Academia strana 87 z 189

Nobelovy ceny udělované v oblasti přírodních věd patří k nejvyšším oceněním vědeckých úspěchů. Tato kniha přináší přehled jejich nositelů, zejména z oborů chemie, fyziologie a medicíny. I díky archivním materiálům, postupně zveřejňovaným poté, co byly padesát let skryty před zraky veřejnosti, v ní autor mohl přiblížit minulé i současné mechanismy výběru laureátů. Mnohé z cen, jež vzešly z mimořádně náročného posuzovacího procesu, se váží k objevům v oblasti infekčních onemocnění a v interdisciplinárním oboru genetika. Kniha se nevěnuje pouze jednotlivcům, ale popisuje také prostředí, které k vědecké tvořivosti neodmyslitelně patří. Nikde se této tajemné činnosti – hlavnímu hybateli zlepšování lidského údělu – nedostává tolik pozornosti jako při nominacích jedinců, kteří jsou Nobelovy ceny hodni.

Nobelovy ceny udělované v oblasti přírodních věd patří k nejvyšším oceněním vědeckých úspěchů. Tato kniha přináší přehled jejich nositelů, zejména z oborů chemie, fyziologie a medicíny. I díky archivním materiálům, postupně zveřejňovaným poté, co byly padesát let skryty před zraky veřejnosti, v ní autor mohl přiblížit minulé i současné mechanismy výběru laureátů. Mnohé z cen, jež vzešly z mimořádně náročného posuzovacího procesu, se váží k objevům v oblasti infekčních onemocnění a v interdisciplinárním oboru genetika. Kniha se nevěnuje pouze jednotlivcům, ale popisuje také prostředí, které k vědecké tvořivosti neodmyslitelně patří. Nikde se této tajemné činnosti – hlavnímu hybateli zlepšování lidského údělu – nedostává tolik pozornosti jako při nominacích jedinců, kteří jsou Nobelovy ceny hodni.

O autorovi Iliady a Odysseie nic nevíme, a přesto zůstává jméno Homér ve světové literatuře jedním z nejznámějších a příběhy jeho dvou eposů inspirovaly a stále inspirují nespočetnou řadu literátů a umělců. Odysseia líčí dramatický, deset let trvající návrat jednoho z účastníků dobývání Tróje, ithackého krále Odyssea, domů, na rodný ostrov. Po letech bloudění a řadě dobrodružství Odysseus přistane u břehů Ihaky, vypořádá se s nápadníky své ženy Penelopy, která přes zprávy o Odysseově smrti na návrat svého muže věrně čekala, a teprve pak se dá Penelopě poznat. Na rozdíl od klasického filologa Otmara Vaňorného, který ve svém překladu Iliady i Odysseie zachoval hexametr, použil Vladimír Šrámek (1893-1969) při překladu obou eposů volný verš a zvolil moderní básnický jazyk. Klasičtí filologové měli k tomuto přístupu výhrady, ale zároveň oceňovali básnickou krásu Šrámkova textu. Odysseia ve Šrámkově překladu vyšla poprvé v roce 1940 (pak ještě v letech 1945 a 1987) a měla u čtenářů velký úspěch. Přes odstup více než sedmdesáti let neztratil tento vynikající a působivý překlad nic ze svého kouzla a síly.

Osobnost svatého Františka z Assisi (1182?1226) fascinovala Josefa Váchala po celý jeho život. Nejvýznamnější dílo, které tomuto světci věnoval, vytvořil v roce 1920. Je jím cyklus dvaceti kreseb Sv. František z Assisi Dobráček. Mimořádnost tohoto díla je podložena celou škálou významů, jež do něj autor promítl a jež zasahují do nejrůznějších oblastí jeho uměleckých, náboženských i ezoterických zájmů. Cyklus je důležitým svědectvím o bouřlivé proměně, kterou procházel Váchalův tvůrčí názor v letech po skončení první světové války. Zároveň je dokladem Váchalovy tendence originálně, nebo dokonce hereticky vykládat tradiční náboženské ikonografické motivy. Tato blasfemičnost však neredukuje duchovní rozměr díla, naopak jej prostřednictvím nových impulsů z oblasti ezoterických nauk rozšiřuje o další významové vrstvy.

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512). Pražské hebrejské tisky vynikají především v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou a například ilustrovaná pesachová hagada z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie pokládána za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Autoři se zabývají například dějinami a vývojem hebrejského tisku v Čechách a na Moravě, spoluprací latinských a českých tiskařů v počátcích hebrejského knihtisku v Praze, přechodem mezi rukopisnou a tištěnou knihou, jidiš knihtiskem na našem území či cenzurou hebrejských knih.

Publikace Ladislava Kudrny přináší zcela nové informace o působení Čechů a Slováků na bojištích jihovýchodní Asie v rozmezí let 1945–1954. Díky tomu, že mohl studovat relevantní materiály přímo v archivu francouzské cizinecké legie, jsou čtenáři vůbec poprvé předloženy údaje o počtech československých občanů sloužících v jejich řadách od samého počátku až do současné doby. Nechybí ani zpracování počtu padlých Čechoslováků v Indočíně, včetně jejich jmenného seznamu a zasazení problematiky první vietnamské války do kontextu mezinárodních událostí. Jedinečnost publikace podtrhuje množství doposud nikdy nezveřejněných fotografií, mapujících nasazení (nejen) našich občanů v průběhu indočínské války. Jedná se o monografii, jejíž nedílnou součástí jsou přepsané autentické dopisy mladého Ladislava Charváta, jehož osud zavál až na vzdálené vietnamské bojiště.

Publikace poskytuje komplexní přehled savců České republiky jako výsledek více než půl století trvajícího faunisticko-ekologického monitoringu savců na území tohoto státu. Zahrnuje ucelený soubor nejnovějších poznatků z taxonomie, zoogeografie a ekologie, doplněný o základní informace týkající se problematiky ochrany druhů či jejich praktického významu. Text pro každý z téměř 90 současných druhů zahrnuje vedle popisu a hlavních znaků také celkové rozšíření, výskyt v rámci ČR, informace o stanovištích, hrubý náčrt ekologie a bionomie, jakož i údaje týkající se početnosti a ochranářského statusu, připojeny jsou i nejdůležitější citace. Nedílnou součástí knihy jsou barevné fotografie (celkový vzhled, typický biotop), síťová mapa rozšíření v ČR a graf výskytu podle nadmořské výšky. Doprovodné kapitoly se zabývají obecnou charakteristikou savců, vývojem české fauny savců během posledního století, základními metodami sledování savců, jakož i vyhubenými druhy a nepůvodními druhy chovanými u nás v minulosti.

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512). Pražské hebrejské tisky vynikají především v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou a například ilustrovaná pesachová hagada z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie pokládána za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Autoři se zabývají například dějinami a vývojem hebrejského tisku v Čechách a na Moravě, spoluprací latinských a českých tiskařů v počátcích hebrejského knihtisku v Praze, přechodem mezi rukopisnou a tištěnou knihou, jidiš knihtiskem na našem území či cenzurou hebrejských knih. Napsáno v anglickém jazyce.

Memoárová literatura s tematikou našeho zahraničního odboje za 2. světové války zažívá po letech nucených zákazů v posledních dvou desetiletích doslova "boom". Své paměti napsali a vydali generálové i obyčejní vojáci našich zahraničních armád, bojujících ve Francii, Velké Británii, na Středním východě i v SSSR. Přesto je kniha pamětí pátera Huga Vaníčka doslova jedinečná - poprvé od roku 1945 čtenáři v českém prostředí zprostředkovává pohled katolického kněze, důstojníka duchovní služby československé armády, přímého účastníka bojů na válečné události a vedení zahraničního odboje. Vychází v edic Paměť.

Publikace Ladislava Kudrny přináší zcela nové informace o působení Čechů a Slováků na bojištích jihovýchodní Asie v rozmezí let 1945–1954. Díky tomu, že mohl studovat relevantní materiály přímo v archivu francouzské cizinecké legie, jsou čtenáři vůbec poprvé předloženy údaje o počtech československých občanů sloužících v jejich řadách od samého počátku až do současné doby. Nechybí ani zpracování počtu padlých Čechoslováků v Indočíně, včetně jejich jmenného seznamu a zasazení problematiky první vietnamské války do kontextu mezinárodních událostí. Jedinečnost publikace podtrhuje množství doposud nikdy nezveřejněných fotografií, mapujících nasazení (nejen) našich občanů v průběhu indočínské války. Jedná se o monografii, jejíž nedílnou součástí jsou přepsané autentické dopisy mladého Ladislava Charváta, jehož osud zavál až na vzdálené vietnamské bojiště.

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512). Pražské hebrejské tisky vynikají především v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou a například ilustrovaná pesachová hagada z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie pokládána za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Autoři se zabývají například dějinami a vývojem hebrejského tisku v Čechách a na Moravě, spoluprací latinských a českých tiskařů v počátcích hebrejského knihtisku v Praze, přechodem mezi rukopisnou a tištěnou knihou, jidiš knihtiskem na našem území či cenzurou hebrejských knih. Napsáno v anglickém jazyce.

Kniha kolektivu domácích i zahraničních odborníků na dějiny knihtisku, hebrejskou typografii či židovské dějiny vychází k pětisetletému výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze (1512). Pražské hebrejské tisky vynikají především v 16. století svou typografickou úpravou a výzdobou a například ilustrovaná pesachová hagada z roku 1526 bývá znalci hebrejské typografie pokládána za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Autoři se zabývají například dějinami a vývojem hebrejského tisku v Čechách a na Moravě, spoluprací latinských a českých tiskařů v počátcích hebrejského knihtisku v Praze, přechodem mezi rukopisnou a tištěnou knihou, jidiš knihtiskem na našem území či cenzurou hebrejských knih.

Memoárová literatura s tematikou našeho zahraničního odboje za 2. světové války zažívá po letech nucených zákazů v posledních dvou desetiletích doslova "boom". Své paměti napsali a vydali generálové i obyčejní vojáci našich zahraničních armád, bojujících ve Francii, Velké Británii, na Středním východě i v SSSR. Přesto je kniha pamětí pátera Huga Vaníčka doslova jedinečná - poprvé od roku 1945 čtenáři v českém prostředí zprostředkovává pohled katolického kněze, důstojníka duchovní služby československé armády, přímého účastníka bojů na válečné události a vedení zahraničního odboje. Vychází v edic Paměť.

Práce seznamuje čtenáře popularizující formou s problematikou iluminovaných rukopisů českého původu. Nejde o novátorské dílo ani o vyčerpávající syntézu, ale o úvod do problematiky pro široký okruh zájemců. Její nedílnou součástí je obsáhlý obrazový doprovod.Publikace se snaží přiblížit čtenáři rozsáhlé a různorodé bohatství české knižní malby co nejvšestranněji. Neomezuje se proto na obvyklý slohový vývoj, i když i tato kapitola je zde samozřejmě zastoupena, ale věnuje náležitou pozornost i otázkám ikonografickým, pro toto umělecké odvětví mimořádně závažným, stejně jako ornamentálním motivům, heraldice, způsobu práce, donátorství apod. Vychází v edici Umění.

Publikace Výživa zahradních rostlin poskytuje ucelený soubor současných poznatků z výživy rostlin. Je určena odborné i laické veřejnosti se zájmem o tuto problematiku. Autoři popisují obecné vztahy a úlohu výživy rostlin v komplexu faktorů ovlivňujících produkci a kvalitu zahradních rostlin. Vysvětlují význam živin pro rostliny, princip jejich příjmu a úlohu rhizosféry. Rozsáhlým fotografickým materiálem dokumentují příznaky nedostatku či nadbytku živin u zahradních rostlin. Další část publikace je zaměřena na problematiku půd, zemin a substrátů užívaných v zahradnictví, na jejich vlastnosti i význam pro výživu rostlin. Autoři dále vysvětlují možnosti pěstování rostlin v hydroponii. Zabývají se i závlahovou vodou. Podrobně je vysvětleno použití hnojiv (organickým i minerálním) v zahradnictví i popsány postupy při stanovení dávek hnojení. Zvláštní pozornost je zaměřena na komposty, jejich složení, výrobu i vlastnosti. Závěr publikace shrnuje nároky jednotlivých zahradních rostlin na stanoviště, živiny a hnojení. Publikace obsahuje řadu tabulek, grafů a schémat, které významně doplňují text.

Po čtyřech svazcích věnovaných historickým pražským městům (Starému Městu, Novému Městu, Malé Straně a Pražskému hradu a Hradčanům) následuje první ze dvou dílů pojednávajích o později připojených městech, obcích a osadách. Kromě velkého množství novodobých architektonických památek se i v těchto pražských čtvrtích nachází řada zajímavých staveb ze starších období (středověké kostely, areály klášterů, zámky, tvrze, usedlosti atd.).I v tomto díle je zachována původní struktura jednotlivých hesel: přesná lokalizace a informace o typu objektu, text shrnující jeho historii, dále výklad o stavební historii a detailní popis stavby a konečně odkazy na prameny a literaturu, případně na historickou ikonografii. Text i zde doplňují stavební plány či půdorysy a historické fotografie. U každého katastrálního území (včetně zaniklých) předchází jednotlivým heslům úvodní výklad pojednávající o jeho historickém vývoji.Stejně jako v předešlých svazcích má čtenář k dispozici několik rejstříků, které umožňují vyhledání staveb i podle jejich orientačního čísla a podle zaniklých názvů ulic.