Argo strana 285 z 315

První česko-anglické dvojjazyčné vydání výběru z díla Roberta Fulghuma. Do knihy, která by měla sloužit jak Fulghumovým fanouškům, tak žákům angličtiny, byly vybrány eseje a příběhy z celého díla oblíbeného amerického spisovatele, jež u nás vychází od roku 1992 v překladu Jiřího Hrubého. Prvně si tak čtenáři budou moci vychutnat vypravěčský dar Roberta Fulghuma i v originále, a konečně posoudit, zda má pravdu, když při každé své návštěvě Prahy tvrdí, že jeho překladatel je lepší spisovatel než on. Do knihy jsou zařazeny eseje, úvahy a povídky z knih: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, Už hořela, když jsem si do ní lehal, Ach jo, Možná, možná ne, Od začátku do konce, z románové pentalogie Třetí přání a Co jsem to proboha udělal?

Nejnovější kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.

Výbor ze čtyřdílné sbírky laponských (sámských) pohádek a pověstí sesbíraných J. K. Qvikstadem si zachovává formální členění příběhů podle tří úrovní skutečnosti, které jsou často zobrazovány na šamanských bubíncích: příběhy z cizího světa (boj, erotika, kontakt s ďáblem), příběhy z blízkého světa (rodina, sousedé, Čudové, šamani, zvířata, znamení smrti, střet starých a nových časů, stallové a trollové aj.) a příběhy o mrtvých (mrtvoly, štvanci).

Třetí román britské bestsellerové autorky Kate Longové Výměna manželek je příběhem vdané matky Ally, která se s rodinou přistěhovala do nádherného domu v Chesteru. V sousedství žije Juno – okouzlující, sebevědomá a zvídavá žena. V očích Ally proplouvá její kamarádka životem bez většího úsilí, domácnost, jako by promazanou nepostradatelným olivovým olejem, zvládá dokonale a bez problémů. Po Junině překvapivém rozhodnutí přihlásit se do televizní reality show Výměna manželek nastane změna i v Allyině životě. Juno opustí na dva týdny rodinu a bude žít v jiném městě, a do jejího domu se nastěhuje její protějšek – cizí žena. Zatímco Juno bere své dobrodružství jako „úžasnou kulturní výměnu“, Ally se obává, jak bude žít po tu dobu bez své kamarádky. Kniha je citlivou sondou do našich každodenních životů a ukazuje, jak skutečnost znovu a znovu revidujeme podle vlastního pohledu na svět. Reality show je vlastně jen pokračováním uvědomování si našeho místa ve společnosti.

První rozsáhlejší monografie vynikajícího současného fotografa střední generace, která představuje dílo jeho dvacetileté umělecké praxe. Výjimečný fotograf střední generace Miro Švolík si v rámci bilance své tvorby zkompletoval fotografický archiv a zrodila se myšlenka vytvořit česko—anglickou monografii, která by ukázala všechny vývojové fáze jeho tvorby. Na rozdíl od převažující většiny fotografických monografií představuje tato kniha v rámci 77 černobílých fotografií ucelený příběh, přestože autor procházel různými experimenty ve fotografii — od stylizovaných plošných fotografických obrazců snímaných z ptačí perspektivy přes fotomontáže, kdy fotografie je vytvořena z více negativů, až po fotografické koláže. I když jsou fotografie Miro Švolíka navýsost umělecké, jsou natolik rozverné a hravé, že kniha je kouzelným výletem do světa neobyčejné, ale všeobecně srozumitelné fantazie.

Legendární americký písničkář Bob Dylan vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem, stejně okouzlujícím a magnetizujícím, jako jsou texty jeho písní či barva jeho hlasu, vzpomíná autor na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu. Dylanovýma očima a skrze jeho břitké výroky získáváme obraz zakouřeného, zhýralého a neustálého živého a tepajícího New Yorku, místa, které bylo možností pro nové talenty, v literatuře i hudbě, kde vznikaly hudební kluby a scény, zkrátka kde bylo možné cokoli.

Kompas je manuál pro výchovu k lidským právům, určený vedoucím skupin mládeže, učitelům a dalším pedagogům. Předkládá náměty a aktivity podporující zapojení mladých lidí a rozvíjející pozitivní postoj k lidským právům v jejich bezprostředním okolí. Výchova k lidským právům je zde chápána v širokém smyslu — jako vzdělávací programy a aktivity orientované na podporu rovnosti v lidské důstojnosti. Manuál je výsledkem práce týmu autorů a pedagogů z různých oborů a odlišných kulturních prostředí. Je založen na metodách zážitkové pedagogiky a neformálních vzdělávacích přístupech, které kladou důraz na ty, kdo se učí, na prostředí, v němž žijí, a na problémy, které je zajímají. "Domnívám se, že člověk nepatři svému státu nebo své říši. Domnívám se, že jsme všichni jako členové lidského rodu jedním velkým společenstvím. Tím spíš dnes, kdy vstupujeme do éry jediné globální civilizace. Domnívám se, že nikomu z nás nemůže být lhostejno, co se děje s někým jiným, byť na místě vzdáleném. Nemůžeme tolerovat státu, byť to byl stát sebemocnější, utlačování člověka, potlačování jeho svobod, jeho práv. Existuje totiž vyšší hodnota, než je stát, a touto hodnotou je právě člověk. Stát, jak známo, má sloužit člověku, nikoli naopak. Pokud člověk slouží svému státu, pak by mu měl sloužit jenom v tém míře, v jaké to je nutnou součástí dobré služby státu všem jeho občanům. Lidská práva jsou nad právy států. Lidské svobody jsou vyšší hodnotou než suverenita státu. Mezinárodní právo chránící jedinečnou lidskou bytost by mělo být nadřazeno mezinárodnímu právu chránícímu stát." Z předmluvy Václava Havla

Soubor skotských lidových vyprávění plný tajemných příběhů, historických legend, anekdot i pohádek se šťastným koncem, v nichž se setkává svět obyčejných či urozených Skotů - sedláků a hospodyněk i králů a princezen – se světem nadpřirozených bytostí – dobrých a zlých víl, skřítků i rarachů. To vše na pozadí drsné, tajuplné a zároveň nádherné krajiny skotských hor i nížin.

V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války. Jeho kniha je tvrdou, přitom však trefnou obžalobou nejen kolaborace obyčejných Francouzů, ale i anatomickým rozborem jejich falešných předválečných iluzí. Podivná porážka však rovněž reprezentuje téměř heroický postoj univerzitního profesora, který na vrcholu své vědecké slávy neváhal obětovat vlastní kariéru a v konečném důsledku i život za vlast, kterou miloval. Ačkoli byl přesvědčen, že si „podivnou porážku“ Francouzi přivodili především sami, bez váhání se aktivně zapojil do odboje. Ani ve válečné vřavě však neztratil schopnost analyzovat současnost stejně kriticky a stejně prozíravě jako středověké prameny, čímž sám na sobě demonstroval, jak je myšlení o dějinách vždy bytostně provázáno s historikovou současností

Kurt Vonnegut zastával celý život pozici důrazného odpůrce válek a jakéhokoli násilí a ve svých textech často zpracovával, s humorem a ironií sobě vlastní, neutuchající a nezvladatelnou lidskou náklonnost ke zlu. V knize je text vracející se znovu k tématu amerického bombardování Drážďan na konci druhé světové války, text o třech vojácích, kteří si představují své milované jídlo, jež si dají, až se vrátí z války domů, text o tom, jak je nemožné uchránit své děti před svody násilí, a další. Dvanáct dosud nepublikovaných textů dovoluje nahlédnout do úvah muže, který byl vojákem, spisovatelem, umělcem, rodičem i člověkem usilujícím neúnavně o nápravu světa.

Židovské písemnictví patří k nejstarším, a zároveň nejrozmanitějším na světě, jeho texty dělí tisíce let i kilometrů. V knize Osm světel můžete najít nejznámější židovské pohádkové příběhy, legendy, bajky a anekdotická vyprávění. Čerpají ze starých náboženských textů - Talmudu a midrašů – a současně se v nich odrážejí pozdější pohnuté osudy Židů rozptýlených na různých místech světa. Leo Pavlát shromáždil a převyprávěl více než sedmdesát moudrých i veselých příběhů z prostředí židovských učenců, Židů sefardských i aškenázských stejně jako z chasidského prostředí. Kniha přeložená do šesti světových jazyků byla napsána již před více než dvaceti lety, ale česky mohla vyjít až po pádu komunistického režimu.

Jestliže Něco vypůjčeného…, autorčin první román, vyprávěla Rachel, ta zodpovědnější a morálnější z dvojice kamarádek, přestože přebrala té druhé snoubence, pokračování knihy vypráví Darcy, ta, jíž šlo všechno vždycky hladce a s ničím si nedělala vrásky, natož aby měla morální dilema. Podle rčení, že "boží mlýny melou pomalu, ale jistě" uvízla v těhotenství s mužem, který je ještě lehkomyslnější než ona a rozhodně si ji nehodlá vzít.Jako předtím její kamarádka i ona v době krize zvedne plachty a odlétá na čas z New Yorku do Londýna. Očekává, že tam se pro ni vše uspokojivě vyřeší. Je to ovšem dlouhá cesta, na které se musí změnit.

Román barda Román barda ´třetí jižanské renesance´ je středním dílem volně návazné Hraniční trilogie a odehrává se na samém jihu USA.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

Jedna ze základních prací o józe zaměřená na techniku dechu. Prána je souhrn veškeré energie oživující člověka, energie, jejímž nejviditelnějším projevem - na nějž lze nejsnáze působit - je dech, "dýchání". Proto se hathajógin plně soustřeďuje na dýchání, aby ovládal všechny potenciálně v něm existující energie, a tak dosáhl dokonalé harmonie s tímto vesmírem, v němž žije.

Kniha obsahuje mýty domorodců z druhého největšího ostrova světa, na němž se podle záznamů etnografů hovoří více než devíti sty jazyky. Je svědectvím o různorodosti a exotičnosti kultur přírodních národů nezávislého státu Papua-Nová Guinea a indonéské části ostrova, zvané Západní Papua. Čtenář zde najde vyprávění, založená na výjimečně exotických a drsných reáliích země, kde mnoho kmenů dodnes žije v době kamenné. Součástí souboru jsou vedle tradičních mýtů také současné pohádky. Pro české čtenáře je převyprávěl indonesista Jaroslav Olša, který na Nové Guineji několikrát přebýval.