AOS Publishing strana 2 z 6

Jsou lidé, kteří po hřbitovech chodí velmi rádi. Milují tu tichou atmosféru. Mezi ně určitě patří autor knihy „Malý průvodce po hrobech velkých“, divadelník a fotograf Miloš Dvořák. Již dlouhá léta se věnuje mapování a mnohdy detektivnímu pátrání po hrobech leckdy zapomenutých, jindy pečlivě udržovaných, ale vždy patřících lidem, které nelze vymazat z historie našeho národa i jeho paměti. Díky němu vznikla unikátní obrazová publikace o místech posledního odpočinku známých a nezapomenutelných osobností, která může být fundovaným průvodcem, vypravěčem i učitelem… Spolu s autorem se můžete vydat mezi cypřiše, po bílým pískem vysypaných cestičkách, mezi kamenné svědky kdysi živé minulosti… Kniha mapující místa posledního odpočinku cca 250 osobností naší kultury, sportu, společenského života či vědy vychází v polovině června 2015 ve formě výpravné fotografické publikace s množstvím barevných i černobílých fotografií na křídovém papíře, s ilustracemi Zuzany Jesenské-Kubicové a s působivou předmluvou výtvarnice a herečky Ivy Hüttnerové.

Mnozí badatelé dnes vynakládají nepředstavitelné úsilí, aby se dostali na stopu historické „pravdě“. To má za následek, že se dějiny musí často kompletně přepisovat. Dnes už toho víme víc o metodách padělatelů, kteří byli tak rafinovaní a prohnaní, že nad tím musíme žasnout ještě dnes. Zfalšovány byly části bible, části islámského náboženství, přičemž existovaly celé padělatelské kanceláře, které se zabývaly dodatečným paděláním spisů, textů a dokumentů velkých náboženských vůdců nebo panovníků. Několik nehorázných podvrhů odhaluje tato kniha z pera autora řady bestsellerů, která vychází poprvé v české verzi.

V roce 1999 byl na Pramenech Vltavy zahájen přísně utajovaný „hydrogeologický průzkum“, jehož skutečné poslání bylo známé jenom malému okruhu zasvěcených osob. V nedalekém Františkově totiž za války stála velká továrna na výrobu dílů pro stíhačky Messerschmitt Me-262. Ukazuje se, že „hydrogeologický průzkum“ je pouze zástěrkou. V podzemí se totiž nachází ještě jedna podzemní továrna, kde pracovali sovětští zajatci...

Nad vzpomínkami se pomalu stahují mračna. Poslední, kteří přežili holokaust a pronásledování evropského židovství, brzy utichnou. Mnozí z nich o své útrpné cestě koncentračními tábory, o útěku či emigraci vyprávěli, jiní celý život mlčeli, svoje vzpomínky si nechali pro sebe nebo se pokusili zapomenout. Toto mlčení už brzy zavládne navždy. Dále pak bude muset být tato skutečnost zprostředkovávána pouze prostřednictvím historiků a potomků těch, kteří přežili. Ale jaké mohou být vzpomínky „z druhé ruky“? Budou další generace vůbec ještě schopné pochopit dimenzi těchto zločinů, když už nebude moci žádný z bývalých vězňů koncentračních táborů, žádný emigrant vyprávět o vlastních zážitcích? Tomuto účelu by měla posloužit i tato kniha. V rozhovorech s 24 přeživšími (včetně několika Čechů, mezi jinými i spisovatele Ivana Klímy) jsou popsány typické životní osudy pro biografii evropského židovství ve 20. století.

V této učebnici žáci najdou základní teoretické znalosti z hudební nauky potřebné nejen k lepšímu pochopení hry na kytaru, ale současně přispějí k jejich hudební gramotnosti – ať už jde o notopis, rytmická cvičení, stupnice, intervaly, stavbu akordů, kvintový a kvartový kruh atp. Seznámí se jak se skladbami starých mistrů (Carulli, Carcassi, Händel, Couperin, Sor, Corelli, Giuliani..), tak i s jednoduchými lidovými písničkami a vybranými populárními skladbami 20. století. Osvojí si techniky hry na klasickou kytaru a naučí se souhře v duu a jednoduchým doprovodům. Poznají stavbu akordů a naučí se vytvářet jejich obraty a sazby, aby jejich hra byla jednoduchá, srozumitelná a dbalá zákonitostí doprovodné hry.

Mnozí z nás (možná i většina) jsou ukolébáni dobromyslnou vírou, že v případě historie jde o obor, který je dávno docela přesně a „vědecky“ popsán a zpracován, prakticky se v něm nevyskytují omyly, a v průběhu času byl takřka kartograficky zmapován a vše bylo exaktně vytýčeno. Tedy – většího omylu bychom se snad ani nemohli dopustit! Už jenom letmý pohled na „dějiny dějin“ nás může poučit o tom, že historie byla skoro vždycky využívána k tomu, aby upevnila nějakou mocenskou pozici, aby byl opěvován vládce, nebo aby se podpořilo nějaké přesvědčení – ať už náboženství, ideologie nebo nějaký konkrétní názor. A na tom se dodnes změnilo jen velmi málo… Z obsahu: ¦ Jak vlastně začaly naše „dějiny“ – historie lidstva? Co se opravdu událo před těmi šesti milióny let? Kdy se člověk vyvinul tak, že se stal člověkem? Co se stalo před dvěma a půl miliony let, když si člověk začal vyrábět nástroje? ¦ Je doopravdy něco pravdy na takzvané zapovězené egyptologii? Co se dodnes dozvídáme o dávném Egyptě jenom jakoby „pod rukou“? Co převzalo křesťanství ze staroegyptského náboženství? ¦ Co musíme bezpodmínečně vědět o perských dějinách? Jaké moderní zvyklosti a představy ovlivnila perská historie? ¦ Odkud pochází původně idea Posledního soudu? V jakých šesti kulturních okruzích najdeme myšlenku Posledního soudu? Jakým způsobem se tyto představy promítly do křesťanství? Jakou tajnou naukou o Posledním soudu disponovali staří Egypťané a obyvatelé antického Řecka? ¦ Jak vypadala vlastenecky orientovaná historiografie ve starém Řecku a ve starém Římě? A jak vypadá v Německu a v USA za dnešních dnů? Jaká fakta byla zfalšována, a jak se v tom pokračuje? ¦ Jak je to vlastně s tajnými „Protokoly mudrců ze Sionu“? ¦ Na čem spočívá lež o Irácké válce za George W. Bushe? ¦ Jak bylo zfalšováno marxisticko-leninské podání dějin? Co jsou polopravdy a čtvrtpravdy o Marxovi, Leninovi a Stalinovi? ¦ Jak zfalšovali historiografii nacisté? Co jsou tři největší historické lži německých národních socialistů?

Jisté je, že pro drtivou většinu z nás suchozemců zůstává moře i nadále jen fenoménem dovolených a odpočinku. Moře z jeho jiné, temnější stránky neznáme, přestože jsme určitě všichni viděli strhující film o potopení Titaniku Jamese Camerona zobrazující hrůzu, která se odehrála na jeho palubě v noci ze 14. na 15. dubna 1912. Kniha vypráví o množství podobných „Titaniků“; o lodích, které nepřistály v domovském přístavu a jejich pouť díky různým okolnostem skončila na mořském dně. Přímo nekonečné jsou příběhy lidí, kteří přišli o jedinou jistotu, kterou na moři měli – o svou loď. Lidských příběhů a tragických ztroskotání, která se udála na světových oceánech v průběhu lidské existence, jsou tisíce. A samotných zmizelých lodí? Střízlivé odhady hovoří o miliónu vraků v mořských hlubinách...