1400

Ilias je starořecký hrdinský epos, jehož autorství je tradičně připisováno básníku Homérovi. Byl napsán časoměrným daktylským hexametrem, má 24 zpěvů a téměř 16 tisíc veršů. Vznikl asi někdy v polovině 8. století př. n. l. a zpracovává epizodu z okruhu pověstí o Trójské válce. Epos Ilias časově předchází eposu Odysseia. Sepsat, respektive uspořádat jeho písemné verze nechal v 6. století př. n. l. athénský tyran Peisistratos, do té doby se oba eposy tradovaly pouze ústně. Význam tohoto díla je obrovský, neboť ovlivnilo řecké náboženství, mytologii a část řecké literatury. Zároveň se stalo nejstarším zachovaným dílem evropské literatury a v dějinách ovlivňovalo evropské myšlení.

Odysseia je vedle Iliady druhý epos, který je připisován Homérovi. Jde o rozsáhlou epickou báseň psanou v daktylském hexametru, která navazuje na události vylíčené v eposu Ilias. Podle moderních výzkumů (především počítačové analýzy) se zdá, že je Odysseia Iliadou silně ovlivněna, ale že byla napsána o 50–100 let později, snad koncem 8. století př. n. l. Má 12 111 veršů rozdělených do 24 zpěvů, které se označují velkými písmeny řecké abecedy. Vliv tohoto díla na řeckou mytologii a na evropskou kulturu je značný, i když patrně menší než u básně Ilias.

Vrcholné Dantovo dílo, v němž hlavní hrdina prochází postupně Peklem a Očistcem za doprovodu Vergillia, a následně Rájem, kde je mu průvodkyní jeho zesnulá drahá Beatrice, aby se nakonec navrátil na zemi. Epos se skládá celkem ze stovky zpěvů, první zpěv Pekla je úvodem k celému eposu, dále pak obsahuje každá část třicet tři zpěvů. Celkem má Komedie 14 233 veršů. Zpěvy jsou napsány tercinami, tj. trojveršovými strofami: tercína je druh strofy (neboli sloky) sestávající ze tří deseti-, v případě tzv. ženského zakončení jedenáctislabičných veršů, pocházející z Itálie (poprvé se objevuje právě v Komedii) s důmyslným rýmovým schématem aba-bcb-cdc-ded. Triadická struktura umožňuje výstavbu děje ve schématu teze - antiteze - synteze. Je možné, že trojveršové schéma vzniklo po vzoru Nejsvětější trojice. Po Dantově vzoru jí začali užívat i Petrarca a Boccaccio. Navazuje na provensálský sirventés.

Panoramatický román Nadějné vyhlídky považoval Charles Dickens ze všech svých slavných románů za nejlepší. Snad i proto jej psal v první osobě. Je to romantický příběh o lidské ctižádosti, o touze po bohatství a uznání, o krutých rozporech mezi žádostmi srdce a rozumu. Hrdina prožívá divoké životní zvraty, zápasí s lidskou přetvářkou, s nedostatkem opravdového pochopení i se svou osamělostí, ale nikdy se nevzdává. Naděje na prohlédnutí z falešných iluzí, na návrat do kruhu dobrých lidí a na lásku ho nikdy neopouští a umožní mu přestát všechny nástrahy osudu. I v tomto mimořádném a dramatickém románu roztáčí Dickensova představivost optimistický „karneval života“, sled ohromujících radostí a dočasných smutků. Nesnáze, překážky i zlobu lze překonat a dokonce jsou k něčemu dobré. Charakteristika postav je živější než život sám, autor nepřipouští nudu, nic není obyčejné. Život ve své každodennosti skýtá ohromné příležitosti – jen je správně uchopit.

„Hořící led, sžíravý plamen; tak se zrodil život.“ Tento mimořádný cyklus skandinávských mýtů patří k nejtrvalejším, nejdramatičtějším, nejpoutavějším a nejvíce vzrušujícím příběhům světové historie. Kniha severských mýtů přináší poutavé zpracování těchto příběhů i modernímu čtenáři. Zavede nás do okamžiků samotného stvoření světa, budeme svědky vztyčení hradeb Ásgardu a spatříme zánik všehomíra v den Ragnaröku. Povíme si, jak Thór získal své kladivo, jak přišel Ódin o oko, jak strašnou cenu bohové zaplatili za spoutání vlka Fenriho a proč se nikdy nevyplatilo důvěřovat šibalovi Lokimu. Severské mýty nejsou jen fascinujícím vyprávěním, mají i nesmírnou kulturní a historickou váhu. Kevin Crossley-Holland oživuje v této zajímavé knize vášeň, krutost i hrdinství těchto nezapomenutelných příběhů.

Duch mladé ženy začne náhle strašit v jejím pokoji... Obchodník zažije hrůzostrašné setkání na opuštěné cestě... Neohrožený Momotaró pochoduje do boje proti démonům... Králík vymýšlí krutou pomstu svému nepříteli… Všechny tyto příběhy patří k japonskému folklóru a povídají se už po staletí. Někdy hrdinové zvítězí nad svými nepřáteli, jindy vyváznou jen tak tak – inu, co! To už je život, který ve středověkém Japonsku nebyl nikdy snadný. Dozvíte se, proč medúzy nemají kosti, setkáte se se psem, jehož láska k jeho pánovi přetrvala i po smrti, zjistíte, jaké neštěstí postihlo slepého pěvce Hóičiho a jak se kněz a bývalý samuraj Kwairjó sám utkal s celou hordou strašidel. A to zdaleka není všechno...

Stará píšťalka, jejíž zvuk přivolává podivnou postavu... Železničář sužovaný přízrakem... Lodní lékař, který musí čelit stále podivnějšímu chování svého kapitána... Lebka, která se mstí ze záhrobí… Charles Dickens, Robert Louis Stevenson, Sir Arthur Conan Doyle a čtyři další literární osobnosti viktoriánské éry vám budou vyprávět tajuplné příběhy, ze kterých mrazí a tuhne krev v žilách a které vás zavedou od pochmurných anglických sídel až téměř na severní pól. Jaká tragédie postihla sídlo rodu Furnivallů? Jaká je pravda o tragické havárii poštovního dostavníku? A odkud vlastně pocházejí těla, která pitvají studenti medicíny? Na těchto stránkách najdete odpovědi na všechny tyto otázky... odvážíte-li se je tedy hledat.

Italské město Florencie je ve čtrnáctém století zaplaveno vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť nemoc se šíří velmi rychle. Jiní mají na tuto nemoc opačný lék: užívat si zábavy, hodně pít a žertovat. Lidé po tisících umírají, a tak je na márách nosí hrobaři z drobného lidu a jen málokdy pro nebožtíky někdo truchlí. V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm dam. Autor dle svých slov nechtěl uvádět jejich pravá jména, pojmenoval je tedy: Pampinea, Fiammeta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifilie a Elisa. V kostele se náhodou setkají se třemi mladíky (Pamfineem, Filostratem a Dioneem), které přemluví, aby s nimi odešli z města do jistého sídla. Domluví se, že každý den bude zvolen král či královna a každý den si všichni připraví příběh na dané téma pro ostatní. Každý den je tedy vyprávěno 10 příběhů. Po deset dní přebývají v sídle a jedenáctý se vrátí zpět do Florencie, kde mladíci zanechají dámy v Santa Maria Novelle, na místě, na kterém se s nimi poprvé setkali. Nesmrtelné, stovky let staré dílo je dodnes oblíbenou satirou na náboženský asketismus, církev i šlechtu.

Drákula je gotický horor z konce devatenáctého století, který pochází z pera irského spisovatele Brama Stokera. Román, jenž do světové literatury uvedl notoricky slavnou postavu upíra hraběte Drákuly, vypráví o Drákulových snahách přesunout se z domovské Transylvánie do viktoriánského Londýna – upír baží po nové krvi a každá jeho oběť musí nevyhnutelně rozšířit řady nemrtvých. Hraběti se postaví malá skupina přátel pod vedením slovutného profesora Abrahama Van Helsinga. Drákula bývá řazen pod mnoho různých žánrů včetně upírské literatury, hororu, gotického románu a takzvané invazní literatury. Román se dotýká řady témat, například role žen ve viktoriánské společnosti, sexuálních konvencí, imigrace, kolonialismu a postkolonialismu. Stoker sice postavu upíra nevymyslel, ale nepochybně mu vtiskl jeho moderní podobu a jeho kultovní román se dočkat bezpočtu divadelních, filmových a televizních adaptací.

Nové vydání klasické knihy z pomezí žánru fantastického románu a rodící se moderní detektivky. Autor vypráví romantický příběh krásné zpěvačky a jejích dvou ctitelů, z nichž jeden je tajemným fantomem opery, který čtenáře upoutá barvitým vylíčením prostředí pařížské Velké opery s jejími galapředstaveními, plesy a tajemným zákulisím. Román Fantom opery je největším úspěchem jeho tvůrce, francouzského novináře, detektiva a romanopisce Gastona Lerouxe. Získal si oblibu milionů čtenářů po celém světě, bylo podle něj natočeno několik filmů, vznikly divadelní a televizní inscenace a také známý a úspěšný muzikál.

Charlotte Brontë vypráví příběh osiřelé Jany Eyrové, která vyrůstá v domě své bezcitné tety a snáší osamělost a kruté zacházení. Zlá teta ji po jednom incidentu pošle do internátní školy, kde je s dívkami špatně zacházeno – jsou nuceny žít v zimě, téměř bez jídla, jsou fyzicky trestány, musí se mýt v ledové vodě. Janin už tak smutný osud je tak najednou ještě krutější. Toto nepříliš šťastné dětství však posiluje její přirozenou nezávislost, sílu a ducha, které se ukážou jako nezbytné, když najde zaměstnání jako vychovatelka u zadumaného pana Rochestera. Jak se její city k Rochesterovi postupně prohlubují, Jane odkrývá strašlivé tajemství panství Thornfield Hall, které ji nutí se jednou provždy rozhodnout. Má zůstat s Rochesterem a žít s následky, které by to mohlo přinést, nebo se řídit svým přesvědčením, i kdyby to znamenalo opustit muže, kterého miluje? Román vyobrazující ženskou honbu za rovností a svobodou si již ve své době získal spoustu obdivovatelů a slavil velké úspěchy u čtenářů i kritiků. Na tehdejší poměry je velice pokrokový a nekopíruje pouze prvky romantismu, ale objevují se v něm i nové, realistické a gotické motivy.

Je to jedna z nejlepších Molierových her - a jedna z největších komedií -, která si všímá absurdit společenské a literární přetvářky a zaměřuje se na člověka, který si pospíší s kritikou chyb druhých, ale vůči svým vlastním zůstává slepý. Tato hra satirizuje pokrytectví francouzské aristokratické společnosti, ale zároveň nasazuje vážnější tón, když poukazuje na nedostatky, jimiž disponují všichni lidé. Hra se od ostatních frašek té doby odlišuje tím, že oproti tradičně "plochým" postavám, které většina satiriků používá ke kritice problémů ve společnosti, popisuje postavy dynamické. Od většiny Molierových děl se také liší tím, že se zaměřuje více na vývoj postav a drobné nuance než na dějovou progresi. Přestože tato hra ve své době nezaznamenala komerční úspěch, přežívá jako Moliérovo nejznámější dílo dodnes.

Emma patří k méně známým knihám Jane Austenové, přesto oplývá stejným půvabem a jemným vtipem jako její proslavenější díla. Emma Woodhousová je inteligentní a emancipovaná, ale přehnaně sebejistá dívka se sklony zasahovat do životů lidí kolem sebe, především pokud jde o milostné vztahy. Naštěstí má vedle sebe rodinného přítele, přímočarého pana Knightleyho, která se všetečnou Emmu snaží trochu usměrňovat. S lehkostí vyprávěný příběh o touze po štěstí, lásce a nalézání pravých životních hodnot je zasazen do kouzelného prostředí anglického venkova 18. století.

Psychologická novela o tragickém osudu židovské dívky, která povýšila pomstu za své soukmenovce na smysl své existence. Kniha vychází ze skutečných událostí a byla poprvé vydána roku 1964. Samotná postava Kateřiny Horovitzové je inspirována osudem skutečné dívky, jíž byla polská herečka Franceska Mann. Lustig v této sugestivní novele zpracovává především motiv sadistické léčky, s jejíž pomocí se nacističtí pohlaváři pokusili získat majetek od skupiny zajatých bohatých židovských obchodníků, kteří se před německým nacismem napřed zachránili útěkem do USA, ale posléze, roku 1943, se vrátili do Itálie a tam do rukou nacistů stejně padli. Mezi těmito obchodníky byla i krásná židovka Kateřina Horovitzová. Nacisté obchodníkům slibovali, že je vymění za zajaté německé důstojníky, ale všechno to byla samozřejmě lež. V druhé rovině novely je pak popisován vlastní příběh hrdinky, dívky, která se na prahu smrti vzepře ponižování své lidské důstojnosti a dokáže v sobě zmobilizovat sílu, schopnou překonat strach i přirozený pud sebezáchovy.

Profesor Challenger se vydává s celou výpravou do povodí Amazonky, aby dokázal svůj dřívější objev, který vědecký svět naprosto odmítá. V džungli naši hrdinové objevují ztracený svět, kde dosud žijí dinosauři a jiná prehistorická zvířata. Je to však nanejvýš nebezpečný svět a celá expedice se tak rychle zvrhne ve zběsilý útěk.

Bídníci I Příběh napraveného galejníka Jeana Valjeana, který získá bohatství a až do konce života se obětavě věnuje pomoci těm nejchudším, bývá považován za nejznámější francouzský román všech dob. Bývalý trestanec, odsouzený za krádež bochníku chleba k těžkému žaláři, přijme pohostinství biskupa Myriela a okrade jej. Biskup však ani poté Valjeana nezavrhne a tento skutek zcela promění Valjeanův život. Někdejší galejník se rozhodne nezištně pomáhat ostatním. Stane se váženým členem společnosti, a posléze dokonce starostou, ukrývajícím se pod jménem Madeleine. Ujme se osiřelé dívky Cosetty, jejíž matce, nucené živit se i prostitucí, slíbí, že se o Cosettu postará. Minulost však Valjeana stále dohání a ten nepřestává být pronásledován komisařem Javertem. Román je úchvatnou společenskou freskou, barvitým vylíčením Paříže 30. let 19. století s jejími tajemnými zákoutími, kláštery a dvorky, plnými lidského utrpení a zoufalství. Bídníci II Kniha je pokračováním příběhu polepšeného trestance Jeana Valjeana. Ten se spolu s Cosettou, která časem vyrostla v krásnou mladou ženu, věnuje i nadále dobročinnosti. Valjean je však stále pronásledován inspektorem Javertem. Osudy Cosetty i Valjeana se v tomto díle protnou s příběhem studenta práv Mariem Pontmercym. Velkou lásku mezi ním a Cosettou bude komplikovat řada nedorozumění, houstnoucí atmosféra v Paříži a také boj na barikádách. Kritikou sociální nespravedlnosti a vírou v to, že člověk může svojí láskou a soucitem společenskou nespravedlnost překonat, oslovil Victor Hugo generace čtenářů a je pro nás inspirací dodnes. Monumentální a nesmrtelný román Bídníci je považován za jedno ze stěžejních literárních děl 19. století a dočkal se řady filmových nebo i muzikálových zpracování.