Academia strana 77 z 189

Nadšený pozorovatel a ochránce přírody, vystudovaný ekolog J. Čeřovský se v průběhu druhé poloviny 20. století významně podílel na činnostech a rozvoji československé, české i světové ochrany přírody. Jak se vyvíjelo mezinárodní dění v tomto oboru, kterého se aktivně účastnil jako dobrovolník i profesionál? Autor popisuje vznik a historii specializovaných mezinárodních organizací, jejich programů a projektů, jež brzdilo politické nepřátelství i otevřené konflikty studené války, lidská hloupost, závist a zloba, než se plně rozvinula spolupráce v devadesátých letech. Navíc publikace nabízí řadu pohledů do lidského zákulisí oficiální odborné scény a zajímavých zážitků a postřehů z pěti kontinentů světa!

Nadšený pozorovatel a ochránce přírody, vystudovaný ekolog J. Čeřovský se v průběhu druhé poloviny 20. století významně podílel na činnostech a rozvoji československé, české i světové ochrany přírody. Jak se vyvíjelo mezinárodní dění v tomto oboru, kterého se aktivně účastnil jako dobrovolník i profesionál? Autor popisuje vznik a historii specializovaných mezinárodních organizací, jejich programů a projektů, jež brzdilo politické nepřátelství i otevřené konflikty studené války, lidská hloupost, závist a zloba, než se plně rozvinula spolupráce v devadesátých letech. Navíc publikace nabízí řadu pohledů do lidského zákulisí oficiální odborné scény a zajímavých zážitků a postřehů z pěti kontinentů světa!

Zájem o islám soustavně narůstá, což se odráží v knihkupectvích i v médiích. Přitom řada kontroverzních jevů, jež léta plní zpravodajské rubriky, se v základních příručkách o islámu nevyskytuje vůbec nebo jen okrajově. Nezasvěcený pozorovatel tak může snadno nabýt dojmu, jako by existovaly islámy dva, mediální a ten z knihoven či univerzit. A právě tuto mezeru by rád zaplnil Atlas muslimských strašáků, jenž se záměrně soustředí na ta islámská či muslimská témata, která bývají tolik medializována i diskutována a často přijímána s nepochopením či obavami. Čtenář zde nalezne hesla lehčí, ale i temnější. Bronislav Ostřanský, soustavně polemiky o islámu sleduje a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.

Čtrnáct studií, čtrnáct vybraných problémů a témat: 1. historie vzniku spotřební kultury a jejího výzkumu; 2. vztah spotřeby, identity a společenského postavení; 3. propagace spotřební kultury prostřednictvím reklamy, marketingu a obchodních značek; 4. kritika spotřební kultury a reflexe jejího dalšího vývoje. Vše je zasazeno do historického a výzkumného kontextu. Studie se zabývají pólem spotřebitelským i pólem výrobců spotřebních předmětů, tedy otázkami marketingu, reklamy a obchodních značek. Publikaci připravili odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci a Sociologického ústavu AV ČR s předními zahraničními experty. Kniha je určena studentům, marketérům, výzkumníkům trhu i odborné mediální veřejnosti.

Svazek navazuje na publikaci V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích, připravenou Ústavem pro českou literaturu AV ČR a vydanou Nakladatelstvím Academia v roce 2008. Vedle souhrnných analýz literárního života a nejdůležitějších tendencí a proměn tvorby na počátku nového milénia zahrnuje také interpretace téměř stovky vybraných děl od předních odborníků na současnou českou literaturu. Čtenáři tak nabízí souhrn základních informací, ale také sérii individuálních pohledů na básnické, prozaické a dramatické texty, které v uplynulém desetiletí zanechaly svou stopu v české literatuře.

Jak žila barokní společnost, především elitní šlechta činná ve státních službách, na přelomu 17. a 18. století? Autorka představuje ve svých příbězích typické kariérní modely doby, hledá odpovědi na otázku, jakým způsobem a jakými prostředky se české pobělohorské nobilitě podařilo pevně se začlenit do nadnárodního společenství císařského dvora i celé habsburské monarchie, a objasňuje, jaký vliv měl tento integrační proces zpětně na sociální, hospodářské a kulturní strategie šlechtických rodů. Sedm životních příběhů šlechticů a šlechtičen autorka rekonstruovala za pomoci dosud nevytěžených historických pramenů, zejména korespondence.

Literární průvodce pozve čtenáře do české metropole dvacátých a třicátých let 20. století, kdy prahou zněl jazz a noc prosvěcovaly neony i plátna kin. V jednotlivých heslech jej provede po stopách literární avantgardy. zavede jej do míst, kde byl založen Devětsil, do kaváren a barů, kde se scházeli básníci a prozaici s teoretiky, výtvarníky i architekty, do redakcí časopisů i nakladatelství, navštívíme výstavní síně i pracovny a ateliéry umělců. S Jindřichem Hořejším, Jiřím Wolkerem, Vítězslavem Nezvalem či Jaroslavem Seifertem bude čtenář procházet ulicemi města a nahlédne do již zaniklých divadelních sálů. Autoři staví na kulturně-historickém výkladu, který doplňují sondami do biografií jednotlivých literárních osobností, přibližují okolnosti vzniku literárních děl a zachycují signifikantní události literárního života meziválečné avantgardy. Každé heslo doplňují citáty z pamětí, korespondence a literárního díla, a součástí hesla je i dobová a současná fotografie místa, reprodukce výtvarných děl, knižních obálek, ilustrací, karikatur či dobových reklam.

Čím se zabývá normalizační angažovaná próza zachycující období 1945–1968, která vycházela vstříc dobovým ideologickým požadavkům a pokoušela se vytvořit obraz dějin v takové podobě, jež měla potvrdit legitimitu komunistického režimu v období sedmdesátých a osmdesátých let? Obecnější úvahy na téma dějin a národní paměti, souvislosti umělecké literatury a propagandy, filmu a televize a podoby normalizační literární kritiky – vše v souvislosti s analyzovanými prozaickými díly. Jádrem práce je tematický rozbor próz z jednotlivých úseků zmíněného období a dále typologie postav a způsobu, jakým byly v tomto období reflektovány společenské vrstvy a třídy: dělníci, rolníci, buržoazie, inteligence a umělci.

Zajímají vás alternativní dějiny české literatury? Tato kniha navazuje na Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923 téhož autorského týmu. Obsahuje stejně přehlednou Plochu času i Mapu polí literárního a kulturního dění dané periody. Kniha zasazuje literární dění do domácího i světového kontextu, analyzuje pohyb a kontradikce dobového diskursivního vlnění z hlediska dominantních dobových metafor, které na sebe strhávaly pozornost ve veřejném prostoru a utvářely řeč a imaginaci doby. Bohatý obrazový doprovod dokumentuje jak knižní produkci sledovaného období, tak dobové výtvarné přístupy ke knižní obálce.

Zajímají vás alternativní dějiny české literatury? Tato kniha navazuje na Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923 téhož autorského týmu. Obsahuje stejně přehlednou Plochu času i Mapu polí literárního a kulturního dění dané periody. Kniha zasazuje literární dění do domácího i světového kontextu, analyzuje pohyb a kontradikce dobového diskursivního vlnění z hlediska dominantních dobových metafor, které na sebe strhávaly pozornost ve veřejném prostoru a utvářely řeč a imaginaci doby. Bohatý obrazový doprovod dokumentuje jak knižní produkci sledovaného období, tak dobové výtvarné přístupy ke knižní obálce.

Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život? Tyto otázky a mnohé další zodpoví kniha Století fyzikálních objevů, navazující na autorovy monografie Od Thaléta k Newtonovi a Fyzikové ve službách průmyslové revoluce. Kniha nabídne jak chronologický přehled fyzikálních objevů, tak osudy a díla přírodovědců, kteří se nejvíce zasloužili o vědecko-technický pokrok.

První český překlad Pseudo–Hyginových Bájí poskytne čtenáři bohatý faktografický materiál k řecké mytologii. Jedná se o scholia, výpisky neznámého římského autora z 1.–2. stol. n. l. z nezachované původní Hyginovy práce. Báje byly v pozdějších dobách oblíbeným zdrojem inspirace výtvarných umělců. Knihu provází úvodní studie, poznámky a rejstříky. Hyginova Astronomie z přelomu letopočtu je souhrnem antických (starořeckých) představ o vzniku souhvězdí, čerpaných z různých literárních zdrojů, je však i jakýmsi katalogem hvězd v próze. Práce až do raného novověku silně ovlivňovala jak výtvarné představy o podobě souhvězdí, tak i středověkou recepci antické vědy o souhvězdích. První český překlad je doplněn o první překlad Pseudo–Eratosthenovy práce Zhvězdnění (Katasterismoi) a dále o přetisk překladu Arátových Jevů na nebi (Fainomena) z pera Radislava Hoška. Obě tyto práce byly staršími Hyginovými prameny. Hyginovu práci o astronomii přepracoval kolem roku 1220 na sicilském dvoře císaře Fridricha II. Michael Scotus (De signis). Opis a český překlad anonymního latinského traktátu, závislého na Michaelově pojednání, je obsahem třetího svazku tetralogie. Traktát je zapsán v rukopise Praha, Národní knihovna XXVI A 3, a pochází z doby kolem roku 1405. Edice je doplněna rozsáhlou ilustrovanou studií o ikonografii souhvězdí od antiky po raný novověk a studií Lenky Panuškové o ikonografii planet. Přemyslovský nebeský glóbus (dnes v Bernkastel–Kues) byl ve 13. století součástí sbírky astronomických přístrojů a rukopisů českých králů Přemysla Otakara II. či Václava II. Výsledky mezioborové spolupráce klasické filoložky a astrofyzika ukazují, že vznik unikátního přístroje je spjat s prostředím císařského štaufského dvora Fridricha II. na Sicílii. Glóbus je nejstarším zachovaným hvězdným glóbem křesťanské Evropy. Navazuje přímo na antické vzory a je zpracován s mimořádnou přesností podle Ptolemaiových souřadnic hvězd a jeho požadavků na stavbu glóbu. Svazek doplňuje edice a český překlad latinské verze as–Súfího Katalogu hvězd (rukopis Praha, Královská kanonie premonstrátů na Strahově DA II 13), v níž byl Ptolemaiův Katalog známý evropské středověké vědě.

Dějiny knižního trhu v českých zemích Jak vypadal český knižní trh ve středověku? Co všechno se až do současnosti na jeho poli událo? Jak se utvářel, jakými změnami prošel, jaké byly jeho vrcholy a pády? To vše zodpoví dějiny knižního trhu zasazené do kontextu kulturních, ale také obecných dějin v českých zemích. Prostor dostává i kontext německý, židovský a slovenský. Dozvíte se, jak fungovaly jednotlivé segmenty trhu. Získáte informace o jeho čelných institucích, jako jsou nakladatelství, knihkupectví, tiskárny (a místy rovněž knihovny), i o jeho významných osobnostech. Poslední titul stejného ražení u nás vyšel v roce 1927.

Životní osud Medy Mládkové se naprosto vymyká malým českým dějinám. Odehrává se v pěti zemích a na dvou kontinentech, na geografické ose Zákupy–Ženeva–Paříž–Washington–Praha. Začíná v rodině despotického otce, pivovarského sládka, a vrcholí v pozici uznávané sběratelky a mecenášky umění, která pomohla světu objevit jednoho z prvních abstraktních malířů, Františka Kupku. Celý život si šla umanutě a odvážně za svým. Když utíkala před Hitlerem a později před komunisty, když dobývala srdce svého budoucího muže, spoluzakladatele Mezinárodního měnového fondu Jana Mládka, nebo když svými aktivitami v exilu podporovala utlačované české umělce a prosazovala jejich díla do amerických a evropských galerií. Po Listopadu se pak vrátila do vlasti a věnovala svou sbírku české společnosti. Získala a zrekonstruovala pro ni i výstavní prostor – pražské Sovovy mlýny, které se tak proměnily v Museum Kampa. Symbol jejího celoživotního díla.

Je mystifikace literárněvědný problém a jak se projevuje v české literatuře 20. století? Jakým způsobem je mystifikace využívána coby prostředek organizace literárního pole a života? Jak se podílí na textové struktuře literárního díla jako takového? V deseti kapitolách se autorka postupně věnuje zahraničnímu bádání v oblasti literárních klamů, jejich historickému vývoji, možnostem teoretického a metodologického uchopení mystifikací, otázce manipulace s autorstvím literárního díla, etickým a estetickým aspektům hodnocení mystifikací. Prověřuje způsob reakce mystifikací na dobový kulturní kánon, autorská autostylizační gesta či paratextové literární hry. Uvažuje, zda je možné jako mystifikační klasifikovat některé naratologické figury historických próz… Závěrem autorka konstatuje, že je literární mystifikace jakýmsi verbálním konceptuálním uměním. Kniha zaplňuje mezeru v literárněvědném bohemistickém výzkumu.

Autorka zachycuje život i dílo Hildegardy z Bingenu (1098–1179) v jeho komplexnosti a zasazené do kontextu doby, v níž žila a pracovala. Hildegarda byla již od dětství předurčena k duchovnímu životu, nejenom proto, že byla jako desáté dítě zaslíbena Bohu, ale i proto, že byla od dětství zvláštní, měla vize a duchovní život ji přitahoval. Stala se z ní silná, odvážná a samostatná žena, která dokázala vybudovat dva kláštery a řídit je s téměř manažerskými schopnostmi. A při tom se neustále vzdělávala, psala své spisy a dopisovala si s vůdčími osobnostmi církevního i politického života své doby. Byla prorokyní a vizionářkou, psala o vztahu člověka a okolního světa, o přírodě obecně i konkrétně (o kamenech, zvířatech, léčivých bylinách). Sepsala také mnoho básní a textů k písním, jichž zkomponovala přes sedmdesát. Její hudební dílo je stále živé. Dnešní publikum se zajímá převážně o Hildegardu bylinkářku. Tato kniha však ukazuje, že to byla mnohostranná osobnost a že léčení vlastně patřilo k běžnému životu v klášteře.