Academia strana 54 z 189

Předkládaná monografie přibližuje jeden z jáchymovských táborů, ve kterém vězni žili. Lágr Rovnost se řadil k jednomu z největších a v prvopočátcích i k nejhorším táborům, ve kterých mohli vězni skončit. Autor podrobně popisuje, jak tábor vznikl a jakou funkci zastával v celém systému uranových lágrů. V neposlední řadě přibližuje čtenářům každodenní život v táboře, vzpomínky vězňů na denní režim tábora nebo jak probíhala těžba uranu.

Antologie přináší výběr surrealistických dramatických textů od dvacátých let 20. století až po současnost. V jednom svazku se tak poprvé setkávají díla dnes již kanonická s texty neznámými či doposud nezveřejněnými, texty se surrealismem běžně spojovaných autorů (Vítězslav Nezval, Vratislav Effenberger, Jan Švankmajer) s hrami tvůrců známých spíše z jiných uměleckých oblastí (Karel Šebek, Ladislav Novák, Jiří Suchý). Celek publikace pak dokládá, že i když psaní pro divadlo nikdy nestálo v centru zájmu českých surrealistů, věnovali mu soustavnou pozornost. Výbor uvádí rozsáhlá studie, která charakterizuje základní konstanty surrealistické poetiky a zároveň mapuje historickou proměnlivost vztahu surrealismu a dramatu.

Práce sleduje jednu ze strategií šlechty k uchování sociálního a ekonomického postavení elity prostřednictvím umisťování neprovdaných dcer do ženských šlechtických nadací, a to na příkladu uchazeček o prebendy Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě. Hledá odpovědi na otázky, jakými prostředky se urozené ženy o nadační místa ucházely, jaké byly jejich osobní motivace a které faktory o výsledku přijímacího řízení rozhodovaly. Předmětem zájmu jsou životní osudy konkrétních aristokratek, stejně jako otázky, jakým způsobem přijetí prebendy ovlivnilo jejich životy a jaké alternativy existenčního zajištění volily v případě, že neuspěly.

„Považuji problém nevědomí za natolik významný a tak aktuální, že by podle mne byla velká škoda, kdyby tato otázka, tak úzce se dotýkající nás všech, měla zmizet ze zorného pole vzdělaných laiků tím, že by byla vykázána do nějakého nedostupného odborného časopisu, aby pak vedla svůj stínově papírový život v policích knihoven,“ napsal v předmluvě k prvnímu vydání Psychologie nevědomých procesů její autor a jeden ze zakladatelů moderní psychologie Carl Gustav Jung. V rozsahu nevelkém a čtenářsky přístupném raném díle Jung na konkrétních případech pacientů a s využitím snů, fantazií, krásné literatury a mytologie podává výklad konceptů individuálního a kolektivního nevědomí a kolektivních archetypů, na nichž staví jungovská terapie. Kniha je dobrým úvodem do Jungova rozsáhlého a vrstevnatého díla.

Druhý svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje čtyři zásadní okruhy témat, jež se týkají utváření politického systému a politické kultury, volebního práva, státní správy a samosprávy v prvních letech republiky, právní reformy a vzniku obou ústav a konečně konsolidace státu z hlediska postavení národnostních menšin i utváření armády a bezpečnostních složek. Široce pojaté dílo se v jednotlivých částech zaměřuje nikoli jen na popis státních institucí či jednotlivé právní reformy, ale zabývá se také některými praktickými důsledky, které pro občany reformní změny znamenaly. Může dobře posloužit zájemcům o tuto důležitou etapu našich dějin, od které nás dělí již století.

Psychopati mohou ze začátku působit jako vycházející hvězdy či spasitelé firem, záhy se však ukáže, že obratně zneužívají důvěry kolegů, manipulují nadřízenými a na pracovišti po sobě zanechávají spoušť. Právě na psychopaty ve firmách je zaměřen titul Hadi v oblecích. Autoři v knize popisují závěry dlouhodobého vědeckého výzkumu psychopatie a radí, jak psychopaty prohlédnout a odhalit jejich manipulativní způsoby. Titul vychází v novém, přepracovaném vydání.

V českém prostředí unikátní vydavatelský počin předkládá čtenáři v jednom svazku kompletní dílo Williama Shakespeara, tj. všechny hry tragické, komediální, historické i tzv. romance spolu se Sonety, dalšími básnickými skladbami (např. Venuše a Adonis či Znásilnění Lukrécie) a díly spornými a apokryfními, a to vše v překladu jediného člověka, předního českého anglisty a shakespearologa Martina Hilského. Kompletní dílo je doplněno úvodní studií, každá hra či báseň je uvozena stručnou charakteristikou a technickým popisem a celek uzavírá přehledný rejstřík shakespearovských postav.

Knižní rozhovor novinářky Andrey Procházkové (1995) a bývalého politika a univerzitního vyučujícího Petra Pitharta (1941) o naší cestě ke svobodě, a především o tom, co se v politice a ve společnosti událo od roku 1989 až po současnost. Jak vypadalo zákulisí sametové revoluce? Co se za třicet let polistopadového vývoje povedlo, a co naopak ne? Jaký vliv mají čeští prezidenti na společnost? A proč se naše světy najednou nepotkávají? Nad těmito a dalšími otázky diskutují dvě generace vzdálené od sebe více než padesát let. Kniha má obecně sloužit jako průvodce v době, kdy jedna událost střídá druhou ve stále rychlejším tempu, přesto však někteří politici a společenské fenomény stále zůstávají. Díky Pithartovu osobnímu příběhu se povídání rozprostřené do třinácti „večerů“ věnuje nejen klíčovým politickým událostem a postavám, ale přirozeně se prolíná s jeho životem a zážitky. Mezigenerační dialog navíc umožňuje (nejen) mladým lidem nahlédnout do zákulisí české politiky a její poměrně nedávné historie, která tu je s námi dodnes.

Publikace navazuje na dvoudílnou monografii Prozatímní divadlo 1862–1883 (Academia – Národní divadlo, Praha 2006). Za použití stejné metodologie do podrobností mapuje českojazyčný repertoár pražského Stavovského divadla od roku 1824, kdy se začal utvářet profesionální český soubor, do vzniku Prozatímního divadla v roce 1862. Z cedulí jako prvořadého a unikátního pramene výzkum vycházel, jejich informace byly však ověřovány a doplňovány na základě studia dalších pramenů, dobového tisku a literatury. Využití specializované databáze Elektronický divadelní archiv umožnilo sestavení nejen soupisu inscenací a představení, ale i přehledu činnosti tvůrců, inscenátorů i interpretů Stavovského divadla v uvedeném období.

V létě 1920 se před branami Varšavy odehrála bitva řadící se svým dějinným významem po bok bitev u Marathonu a Waterloo. Přes své osudové důsledky byl příběh o tom, jak Lenin málem otřásl uspořádáním ustaveným Versailleskou mírovou smlouvou a vnesl bolševismus do západní Evropy, víceméně zapomenut. Uprostřed chaosu ovládajícího nový sovětský stát se Lenin rozhodl pro vývoz bolševické revoluce do Německa, země vyčerpané první světovou válkou. V cestě mu ale stálo Polsko… Bitva, která následovala, byla jedním z nejpřesvědčivějších vítězství v dějinách válečnictví, v němž byly tanky a letadla převálcovány vířícími masami kozáků a kopiníků na koních. Zdrcující porážka, kterou Leninova vojska utrpěla, donutila Lenina se smířit se zavedením komunismu jen v jedné zemi.

Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal na v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Poté, co prošel Nizozemskem, Německem a dorazil do Vídně se zastávkou v Praze, se vydal dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje do Maďarska, Sedmihradska, Rumunska a na Balkán. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít „jako tulák, poutník nebo kočovný učenec“ a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách. V druhém díle svého cestopisu, právem pokládaného za jeden ze skvostů novodobé anglické prózy, Fermor opět prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární nadání – bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklého světa, líčí dějiny a kulturu střední i východní Evropy, přináší fascinující portréty národů. Pokračování pěší výpravy mladého Angličana, který se v rocce 1933 vydal z Rotterdamu do Istanbulu. Mezi lesem a vodou navazuje na knihu Čas darů (2018) a autor v ní líčí cestu od slovenských hranic přes Maďarsko, Sedmihradsko a Rumunsko na Balkán. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Největší prozaické dílo Janka Poliće Kamova, román Vysušená kaluž, mělo podobně jako jeho autor značně pohnutý osud. Rukopis byl dokončen v roce 1909, ale cenzura zhatila veškeré pokusy o jeho publikování. Dílo, které v mnoha směrech předběhlo svou dobu i proměny chorvatské společnosti, se nakonec dočkalo vydání po téměř padesáti letech a ani dnes není přijímáno jednoznačně. Jedná se o otevřený, provokativní, ve svých důsledcích protispolečenský text obsahující mnoho skandálních myšlenek a úvah, včetně těch se sexuálním podtextem. Kamov píše přímočaře, naléhavě, euforicky, proti proudu dobových zvyklostí a čtenářskému vkusu. Brilantně buduje osobnost hlavního hrdiny, který čelí smrtelné chorobě, neustálému strachu a bídě. Přes všechny překážky a nejistoty však probleskuje jeho touha nevzdávat se, putovat a žít.

Autor v rozsáhlém životopise jedné ze stěžejních postav závěru a rozuzlení éry studené války mezi Západem a Východem sleduje Michala Gorbačova od nejútlejšího dětství v zapadlé povolžské vsi. Zaznamenává jeho politický vzestup do samého centra sovětské politické moci, jeho postupné chápání neudržitelnosti sovětského systému, střet se starou bolševickou gardou i osudovým rivalem Borisem Jelcinem, způsob, jímž okouzloval západní politický svět i závěrečné fáze jeho éry, kulminující pučem a postupnou ztrátou moci. Gorbačovův poutavý životní příběh, sahající do roku 2016, je nejen zasvěcenou analýzou převratné doby. Je také plný živých detailů a postřehů nejbližších spolupracovníků i největších státníků své doby.

Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky. Autor se zaobírá zákulisními intrikami, podrobně rekonstruuje diplomatickou síť vazeb, charakterizuje hlavní aktéry, kteří měli větší či menší podíl na průběhu těchto událostí a přijatých rozhodnutích. Knihu lze číst jako politický thriller, přestože vůbec neztrácí svůj vědecký charakter. Autor vychází z bohatých archivních pramenů, memoárů a knih, u čtenářů vyvolává dojem, že jsou přímými svědky popisovaných situací. Kniha se v květnu 2020 dostala do užší nominace na cenu Nike, prestižní polské literární ocenění.

Kniha nás zavede do období mladších prvohor před 330–295 miliony let, kdy zvětšující se gondwanské ledovce a variské vrásnění vytlačily z Čech moře a trilobiti uvolnili prostor tropickým lesům obřích plavuní a přesliček. Na pozadí formování superkontinentu Pangea a v rytmu klimatických změn se dozvíme, jak se s těmito událostmi vypořádali živočichové a rostliny, a jak se v průběhu několika desítek milionů let měnila tvář krajiny. Zjistíme, že glaciály a interglaciály nejsou jen výsadou pleistocénu, ale zasahovaly i do života krajiny a bioty mladších prvohor, kdy černé uhlí bylo ještě zelené a Česko leželo na rovníku. Bohatě ilustrovaná kniha s fotografiemi zkamenělin, paleogeografickými mapkami a rekonstrukcemi živočichů, rostlin i celých ekosystémů je určena jak zájemcům o paleontologii a geologii z řad laické veřejnosti, tak studentům přírodovědných oborů a profesionálním geologům.Kniha nás zavede do období mladších prvohor před 330–295 miliony let, kdy zvětšující se gondwanské ledovce a variské vrásnění vytlačily z Čech moře a trilobiti uvolnili prostor tropickým lesům obřích plavuní a přesliček. Na pozadí formování superkontinentu Pangea a v rytmu klimatických změn se dozvíme, jak se s těmito událostmi vypořádali živočichové a rostliny, a jak se v průběhu několika desítek milionů let měnila tvář krajiny. Zjistíme, že glaciály a interglaciály nejsou jen výsadou pleistocénu, ale zasahovaly i do života krajiny a bioty mladších prvohor, kdy černé uhlí bylo ještě zelené a Česko leželo na rovníku. Bohatě ilustrovaná kniha s fotografiemi zkamenělin, paleogeografickými mapkami a rekonstrukcemi živočichů, rostlin i celých ekosystémů je určena jak zájemcům o paleontologii a geologii z řad laické veřejnosti, tak studentům přírodovědných oborů a profesionálním geologům.

Automatizovaná a autonomní vozidla (AAV) jsou plná příslibů lepší, efektivnější, bezpečnější, čistější a spravedlivější budoucnosti. S rostoucí mírou automatizace vyúsťující v plnou autonomii je však spojena celá řada problémů. Automatizovaná doprava: technické a humanitní aspekty je první soustavným pojednáním v českém jazyce, které bere vážně interdisciplinární charakter výzev spojených s AAV. Celkem jedenáct kapitol z pera českých a zahraničních odborníků provede čtenáře důležitými oblastmi technické a humanitní reflexe AAV. Společně jsou součástí mozaiky, jejíž jednotlivé střípky utvářejí komplexní obraz automatizované a autonomní dopravy ve světle různých disciplín, od kulturní historie, informatiky, fyziky a technologie senzorů, teorie bezpečnosti, přes etiku, psychologii, právo a urbanismus.