Argo strana 51 z 311

Víte, co má každý člověk na světě? Tělo. Během dětství a dospívání se učíme poznávat, jak tělo funguje, jak se o něj starat a jak ho správně používat. Co když si ale tělo takzvaně postaví hlavu a začne se chovat záludně? Projevuje se zcela nezávisle na vůli svého „majitele“. Přesně takových věcí si začne všímat holčička Pěva, které se v takové chvíli obvykle zjeví protivná a přechytralá víla Mžitka. Její vyprávění je částečně pohádkové, zároveň ale obsahuje plno užitečných rad. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Druhý svazek Gombrichových studií o renesanční době a umění spojuje antologie Apellův odkaz a Staří mistři v novém nasvícení. Název prvního souboru, Apellův odkaz (The Heritage of Apelles, 1976), připomíná nejslavnějšího malíře starověkého Řecka, který prý ve svých dílech spojoval dokonalou krásu s nedostižnou dovedností, s níž zachycoval vzezření přírody. Tento dvojí ideál dokonalé krásy a dokonalého napodobení přírody, zděděný z antiky, přetrvával až do dvacátého století a je východiskem poučených a inspirativních studií v tomto souboru, věnovaných otázkám tradice, hodnot a standardů, i konkrétněji pracovním metodám Leonarda da Vinci či malířským technikám zachycování lesku a světla. Druhá část knihy, antologie Staří mistři v novém nasvícení (New Light on Old Masters, 1986), se pak zaměřuje na jednotlivé tvůrce, nově zkoumá dobové texty a dokumenty a objevně interpretuje díla mistrů, jak byli Giotto, Leonardo da Vinci, Raffael, Giulio Romano či Michelangelo. Gombrichovy eseje zůstávají dodnes vzorem kvalitního psaní o historii výtvarného umění. Soubor O renesanci 2 vychází opět v překladu Martina Pokorného. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ukrajinské sešity jsou první část diptychu věnovaného bývalým zemím Sovětského svazu. Autor v letech 2008 a 2009 procestoval Ukrajinu, Rusko a Sibiř, aby zachytil příběhy přímých svědků pohnutých osudů těchto zemí. V krátkých kapitolách, vzpomínkách ukrajinských občanů, rekonstruuje významné období dějin 20. století a vytváří tak autentický a často šokující portrét Ukrajiny a jejích obyvatel, který umožňuje hlubší pochopení země se strašlivou stalinistickou minulostí, kde gulagy vystřídalo vraždění a rozsáhlá korupce. V roce 2014, v reakci na první invazi Ruské federace na Ukrajinu, původní vydání doplnil o aktuální svědectví o životě v této sužované zemi. „Ohromená Evropa, držená v šachu pomocí ruského plynu a ropy, má v současné době před očiima naprostou tragédii a předstírá, že si neuvědomuje celou její šíři, podobně jako ve třicátých letech dvacátého století.“ Přeložila Helena Lergetporer Ruské sešity jsou po Ukrajinských sešitech druhou částí diptychu věnovaného bývalým zemím Sovětského svazu. Igort se vydal na cestu po Ukrajině, Rusku a Sibiři po šokující vraždě ruské novinářky Anny Politkovské. Její příběh je ústředním tématem Ruských sešitů, v nichž nezaujatě zachycuje příběhy drobných lidí, zpracovává ruskou minulost i přítomnost, zabývá se válkou v Čečensku a ohlíží se za stalinskými gulagy. Díky mistrovské kombinaci komiksových miniatur, ilustrací a krátkých textových pasáží vytváří autentický portrét bývalého Sovětského svazu. Přeložila Monika Štefková Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Výtěžek z prodeje této knihy věnujeme zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR k nákupu obranného vojenského materiálu. Z krátké diskuse na Twitteru vznikl nápad složit povídkovou sbírku, jejímž společným jmenovatelem by mohl být strach či smrt a současně hrdinství i naděje. Skupina českých spisovatelek a spisovatelů (Julie Nováková, Jiří Padevět, Dalibor Vácha, Michal Kubal, Pavel Bartáček, Pavel Koudelka, Václav Syruček, Milada Střítezská, Martin Šinkovský, Bohdan Dlouhý, Zbyněk Moravec, Aleš Dvořák, Markéta Kadlecová, Irena Moravcová, Petr Sýkora, Mauser de Vader) se rozhodla tímto způsobem podpořit bojující Ukrajinu, na kterou odkazuje také název celé knihy. Úvodního textu sbírky se zhostil novinář Michal Kubal, osoba skrze své zkušenosti více než povolaná, a následující povídky čtenáře zavedou do různých končin i časů. NEVZDÁME SE! Čtu-li slovo povídka, mozek automaticky dodá: Povídky malostranské. Strana je v ukrajinštině i v ruštině jedním ze slov, kterým lze označit stát. Ukrajina byla 24. února 2022 (již podruhé) napadena Ruskem. Nejrozlehlejší „strana“ Evropy (i světa) napadla svého výrazně menšího, ale přesto obrovského souseda. Zdánlivě z ničeho nic jsme v Evropě opět svědky utrpení, které přeci mělo zůstal jen součástí (stále blednoucích) vzpomínek na události první poloviny 20. století. Místo toho jsme uprostřed války, mučení, zabíjení a znásilňování. Výbor povídek, který se Vám dostává do rukou, je jednou z prvních reflexí toho, co se koncem února stalo sice nechtěnou, ale o to naléhavější součástí našich životů. Skutečnost, že se nečte pěkně, není způsobena nedostatkem talentu autorů, ale povahou tématu. Výzvy, před nimiž stojíme, rovněž nebudou pěkné a každý, kdo si tuhle knížku přečte, jim bude připraven čelit o něco lépe, protože ho všechno to násilí a utrpení, s nímž se autoři popasovali, „otuží“. Do dalších let toho bude třeba a čím dříve začnete, tím lépe. – Michael Romancov, politický geograf Sbírka povídek pro bojující Ukrajinu. „Začala válka na Ukrajině. Tento den změní nejen dějiny Ukrajiny a Ruska, nejenom Evropy, ale celého světa.“ – Michal Kubal

Nový román Ondřeje Štindla nazvaný Tolik popela nabízí v hojné míře to, co známe už z autorových předchozích tří próz – řečeno s českými literárními recenzenty, „Štindl je výborný vypravěč s nezaměnitelným stylem“ (Reflex), vyznačujícím se „nezvyklou bohatostí i obrazností jazyka“ (Deník N), jehož příběhy jsou vždy vystavěny „s vnitřní logikou, a přitom s překvapivými zvraty, s kompoziční čistotou a funkčností všech součástek“ (Respekt). Hlavní hrdina románu, stárnoucí literát a překladatel Kryštof, se znenadání a vlastně proti své vůli ocitá na životní křižovatce, když se napřed za poněkud trapných okolností seznámí s mladou levicovou intelektuálkou Kristýnou a nedlouho poté i s Kamilem, guruem bizarní sekty prazvláštně spojené s Kryštofovou zesnulou sestrou. Počínající pandemie přitom proměňuje svět, jak jej znal, a zpřítomňuje možnost jeho konce – a vstříc „osobní apokalypse“ jde možná vstříc i Kryštof sám, provázený melancholií, groteskou, dotírajícími vzpomínkami i temnými tušeními. Stává se z něj váhavý aktér příběhu velkého odhalení či krutého kosmického žertu. Anebo love story. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Píše se rok 1986, zima se chýlí ke konci a do malé vesničky Marbäck v jižním Švédsku přiletí první konipas. Když však jindy tak radostnou předzvěst jara spatří policista Sven Jörgensson, ztuhne mu krev v žilách. Ví, že neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat. Tentýž večer se svět převrátí vzhůru nohama v celém Švédsku. V centru Stockholmu je cestou z kina zavražděn švédský premiér, země je paralyzovaná šokem, a uprostřed chaosu se musí Sven na vlastní pěst vydat do temnoty Nyarsasenské pahorkatiny po stopách vyšinutého vraha. Udělám to znovu, varoval ho hlas v telefonu. A Sven nepochybuje, že svou výhrůžku myslel vážně. Kdo zasel hrůzu do kdysi tak bezpečného koutku švédského venkova? A kdo je spisovatel, který se o mnoho let později rozhodne příběh svěřit papíru? A proč nenechá přízraky minulosti raději spát? Román o zločinu, pravdě, vině a odpovědnosti v časech, kdy se Švédsko během jediné noci proměnilo k nepoznání. Nominace na švédskou Knihu roku.

Susan Ryelandová dala sbohem Londýnu i práci redaktorky a vede se svým přítelem útulný hotýlek na idylickém řeckém ostrově. Má tedy všechno, co si jen může přát – nebo snad ne? Inu, ne tak docela. Hotel jí přerůstá přes hlavu, finanční problémy klepou na dveře, personál je všechno, jen ne spolehlivý, s přítelem to poněkud skřípe, a navíc jí začíná chybět londýnský literární svět. Jednoho dne ji navštíví manželé Trehernovi, majitelé mnohem většího a luxusnějšího hotelu v Anglii. Jejich vyprávění o vraždě, která se tam před časem stala během svatebních oslav jejich dcery Cecily, je natolik podivné, že podnítí Susaninu zvědavost. A když vzápětí vyjde najevo, že Cecily zmizela jen pár hodin poté, co si přečetla detektivku Atticus Pünd se ujímá případu, kterou Susan kdysi redigovala, nezbývá než se vydat zpátky do Anglie a zjistit k tomu něco bližšího. Vše totiž nasvědčuje tomu, že by se na stránkách knihy mohly skrývat nejen stopy k několik let staré vraždě, ale i vodítko k nalezení Cecily. Susan by už ale měla vědět, že přílišná zvědavost může být nebezpečná. V rafinovaně napínavém detektivním thrilleru plném zvratů a ozvěn ze světa Agathy Christie se v hlavních rolích znovu setkáváme se Susan Ryelandovou a Atticusem Pündem, hlavními hrdiny románu Mnoho strak věští vraždu. Brilantní hold klasickým anglickým detektivkám od scenáristy seriálů Hercule Poirot a Vraždy v Midsomeru.

Veni, vidi... Kniha, na níž její autor pracoval přes deset let, není pouhou rekonstrukcí dvacítky návštěv legendárních světových hudebníků v Československu mezi lety 1928 a 1989. Vyprávění o těchto (mnohdy rozporuplných) umělcích, kteří přišli doslova z jiné reality, na chvíli zakusili zdejší skutečnost a museli se s ní vnitřně vyrovnat, má mnohem širší společenský, kulturní i politický přesah. Údajný sluha komunistického režimu Paul Robeson, pomýlený a později napravený Yves Montand, vůči represím zdánlivě apatičtí Louis Armstrong a Duke Ellington, takticky manévrující Gilbert Bécaud, v Americe zakázaný a u nás pro své ideály vysmívaný Pete Seeger či vlastními démony zmítaný Johnny Cash – ti všichni se na českém území ocitli ve vypjatých časech, přičemž o jejich složité osobní situaci nikdo z diváků a kritiků nepřemýšlel. Michal Bystrov na tyto události nahlíží z obou stran, přemýšlí, jak nás ikoničtí muzikanti změnili (a my změnili je). Na základě podrobného studia zahraničních pramenů pak nabízí nový, překvapivý pohled na dny, v nichž byl šedivý československý socialismus narušen příjezdem velvyslanců dobré hudby ze svobodnějších, téměř bájných krajin. OBSAH: 1. Banány Josephine Bakerové * 2. Nehrajeme, jsme na Jacku Hyltonovi * 3. Revelers v rytmu zrození * 4. Strach za úsměvem Maurice Chevaliera * 5. Joe Turner, nebo Big Joe Turner? * 6. Československá cesta Graema Bella * 7. John Hammond v malém českém pokojíku * 8. Everyman Opera Company: Když utichnou děla, je slyšet múzy * 9. Osudný omyl Paula Robesona * 10. Yves Montand: Zpěvák, kterého jsme měli rádi * 11. Pete Seeger a pánové v kožených kabátech * 12. Černobílý sen o Louisi Armstrongovi * 13. Liberecký skandál Johnnyho Hallydaye * 14. Fantaskní náhoda jménem American Folk Blues Festival * 15. Gilbert Bécaud: Chvíle, kdy promluví srdce * 16. Hugues Aufray versus český dívčí smích * 17. Charles Aznavour a koncert, který nebyl *18. Od minuty k minutě hezčí Ella Fitzgeraldová * 19. Duke Ellington: Lehounce jak tanečník * 20. Hello Prague, I’m Johnny Cash! * 21. Místo doslovu: Už starý Sousa… * Prameny* Poděkování

Jsem architekt se specializací na visuté a zavěšené mostové konstrukce, podílel jsem se jako inženýr-architekt na projektech největšího visutého a nejdelšího mostu světa. Žil jsem deset let v Norsku a Austrálii. Hraju v kapele na basu, jsem horolezec a procestoval jsem po konferencích celý svět. Ženy v mém okolí se do mě bezhlavě zamilovávaly. Miluju je. Svoje přátele z doby, než jsem odcestoval a než jsem se zase vrátil. Jsem jejich bůh. A vidím, jak jsou omezení, a proto hloupí, ale zároveň jsou krásní. Jenže ani jeden z nich nic z toho netuší. A netuší ani to, že to v nich vidím. Abych v nich tohle všechno uviděl, musel jsem to uvidět nejdřív sám v sobě. A podařilo se mi to v Bergenu, ve městě, kde je pořád šero a tma, kde půl roku v kuse prší, kde o víkendu nejsou otevřené žádné obchody a kde na sebe všichni mluví jenom norsky. Ve městě, kde jsou všude kolem hory, ale nelze po nich lézt. Ve městě, kde slova samota a opuštěnost dostávají zcela nový rozměr, protože přizpůsobit se místním lidem a jejich způsobu života je takřka nadlidský úkol… Dlouho očekávaný nový román nositele ceny Magnesia Litera. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Bangalore, Indie. Hotel konferenčního centra je pro Tomáše přijíždějícího na mezinárodní vědeckou konferenci jako malý ostrov známého vyspělého světa v moři hluku, smradu a vřavy rozvojové Indie. Vystaven zmatku a přelidněnosti města se hrdina snaží vyrovnat s kulturním šokem a pocity vykořeněnosti. Do kontrastu s jeho neklidem uprostřed chaosu neznámé země jsou postaveny jeho vzpomínky na osamocené stopování po turismem nedotčeném Islandu v 90. letech. Čím dál víc je hrdina konfrontován se stereotypy zakořeněnými hluboko v jeho uvažování a s jeho iracionální neschopností tyto předsudky, se kterými nahlíží na svět, překonat. Novela Láska v době globálních klimatických změn přináší střet zcela odlišných světů, národností a životních příběhů. Spolu s osobitým stylem psaní Josefa Pánka tak představuje vskutku neobyčejné dílo na české literární scéně. „Láska v době globálních klimatických změn působí jako zjevení. Je to současné literární dílo, které se svérázným plynutím řeči snaží formulovat vykořeněnost dnešního člověka a z perspektivy světoobčana tematizovat omezenost rasismu a xenofobie.“ – A2 „V době, kdy v české próze často postrádáme reflexi současnosti a celospolečenských témat, je velice osvěžující, když se objeví kniha, která nejenom dalekosáhle překračuje zeměpisné hranice České republiky, ale zároveň se pokouší odhalit stereotypy našeho uvažování o světě, o tom, co to znamená být šťastný, i mnohé další.“ – iLiteratura

Grafický román legendárního jihoamerického kreslíře Alberta Breccii a scenáristy Juana Sasturaina. Hlavní hrdina na samém počátku příběhu ztratí paměť, a tak přijme jméno ze štítku na uniformě, do které se náhodou obleče. A to je jen začátek a první z absurdních situací, jimž je během svého putování nestabilní Jižní Amerikou vystaven. Celý příběh vznikal ještě v době argentinské vojenské diktatury, a je tak cenným svědectvím doby – ovšem dovedeným do naprosté absurdnosti. Existenciální příběh s revolučním poselstvím patří k tomu nejlepšímu, co v jihoamerickém komiksu v minulém století vzniklo.

Ve 42 rekapitulovat kariéru je samozřejmě velmi brzy, nutno dodat, že Mikoláš knihu dopsal až téměř jako 44letý. Z čehož je jasné, že když si něco umane, většinou to splní. Jenom není jasné kdy. Odkaz na Douglase Adamse je nepřehlédnutelný, stejně jako odkazy na další populární literaturu, filmy a především hry, ale kniha je především těkavou změtí tu méně, jindy ještě mnohem méně zábavných historek, které autor sepsal pro sichr dřív „dokud si to ještě pamatuje.“ A když si měl vybrat, jestli je jeho kniha poučná, zábavná či vtipná, tak tiše doufá, že aspoň jedno z toho!

Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932. Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Jestliže pro pozdní středověk spatřoval ideál v burgundské rytířské kultuře, pak pro období 17. století vidí onen ideál v podobách měšťanské elitní kultury, obecně známé a vnímané prostřednictvím Vermeerových a Rembrandtových obrazů. Zlaté období nizozemské kultury Huizinga zkoumá ve světle dobových sociálních, ekonomických, politických i vojenských podmínek života, přičemž velký důraz klade i na poměry náboženské, tedy na soupeření kalvínství a luterství s katolicismem. Stejně jako v Podzimu středověku i v Nizozemské kultuře v 17. století představuje pro Huizingu hlavní zdroj poznání dobová literatura v podobě naučných a náboženských spisů, doplněných literárními díly uměleckými.

Temná fantasy jízda světem Macbetha, plná promyšlených intrik, manipulativních proroctví a nemilosrdných prokletí, osloví především čtenáře se zálibou v příbězích Neila Gaimana. Vizuálně překvapí a zaujme kresba Štěpánky Jislové a Lukáše Komárka, autoři totiž během vyprávění hledají samotné hranice komiksového média. Téměř všechna zpracování Shakespearova Macbetha se zaměřují na titulní postavu královraha. Jaká ale byla role tří tajemných čarodějnic, jejichž stopa se objevuje od starých mýtů až po současná popkulturní díla? Co byly zač a jak to s nimi bylo dál? Morta, Lesis a Klota, tři sestry uvězněné ve světě vlastní kletby, zoufale hledají cestu na svobodu. Naráží přitom na lži, kterým věřily celá staletí, a staré vzorce, které dnes už neplatí. Kdo je nakonec oběť a kdo tyran?

Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“. Původcem těchto stále ještě málo známých a kdysi přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost, která tyto nezákonnosti páchala v Československu už krátce po únorovém převratu. Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.

Co všechno se může stát, když se probudí aktivní sopka? Poloostrovem Reykjanes cloumají zemětřesení a probouzejí k životu osm staletí dřímající sopky. Nikdo je nezná tak dobře jako vulkanoložka Anna Arnardóttir, která si musí poradit s vůbec nejtěžším úkolem své dosavadní kariéry. Mezitím však ztrácí kontrolu nad svým na pohled krásným a dokonalým životem. Podaří se jí odvrátit tragédie, k nimž se nepochybně schyluje? Román, který spojuje vědu a literaturu, nabízí zamyšlení nad morálními i praktickými otázkami, jak jako lidé přežít ve vztazích a jak čelit přírodním živlům. "Katastrofy, s nimiž se hlavní představitelka potýká v profesním životě, se prolínají s pohromami v jejím soukromí, což vede k výbuchu na obou místech. Anna se ze všech sil snaží bojovat proti lásce, ale její rozum nedokáže zápasit s již zažehnutým ohněm." - islandský deník Morgunbladid "Tempo románu je dokonale načasované, pro čtenáře zcela pohlcující, protože ve vyprávění není ani chvilka klidu. Opravdový knižní skvost." - prof. Gauti Kristmannsson "Básníci mohou o lásce plkat, jak chtějí, ale já ji znám, sledovala jsem ji při činu. Není ničím jiným než přírodní katastrofou." Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.