Argo strana 286 z 315

Román známého představitele pražské německé literární scény.

Jedna z nejvýznamnějších prací známého rumunského badatele, pojednává o základních pojmech historie náboženství. Autor se v této knize zabývá povahou posvátna, různými typy božstev, stěžejními náboženskými symboly a jevy, posvátným prostorem i časem a morfologií a funkcí mýtů.

Řecké pohádky budou na českého čtenáře působit na jedné straně povědomě, na straně druhé exoticky. Ke klasickým pohádkovým motivům rozšířeným po celé Evropě se v nich přidávají ozvěny Orientu, antické mytologie, středověké literatury a odráží se v nich ta

Další díl proslulého a sběratelsky ceněného sedmisvazkového díla o českých hradech Böhmens Burgen, Vesten und Bergslösser z poloviny 19. století. Cyklus je uspořádán na rozdíl od původního německého vydání do pěti svazků po jednotlivých krajích. Důraz je kladen na vysokou kvalitu reprodukce nádherných rytin, pro které je toto dílo obzvlášť ceněno.

„Statečný román o všem“ nejčtenějšího z postmoderních amerických autorů 70. a 80. let je svéráznou a vtipnou hyperbolou o světě, jak ho viděl Donald Barthelme (1931–1989), zasazenou mimo známý čas i prostor, a přesto každému tak povědomou. Stylem podobným jeho Padesáti povídkám (Argo, 1999) a stylem zcela nezaměnitelným navozuje úvodní situaci románu: „Je to úplně normální noha, až na to, že je sedm metrů vysoká.“ Obrovské tělo se pohybuje krajinou. Patří Mrtvému Otci. Je mrtvý a není mrtvý; mluví, uráží, řídí, žadoní, popichuje, svádí. Je moudrý, je vtipný, je ješitný, je napůl mechanický, je strašlivý ve svém hněvu, a přece bezmocný jako dítě, je… mrtvý? Krajinou nebezpečných Wendů a Velkého Otce Hada jej na provaze táhne procesí devatenácti lidí. Thomas, Julie, Emma, Edmund a další jej opečovávají i urážejí, krmí a usmiřují a také připravují na tajemný cíl své pouti. Jazykem naprosto nespoutaným nás Donald Barthelme provází příběhem, v němž je jasné jen jedno: že není jasné nic.

Chlívák, cesťák a mrtvý muž Zajda Munro je proklet a odsouzen k odchodu z pozemského světa hned v první větě románu. Ne že by si v životě nestačil užít. Fantazie tohoto velkohubého, samolibého a uhrančivého dandyho je mírně omezená: představit si umí jedi

Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním představuje originálnízamyšlení nad povahou soudobého historiografického myšlení. Autor se v ní zamýšlí nad dějepisectvímjako vědou, nad dějepisectvím jako krásnou literaturoua vyprávěním či dokonce nad dějepisectvím j

Hrdiny Fretek spisovatelek jsou Budgeron a Danielle. S nimi budeme usedat k papíru, psacímu stroji i počítači a sledovat, jak se snaží zachytit bohatství svých vnitřních světů a předat je čtenářům. Čekají je úspěchy i neúspěchy, pátrání po ztracené můze, tvůrčí pochyby a radosti.

O úkladných vraždách, spáchaných v sebeobraně, o detektivním pátrání, jež vedlo zpátky, o morálním pádu, který byl krásný, a o zvrácené lásce, jež byla čistá - tento příběh vypráví Sedmikostelí, existenciální gotický horror o městě ve městě nad Vltavou.

První díl rozsáhlé románové fantasy trilogie. V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. V jejím světě má každý člověk daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází aletheometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.

Další z románů známého brazilského autora, publikovaný v Brazílii v roce 1994, vypráví příběh, v němž se prolínají fiktivní postavy – irská představitelka kultu „wicca“, novodobé severoamerické „valkýry“, mladá španělská dvojice.

Co byste dělali, kdybyste vedle vlakové trati našli pytel nacpaný spoustou peněz? To je otázka, která trápí hlavní hrdiny Boyceova románu, čtvrťáka Damiana a páťáka Anthonyho. Popravdě řečeno, trápí se vlastně jenom Damian, který je "posedlý" konáním dobr

Rob Grant a Dough Naylor, britští autoři kultovního humoristického sci-fi díla, zfilmovaného jako mnohadílný sitcom televizní BBC a v této podobě notoricky známého i u nás, nám představují své hrdiny, neohroženě se řítící vesmírem: Listera, posledního žijícího člověka, Rimmera, hologram, jenž kdysi býval člověkem a ponechal si všechny jeho odpudivé vlastnosti, Hollyho, senilní palubní počítač s IQ 6000, Krytona, popleteného mechanoida, a Kocoura, marnivého mutanta vyvinutého z kočky domácí

Kniha uzavírající základní tetralogii korespondující s kultovním seriálem televize BBC. Dave Lister konečně našel cestu zpátky na planetu Zemi. Což je pochopitelně skvělé. Méně skvěle už vypadá, že čas zde neběží tak docela správným směrem. A pokud se Listerovi nepodaří planetu včas opustit, bude si muset znovu projít pubertou. Pozpátku. Naštěstí má kamarády z posádky, kteří ho přijdou zachránit. Což je pochopitelně skvělé. Méně skvělé se ale zdá, že jde o robota s hyperaktivním čipem pocitu viny, bytost, která se vyvinula z koček, a jednoho mrtvého člověka. A pokud se jejich záchranná mise nezdaří, Lister bude dál mládnout, až se stane miminkem, pak embryem… Kniha uzavírající základní tetralogii korespondující s kultovním seriálem televize BBC, jehož scénář však v mnohém přesahuje a rozvíjí, přináší zcela zbytečné, ale o to zásadnější potvrzení autorova výsadního postavení na špičce současné britské humoristické produkce.

Dne 18. března 1314 byl na pranýři upálen poslední velmistr řádu Templářů, Jakub z Molay. Během křížových výprav význam rytířů Templářského řádu téměř dvě století stále stoupal, jak v Sýrii a Palestině, tak i na západě, především ve Francii. Roku 1307 dal ale král Filip IV. Sličný francouzské templáře pozatýkat a obvinil je mimo jiné z kacířství, popírání Krista, homosexuality a modlužebnictví. Mučením vynucená doznání viny se dostala před královský i papežský tribunál, roku 1310 se ale velká část templářských bratří znovu odhodlaně postavila na obranu řádu a nově rozhořelé spory se utišily až o čtyři roky později posledními popravami. V tomto vzrušujícím a svěžím pátrání je proces s Templáři veden znovu. Templáři vedli na Východě křížové výpravy proti Islámu po téměř dvě staletí. V jejich průběhu se z původní malé skupinky rytířů stala velkolepá armáda, zaštítěná na celém území latinského Západu rozsáhlou sítí pevností/velitelství ("preceptories"). Následující soudní procesy trvaly téměř pět let a vyvrcholily zrušením Řádu. Pohnutky jednotlivých účastníků a dalekosáhlé dopady procesu jsou předmětem napjatých a stále nedořešených sporů, jejichž dozvuky jsou patrné i v dnešní době. V novém vydání této klasické práce Malcolm Barber pojednává celý proces v kontextu nových zpracování témat křížových výprav, hereze, papežství a francouzské monarchie.

Poslední díl encyklopedie pojednává o mystice v náboženstvích Dálného Východu.