Akcent strana 6 z 9

Na šest desítek francouzských pamětníků od císaře Francouzů až po obyčejné vojáky vypráví o tom, jak zažili bitvu u Waterloo, snad nejproslulejší střet v dějinách válek. Byl vítězný pro Brity, Prusy, Nizozemce, Belgičany a Němce, tragický pro Francouze i pro Napoleona, a mnozí z nich vnímali Waterloo jako nepochopitelnou prohru. V oněch vzpomínkách jsou sláva, hrdinství, hořkost porážky, ztracené naděje, válečná jatka i utrpení…

Dvanáctý svazek Bitev a osudů válečníků zahrnuje období napoleonských válek, ne však z Napoleonova pohledu, ale skrze boje a životní cesty jeho hlavních protivníků. Jsou řazeny tak, že vlastně sledují války s císařem Francouzů od jeho prvních velkolepých vítězství až po konečnou porážku. Začínají prvními vítěznými triumfy Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu, v Indii, pokračují přes Kutuzovovu porážku u Slavkova, Blücherovu prohru u Auerstedtu a nerozhodný střet Napoleona s Rusem Bennigsenem u Preussisch Eylau. Budeme sledovat životní příběh rakouského arcivévody Karla a první Napoleonovu porážku u Aspern, Wellesleyho vítězství v Poloostrovní válce, Napoleonův vpád do Ruska z pohledu Barclaye de Tollyho i Kutuzova, vítězství protinapoleonské koalice pod velením knížete Schwarzenberga v letech 1813 i 1814 a knihu uzavírá bitva u Waterloo z Blücherova i Wellingtonova pohledu.

Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, začal sporem o Akvitánské vévodství, které bylo anglickým lénem ve Francii, a na opačné straně Francie anglo-francouzským soupeřením ve Flandrech. Kulminoval, když Edvard III. Anglický vystoupil s nároky na francouzskou korunu. V knize ožívají epické boje, námořní bitva u Sluys, rytířský střet u Crécy/Kresčaku 1346, v němž padl český král Jan Lucemburský, či bitva u Poitiers 1356, kde padl do zajetí francouzský král. Francie utrpěla katastrofální porážky, po nich se ale začalo poprvé blýskat na lepší časy, když se do čela francouzských armád dostal bretonský válečník Bertrand du Guesclin… Dobu velkých bojů, politických zvratů, krvavých účtování, vražd, obrovské selské vzpoury i hrozné morové epidemie oživuje autor s pomocí těch, kteří tyto zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.

James Fenimore Cooper (1789–1851) se narodil v Burlingtonu, ve státě New Jersey, v roce 1805 vstoupil do amerického námořnictva a zde strávil šest let. Roku 1811 se oženil a pobýval hlavně na svém statku v Otsegu (New York) a věnoval se psaní. Mezitím cestoval po Evropě a nějaký čas působil jako americký konzul v Lyonu. Kritici dnes s oblibou hovoří o silném příběhu jako o základu filmu či literárního díla, pokud má oslovit příjemce. To zde čtenář najde. Najde zde i klasické popisy přírody, postav a jejich charakterů. Najde zde toleranci, ale i střet kultur. A v neposlední řadě to hlavní: romantické ztvárnění smyslu pro čest, statečnost, zodpovědnost i patos…

Láska na život a na smrt je ústředním motivem obou příběhů z pera Vlasty Javořické. V prvním ji symbolizuje ztracený a znovu nalezený prstýnek, v druhém pak její sdílení až do posledního dechu.

Povídky v knize Pytláci od plavebních kanálů jsou situovány do šumavských lesů 19. a 20. století. Tato kniha neuvádí žádná historická fakta, volně zpracované pytlácké příběhy jsou vybrány ze starých mysliveckých časopisů. Uvádím některé dokumenty a krátké novinové zprávy, kde jsou stručně vylíčeny střety pytláků s hajnými, končící někdy i tragicky. V žádném případě nejde o dokument, ale o knihu, která by měla čtenáře zaujmout dějem, dramatičností, popisem tajuplné, drsné, ale i krásné Šumavy, nejen z období stavby obou plavebních kanálů, i malým nakouknutím do tvrdého života tamních rodin horalů na bavorské a šumavské straně hranic.

Román Dva mlýny, kterým se knihy Vlasty Javořické - po nuceném odmlčení - před lety vracely na knihkupecké pulty, si získal značnou popularitu. Důvěrná znalost života na Vysočině, rodinné a milostné konflikty, sousedská pomoc i závist, citlivé vnímání přírody i smysl pro romantičnost - to vše činí z vyprávění víc než pouhé poutavé čtení, jímž ovšem Dva mlýny jsou také.

Knížka téměř zcela neznámých próz Vlasty Javořické zobrazuje osudy lidí, především dívek a žen, kteří žili před mnoha lety, někdy více než před stoletím. Přesto knížka svoje čtenářky zaujme - ty příběhy o lásce a utrpení, zklamáních i plané zamilovanosti je jistě opět osloví.

Kniha líčí osudy hrdinky Lidky, a to od jejího dětství přes první a zároveň osudovou lásku až do chvíle, kdy již jako zralá žena poznává skutečnou lásku.

Ambiciózní žena se ocitá před těžkým rozhodnutím. Stojí takřka na nejvyšší příčce své kariéry, manžel však touží po dítěti. Jak situaci vyřešit? Biologické hodiny bijí na poplach. Ač nerada, na mateřství přistupuje a předpokládá, že s ním přijde i mateřská láska. Nic takového se však nestalo, kupředu ji žene budování životní dráhy. Rodičovských povinností se ujímá manžel, rostoucí dcerce však chybí matka. Čeká na ni, věří, že si pro ni maminka vyšetří čas. Život však s mladou rodinou nečekaně zamotá tak, že čtenáři knihy běhá mráz po zádech.

Různé povídky o různém ničem.

Námořní historie 19. století zůstává českému čtenáři poměrně skryta, až v západních zemích stále budí značný zájem. Právem. Tehdy mořím a oceánům vládla Velká Británie, jíž se i v tomto ohledu snažila vyrovnat ambiciózní Francie, poněkud zaostávalo Rusko, ovšem i tak na moři velmi silné, ale po r. 1861 se rychle vzmáhal vojensko-námořní potenciál Itálie a o několik desetiletí později i Německa a Japonska Avšak největší zájem tuzemských příznivců námořní historie přelomu 19. a 20. století se upírá k c. a k. Válečnému námořnictvu Rakouska-Uherska, v němž ostatně sloužilo i mnoho českých mládenců. Jednou z mála možností, jak tedy českému fanouškovi námořní historie přiblížit maritimní historii 19. věku, je poodkrytí rozvoje námořních sil habsburské monarchie po r. 1866. Královéhradecký autor Milan Jelínek toho využil a připravil u nás ojedinělou knihu, v níž se soustřeďuje jednak na vývoj vojensko-námořní techniky, politické pohnuty tohoto vývoje, technologické možnosti říšských loděnic a personální záležitosti rakousko-uherských námořních sil, jednak na vzmach námořního vojenství sousedního Italského království, a nemohl si nepovšimnout ani zásadního progresu vývoje lodí, lodních zbraní, konstrukčních materiálů, pohonných soustav a výstrojních náležitostí ve válečných námořnictvech Velké Británie, Francie a Ruska. Ti, kdo mají zájem o hluboký vhled do kapitoly námořního vojenství na Jadranu, napsané v l. 18571897, budou jistě spokojeni.

Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.

V říjnu 1813 se Napoleonova armáda střetla se čtyřmi armádami protinapoleonské koalice. Střetlo se zde na 600 000 mužů s 2 000 děl a zahynulo, bylo raněno, nebo beze stop zmizelo zhruba 90 000 vojáků. Proti sobě bojovali Francouzi, Rakušané, mezi nimiž bylo mnoho vojáků z českých zemí, Rusové, Prusové, Sasové, Württemberčané a další, proto dostal střet jméno Bitva národů.

V knize jsou popisovány události posledních válečných dnů a měsíců v období druhé světové války ve 26 obcích a městech okresu Třebíč, do nichž se na konci dubna 1945 přesunuly jednotky německé 6. tankové divize. Zápisy z obecních kronik, záznamy z dobových deníků, články z regionálního tisku a vzpomínky pamětníků jsou doplněny autorovým úsilím identifikovat německé jednotky v jednotlivých obcích, informovat o mrtvých německých vojácích a popsat události v prvních poválečných dnech. Text doplňuje 215 dobových, z velké části dosud nepublikovaných fotografií s popiskami a 30 barevných snímků dobových dokumentů, válečných artefaktů a reálií z Třebíčska.