Academia strana 55 z 189

Práce sleduje jednu ze strategií šlechty k uchování sociálního a ekonomického postavení elity prostřednictvím umisťování neprovdaných dcer do ženských šlechtických nadací, a to na příkladu uchazeček o prebendy Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě. Hledá odpovědi na otázky, jakými prostředky se urozené ženy o nadační místa ucházely, jaké byly jejich osobní motivace a které faktory o výsledku přijímacího řízení rozhodovaly. Předmětem zájmu jsou životní osudy konkrétních aristokratek, stejně jako otázky, jakým způsobem přijetí prebendy ovlivnilo jejich životy a jaké alternativy existenčního zajištění volily v případě, že neuspěly.

Druhý svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje čtyři zásadní okruhy témat, jež se týkají utváření politického systému a politické kultury, volebního práva, státní správy a samosprávy v prvních letech republiky, právní reformy a vzniku obou ústav a konečně konsolidace státu z hlediska postavení národnostních menšin i utváření armády a bezpečnostních složek. Široce pojaté dílo se v jednotlivých částech zaměřuje nikoli jen na popis státních institucí či jednotlivé právní reformy, ale zabývá se také některými praktickými důsledky, které pro občany reformní změny znamenaly. Může dobře posloužit zájemcům o tuto důležitou etapu našich dějin, od které nás dělí již století.

Núbie, země za rozhraní středomořského světa a subsaharské Afriky, je dnes v širší veřejnosti téměř zcela neznámá, navzdory svým pozoruhodným, byť často pohnutým dějinám. Její strategická poloha i velké nerostné bohatství poutaly už od konce pravěku pozornost egyptských faraonů. Dobýváním a postupnou kolonizací se jim podařilo Núbii postupně ovládnout, a nakonec zcela integrovat do staroegyptského státu. Významnou úlohu v tom sehrál systém obrovských pevností na nilských peřejích i velkolepé chrámy zasvěcené egyptským i núbijským božstvům. Souhrou historických okolností to nakonec byli núbijští vládci, kdo ve 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. na krátkou dobu ovládli upadající staroegyptský stát. Posléze se Núbie stala dějištěm střetu mocenských zájmů Ptolemaiovců a po nich Římanů s núbijským, merojským královstvím a bez dramatických zápasů se v Núbii neobešel ani nástup křesťanství a islámu.

Knižní rozhovor novinářky Andrey Procházkové (1995) a bývalého politika a univerzitního vyučujícího Petra Pitharta (1941) o naší cestě ke svobodě, a především o tom, co se v politice a ve společnosti událo od roku 1989 až po současnost. Jak vypadalo zákulisí sametové revoluce? Co se za třicet let polistopadového vývoje povedlo, a co naopak ne? Jaký vliv mají čeští prezidenti na společnost? A proč se naše světy najednou nepotkávají? Nad těmito a dalšími otázky diskutují dvě generace vzdálené od sebe více než padesát let. Kniha má obecně sloužit jako průvodce v době, kdy jedna událost střídá druhou ve stále rychlejším tempu, přesto však někteří politici a společenské fenomény stále zůstávají. Díky Pithartovu osobnímu příběhu se povídání rozprostřené do třinácti „večerů“ věnuje nejen klíčovým politickým událostem a postavám, ale přirozeně se prolíná s jeho životem a zážitky. Mezigenerační dialog navíc umožňuje (nejen) mladým lidem nahlédnout do zákulisí české politiky a její poměrně nedávné historie, která tu je s námi dodnes.

Publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Academia – Národní divadlo, Praha 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje českojazyčný repertoár pražského Stavovského divadla od roku 1824, kdy se začal utvářet profesionální český soubor, do vzniku Prozatímního divadla v roce 1862. Z cedulí jako prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel, jejich informace byly však ověřovány a doplňovány na základě studia dalších pramenů, dobového tisku a literatury. Využití specializované databáze Elektronický divadelní archiv umožnilo sestavení nejen soupisu inscenací a představení, ale i přehledu činnosti tvůrců, inscenátorů i interpretů Stavovského divadla v uvedeném období.

V létě 1920 se před branami Varšavy odehrála bitva řadící se svým dějinným významem po bok bitev u Marathonu a Waterloo. Přes své osudové důsledky byl příběh o tom, jak Lenin málem otřásl uspořádáním ustaveným Versailleskou mírovou smlouvou a vnesl bolševismus do západní Evropy, víceméně zapomenut. Uprostřed chaosu ovládajícího nový sovětský stát se Lenin rozhodl pro vývoz bolševické revoluce do Německa, země vyčerpané první světovou válkou. V cestě mu ale stálo Polsko… Bitva, která následovala, byla jedním z nejpřesvědčivějších vítězství v dějinách válečnictví, v němž byly tanky a letadla převálcovány vířícími masami kozáků a kopiníků na koních. Zdrcující porážka, kterou Leninova vojska utrpěla, donutila Lenina se smířit se zavedením komunismu jen v jedné zemi.

Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal na v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Poté, co prošel Nizozemskem, Německem a dorazil do Vídně se zastávkou v Praze, se vydal dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje do Maďarska, Sedmihradska, Rumunska a na Balkán. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít „jako tulák, poutník nebo kočovný učenec“ a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách. V druhém díle svého cestopisu, právem pokládaného za jeden ze skvostů novodobé anglické prózy, Fermor opět prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární nadání – bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklého světa, líčí dějiny a kulturu střední i východní Evropy, přináší fascinující portréty národů. Pokračování pěší výpravy mladého Angličana, který se v rocce 1933 vydal z Rotterdamu do Istanbulu. Mezi lesem a vodou navazuje na knihu Čas darů (2018) a autor v ní líčí cestu od slovenských hranic přes Maďarsko, Sedmihradsko a Rumunsko na Balkán. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Největší prozaické dílo Janka Poliće Kamova, román Vysušená kaluž, mělo podobně jako jeho autor značně pohnutý osud. Rukopis byl dokončen v roce 1909, ale cenzura zhatila veškeré pokusy o jeho publikování. Dílo, které v mnoha směrech předběhlo svou dobu i proměny chorvatské společnosti, se nakonec dočkalo vydání po téměř padesáti letech a ani dnes není přijímáno jednoznačně. Jedná se o otevřený, provokativní, ve svých důsledcích protispolečenský text obsahující mnoho skandálních myšlenek a úvah, včetně těch se sexuálním podtextem. Kamov píše přímočaře, naléhavě, euforicky, proti proudu dobových zvyklostí a čtenářskému vkusu. Brilantně buduje osobnost hlavního hrdiny, který čelí smrtelné chorobě, neustálému strachu a bídě. Přes všechny překážky a nejistoty však probleskuje jeho touha nevzdávat se, putovat a žít.

Autor v rozsáhlém životopise jedné ze stěžejních postav závěru a rozuzlení éry studené války mezi Západem a Východem sleduje Michala Gorbačova od nejútlejšího dětství v zapadlé povolžské vsi. Zaznamenává jeho politický vzestup do samého centra sovětské politické moci, jeho postupné chápání neudržitelnosti sovětského systému, střet se starou bolševickou gardou i osudovým rivalem Borisem Jelcinem, způsob, jímž okouzloval západní politický svět i závěrečné fáze jeho éry, kulminující pučem a postupnou ztrátou moci. Gorbačovův poutavý životní příběh, sahající do roku 2016, je nejen zasvěcenou analýzou převratné doby. Je také plný živých detailů a postřehů nejbližších spolupracovníků i největších státníků své doby.

Kniha nás zavede do období mladších prvohor před 330–295 miliony let, kdy zvětšující se gondwanské ledovce a variské vrásnění vytlačily z Čech moře a trilobiti uvolnili prostor tropickým lesům obřích plavuní a přesliček. Na pozadí formování superkontinentu Pangea a v rytmu klimatických změn se dozvíme, jak se s těmito událostmi vypořádali živočichové a rostliny, a jak se v průběhu několika desítek milionů let měnila tvář krajiny. Zjistíme, že glaciály a interglaciály nejsou jen výsadou pleistocénu, ale zasahovaly i do života krajiny a bioty mladších prvohor, kdy černé uhlí bylo ještě zelené a Česko leželo na rovníku. Bohatě ilustrovaná kniha s fotografiemi zkamenělin, paleogeografickými mapkami a rekonstrukcemi živočichů, rostlin i celých ekosystémů je určena jak zájemcům o paleontologii a geologii z řad laické veřejnosti, tak studentům přírodovědných oborů a profesionálním geologům.Kniha nás zavede do období mladších prvohor před 330–295 miliony let, kdy zvětšující se gondwanské ledovce a variské vrásnění vytlačily z Čech moře a trilobiti uvolnili prostor tropickým lesům obřích plavuní a přesliček. Na pozadí formování superkontinentu Pangea a v rytmu klimatických změn se dozvíme, jak se s těmito událostmi vypořádali živočichové a rostliny, a jak se v průběhu několika desítek milionů let měnila tvář krajiny. Zjistíme, že glaciály a interglaciály nejsou jen výsadou pleistocénu, ale zasahovaly i do života krajiny a bioty mladších prvohor, kdy černé uhlí bylo ještě zelené a Česko leželo na rovníku. Bohatě ilustrovaná kniha s fotografiemi zkamenělin, paleogeografickými mapkami a rekonstrukcemi živočichů, rostlin i celých ekosystémů je určena jak zájemcům o paleontologii a geologii z řad laické veřejnosti, tak studentům přírodovědných oborů a profesionálním geologům.

Automatizovaná a autonomní vozidla (AAV) jsou plná příslibů lepší, efektivnější, bezpečnější, čistější a spravedlivější budoucnosti. S rostoucí mírou automatizace vyúsťující v plnou autonomii je však spojena celá řada problémů. Automatizovaná doprava: technické a humanitní aspekty je první soustavným pojednáním v českém jazyce, které bere vážně interdisciplinární charakter výzev spojených s AAV. Celkem jedenáct kapitol z pera českých a zahraničních odborníků provede čtenáře důležitými oblastmi technické a humanitní reflexe AAV. Společně jsou součástí mozaiky, jejíž jednotlivé střípky utvářejí komplexní obraz automatizované a autonomní dopravy ve světle různých disciplín, od kulturní historie, informatiky, fyziky a technologie senzorů, teorie bezpečnosti, přes etiku, psychologii, právo a urbanismus.

Publikace přináší 36 nejvýznamnějších futuristických manifestů, které usilují o radikální proměnu řady uměleckých druhů: nejen literatury, ale i divadla, filmu a fotografie, malířství a sochařství, architektury a hudby. Hlavním autorem těchto programových projevů je zakladatel futuristického hnutí Filippo Tommaso Marinetti, ale podíleli se na nich i další umělci, například sochař Boccioni, malíři Carrŕ, Severini, Russolo, Depero, hudebník Balilla Pratella či architekt Sant’Elia. Futurismus, hlásající program osvobozených slov a nastolující „bezdrátovou imaginaci“, patřil k nejvlivnějším avantgardním směrům a jeho myšlenky dodnes rezonují v řadě moderních i postmoderních experimentů.

Výzkum krajiny v době baroka je často spojován s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na příkladu sedmnácti panství sasko-lauenburských vévodů a princezen je ukázáno, že přístup šlechty ke krajině byl v mnohém pragmatičtější oproti tomu, jak ho nazírala dosavadní literatura. Kromě nepopiratelné estetické a hospodářské funkce plnila komponovaná krajina i úlohu na poli sociální komunikace. Šlechtická reprezentace, legitimizace moci a potvrzování stávajícího společenského uspořádání byly při dobové krajinotvorbě zdůrazňovány stejně jako otázka konfesionalizační. Krajinotvorba Sasko-Lauenburských v letech 1635 až 1740 je sledována s přihlédnutím k myšlenkovému pozadí projektů a obecné rovině úvah o tzv. (české) barokní krajině. To umožňuje i komparativní pohled v závěru textu.

Tato kniha je o fenoménu globální změna a jeho významu pro člověka z pohledu jak klimatického, tak i z pohledu společenského. Čtenáři pomáhá ujasnit si vymezení vlivu klimatických změn v rámci globální změny a přináší odborný pohled na historické klima v České republice, příčiny vzniku klimatických změn, současné projevy a důsledky klimatickým změn a v neposlední řadě také přináší možnosti řešení tohoto problému v budoucnosti, včetně scénářů vývoje. Důležitou součástí této knihy je také zamyšlení o stávající situaci spojené s důsledky klimatických změn z morálního a etického pohledu. Tato kniha přináší odpovědi na otázky, které si pokládají čtenáři a lidé, kterým není lhostejná budoucnost naší planety a kteří chtějí pomoci při řešení toho důležitého celospolečenského problému.

Kniha Tanky pro Hitlera, traktory pro Stalina se zabývá těžkým průmyslem v českých zemích od roku 1938 do počátku padesátých let s těžištěm v době okupace. Pro svou obsáhlou analýzu si autor vybral tři významné české firmy z oblasti strojírenství a chemického průmyslu – ČKD, Pražskou železářskou společnost a Spolek pro chemickou a hutní výrobu. S teoretickou oporou v konceptu Corporate Governance si položil za cíl popsat politické, hospodářské a podnikatelské dějiny Čech a Moravy ve fázi, kdy se vztah mezi státem a hospodářstvím zásadně proměňoval. Autor podnikl neobyčejně rozsáhlé rešerše v českých a německých archivech, na jejichž základě se mu podařilo detailně zachytit nejen hospodářskou stránku činnosti uvedených podniků, ale i jejich aktivity v oblasti sociální a kulturní. A to za situace, kdy za německé okupace management začal postupně ztrácet svou rozhodovací autonomii a v roce 1948, s přeměnou firem v tzv. národní podniky, ji pozbyl docela. Kromě rozboru hospodářsko-politických procesů doby přináší četba Balcarovy knihy také poučení, pokud jde o mnoho zajímavých dílčích oblastí, např. v otázce významu české zbrojní výroby pro říši, rozsahu produkce tanků v ČKD, perzekuce stávkového hnutí za války, Heydrichovy sociální politiky vztahující se k českému dělnictvu či postih českých manažerů a odborových funkcionářů za kolaboraci před poválečnými mimořádnými lidovými soudy.

Válka byla konstantou života starověkých Řeků, prostředím, v němž vznikala proslulá díla architektury, krásné literatury, filozofie nebo politického myšlení. Peloponnéská válka mezi Spartou a Athénami v letech 431-404 př. n. l. přivodila smrt mnoha lidí i mnoha nadějí. Po stručném úvodu o pramenech představuje tato kniha význam války v životě starověkých Řeků a způsoby válčení na zemi i na moři. Poté popisuje události pěti desetiletí od perské invaze do Řecka po vypuknutí války, jednotlivé etapy tohoto konfliktu až po kapitulaci Athén a nakonec líčí, jak Sparta se svým vítězstvím naložila. Knihu uzavírají životopisy Sparťanů a Athéňanů, kterým ve válce připadla nejvýznamnější úloha.