Argo strana 285 z 314

Kniha přináší výsledky celoživotního bádání Zdeňky Hledíkové. Profesorka pomocných věd historických Karlovy univerzity předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve. V promyšlených úvahách i drobných příspěvcích se věnuje také širším problémům výzkumu středověkých mentalit, zbožnosti i laické a učenecké kultury.

Humorný román od nizozemského autora mladší generace, kterému se u nás přezdívá „holandský Viewegh“. Fantomová bolest je románem v románu, v němž spisovatel Robert Mehlman, opilec a sukničkář, vypráví o svém pádu z výsluní slávy a následném chrabrém návratu. Hořký i humorný text sleduje hrdinu na jeho cestě po Americe v doprovodu náhodné známé, kterou potkal na cestě. Dílo patří k tomu nejlepšímu, co v současné době v nizozemské literatuře vzniká.

Bretaň, divoký skalnatý, větrem a vodou zkoušený poloostrov, který vybíhá na západě Francie do Atlantického oceánu, je tajuplná země, jejíž nejstarší obyvatelé dodnes používají jazyk svých předků, keltskou bretonštinu. Možná právě keltský původ zdejších lidí, spolu s živly, které neustále na tuto malou a malebnou zemi útočí, působily na mnohdy poněkud ponurou fantazii Bretonců natolik, že nenajdete jedinou usedlost, lesík, zátoku nebo skálu, ke které by se nevázala nějaká legenda nebo pověst. Výběr z příběhů, jejichž kořeny často sahají do dob před příchodem křesťanství, přibližuje českým čtenářům kouzlo této západní výspy Evropy a způsob myšlení jejích obyvatel.

Ve druhém dílu fantasy trilogie se seznamujeme s dvanáctiletým Willem, který hledá svého ztraceného otce. Will náhodou objeví průchod do jiného světa a v něm potká Lyru, která sem přichází pátrat po tajemství záhadných částic zvaných Prach. Will se stává nositelem dokonalého nože, s jehož pomocí může procházet mezi světy, a obě děti začínají tušit svoji úlohu v nadcházející „největší bitvě všech dob“.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

V češtině dosud nevydané dvě povídky známého amerického spisovatele. Vzpomínka na dědečka - napsaná v roce 1946 a znovuobjevená v roce 1984 - je poetickou vzpomínkou na dětství, psanou původně jako dárek pro Capoteho tetu. Malý chlapec opouští s rodi či svůj domov, kde zanechává svého milovaného dědečka i s jeho tajemstvím... Inspirací pro postavu dědečka byl autorův starší bratranec. Návštěvník na Den díkůvzdání vyšel původně v časopisu McCall s v roce 1967. Chlapec Buddy žije se svou postarší excentrickou sestřenicí slečnou Sookovou v domě na venkově. Chystají se na hlavní americký svátek Den díkůvzdání. Oním zvláštním návštěvníkem je spolužák Odd, který Buddyho neustále trápí a tyranizuje. Pozváním na slavnostní večeři se má Buddy nauč it nenávidět své nepřátele. Obě novelky doplňuje nejproslulejší a jedna z Capoteho nejkrásnějších povídek, u nás již známá Vánoční vzpomínka.

Kniha o podtextech - zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly. Většina přispívajících estetiků, sociologů, psychologů a filmových vědců se přitom zabývá ideologickou výbavou, kterou Lukjaněnkovým prózám tu právem, tu spíše sporně připisují. Faktem je, že právě Lukjaněnkova tvorba může být chápána a kriticky představena jako literární zrcadlo společnosti, která se kvůli špatným zkušenostem z 90. let a nezdaru ruských demokratických reforem vrací ke klasickému modelu ruského autoritářského státu, jemuž opět začíná vládnout všemocné a neomylné panstvo. Vrchnost usilující o to, aby novodobí upíři v podobě „nových Rusů“ nemohli pít krev prostého lidu. Lukjaněnko jako by podle řady autorů sborníku svým dílem potvrzoval utkvělou představu značné části dnešních Rusů, že „za Sověta bylo líp“.

První část trojdílné práce známého belgického odborníka, přeložené do řady jazyků v Evropě i v Americe (první česká vydání vyšla pod názvem Jóga), umožňuje zájemci dokonalé zvládnutí menšího počtu ásán tvořících spolu s dechovými a relaxačními cvičeními důmyslně sestavenou sérii. Nové, zrevidované a doplněné vydání.

Ruské a rané sovětské dějiny se dnes v českém prostředí těší velkému zájmu veřejnosti. V posledních desetiletích došlo díky otevření sovětských archivů k rozšíření dosavadních výzkumů o stovky, ba tisíce nových dokumentů, které vrhají na politické představy i činy zcela nové světlo. Na výzkumu doposud neznámých pramenů je založena i rozsáhlá biografie prvního z moderních ruských diktátorů, V. I. Lenina, jejímž autorem je britský historik a sovětolog Robert Service. Jeho práci je možné vnímat dvěma způsoby: jako podrobný anatomický popis Leninovy osobnosti a jako interpretačně otevřenou anamnézu ruské revoluce a počátků totalitní diktatury.

Majster budhistickej tradície spája starobylú múdrosť Tibetu s moderným výskumom smrti, umierania a povahy vesmíru. Veľmi jednoduchými a výstižnými slovami opisuje podstatu známej Tibetskej knihy mŕtvych. Ukazuje nám neobvyklú nádej, ktorá je v smrti, aj ako môžeme prekonať strach zo smrti či starať sa o umierajúcich.

Významné dílo předního francouzského kulturního antropologa je na rozdíl od slavných Smutných tropů zaměřeno mnohem teoretičtěji. Autor se v jednotlivých kapitolách zabývá vztahem historie a etnologie, jazykem a příbuzenskými vztahy, organizací společnosti, magií a náboženstvím, uměním a také otázkou místa antropologie v rámci společenských věd a problémy spojenými s její výukou. Výbor zahrnuje stěžejní texty C. Lévi-Strausse z přelomu 40. a 50. let, které položily základy strukturální antropologii.

Kniha českého literárního vědce, historika umění a estetika Josefa Vojvodíka zkoumá vztah avandgardního umění první poloviny 20. století k umění baroka a manýrismu. Na desítkách příkladů z výtvarného umění i literárních textů ukazuje, jak avandgardní umělci i s moderními interpretačními přístupy pracující teorici uvažovali o barokním umění jako umění veskrze moderním, uměním, jež v sobě nese rysy avangardy, jež bourá ztrnulé přistupy a vůči nim v opozici staví umění, jež odráží ducha nové doby.

Do výboru Poznámky na krabičkách od sirek (La bustina di Minerva) zařadil Umberto Eco ty nejzajímavější ze sloupků, které v posledních deseti letech vycházely pod stejným názvem v magazínu Espresso. Ve vtipných a čtivých článcích se Eco zamýšlí nad problémy současného světa, italské a západní společnosti, tisku nebo budoucnosti knih v době internetu, nechybí však ani několik opatrných předpovědí pro třetí tisíciletí a Ecovy typické „hříčky“.

Kompas je manuál pro výchovu k lidským právům, určený vedoucím skupin mládeže, učitelům a dalším pedagogům. Předkládá náměty a aktivity podporující zapojení mladých lidí a rozvíjející pozitivní postoj k lidským právům v jejich bezprostředním okolí. Výchova k lidským právům je zde chápána v širokém smyslu — jako vzdělávací programy a aktivity orientované na podporu rovnosti v lidské důstojnosti. Manuál je výsledkem práce týmu autorů a pedagogů z různých oborů a odlišných kulturních prostředí. Je založen na metodách zážitkové pedagogiky a neformálních vzdělávacích přístupech, které kladou důraz na ty, kdo se učí, na prostředí, v němž žijí, a na problémy, které je zajímají. "Domnívám se, že člověk nepatři svému státu nebo své říši. Domnívám se, že jsme všichni jako členové lidského rodu jedním velkým společenstvím. Tím spíš dnes, kdy vstupujeme do éry jediné globální civilizace. Domnívám se, že nikomu z nás nemůže být lhostejno, co se děje s někým jiným, byť na místě vzdáleném. Nemůžeme tolerovat státu, byť to byl stát sebemocnější, utlačování člověka, potlačování jeho svobod, jeho práv. Existuje totiž vyšší hodnota, než je stát, a touto hodnotou je právě člověk. Stát, jak známo, má sloužit člověku, nikoli naopak. Pokud člověk slouží svému státu, pak by mu měl sloužit jenom v tém míře, v jaké to je nutnou součástí dobré služby státu všem jeho občanům. Lidská práva jsou nad právy států. Lidské svobody jsou vyšší hodnotou než suverenita státu. Mezinárodní právo chránící jedinečnou lidskou bytost by mělo být nadřazeno mezinárodnímu právu chránícímu stát." Z předmluvy Václava Havla

Monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí. V prvním díle se čtenář seznámí nejprve s Hitlerovým původem, rodinným prostředí a dospíváním. Setká se tu s Hitlerovým jediným skutečně blízkým druhem, Augustem Kubizkem, chlapcem českého původu, v jehož společnosti Hitler prožil formující období svého mladí. Poté autor podrobně sleduje „vůdcův“ dobrovolný vstup do armády v době první světové války, počátky politické dráhy, nezdar v mnichovském puči, jeho překonání a následnou cestu k převzetí moci. Za pomoci nejnovějších pramenů, mimo jiné obohacených nedávným zpřístupněním bývalých sovětských archivů, metodou spojení biografického přístupu a studia dějin společnosti předkládá jak obraz Hitlerova nitra, tak společenských dějů, tolik osudových nejen pro Německo, ale i pro celý svět 20. století.

Výlet za indonéskými legendami a mýty začneme v Acehu na severním výběžku Sumatry a zakončíme až na dalekém Irianu. Cestou přes další ostrovy navštívíme královské paláce i rybářské chýše, budeme se prodírat hustou džunglí a nahlédneme do žhavých jícnů rozhněvaných sopek. Průvodci nám budou obři a démoni, princezny a králové a jejich počestní i ničemní poddaní. Malinko se zdržíme cestou do nebeské říše, kam nás pozvou víly a bohové. Zpátky na zemi ještě stačíme zaskočit za mazaným jelínkem kančilem, nespokojeným gekonem, dobráckým opičákem či zázračným psem.