Academia strana 85 z 189

Otázka, kterou si klade Jon Elster v této pozoruhodné knize, zní, co drží společnosti pohromadě a zabraňuje jim, aby se rozpadly v chaosu a válce. Elster analyzuje dva pojmy sociálního řádu: stálé, předpověditelné vzorce chování a kooperativní chování.Kniha zkoumá rozmanité aspekty kolektivního jednání a vyjednávání z hledisek teorie racionální volby a teorie sociálních norem. Vychází ze základního předpokladu, že sociální normy jsou důležitou motivací iracionálního (neracionálního) jednání. Kniha představuje významný milník v Elsterově práci a má dodnes značný ohlas mezi politology, politickými filosofy, sociology a ekonomy. Poprvé byla vydána roku 1989, ale i po více než dvou desetiletích vychází dále v nových vydáních a dotiscích.

Příručka je pojata jako úvod do studia základních problémů výuky cizích jazyků. Jde především o metadidaktiku cizích jazyků, čili o pojmový systém didaktiky cizích jazyků, o filozofii, logiku a metodologii vědy. Jejím přednostním posláním není předmětnou oblast, v daném případě cizojazyčné vyučování a učení, optimalizovat, formulovat preference těch či oněch řešení, nýbrž jde o něco jiného – o sebepoznání. Význam metavědy, resp. metateorie pro cizojazyčné vyučování a učení spočívá v tom, že přispívá k definování kategorií a pojmů, které bývají vykládány a aplikovány přibližně, nejasně, nebo dokonce nepatřičně. Přitom nejde jen o formální, akademickou záležitost. Jde i o otázku navýsost praktické důležitosti, protože jasné kategorie a pojmy umožňují spolehlivá praktická řešení. Publikace je určena didaktikům cizích jazyků, učitelům cizích jazyků a studentům učitelství cizích jazyků. Druhé vydání.

Publikace pojednává o prostorových aspektech soudobého studia a využívání krajiny. Přibližuje klíčové poznatky krajinářských škol Východu i Západu, jejich teoretické a praktické aspekty. Zvláštní pozornost je věnována strukturním a dynamickým stránkám krajiny a krajinných jednotek, jejich hierarchickému systému a příčinám vzniku krajinných jednotek od planetární po místní úroveň. Praktickým potřebám managementu krajiny jsou věnovány dodatky popisující procesy tvorby krajinných map různého rozlišení, historických změn využití krajiny, ekologické stabilizace, optimalizace využívání a hodnocení přírodních rizik pomocí geodat a technologií GIS.

Publikace pojednává o prostorových aspektech soudobého studia a využívání krajiny. Přibližuje klíčové poznatky krajinářských škol Východu i Západu, jejich teoretické a praktické aspekty. Zvláštní pozornost je věnována strukturním a dynamickým stránkám krajiny a krajinných jednotek, jejich hierarchickému systému a příčinám vzniku krajinných jednotek od planetární po místní úroveň. Praktickým potřebám managementu krajiny jsou věnovány dodatky popisující procesy tvorby krajinných map různého rozlišení, historických změn využití krajiny, ekologické stabilizace, optimalizace využívání a hodnocení přírodních rizik pomocí geodat a technologií GIS.

První část knihy tvoří editorova studie pojednávající o historickém vývoji polemiky, kterou islám od svého vzniku vedl s "vlastníky Písma", tj. křesťany a především Židy. V průběhu staletí se tato polemika, kterou započal už Korán, soustředila na tři protichůdné a vzájemně se překrývající teze: Židé i křesťané zfalšovali Bibli, islám abrogoval předchozí monoteistická zjevení a Bible obsahuje předpovědi příchodu Muhammada a islámu. Výklad je založen na rozboru děl dvou předních islámských autorů: andaluského literáta a teologa Ibn Hazma a židovského konvertity k islámu Samaw´ala al-Ma?rib?ho. Druhá část obsahuje komentované překlady tří děl těchto autorů: pasáž o judaismu z Knihy pojednání o náboženstvích, sektách a herezích a Polemiky s Židem Ibn al-Na?r?lou od Ibn Hazma, a dále spis Samaw´ala al-Ma?rib?ho Umlčení Židů, zahrnující kromě polemiky i autobiografické líčení Samaw´alovy cesty ke konverzi.

Kniha pojednává o náladách a postojích většinového slovenského obyvatelstva k židovské otázce v průběhu let 1938-1945. Autorka se ve své analýze zaměřuje především na hospodářské a sociální aspekty tzv. řešení židovské otázky na Slovensku. Zkoumá zainteresovanost slovenské společnosti na ekonomickém a sociálním vyloučení Židů, a to v kontextu celé škály reakcí veřejnosti na protižidovskou politiku státu: od spolupachatelství, přes apatii a nezájem o osud Židů, až po aktivní pomoc židovským spoluobčanům.

Kniha známého žurnalisty a prozaika Josepha Rotha sleduje ve volně spojených reportážích putování Židů z evropského Východu do západní Evropy, do USA a do Palestiny. Autor, který se sám po většinu svého života pohyboval po evropských velkoměstech, zasvěceně líčí situaci židovského obyvatelstva jak v původní vlasti, tj. v Rusku a ve východních částech bývalé rakousko-uherské monarchie, tak v západních velkoměstech, Vídni, Berlíně a Paříži, zamýšlí se též nad perspektivami židovského osidlování Palestiny. Text se skládá z původních reportáží publikovaných poprvé ve druhé polovině dvacátých let a ze dvou doslovů k vydáním z druhé poloviny let třicátých. Od mírného optimismu původního textu se nálada mění takřka v beznaděj posledního doslovu. I z toho důvodu je kniha zajímavým a dodnes čtivým dokumentem vývoje a “cesty” evropské společnosti v posledním desetiletí před druhou světovou válkou.

Ve svých pamětech se Josef Rudolph zabývá historií své rodiny i vlastními životními zkušenostmi od dětství a mládí až po dospělost. Popisuje systém školství i výuku na tehdejším gymnáziu, organizaci soudů i požitky tehdejších úředníků. Důležité a zajímavé jsou ovšem vzpomínky na život na Pražském hradě kolem poloviny 19. století. Autor se podrobně věnuje některým významným událostem, např. pobytu francouzského krále Karla X. či korunovaci císaře Ferdinanda za českého krále. Zevrubně líčí události roku 1848 v Praze. Kromě historických postřehů se kriticky zamýšlí nad společností 19. století, zejména ve srovnání s předcházejícím stoletím.

Rovnokřídlí jsou velmi nápadnou a na obecné úrovni dosti povědomou skupinou hmyzu. Avšak publikace, která by rovnokřídlé přiblížila široké odborné veřejnosti, dosud nebyla v naší literatuře zpracována. Z tohoto pohledu průkopnické dílo přináší kompletní přehled všech druhů naší fauny, kterých je v současnosti 97, doplněný o druhy, které se vyskytují v okolních státech a mohly by být u nás potenciálně také objeveny. Všechny druhy jsou charakterizovány z hlediska morfologie, bionomie, ekologie a zvukových projevů (stridulace) a ilustrovány fotografiemi v jejich přirozeném prostředí. Originální audionahrávky zvukových projevů všech stridulujících druhů obsahuje přiložené CD, které umožní jejich rozpoznání poslechem. Významnou součástí knihy je obrázkový determinační klíč, pomocí kterého lze podle nápadných morfologických znaků určit všechny druhy naší fauny, včetně těch potenciálních, většinou přímo v terénu. Úvodní část knihy podrobně seznamuje čtenáře s tělesnou stavbou rovnokřídlých, jejich ekologickými nároky, životními strategiemi, ohrožením a ochranou, obývanými biotopy a zoogeografií, ale také s metodami jejich studia. Atlas je určen jak odborníkům, učitelům, studentům a žákům, tak i milovníkům a ochráncům přírody, profesionálům i amatérům.

Vzpomínková kniha předního česko-kanadského lingvisty a literárního teoretika zachycuje události jeho života v kontextu historických událostí 20. století: bezstarostné dětství a prvotřídní vzdělání v době Masarykovy republiky, předčasný konec mládí po německé okupaci rodného kraje v září 1938, postavení Čecha ve válčící Německé říši, věznění v nacistických věznicích, osvobození americkou armádou na jaře 1945, studium na Karlově univerzitě v krátkém období demokracie, zhroucení poválečných ideálů po komunistickém převzetí moci, působení v osídlovaném pohraničí, další studium a vědeckou práci v Československé akademii věd, obrodný proces šedesátých let, zrádnou sovětskou invazi, odchod do exilu a dlouholeté univerzitní působení v Kanadě, postupnou reintegraci do české kultury po sametové revoluci. Osobní život je však pouze podložím toho, co je vlastním předmětem těchto pamětí: autorův intelektuální vývoj a zvláště příspěvek ke studiu literatury obecně a české literatury zvlášť. Úvahy literárního teoretika mohou být často příliš složité a abstraktní, Lubomír Doležel ale věří, že se naučil psát o takových tématech nejen přesně, ale i jasně; knihu tedy uvítají i čtenáři, kteří sice s literaturou nežijí nebo nemohou žít, ale chtějí se o ní něco dozvědět, protože je neodmyslitelnou složkou i obrozující silou jejich bytí.

Kniha je první původní českou monografií o Antarktidě. Je rozdělena do čtyř tematických celků přibližujících čtenáři kontinent. V první části získá čtenář obecnější informace o Antarktidě jako kontinentu, týkající se jeho postavení a významu v měřítku Země, jeho fyzické geografie (reliéfu, systému zalednění, ostrovní části, klimatu), geologického vývoje a živé přírody na pevnině a v moři. Druhý tematický celek je orientován na historii objevů, minulá a současná impakty přítomnosti člověka včetně ekologických problémů s nimi spojených, právního systému Antarktidy a historie české vědecké přítomnosti na tomto kontinentu. Třetí část je regionálně zúžena na prostor ostrova Jamese Rosse, historii jeho objevování, prosazování a stavbu české antarktické stanice. V závěrečné části jsou prezentovány výsledky původních českých výzkumů v prostoru stanice, orientovaných na geologii, geomorfologii, paleontologii, klimatologii, glaciologii a biologické výzkumy (biodiverzitu a fyziologii nižších rostlin, vlivy probíhajícího oteplování klimatu na vegetaci, ornitologii). Autory publikace jsou přední čeští odborníci zaměření na polární výzkumy, a proto je v ní uvedena řada zajímavých a málo publikovaných, nebo původních informací. Kniha není určena jen pro úzký okruh specialistů - je populárně-vědeckou publikací určenou pro širší obec čtenářů.

Kniha je první původní českou monografií o Antarktidě. Je rozdělena do čtyř tematických celků přibližujících čtenáři kontinent. V první části získá čtenář obecnější informace o Antarktidě jako kontinentu, týkající se jeho postavení a významu v měřítku Země, jeho fyzické geografie (reliéfu, systému zalednění, ostrovní části, klimatu), geologického vývoje a živé přírody na pevnině a v moři. Druhý tematický celek je orientován na historii objevů, minulá a současná impakty přítomnosti člověka včetně ekologických problémů s nimi spojených, právního systému Antarktidy a historie české vědecké přítomnosti na tomto kontinentu. Třetí část je regionálně zúžena na prostor ostrova Jamese Rosse, historii jeho objevování, prosazování a stavbu české antarktické stanice. V závěrečné části jsou prezentovány výsledky původních českých výzkumů v prostoru stanice, orientovaných na geologii, geomorfologii, paleontologii, klimatologii, glaciologii a biologické výzkumy (biodiverzitu a fyziologii nižších rostlin, vlivy probíhajícího oteplování klimatu na vegetaci, ornitologii). Autory publikace jsou přední čeští odborníci zaměření na polární výzkumy, a proto je v ní uvedena řada zajímavých a málo publikovaných, nebo původních informací. Kniha není určena jen pro úzký okruh specialistů - je populárně-vědeckou publikací určenou pro širší obec čtenářů.

Spis egyptského muslimského myslitele a aktivisty (popraven 1966) Milníky na cestě představuje klíčový text soudobého islámského fundamentalismu (islamismu), jímž se inspirují přinejmenším dvě generace náboženských radikálů po celém islámském světě. Překladatel, a rovněž autor zevrubného historického úvodu, český arabista a islamolog Miloš Mendel, nabízí české zainteresované veřejnosti, intelektuálům, novinářům a studentům arabistiky, religionistiky, politologie a dalších společenskovědních oborů, přesný překlad Milníků, opatřený podrobným kritickým poznámkovým aparátem a komentářem k řadě klasických islámských termínů a neologismů, kterých Sajjid Qutb používá. Překladatelův zevrubný úvod nabízí vhled do historicko-kulturního kontextu Egypta 20. století se všemi jeho tzv. "ideovými boji" o sekulární či náboženskou podobu státu. V tomto kontextu vysvětluje na osobě bSajjida Qutba pocity a politické postoje té vrstvy egyptské společnosti, která odmítala západní model parlamentarismu a demokracie i revolučně nacionalistický projekt sekulární totality. Vlastní překlad Qutbovy knihy je zamýšlen mj. jako případný studijní text pro studenty arabistiky a islamologie, a proto poměrně věrně sleduje arabský originál po stylistické stránce. Qutbovy Milníky na cestě v překladu Miloše Mendela představují pro českou veřejnost další "vstupní bránu" do složitého procesu pochopení střetů různých myšlenkových proudů v arabském a islámském světě. Nabízená práce je mimořádně aktuální zejména v souvislosti s událostmi na Blízkém východě, známými jako "Arabské jaro".

Spis egyptského muslimského myslitele a aktivisty (popraven 1966) Milníky na cestě představuje klíčový text soudobého islámského fundamentalismu (islamismu), jímž se inspirují přinejmenším dvě generace náboženských radikálů po celém islámském světě. Překladatel, a rovněž autor zevrubného historického úvodu, český arabista a islamolog Miloš Mendel, nabízí české zainteresované veřejnosti, intelektuálům, novinářům a studentům arabistiky, religionistiky, politologie a dalších společenskovědních oborů, přesný překlad Milníků, opatřený podrobným kritickým poznámkovým aparátem a komentářem k řadě klasických islámských termínů a neologismů, kterých Sajjid Qutb používá. Překladatelův zevrubný úvod nabízí vhled do historicko-kulturního kontextu Egypta 20. století se všemi jeho tzv. "ideovými boji" o sekulární či náboženskou podobu státu. V tomto kontextu vysvětluje na osobě bSajjida Qutba pocity a politické postoje té vrstvy egyptské společnosti, která odmítala západní model parlamentarismu a demokracie i revolučně nacionalistický projekt sekulární totality. Vlastní překlad Qutbovy knihy je zamýšlen mj. jako případný studijní text pro studenty arabistiky a islamologie, a proto poměrně věrně sleduje arabský originál po stylistické stránce. Qutbovy Milníky na cestě v překladu Miloše Mendela představují pro českou veřejnost další "vstupní bránu" do složitého procesu pochopení střetů různých myšlenkových proudů v arabském a islámském světě. Nabízená práce je mimořádně aktuální zejména v souvislosti s událostmi na Blízkém východě, známými jako "Arabské jaro".

Důvodem pro druhé vydání knížky byla potřeba rozšíření počtu uváděných druhů ve speciální části v jednotné atlasové formě. U každého druhu jsou uvedeny informace v pořadí: latinské a české jméno, případně synonymum (pokud to bylo možné, i národní jméno světových jazyků středozemních států), čeleď, základní morfologické znaky druhu, doba květu, stanoviště, rozšíření ve Středozemí, a pokud druh má, tak i jeho praktický význam (i pro naši republiku). V nutných případech je upozorněno i na rozdíly zaměnitelných druhů či na taxonomickou složitost. Každý druh je pak na protilehlé straně vyobrazen podle významu na jedné nebo více fotografiích. V prvním vydání bylo takto uvedeno zhruba 350 druhů, ve druhém vydání je tento počet rozšířen asi o 150 druhů, a to na základě autorových zkušeností z dalších exkurzí a připomínek odborníků i čtenářů. V poměrně rozsáhlé obecné části, která není v cizojazyčných knihách o rostlinách Středozemí nikde takto zpracována, byly provedeny jen drobnější změny a upřesnění textu – například je podrobněji vysvětlen vegetační typ frygana, v samostatné kapitole jsou uvedeny plevele kulturní krajiny, zohledněny jsou změny v ochraně druhů i v systému chráněných území. Nové vydání je doplněno o novější literaturu a o několik snímků charakterizujících typická rostlinná společenstva.

Francouzský filozof André Glucksmann se v prvních kapitolách knihy snaží hledat kořeny svého celoživotního vystupování proti totalitarismu i post-totalitarismu všeho druhu sebereflexí vlastního života, v příběhu své rodiny a ve svém dětství a dospívání. Jako židovské dítě narozené za války ve Francii hned zkraje prožil několik momentů, které předurčovaly jeho pozdější intelektuální směřování. Své další filozofické úvahy a politologické analýzy zakládá kromě neustálého zájmu o aktuální dění i na hluboké znalosti evropské a především francouzské literatury a dějin. Knihu uzavírá kapitolou o smyslu Evropy, v níž se projevuje jeho dobrá znalost bývalých zemí sovětského bloku. Před rokem 1989 se stýkal s východoevropskými disidenty a v Praze se účastnil ilegálních seminářů. Což nás vrací opět k původu a mládí: Glucksmannova matka pocházela z Prahy..