Argo strana 65 z 311

V prezidentských pamětech Barack Obama vypráví příběh své cesty na pozici vůdce svobodného světa. Popisuje své politické vzdělávání i přelomové okamžiky prvního funkčního období v prezidentském úřadu a provází čtenáře od svých nejranějších politických ambicí přes zlomové vítězství v prezidentských primárkách v Iowě až po historickou noc 4. listopadu 2008, kdy byl zvolen prezidentem USA a stal se prvním Afroameričanem zastávajícím nejvyšší pozici ve státě. Ve vzpomínkách na své působení v prezidentském úřadu nechává Obama čtenáře nahlédnout do Oválné pracovny Bílého domu, bere je s sebou na cesty do Moskvy, Káhiry nebo Pekingu. Mohou sledovat jeho úvahy při sestavování vlády, v boji se světovou finanční krizí, při překonávání překážek na cestě k prosazení zákona o dostupné zdravotní péči, sporech s generály o americkou strategii v Afghánistánu nebo schválení operace Neptunovo kopí, jež vedla k smrti Usámy bin Ládina. Země zaslíbená je příběh muže, jenž se úspěšně pokusil o nemožné. Prezident Obama líčí, jak se vyrovnával s tím, že se jako první Afroameričan ucházel o prezidentský úřad, čelil obrovským očekáváním, ale současně zápolil s morálními dilematy rozhodování na nejvyšší úrovni. Otevřeně píše o silách, jimž musel vzdorovat doma i v zahraničí, i o tom, jak život v Bílém domě poznamenal jeho manželku a dcery. Tato skvěle napsaná kniha zachycuje Obamovo přesvědčení, že demokracie není darem z nebes, ale musíme ji budovat den za dnem společně.

V prezidentských pamětech Barack Obama vypráví příběh své cesty na pozici vůdce svobodného světa. Popisuje své politické vzdělávání i přelomové okamžiky prvního funkčního období v prezidentském úřadu a provází čtenáře od svých nejranějších politických ambicí přes zlomové vítězství v prezidentských primárkách v Iowě až po historickou noc 4. listopadu 2008, kdy byl zvolen prezidentem USA a stal se prvním Afroameričanem zastávajícím nejvyšší pozici ve státě. Ve vzpomínkách na své působení v prezidentském úřadu nechává Obama čtenáře nahlédnout do Oválné pracovny Bílého domu, bere je s sebou na cesty do Moskvy, Káhiry nebo Pekingu. Mohou sledovat jeho úvahy při sestavování vlády, v boji se světovou finanční krizí, při překonávání překážek na cestě k prosazení zákona o dostupné zdravotní péči, sporech s generály o americkou strategii v Afghánistánu nebo schválení operace Neptunovo kopí, jež vedla k smrti Usámy bin Ládina. Země zaslíbená je příběh muže, jenž se úspěšně pokusil o nemožné. Prezident Obama líčí, jak se vyrovnával s tím, že se jako první Afroameričan ucházel o prezidentský úřad, čelil obrovským očekáváním, ale současně zápolil s morálními dilematy rozhodování na nejvyšší úrovni. Otevřeně píše o silách, jimž musel vzdorovat doma i v zahraničí, i o tom, jak život v Bílém domě poznamenal jeho manželku a dcery. Tato skvěle napsaná kniha zachycuje Obamovo přesvědčení, že demokracie není darem z nebes, ale musíme ji budovat den za dnem společně.

Faerské ostrovy jsou malá země na půli cesty mezi Norskem a Islandem. Historicky a politicky jsou spřízněny s Dánskem, ale zachovaly si vlastní jazyk a osobitou kulturu. Až do 19. století tam nevznikala v podstatě žádná psaná literatura, ale rozvíjela se bohatá ústní slovesnost – pověsti, pohádky a dlouhé taneční balady. Příběhy zaznamenávají dějiny jednotlivých rodů a míst a vyprávějí hrdinské i vtipné příhody ze života významných postav lokální historie. Podstatnou roli v nich hraje drsná severská příroda a moře i bytosti, které v představách Faeřanů krajinu obývaly: skřítci, álfové, trollové, obryně a mořské nestvůry. Dnešním čtenářům otevírají faerské pověsti a pohádky dveře do časově i prostorově vzdáleného světa. Navzdory této vzdálenosti nás však dokážou rozesmát svým bezprostředním humorem a okouzlit tím, s jakou lehkostí spojují všední příhody s tajemnými a nadpřirozenými prvky. Tato kniha je poprvé představuje českým čtenářům a nabízí pestrý a rozmanitý výběr textů od drobných anekdot až po vyprávění připomínající krátké staroseverské ságy. Edice Mýty, pohádky a legendy nabízí procházku lidovou slovesností napříč celým světem. Najdeme v ní knihy věnující se celým kontinentům – Americe Severní i Jižní, Africe, Austrálii, ale i publikace zaměřené na menší, avšak zajímavé kouty Země – Papuu-Novou Guieneu, Tibet, Nepál, Barmu či nám Evropanům blízké oblasti jako např. Skotsko, Island, Laponsko, Balkán atd. Prostřednictvím překladů či původních děl českých etnografů a cestovatelů máme možnost přiblížit se vnímání a myšlení lidí, kteří si tyto příběhy předávají po generace, a ocitnout se ve světě tajemna, buď blízkému našemu duchu, či zcela vzdálenému a překvapivému, někdy šokujícímu. Řada oslovuje čtenáře malé i velké, neboť každá z knih nabízí příběhy určené všem věkovým kategoriím. Každá publikace je bohatě ilustrována vždy jiným výtvarníkem, čímž se celá řada také stává zajímavou sběratelskou edicí.

Autorka ve své původně disertační práci řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. V analytických kapitolách zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy. Na pozadí vzestupu českého a německého nacionalismu a formování se nové české státní ideologie ve 30. a 40. letech 20. století se rovněž zabývá systémem, institucemi a nástroji, které vytvářely sociálně ochranný rámec péče o české a německé obyvatelstvo v protektorátu. Na příkladech politiky práce, zdraví a rodiny definuje dva základní znaky státního sociálního systému v protektorátu: princip rasismu a princip segregace péče podle národní příslušnosti. Dané téma pak Šustrová zasazuje do širší problematiky kolaborace, legitimity režimu a české národní ideologie. Kniha vychází ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i.

Evropa, polovina 21. století. Demokracii nahradila zdravotní diktatura Metody. Ta jednotlivci zaručuje dlouhý a šťastný život bez bolesti a utrpení. Ale na druhou stranu je každý povinen pravidelně podávat hlášení o svých sportovních aktivitách, výživě i spánku. Za opomenutí hrozí tresty. Pak se stane cosi strašného: dojde k vraždě mladé ženy. DNA zjištěná na těle oběti hovoří jasně: pachatelem je student Moritz. O jeho nevině je přesvědčená jen jeho sestra Mia. Moritz však ve vězení spáchá sebevraždu. Mia najednou zjišťuje, že systém, v nějž věřila, není neomylný. Chce se stáhnout do ústraní a truchlit, ale nemůže. Systém jí to nedovolí. Přestala si totiž plnit své zdravotní povinnosti. Mia je přinucena se bránit, pouští se do boje za bratrovu rehabilitaci a za právo rozhodovat o svém osudu. A diktatura se začne otřásat v základech... Kritikou i čtenáři vyzdvihovaná dystopie o zdravotní diktatuře vyšla v Německu pod názvem Corpus Delicti: Ein Prozess už v roce 2009. Tématem ale předběhla dnešek. Její autorka, jedna z nejoceňovanějších německých spisovatelek a zároveň soudkyně Ústavního soudu spolkové země Braniborsko, v ní naznačuje, jakým směrem by se společnost mohla vydat, kdyby se lidské zdraví povýšilo na absolutní princip. Otevírá otázky, jakých občanských práv jsme ochotni se ve jménu zdraví vzdát nebo jak poznáme, že námi „ti nahoře“ nemanipulují, aby se udrželi u moci.

Výbor povídek Když není král se pokouší představit Nguyen Huy Thiepa jako autora, který dokázal vždy znovu překvapit novým námětem nebo i jeho ztvárněním. Vedle hutných vyprávění z každodenní současnosti tak nechybí syrový exkurz do historie, pseudoreportáž z kuriózního trhu, náhled do křehkého dětského světa, hrst pohádkových příběhů z horské vesnice či anekdotická historka z hanojské čtvrti.

Modlitba za Owena Meanyho, sedmá kniha Johna Irvinga, je obecně považována za vrchol autorova díla: nabízí strhující příběh, vypravěčské mistrovství a osobitý humor, nad nímž čtenář jednou vybuchne smíchy, podruhé zatrne úzkostí. Titulní hrdina Owen Meany (o němž v románu vypráví jeho přítel z dětství John Wheelwright a své vzpomínky na něj prokládá aktuálními deníkovými záznamy ze své současnosti) je prazvláštně nadaný chlapec nepřirozeně malého vzrůstu s protivným hlasem, který v mnohém připomíná jiného malého velkého antihrdinu světové literatury, Oskara Matzeratha z Plechového bubínku Güntera Grasse (Irving ostatně tuto inspiraci rád přiznává a Grasse považuje za svého přítele). Na rozdíl od monstrózního Oskara je ovšem Owen Meany postavou až kristovských rozměrů, postavou, jež si nepravděpodobným způsobem vybuduje auru proroka a nakonec se obětuje pro druhé.

Ann Patchettová, autorka bestselleru Společenství, napsala svůj dosud nejsilnější román, dojemný příběh o nezničitelných poutech mezi sourozenci, o domě jejich dětství a minulosti, které se nelze zbavit. Na konci druhé světové války se Cyrilu Conroyovi souhrou štěstí a chytré investice podaří položit základ obrovskému realitnímu impériu, a tím rodinu katapultovat z chudoby do nezměrného bohatství. První, co udělá, je, že koupí Holandskou vilu, luxusní sídlo na předměstí Filadelfie. Překrásný dům ale rodinu rozbije a na dlouhá desetiletím se pro mnohé stane posedlostí i prokletím. Vypravěčem je Cyrilův syn Danny, kterého nakonec z domu, kde vyrostl, vypudí nevlastní matka, a s ním i jeho starší sestru, báječně jízlivou, sebevědomou Maeve. Oba zámožní sourozenci jsou uvrženi zpátky do chudoby, z níž se rodičům povedlo vymanit, a zjistí, že se mohou spoléhat jen jeden na druhého. A právě jejich nerozlučné pouto jim zachrání život a zajistí budoucnost. Holandská vila, román s temnými podtóny, vypráví na rozsahu pěti desetiletí o dvou chytrých lidech, jimž se nedaří setřást minulost. Je to příběh ztraceného ráje, který zkoumá problémy dědictví, lásky a odpuštění, i toho, jak sami sebe chceme vidět, a kým jsme doopravdy. Tak, jako u Patchettové vždycky, nám hlavní postavy rychle a snadno přirostou k srdci. Wall Street Journal "Při četbě Ann Patchettové můžete očekávat zázraky." New York Times Book Review Ann Patchettová píše sebejistě, přehledně a bez zbytečných ornamentů. New York Times Patchettová ve svém skvělém románu s pochopením zkoumá posedlost i odpuštění, co lidé získávají, čeho se drží, co ztrácejí a čeho se zbavují, a co po sobě zanechávají. Publishers Weekly

Uhrančivý příběh o přežití. Osiřelí sourozenci v nehostinné krajině na pobřeží Nového Foundlandu 18. století musí prokázat nejvyšší odolnost, soudržnost i vynalézavost, aby je tvrdé přírodní podmínky nezahubily. V odříznuté zátoce na pobřeží Nového Foundlandu zůstanou po smrti rodičů a novorozeného sourozence osiřelí bratr a sestra. Jejich domovem je skalnaté pobřeží nemilosrdně ovládané oceánem, krátká období hojnosti se střídají s až smrtící bídou. Děti mají jen velmi mlhavé představy o světě za hranicemi jejich zátoky a k přežití jim slouží jen jejich loďka a kusé vzdělání, které jim rodiče stihli před smrtí poskytnout. Jejich životy drsně řídí cyklus ročních období, bojují s chabými úlovky, ničivými bouřemi i kruté choroby, děti však přežívají díky své odolnosti, vynalézavosti a soudržnosti. Na některé záhady života však tato neviňátka připravena nejsou. Crummeyho román budete číst se zatajeným dechem a děkovat Bohu za vlastní pohodlný život. Napínavý, srdceryvný příběh zkoumá hlubiny oceánu i člověka. Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.

Autentický příběh matky bojovnice, který netradiční formou obnažuje společenská tabu. Ne všechny matky totiž mají štěstí. Kniha zachycuje závažná rodičovská témata originálně a neakademicky, s nadhledem i humorem. Namísto suchých psychologických pouček přináší úlevu a pochopení. Rodič by si v tak těžké situaci neměl připadat jako pacient v izolaci, ale jako hrdina, jenž získal další bitevní jizvu a stal se větším a silnějším. Tím totiž skutečně je. A společně se hrdinům bojuje lépe než na vlastní pěst. Kniha je určena pro všechny mámy a táty, kteří zažili odvrácenou stranu rodičovství. Nabízí jim pomocnou ruku uprostřed chaosu, pocit, že nejsou sami a že jsou schopni vše zvládnout. A také všem, kteří nechtějí zavírat oči. Když je všechno úplně v řiti, musíš přestat bojovat a jen bejt. I to je někdy dost. Buddha uprostřed chaosu Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla. 6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. Desítky tisíc lidí se v jediném okamžiku vypařily. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale za jakých podmínek vznikala a kdo za jejím zrodem stál? Tento komiksový román, to je sága o 450 stranách, která vznikla ze spolupráce jednoho francouzského a jednoho belgického scenáristy s kanadským výtvarníkem se zkušenostmi z DC i Marvelu. Popisuje klíčové osoby a kulisy historické události, od níž v roce 2020 uplynulo 75 let. Od uranových dolů v Katanze či Jáchymově, přes Německo, Norsko, SSSR a Nové Mexiko až po Japonsko zachycuje jednu za druhou neuvěřitelné, ale skutečné události. Setkáme se tu s mnoha osobnostmi, které za vznikem Bomby stály: ať už to byli politici (Roosevelt, Truman), slavní vědci (Einstein, Oppenheimer, Fermi) nebo lidé stejně významní, ale kupodivu dnes méně známí, jako je Leo Szilard (hlavní postava knihy, vědec, který měl lví podíl na tom, že si USA bombu opravdu opatřily, ale potom se ze všech sil zasazoval o to, aby ji nepoužily), a také lidé zcela zapomenutí, jako byl Ebb Cade (černý stavební dělník, kterému bez jeho vědomí vstřikovali do těla plutonium, aby mohli studovat jeho dopady na organismus). Také se seznámíme s vojáky, jako byl generál Leslie Groves, který železnou rukou řídil Projekt Manhattan a v neposlední řadě i s obyvateli města Hirošima. Dílo, které stojí na pečlivých rešerších a historických faktech, ale přitom se čte jako dobrodružný, ba fantastický příběh; přestože ve Francii vyšlo poměrně nedávno, už teď je z něj důležitá (a několikrát dotiskovaná) kniha pro všechny, kdo chtějí mít jasnou představu o zrodu atomové bomby. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Zloději štěstí jsou druhým románem Seana Michaelse a řeší zajímavé otázky: Kde se bere štěstí? Co stojí? A kolik je ho potřeba? Hlavní hrdina Theo pracuje v rodinné samoobsluze a po večerech dělá stand-up komika, ovšem není nijak zvlášť úspěšný. Jeho přítelkyně se momentálně hledá při meditacích na poušti na druhé straně zeměkoule. A tak když v rodině dojde k několika převratným událostem po sobě, rozhodne se Theo zapomenout na staré sny a vzít štěstí do vlastních rukou. Tato snaha jej (spolu s čtenáři) odvede ze známého světa polic s olejem a košů s ovocem za dobrodružstvími v korporátních mrakodrapech, tajných sklepeních a na tropických ostrovech. O co jde matematickým géniům ze spolku Králičí pracka? A po čem pasou členové Gangu beze jména? Čtěte s námi a vsaďte se, že se nebudete nudit. Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.

Cameron Harris narukoval hned po střední škole do armády a z války v Afghánistánu se vrátil na invalidním vozíku. O čtyři roky později žije se sestrou Tanyou v rodném městečku napůl zbořeném hurikánem Katrina a má dost monotónní život: kouká na telku, hraje videohry, občas se s Tanyou vypraví do místní večerky, aby nakoupili cigára, pivo a křupky… Jenomže jednoho horkého srpnového odpoledne, když čeká, až Tanya zaplatí a pojedou domů, jako by jím projela nějaká vlna a… Cameron vstane! Nastane cirkus: z večerky se stane poutní místo, kde se odehrál zázrak, lékaři na Cameronovi testují všechno, co je napadne, Vatikán vyšle zmocněnce, aby to celé prozkoumal, a nakonec si ho všimne i Hollywood. Ale co si s tím vším má počít on? Chodící zázrak je třeskutě vtipná studie toho, jak funguje současná americká společnost, jak vznikají mýty a jak je snadné, aby se v tom člověk ztratil. „ „Miles je tak virtuózní spisovatel, že čtenáři sami pocítí, jak se během četby stávají lepšími, všímavějšími lidmi.“ Los Angeles Review of Book

Oceňovaný komentátor a psycholog ve své předchozí knize 12 pravidel pro život nabídl protilátky proti chaosu v našich životech: odvěké pravdy, uzpůsobené pro moderní život plný úzkostí. Ve své nové knize ukazuje, že smysluplného života nedosáhneme, když budeme ignorovat sféru přesahující to, co víme, a bez schopnosti přizpůsobit se neustále se proměňujícímu světu. Přemíra chaosu nás ohrožuje nejistotou, přemíra řádu zase vede k úbytku zvídavosti a tvořivé vitality a hrozí zkostnatělostí a totalitárními rysy. Kniha Řád není všechno nás tedy vyzývá k hledání rovnováhy mezi oběma principy. Autor opět čerpá z hluboké znalosti psychologie, mytologie i popkultury, uvádí také řadu příkladů ze své klinické praxe, a přichází s dvanácti novými principy, které čtenáře vedou k odvážnějšímu, pravdivějšímu, smysluplnému životu. Věnuje se zejména každodenním situacím, v nichž se všichni ocitáme ve společnosti, v zaměstnání i v rodině a manželství; a ukazuje, že cestou k překonání problémů v těchto situacích je pochopení vlastní zodpovědnosti a přijetí aktivní role. Dlouho očekávané pokračování knihy 12 pravidel pro život, které se po celém světě prodalo více než 5 milionů výtisků. Nejvlivnější veřejně vystupující intelektuál současného západního světa New York Times

Existuje rozdíl mezi historickou a současnou architekturou? Historická architektura je často vnímána jako samostatná, uzavřená etapa výstavby, ke které máme jako společnost poněkud ambivalentní vztah. Považujeme ji za součást kulturního dědictví, jejíž ochranu a obnovu svěřujeme specialistům, zároveň její ochranu často vnímáme jako překážku dalšího rozvoje a uplatnění současných požadavků na užívání domů. Mnozí v ní nehledají příležitost ani inspiraci, namísto její obnovy volí jednodušší cestu k současným, často mnohem méně osobitým a kvalitním formám. Tato kniha je stručným shrnutím zkušeností z přípravy a realizace téměř stovky projektů rekonstrukcí, obnovy a dostaveb památkově chráněných staveb, souborů a území, převážně na půdorysu Pražské památkové rezervace a v památkových zónách nebo areálech ve středních Čechách. Je příspěvkem k dialogu o hledání podstaty, kvality a hodnot architektury jako takové, bez ohledu na to, v které době byla vytvořena. Ostatně, také termín historická architektura je podle autora relativní. Pravděpodobně každý architekt se totiž dožije toho, že jeho práce, kdysi současná a aktuální, je posuzována měřítkem času a srovnávána se stavbami o mnoho staršími i mladšími.

Píší se čtyřicátá léta 19. století a Spojené státy rozšiřují své území stále dále na západ. Mladého Bernarda posílá otec do Oregonu, aby u svého strýce přivykl tvrdému životu osadníka. Sedmnáctiletého mladíka tu potká nečekané dobrodružství: spolu se strýcem Evženem a lovcem Harveyem podnikne průzkumnou cestu po řece směrem k pobřeží, jejich člun je však stržen na moře a posléze ztroskotá. Posádka se zachrání, ale ocitá se v pustině a nezbývá jí, než se pěšky vydat zpátky k bělošským osadám. Sedmý den putování muži najdou na břehu mrtvého indiána. Sotva se k němu skloní, obklopí je indiáni z kmene Kwakiutl a obviní je z vraždy. Aby si běloši zachránili život, pokusí se vypátrat skutečného vraha, a aniž to tuší, ztrácejí se v labyrintu indiánského světa, tolik odlišného od jejich vlastního… Zajatci Pána bouří jsou napsány jako fiktivní (nadmíru dobrodružné) paměti newyorského právníka českého původu Bernarda Konšela; knihu uzavírá obsáhlý doslov mj. o příslušné vzrušující partii dějin USA. . Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky