša ženám poznanie, kým sú pod milujúcim pohľadom Otca, aká je ich identita, krása, dôstojnosť a poslanie. O autorovi: Jo Croissant je manželka zakladateľa Komunity Blahoslavenstiev a autorka kníh Kňazstvo ženy kňazstvo srdca (Kom. Blahoslavenstiev 2006) a Tělo chrám krásy (Karm.nakladatelství 2002 titul je vypredaný). Je dlhoročnou lektorkou izraelských tancov, animuje obnovy pre ženy po celom svete.

A következő nemzetközi eucharisztikus kongresszus Budapesten lesz 2020-ban. A magyar főváros egyszer már otthont adott az eucharisztikus világkongresszusnak, mégpedig 1938-ban, amelyen részt vett Eugenio Pacelli bíboros államtitkár mint a pápa követe (a későbbi XII. Pius pápa), és helyettese, Giovanni Battista Montini is (a későbbi VI. Pál pápa). Az itt közölt beszédek segíthetnek bennünket abban, hogy felfedezzük az Eucharisztia valóságának végtelen gazdagságát, s ezen túlmenően, hogy életünknek, tetteinknek, világszemléletünknek valóban az Eucharisztia legyen éltető forrása.

Lze spojovat islám, náboženství staré přes 1400 let, s násilím? Je islám zdrojem současného terorismu, který se někteří zdráhají nazvat islámským, stejně jako odmítají označení Islámský stát? Některé pasáže Koránu jsou mírné a nevybízejí k násilí, některé naopak požadují zotročení a zabíjení nevěřících, avšak i samotná Bible obsahuje násilné příběhy a s křesťanstvím se též pojila krvavá období. Odlišuje se tedy islám od křesťanství? A co Korán a Bible?

Švýcarský terapeut C. G. Jung nazývá církevní rok terapeutickým systémem. Církevní rok se svými svátky dotýká významných otázek lidské duše a umožňuje nám kontakt s rytmem naší duše, abychom každým rokem dále rostli na vnitřní cestě zrání, uzdravování a proměny. Církevní rok začíná oslavou narození Ježíše, která se nás právě proto obzvláště dotýká: Anselm Grün nás zve k novému a hlubšímu prožívání Vánoc – svátku srdce a smyslů, svátku pro tělo i duši: v jeho meditativních textech se mu daří znovu spojovat emoce i hluboký význam, nově odhalit smysl tohoto období, znázornit jeho jádro. Od období adventu do Tří králů. „Pro mě je církevní rok už svým vnitřním rytmem něco uzdravujícího. Každý rok se těším na advent a na Vánoce. Každé období církevního roku je dobré a svaté a uzdravující období. Už od svého dětství však nejintenzivněji prožívám advent a Vánoce. Jako v žádném jiném období se právě tehdy objevuje touha po novém začátku, touha po domově a bezpečí a touha po lásce, která okouzluje a proměňuje náš život.“

Tato proslulá a v mnoha ohledech záhadná série knih velmi ovlivnila duchovní pochody lidstva 20. století. (Popisuje události z přelomu 19./20. století; psána a postupně šířena byla v průběhu první poloviny 20. století.) Každý člověk v ní pro sebe dokáže najít hodnoty, jež ho podnítí k dalšímu zdokonalování. V roce 1894 Spalding ve společnosti jedenácti nadšenců odcestoval na archeologickou expedici na Dálný východ (pod pojmem Dálný východ se tehdy rozumělo mnohem rozsáhlejší území než v současné době.) Po návratu získal věhlas svým vyprávěním o ezoterických příhodách v himálajských horách a indických rovinách; o setkáních s podivuhodnými mistry, kteří měli nadlidské schopnosti a dokázali vysvětlit východní moudrost křesťanskými termíny. Avšak Spaldingovi přátelé brzy pochopili, že nejdůležitější v jeho vyprávění je hluboké učení mistrů o Bohu, vesmíru, člověku, smyslu lidského života a poslání. Samotný Spalding považoval duchovní učení, jež ve svých knihách uváděl, za velmi jednoduché a praktické a vždy se snažil držet dál od tehdy populárního mysticismu a teozofie. Knihy Bairda Spaldinga se stále vydávají v mnoha zemích světa.

Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení. Ve své poslední knize Gabriel Martinez-Gros, francouzský historik a odborník na islám, formuluje originální a velmi znepokojivou hypotézu, která umožňuje nahlížet aktuální vlnu terorismu z nečekaného zorného úhlu, v nově uchopeném a rozšířeném historickém i demografickém kontextu. Současný svět, který autor charakterizuje jako západní imperiální říši, je zmítán všeobecnou pacifikací, chronickou fiskální krizi, individualismem bez solidarity. Vlažná vláda mírumilovných hodnot a odpor vůči násilí vede k odsunutí lokálních nábožensky motivovaných útoků do marginálních zón, z nichž solidární a velmi bojovné skupiny rozpoutávají proti imperiálním centrům nemilosrdný boj. Takovými skupinami jsou podle autora např. narkotrafikanti ve Střední a Jižní Americe, mafiánská uskupení v Evropě, na Rusi a v Číně. Mezi nimi mají pak význačné postavení islamisté z Al-Kajdy či nověji Islámského státu, zejména z toho důvodu, že na rozdíl od ostatních disponují jednoduchým a velmi koherentním diskurzem, který provokuje širokou odezvu a má na mnohé lidi na Západě, kteří hledají „silné“ hodnoty (za něž stojí za to obětovat vlastní život) a transcendentální smysl života, fascinující účinek. Pronikání tohoto diskursu je posilováno paradoxním efektem západního imperialismu: jestliže se Západ v dnešní době nachází v pozici imperiálního ústupu a zdaleka již nevládne světu zcela volně dle své vůle, i nadále se zejména ve vlastním sebevědomí tématizuje v termínech „jakoby tomu tak bylo“ a tedy vše, co se ve světě děje, nahlíží jako nutný důsledek západní politiky. Je zkrátka neschopen připustit, že jisté události jsou výsledkem činnosti jiných aktérů, jednajících dle zcela jiných logik, které se vymykají západnímu pojmovému uchopení a zařazení do Západem narýsovaných dějin. Západ se pak cítí „vinen“ za vše, co se přihází: např. násilné revoluce a převraty v arabském světě musí (podle teorií třetího světa, které se rozvinuly v 50. a 60. letech) nutně být důsledkem někdejší koloniální politiky Západu v této oblasti. Zároveň přetrvává epistémická pýcha Západu: západní komentátoři jsou stále ještě přesvědčení, že vědí lépe, co se děje v hlavě Arabů, než Arabové sami a neberou je vážně. Přesvědčivost a schopnost fascinace islamistického diskurzu vyplývá z toho, že jde o jediný monoteismus, který předpisuje povinnost války v rámci náboženské praxe a je jediným proudem, který je schopen formulovat svoji ideologii ve vlastních termínech a z vlastních zdrojů, nezávisle na Západem psané historii. Je schopen rozvinout, nezávislou vizi světa a dějin. Daří se mu dokonce infiltrovat své termíny do diskursu svého protivníka a tím jej mást. Posun je přitom postupný a na Západě se mu nevěnuje dostatečná pozornost: ještě v případě Iránu a uchopení moci Chomejním se mluvilo o „revoluci“, jejímž plodem byla „islámská republika“, používaly se tedy termíny ze západního arsenálu porozumění historii. V případě Islámského státu se mluví o „chalifátu“ a „džihádu“, přebírají se tedy již termíny původem z islámské civilizace, jejichž obsah a dosah západním komentátorům uniká, zatímco je naprosto zřejmý pro každého muslima.

Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí. Autor nám zprostředkuje různé křesťanské pohledy na lásku a poukazuje například na řadu pozoruhodně shodných rysů mezi myšlením křesťanským a řeckým. Jeho nadějeplná studie zdůrazňuje absolutní Ježíšovu lásku dovršenou na kříži a zároveň je výzvou k lásce (ba i k nepřátelům!) jako k síle, která dokáže proměnit člověka a dát mu správný orientační bod v dnešním složitém světě. Grünova knížka je oslavou lásky a nanejvýš vhodným základem k rozjímání o této největší z božských ctností.

Moderny kresťan je dnes vystavený mimoriadne silnému tlaku zo strany sveta, aby akceptoval, či dokonca prijal za vlastné rôzne teorie materializmu, liberalizmu, okultizmu, založené na podpore hriechu či dokonca temných síl. Špiritizmus, mágia, okultné liečiteľstvo, šamanizmus, woo-doo, REIKI, vykladanie kariet, veštenie..., to všetko je v modernom svete mediálne podporované a šírené, bez ohľadu na fatálne následky pre dušu i život človeka a celej spoločnosti. Novodobé „bosorky“ vystavujú svoju temnú duchovnú príslušnosť pred svetom na obdiv, akoby sa jednalo o pozitívnu, všeobecne prospešnú identitu. Na rukách známych osobností môžeme vidieť červené šnúrky proti urieknutiu, v médiách sa ospevujú duchovné energie, šamanizmus, magické obrady. Ľudia oklamaní dvojtvárnosťou „duchovných poradcov“ mate-r.álne podporujú ich pochybnú prax, ktorá v skutočnosti slúži rozširovaniu temnoty, nie Božieho Svetla, napriek prítomným svätým obrazom, sviečkam, prežehnávaniam, údajnej svätenej vode a slovám o Bohu...

Perpetua, Cecília, Uršuľa, Agnesa, Genovéva, Hildegarda z Bingenu, Klára, Gertrúda, Brigita, Angela Merici, Terézia z Ávily, Ružena Limská, Margita Mária Alacoque, Mária Magdaléna de’ Pazzi, Gemma Galgani, Teresa Musco, Natuzza Evolo... Za každým z týchto mien sa ukrýva jedinečný príbeh. Stretnutie, boj, odpoveď. To sú momenty, ktoré charakterizujú osudy mnohých žien fascinovaných Božou prítomnosťou. Žien oddaných modlitbe a praktickej láske, ktoré stáli nablízku chudobným a biednym. Žien jednoduchých i vzdelaných, šľachtičien i slúžok. V určitom okamihu života sa stretol ich a Ježišov pohľad a ony – priťahované touto Božskou silou – sa rozhodli žiť z neho a s ním. Už navždy. Hoci mali tieto ženy pohľad upretý na nebo, zostávali nohami pevne na zemi, pripravené konať v prospech ľudí. A Boh im viditeľným spôsobom dával zakúšať pomoc v podobe nebeských anjelov. Spoločným menovateľom týchto výnimočných mystičiek, patriacich do tisícročnej histórie Cirkvi, je skutočnosť, že na ich ceste boli prítomní anjeli, ktorí neustále kontemplujú Boha tvárou v tvár, velebia ho a slúžia mu. Ženy ochraňované anjelmi strážnymi, ktoré odvážne čelili prekážkam, zmenili prostredie a život svojej doby, založili nové rehoľné rády a boli nositeľkami nádeje a lásky. Lásky, ktorá všetko znáša, všetko verí, všetko dúfa a všetko vydrží.

Často mávame skúsenosť, že oživovať myšlienky a modlitbu inšpirovanými slovami Svätého písma nie je ľahké. Objavovať, že Božie slovo je životodarným prameňom, ktorý napĺňa našu túžbu po Bohu, ktorý uspokojuje naše srdcia, nás stojí mnoho úsilia. Potrebujeme ľudí, ktorí by podnecovali naše uvažovanie. Vďaka nim slovo, o ktorom rozjímame, zapáli v nás iskru viery, nádeje a lásky. S vedomím tejto potreby ponúkame na adventné chvíle modlitby a osobného stretania sa s Pánom rozjímania, ktoré napísal jeden z najvýznamnejších jezuitov na prelome 20. a 21. storočia, páter Peter Hans Kolvenbach SJ, bývalý generálny predstavený Spoločnosti Ježišovej. Knižka obsahuje zamyslenia nad všetkými evanjeliovými úryvkami, ktoré sa čítajú pri adventných omšiach.

Autor deníku před deseti lety prožil příběh putování, který zásadně ovlivnil jeho další život. V poutnickém životě je člověk připraven o podporu rodiny a přátel; není jisté, že bude pokaždé snídat nebo večeřet; není jisté, že v noci bude spát pod střechou, ani to, že ho nohy donesou tam, kam chce dojít. Na neorganizované pouti se takové situace „existenční vydanosti“ objevují celkem často. Autor prožil několik životu nebezpečných situací, které ho naučily všímat si okamžiků, kdy k němu mluvil Bůh – ať už skrze situace či skrze „anděly“. On k nám mluví často, ale my si toho ve starosti o svou „zajištěnost“ často nevšimneme. Poutník je daleko víc závislý na tom, zda rozezná okamžik, kdy se s ním Bůh potkává. Kniha je výzvou pro ty, kdo mají strach spolehnout se na Toho, kterého nevidíme, většinou necítíme a jen tušíme, že nějak musí být. Lidem dneška se daří úspěšně strhávat svůj život mimo ostří aktuálního okamžiku. Ale poutníka právě teď dře puchýř, zrovna teď vnímá vůni moře či vítr nebo v jedinečné chvíli cítí, že každý krok má velký smysl. Nemyslí na zítřek, nemyslí na včerejšek. Přestože jde poutník k jasnému cíli, který je daleko před ním, žije v přítomnosti, protože jen tu může ovlivnit – anebo naopak jí může být proměněn. Jestli se naučíte číst i mezi řádky tohoto deníku, budete ho číst správně.

Ačkoliv se neshodnou na pozitivním či negativním hodnocení, církevní, kulturní a sociální historici různých konfesí a světonázorů sdílejí přesvědčení o zásadním významu reformace pro další vývoj západní civilizace a křesťanské víry. Výročí 500 let od zahájení reformace představuje příležitost reflektovat mnohostranné dopady změn vyvolaných reformací s dostatečným odstupem. Mezi ty nejdůležitější otázky patří: Jak souvisí konfesní proměny 16. století s nástupem Západu k mocenské, technologické a nakonec kulturní dominanci novověku a moderny? Lze prokázat spojení mezi vznikem konfliktní plurality 16. století, nenávistně rozděleného křesťanstva s procesem sekularizace západní společnosti? Autor knihy, církevní a sociální historik, na základě svého studia vyjadřuje přesvědčení, že právě ve vývoji 16. století lze hledat kořeny současné krize nejen tradičních křesťanských církví ale rovněž celé západní civilizace.

Každý z nás túži byť spasený. Na ceste k spáse nám Cirkev ponúka sviatosti. Uvedomujeme si ich silu? Čo máme robiť, aby nám sviatosti prinášali hojné ovocie? Ponúkame Vám niekoľko námetov do každodenného života.

Človek, ktorý vytrvalo a úprimne kráča s Bohom, sa len málokedy vyhne ťažkým obdobiam. Času, kedy kráča tmavým údolím a nevidí ani na špičku nosa. A snívať o tom, že by ešte k tomu začul Boží hlas, miestami hraničí s bláznivou odvahou. O čom je kniha Lazár, poď (von)!? Napríklad aj o kráčaní v takomto temnom údolí, keď sa v živote jednej ženy všetko zrazu zmení. Jej mama ochorie na nevyliečiteľnú chorobu a zomiera jej pred očami. Zrazu sa v celej rodine prehodnotia všetky priority a zostane len to podstatné: boj o holý život, no najmä, boj o ten večný... Otázky a odpovede. *Je možné nájsť na všetky svoje otázky odpovede? *A ako sa pýtať Boha, ktorý zdanlivo mlčí? Má vôbec zmysel klásť mu otázky? *Je Boh mocnejší ako nevyliečiteľná choroba a môže aj dnes vzkriesiť človeka len svojim slovom: Lazár, poď von!?

Mimoriadne obdobie v živote poľskej učitelky Alicie Lenczewskej sa začalo na duchovných cvičeniach v Gostyne v roku 1985. Počas svätej omše dostala od Pána dar: Ježiš jej povedal, aby si zapisovala jeho rady a duchovné poučenia, ktoré jej dával počas ich mystických stretnutí. Alícia spísala Ježišove slová do dvoch denníkov: Świadectwo ( Svedectvo) a Słowo pouczenia (Slovo poučenia), z ktorých vybrané úryvky zverejňujeme v tejto knihe. Po jej smrti sa denníky dostali do rúk arcibiskupa Andrzeja Dzięgu, ktorý zriadil teologickú komisiu, ktorá preskúmala ich obsah a zhodnotila ho vo svetle učenia Cirkvi. Názor teológov bol jednoznačne pozitívny. Teologická a duchovná hĺbka týchto textov čitateľa nadchne. Ich obsah posilňuje vieru, dáva odpovede na najťažšie otázky a môže byť sprievodcom na ceste duchovného rastu. „Zrazu všetko prestalo existovať; bol tu iba on. Jeho sila a moc rástli a ja som bola pri ňom čoraz menšia. Neopísateľne velká láska, pred ktorou sa dá len plakať nad svojou nevďačnosťou, a potom radosť, že ma miluje. Explodujúca radosť. Od tej chvíle sa všetko zmenilo: moja hierarchia hodnôt, štruktúra potrieb, cieľ života. Jedinou hodnotou, túžbou a cieľom bol on - Ježiš Kristus. A najkrajšími chvíľami boli stretnutia s ním: pri každodennej modlitbe, každodennej svätej omši, pri prijímaní Eucharistie, ale aj každodenný všedný život a služba a pomoc iným. Všetko, po čom som túžila a čo som dlhé hľadala vo svete, mi dal on. Ba dal mi oveľa viac, než som si dokázala predstaviť a po čom som mala odvahu túžiť."

Kniha známého duchovního autora, františkána Richarda Rohra, nabízí zamyšlení pro každý den adventu. Vychází z liturgického čtení na daný den a dává čtenáři impulzy k tomu, aby dobu adventního očekávání strávil skutečnou vnitřní obnovou a posilou. Rohr se staví proti infantilizaci Vánoc a vybízí naopak k tomu, aby se staly opravdovými svátky křesťanské dospělosti. Dává podněty k objevení Boží lásky, velkorysosti, jeho touhy po lidské svobodě. V krátkých, ale moudrých promluvách nabízí na každý den adventu téma, které je možné celý den promýšlet. K tomu slouží i podněcující otázka v závěru, jež obrací pozornost na konkrétní život čtenáře. Richar Rohr je americký františkán, mezinárodně uznávaný ekumenicky smýšlející učitel duchovního života. Základem jeho učení je kontemplativní praxe a žitá kenoze (oprošťování se), které se projevují radikálním soucítěním, především se sociálně slabými. Je autorem mnoha duchovních bestsellerů a zakladatelem Rohrova institutu a Živé školy akce a kontemplace.

Dnes často nevidíme v Desatore dar Božieho milosrdenstva, preto hovoríme o jeho negatívnych stránkach a obyčajne neprízvukujeme dobro, ktoré obsahuje, ale to, čo sa človekovi zakazuje. Ak chceme pochopiť Boží zámer ukrytý v prikázaniach a verne ho splniť, musíme si všimnúť, že sú darom a že obsahujú dobro, ktoré nimi Boh sleduje. Témy prednášok z konferencií zaradených do tejto knihy majú ukázať dobro, ktoré Boh stráži pre naše šťastie v každom prikázaní a v povinnostiach životného stavu. Ak ho spoznáme, lepšie pochopíme milosrdnú Božiu lásku k človekovi. To nám uľahčí nadobudnúť postoj dô-very voči nemu, a tým aj plniť jeho vôľu.