Argo strana 67 z 313

Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla. 6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. Desítky tisíc lidí se v jediném okamžiku vypařily. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale za jakých podmínek vznikala a kdo za jejím zrodem stál? Tento komiksový román, to je sága o 450 stranách, která vznikla ze spolupráce jednoho francouzského a jednoho belgického scenáristy s kanadským výtvarníkem se zkušenostmi z DC i Marvelu. Popisuje klíčové osoby a kulisy historické události, od níž v roce 2020 uplynulo 75 let. Od uranových dolů v Katanze či Jáchymově, přes Německo, Norsko, SSSR a Nové Mexiko až po Japonsko zachycuje jednu za druhou neuvěřitelné, ale skutečné události. Setkáme se tu s mnoha osobnostmi, které za vznikem Bomby stály: ať už to byli politici (Roosevelt, Truman), slavní vědci (Einstein, Oppenheimer, Fermi) nebo lidé stejně významní, ale kupodivu dnes méně známí, jako je Leo Szilard (hlavní postava knihy, vědec, který měl lví podíl na tom, že si USA bombu opravdu opatřily, ale potom se ze všech sil zasazoval o to, aby ji nepoužily), a také lidé zcela zapomenutí, jako byl Ebb Cade (černý stavební dělník, kterému bez jeho vědomí vstřikovali do těla plutonium, aby mohli studovat jeho dopady na organismus). Také se seznámíme s vojáky, jako byl generál Leslie Groves, který železnou rukou řídil Projekt Manhattan a v neposlední řadě i s obyvateli města Hirošima. Dílo, které stojí na pečlivých rešerších a historických faktech, ale přitom se čte jako dobrodružný, ba fantastický příběh; přestože ve Francii vyšlo poměrně nedávno, už teď je z něj důležitá (a několikrát dotiskovaná) kniha pro všechny, kdo chtějí mít jasnou představu o zrodu atomové bomby. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Zloději štěstí jsou druhým románem Seana Michaelse a řeší zajímavé otázky: Kde se bere štěstí? Co stojí? A kolik je ho potřeba? Hlavní hrdina Theo pracuje v rodinné samoobsluze a po večerech dělá stand-up komika, ovšem není nijak zvlášť úspěšný. Jeho přítelkyně se momentálně hledá při meditacích na poušti na druhé straně zeměkoule. A tak když v rodině dojde k několika převratným událostem po sobě, rozhodne se Theo zapomenout na staré sny a vzít štěstí do vlastních rukou. Tato snaha jej (spolu s čtenáři) odvede ze známého světa polic s olejem a košů s ovocem za dobrodružstvími v korporátních mrakodrapech, tajných sklepeních a na tropických ostrovech. O co jde matematickým géniům ze spolku Králičí pracka? A po čem pasou členové Gangu beze jména? Čtěte s námi a vsaďte se, že se nebudete nudit. Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.

Oceňovaný komentátor a psycholog ve své předchozí knize 12 pravidel pro život nabídl protilátky proti chaosu v našich životech: odvěké pravdy, uzpůsobené pro moderní život plný úzkostí. Ve své nové knize ukazuje, že smysluplného života nedosáhneme, když budeme ignorovat sféru přesahující to, co víme, a bez schopnosti přizpůsobit se neustále se proměňujícímu světu. Přemíra chaosu nás ohrožuje nejistotou, přemíra řádu zase vede k úbytku zvídavosti a tvořivé vitality a hrozí zkostnatělostí a totalitárními rysy. Kniha Řád není všechno nás tedy vyzývá k hledání rovnováhy mezi oběma principy. Autor opět čerpá z hluboké znalosti psychologie, mytologie i popkultury, uvádí také řadu příkladů ze své klinické praxe, a přichází s dvanácti novými principy, které čtenáře vedou k odvážnějšímu, pravdivějšímu, smysluplnému životu. Věnuje se zejména každodenním situacím, v nichž se všichni ocitáme ve společnosti, v zaměstnání i v rodině a manželství; a ukazuje, že cestou k překonání problémů v těchto situacích je pochopení vlastní zodpovědnosti a přijetí aktivní role. Dlouho očekávané pokračování knihy 12 pravidel pro život, které se po celém světě prodalo více než 5 milionů výtisků. Nejvlivnější veřejně vystupující intelektuál současného západního světa New York Times

Existuje rozdíl mezi historickou a současnou architekturou? Historická architektura je často vnímána jako samostatná, uzavřená etapa výstavby, ke které máme jako společnost poněkud ambivalentní vztah. Považujeme ji za součást kulturního dědictví, jejíž ochranu a obnovu svěřujeme specialistům, zároveň její ochranu často vnímáme jako překážku dalšího rozvoje a uplatnění současných požadavků na užívání domů. Mnozí v ní nehledají příležitost ani inspiraci, namísto její obnovy volí jednodušší cestu k současným, často mnohem méně osobitým a kvalitním formám. Tato kniha je stručným shrnutím zkušeností z přípravy a realizace téměř stovky projektů rekonstrukcí, obnovy a dostaveb památkově chráněných staveb, souborů a území, převážně na půdorysu Pražské památkové rezervace a v památkových zónách nebo areálech ve středních Čechách. Je příspěvkem k dialogu o hledání podstaty, kvality a hodnot architektury jako takové, bez ohledu na to, v které době byla vytvořena. Ostatně, také termín historická architektura je podle autora relativní. Pravděpodobně každý architekt se totiž dožije toho, že jeho práce, kdysi současná a aktuální, je posuzována měřítkem času a srovnávána se stavbami o mnoho staršími i mladšími.

Píší se čtyřicátá léta 19. století a Spojené státy rozšiřují své území stále dále na západ. Mladého Bernarda posílá otec do Oregonu, aby u svého strýce přivykl tvrdému životu osadníka. Sedmnáctiletého mladíka tu potká nečekané dobrodružství: spolu se strýcem Evženem a lovcem Harveyem podnikne průzkumnou cestu po řece směrem k pobřeží, jejich člun je však stržen na moře a posléze ztroskotá. Posádka se zachrání, ale ocitá se v pustině a nezbývá jí, než se pěšky vydat zpátky k bělošským osadám. Sedmý den putování muži najdou na břehu mrtvého indiána. Sotva se k němu skloní, obklopí je indiáni z kmene Kwakiutl a obviní je z vraždy. Aby si běloši zachránili život, pokusí se vypátrat skutečného vraha, a aniž to tuší, ztrácejí se v labyrintu indiánského světa, tolik odlišného od jejich vlastního… Zajatci Pána bouří jsou napsány jako fiktivní (nadmíru dobrodružné) paměti newyorského právníka českého původu Bernarda Konšela; knihu uzavírá obsáhlý doslov mj. o příslušné vzrušující partii dějin USA. . Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Je to zvláštní Zabiju muže, a většina lidí to chápe a odpustí mi. Miluju muže, a mnozí to naopak považují za neodpustitelný hřích, který ze mě dělá špatného člověka. I když jsem neskončil za mřížemi, byl jsem přesto skoro celý svůj život ve vězení. Reinhard Kleist je českým čtenářům znám mj. svými komiksy Johnny Cash: I see a darkness nebo Nick Cave: Mercy On Me. Ve svém novém životopisném komiksu Knock Out! vypráví příběh boxera Emile Griffitha, který roku 1962 v zápase o titul mistra světa knokautoval Bennyho Pareta tak tvrdě, že dotyčný upadl do kómatu a o několik dní později v nemocnici zemřel. Byla to první smrt boxera víceméně v přímém přenosu, hrůzný závěr sledovaly miliony televizních diváků. Proč k tomu došlo? Emile Griffith nastupoval do ringu jako zkušený mistr světa. K boxu tohoto přistěhovalce z karibského ostrova Svatého Tomáše přivedl jeho nadřízený majitel kloboučnické firmy. Griffith byl sportovně nadaný, rozhodně ale nepatřil k typickým boxerům. Raději by hrál stolní tenis, jenže tam jako černoch neměl šanci na úspěch. Box ovšem byla jiná káva, v něm se černoši prosadit dokázali, protože zapadali do představy majoritní bělošské populace o černém rváči z džungle. Co naopak budilo velké rozpaky, byla Griffithova záliba v módním návrhářství. A pak tu byla jeho sexuální orientace. Ne nadarmo si boxerův dlouholetý trenér Gil Clancy občas povzdechl: Teplej černej boxer, co dělá do dámský módy! Co horšího mě ještě čeká?! Kvůli své jinakosti musel Emile neustále čelit urážkám a posměšným poznámkám. Neodpustil si je ani Benny Paret v průběhu osudného zápasu. Pohár trpělivosti, vypjatá atmosféra, pokřiky diváků vykonaly své Trefa do černého! Timur Vermes pro Spiegel Online Kdybychom Kleistovo dílo hodnotili boxerskou terminologií, řekli bychom: skvělá práce nohou a ani o gram navíc. Der Tagesspiegel Příběh se čte jako napínavá, mimořádně živá detektivka. (NDR Info) Kleistovo vylíčení boxerova tragického osudu je nabité emocemi a nikoho nešetří. (Deutschlandfunk Kultur)

Hrdinkou románu Hallgrímura Helgasona Žena na 1000° je osmdesátiletá Islanďanka Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou. Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu rozhořčených protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře. Helgasonova Hera navzdory blížící se smrti neztrácí životní jiskru a s notnou dávkou odvahy, cynismu a humoru se ohlíží nejen za svým životem, kdy cestovala po světě a hledala štěstí v náručí celé plejády mužů, ale i za dějinami své země i evropského kontinentu. Její osud odráží peripetie Evropy 20. století, v poutavém vyprávění se střídají zážitky z předválečného Islandu i z válečného kontinentu. Je to příběh plný smutku, zrady a zmařených nadějí, ale také smíchu, uštěpačných poznámek i brilantních postřehů. Helgason přináší čtenářům mistrně stylizovaný text vyprávěný silným, přesvědčivým hlasem. Kniha byla v roce 2011 nominována na Islandskou literární cenu a v roce 2013 na Literární cenu Severské rady. Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury a Ministerstvo kultury České republiky.

Jako většina děl Jacka Kerouaca je i útlá próza Tristessa založena na autorových zážitcích a spoluutváří onu velkou knihu autorova života, vedle tak slavných románů jako Na cestě, Dharmoví tuláci, Andělé zoufalství či Vize Codyho. Předobrazem hlavní hrdinky knihy, indiánské dívky Tristessy, byla prostitutka a narkomanka Esperanza, s níž se Kerouac seznámil v půli padesátých let 20. století při jednom ze svých pobytů v Mexico City a s níž navázal bolestný, k neúspěchu odsouzený vztah. Kerouac líčí klíčové okamžiky jejich setkávání a míjení v intenzivních obrazech na pomezí snu a skutečnosti; k přízračné atmosféře přispívá i to, že se události zaznamenané v knize se povětšinou odehrávají v noci. S tím kontrastuje fakt, že důležitou roli v textu hraje Kerouacovo studium buddhismu a usilování o osvícení probuzení Ale zatímco první část knihy připomíná sen, ze kterého je možné se probudit, ve druhé části se snová atmosféra prohloubí až k noční můře spolu s tím, jak s vypravěčem sledujeme úpadek jeho hrdinky i nevyhnutelný konec jejich vztahu.

V nezapomenutelném příběhu Jany Honzlové, neprokádrované členky souboru písní a tancí Sedmikráska, dokázala tehdy začínající autorka to, na čem ztroskotalo předtím i později mnoho slavnějších a zkušenějších spisovatelů: pro dnešní i budoucí generace věrně zachytila a spoutala do do živého tvaru frašku zvanou "budování socialismu". Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem J. Škvoreckým.

Ve svém první románu pro mládež kombinuje známá autorka prvky fantasy s dobrodružným příběhem a alternativní historií. „Opravdu jsem v naší koupelně viděl lišku?“ pomyslí si třináctiletý Eda, když se mu zvíře poněkolikáté mihne před očima. Se sestrou Zuzkou, svým dvojčetem, políčí na šelmu granule. Ráno je v koupelně čeká další překvapení. Granule jsou pryč a v podlaze zeje veliká hluboká díra. Když do ní Zuzka vleze, najednou se kamsi propadne a Eda musí za ní, aby jí pomohl ven. Netuší, že se ocitli v tunelu vedoucím do jiné doby. Po pražských silnicích duní ruské vojenské kolony, ale děti se vojáků bát nemusí – staly se neviditelnými. Z náhodně získaných novin pak zjistí, že je 22. srpna 1968. Děti se rozhodnou vyhledat babičku, která celý život bydlí na stejné adrese. A když ji najdou, začíná dobrodružství, v němž se dostanou k lidem, o jakých dosud četli jen v učebnicích dějepisu, a na místa, kam se jen tak někdo nepodívá. Co kdyby se jim podařilo změnit běh dějin? Pomůže jim liška? Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Nové vydání výrazného debutu Michela Fabera. Stačilo mu psát si dvacet let do šuplíku, učit se řemeslo a nakonec se nechat svou ženou přesvědčit, že už by nemusel psát jen pro sebe. Povídkou Někdy prostě prší na první pokus vyhrál soutěž Iana St Jamese a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si záhy povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1998 mu vydalo stejnojmennou sbírku povídek Někdy prostě prší, za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu. Ve své povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi.

Nové vydání výrazného debutu Michela Fabera. Stačilo mu psát si dvacet let do šuplíku, učit se řemeslo a nakonec se nechat svou ženou přesvědčit, že už by nemusel psát jen pro sebe. Povídkou Někdy prostě prší na první pokus vyhrál soutěž Iana St Jamese a téhož roku triumfoval povídkou Ryby v Macallanově ceně. Nadějného autora si záhy povšimlo edinburské nakladatelství Canongate a roku 1998 mu vydalo stejnojmennou sbírku povídek Někdy prostě prší, za niž obdržel Cenu ondřejského kříže za nejlepší prvotinu. Ve své povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi.

Každá rodina má svá tajemství, mnohdy tíživá, a dobrat se pravdy je často složité. Zvláště když má být objasněna smrt rodinného příslušníka. Své o tom ví také rusko-židovská rodina, jejíž jednotliví členové postupně emigrovali na Západ, z Moskvy přes Prahu do Hamburku a Curychu. V novém románu se ze šesti úhlů pohledu vypráví příběh velké zrady. Obětí je vypravěčův dědeček, kterého na základě záhadného udání popravili sovětští komunisté. A podezřelým z udavačství je někdo z příbuzenstva. Jenže kdo? V bezmála detektivním pátrání mají své místo tajné složky KGB i StB, sexem posedlí kulturní aparátčíci a jejich intriky, osobnosti české kultury i rozvrácené milostné vztahy. Zároveň je to ale také příběh o životě tady a teď, o našem moderním, rozpolceném světě, v němž skoro nikdo není doma tam, kde se narodil a vyrostl. Ten román je jako krásný vybroušený diamant. Robert Menasse Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Výbor povídek Když není král se pokouší představit Nguyen Huy Thiepa jako autora, který dokázal vždy znovu překvapit novým námětem nebo i jeho ztvárněním. Vedle hutných vyprávění z každodenní současnosti tak nechybí syrový exkurz do historie, pseudoreportáž z kuriózního trhu, náhled do křehkého dětského světa, hrst pohádkových příběhů z horské vesnice či anekdotická historka z hanojské čtvrti.

Píší se čtyřicátá léta 19. století a Spojené státy rozšiřují své území stále dále na západ. Mladého Bernarda posílá otec do Oregonu, aby u svého strýce přivykl tvrdému životu osadníka. Sedmnáctiletého mladíka tu potká nečekané dobrodružství: spolu se strýcem Evženem a lovcem Harveyem podnikne průzkumnou cestu po řece směrem k pobřeží, jejich člun je však stržen na moře a posléze ztroskotá. Posádka se zachrání, ale ocitá se v pustině a nezbývá jí, než se pěšky vydat zpátky k bělošským osadám. Sedmý den putování muži najdou na břehu mrtvého indiána. Sotva se k němu skloní, obklopí je indiáni z kmene Kwakiutl a obviní je z vraždy. Aby si běloši zachránili život, pokusí se vypátrat skutečného vraha, a aniž to tuší, ztrácejí se v labyrintu indiánského světa, tolik odlišného od jejich vlastního Zajatci Pána bouří jsou napsány jako fiktivní (nadmíru dobrodružné) paměti newyorského právníka českého původu Bernarda Konšela; knihu uzavírá obsáhlý doslov mj. o příslušné vzrušující partii dějin USA. . Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

V mrazivém příběhu komiksového velmistra Richarda Corbena se v lesích za Arkhamem potulují strašlivé věci! V díle, které kombinuje lovecraftovské prvky s indiánskými legendami, s námi můžete sledovat arogantního měšťáka, jenž se vydává odhalit původ tajemné dívky ze zapadákova. Ke svému zděšení nalézá město plné netušené a nevídané hrůzy.