Atlantis strana 23 z 38

Soubor vzpomínkových esejů, fejetonů a úvah. Spisovatel a publicista Pavel Švanda (1936) uvažuje o proměnách svého rodiště Znojma v minulém století, o svém dětství v Brně za druhé světové války, o dospívání a studiích v padesátých letech. Píše o svých zkušenostech i o zážitcích svých vrstevníků, o Šestatřicátnících, o literární skupině kolem časopisu Tvář a o nejvýraznějších osobnostech redakce Hosta do domu v šedesátých letech, popisuje své náboženské hledání i osobní zkušenosti za "normalizace" a po zhroucení minulého režimu.

Druhý svazek z čtyřdílného souboru Spisů Petra Kabeše obsahuje oddíly Čáry na dlani, Zahrady na boso, Krátké letní procesy, Mrtvá sezóna, Na skryté straně hor, Odklad krajiny, Příchod stínů.Doslov Milan Uhde.

Komorní próza o osudu dvou lidí různé národnosti přesahuje v podobě tragikomedie politiky, do osudu Evropy a je jakýmsi bilančním průřezem evropské civilizace na konci tohoto století.

Druhý svazek pamětí českého politika a národohospodáře dává nahlédnout na londýnskou exilovou politickou scénu v prvních letech čtyřicátých. Autorův výklad připomíná mnoho zasutých fakt a okolností a vysvětluje, že národní tragédie ztělesněná únorovým pučem 1948 měla předehru už v hloubi druhé světové války.

Osudy Agrární strany líčené na základě osobní zkušenosti autora i studijních pramenů, výpovědi jejích členů, spolupracovníků a politických protivníků od vzniku strany na sklonku minulého století do zákazu činnosti po roce 1945.

Prastarý mýtus o tom, jak si muž odvádí ženu, ožívá v básnické skladbě Února v obrazech plných lásky i krutosti.

Ve sbírce jsou verše z let 1989-1995. Po úvodní básni Sny též autor zařadil Hospodu na dvousamotě a rozsáhlejší skladby Počátek románu a Za rohem. Sbírku uzavírají texty Báseň za sněžné vichřice a Někde je Brno.

Kniha představitele mladé české básnické generace s příběhy z prostředí českého městečka.

Prozaik a publicista Jan Trefulka oslavil letos pětasedmdesáté narozeniny. V tomto jubilejním roce započalo nakladatelství Atlantis s vydáváním jeho vybraných Spisů. Do prvního svazku zařadil autor román Zločin pozdvižení, povídku Škaredá neděle, novelu Veliká stavba a román O bláznech jen dobré. Do Poznámek autora napsal: „Prózy jsou seřazeny chronologicky, ne ovšem podle data, kdy je autor napsal, ale podle období, kdy žily jejich ústřední postavy. Ani jedna z próz zařazených do tohoto svazku není autobiografická, ale všechny spojuje autorova umanutost vyprávět o lidech všedního dne v klíčových životních momentech, kdy usilují o to, aby se dokázali vzepřít své minulosti a vymanit se z ponižujících okolností, kterými je obklopila.“ K románu O bláznech jen dobré napsal Pozdrav starému Dušovi Milan Kundera text je datovaný v Paříži v červenci 2004.

Václav Chochola (1978) debutoval souborem próz Třísky do masa (Atlantis 2004). Na záložku své nové prózy Děti z krechtů napsal: „Je to jenom hra. Prolézt krechty, prolézt školu, prolézat prací, prolézt vším, co ti někdo přichystal, a přitom dodržovat pravidla. Jenom hra. Ale nemůžeš nehrát..."

Dotisk třetího vydání básnické sbírky oblíbené zejména u mladší čtenářské generace obsahuje cykly Náhodnejch 23, Vlhký básně a jiný příběhy, Krajina s Indiánama.

"Německá trilogie" zachycuje dobu, kdy byl Céline jako domnělý francouzský kolaborant nucen utíkat z Paříže a Francie přes poražené Německo do exilu v Dánsku. V první části Od zámku k zámku líčí autor svůj pobyt na zámku Sigmaringen v Německu, kde se koncem války skrývali prominentní kolaboranti a kde v okolních táborech přežíval kolaborantský plebs, odsouzený k vyhlazení samotnými Němci.

Vychází jako VII. svazek Spisů L. K. a obsahuje třináct dramatických textů z let 1967-1989, texty určené pro divadelní, rozhlasové či televizní provedení anebo napsané jen tak z rozmaru chvíle.

Třetí a závěrečný svazek pamětí významného českého pravicového politika. Představuje vzácnou hodnotu mezi politickými memoáry.

Sondy, studie o české literatuře, které psal Jaroslav Kolár (1929) v letech 1963–2001, uspořádáním volně navazují na jeho první výbor Návraty bez konce (Atlantis 1999). Zkoumání–sondování podrobuje autor nejrůznější díla i otázky: jaký je vztah mezi staročeskou povídkou o Bruncvíkovi a německou básní? co můžeme vyčíst z kronikářských zápisů? kdo mohl být autorem Země dobré? jaký význam má čas v Poláčkově Okresním městě? Hrabalův „svět naruby“ se podobá světu Rabelaisovu záměrně či náhodně? Poslední text Ohlédnutí za sklerokruhem zachycuje volné společenství literárních historiků, teoretiků, lingvistů a filozofů, kteří se scházeli v soukromí od poloviny sedmdesátých let do roku 1990 a udržovali tak v přednáškách a diskusích kontinuitu českého uměnovědného myšlení. Zajímavý je přehled programů sklerokruhu a strojopisných sborníků k životním jubileím Milana Jankoviče, Miroslava Červenky, Mojmíra Otruby, Emila Pražáka, Zdeňka Pešata, Josefa Zumra a Jaroslava Kolára. Svazek obsahuje též pokračování Kolárovy bibliografie (autor František Knopp), jejíž první část je otištěna ve svazku Návraty bez konce; Rejstřík anonymních literárních děl a Jmenný rejstřík.

Další svazek z díla českého básníka, prozaika a esejisty hlásícího se věrně k dědictví surrealismu, a to osobitými záznamy fantastických pohybů lidského nitra.