Baset strana 4 z 5

Mají kočky tajemství?Sdílejí své tajnostmi s lidmi?Kdo má rád kočky, odhaluje jejich tajuplný svět...Tato kniha vypráví o kočičích osudech.Přináší příběhy z jejich tajemného světa...

Kniha o Karlu IV. zachycuje příběh člověka, který jako malé dítě byl vyrván z matčina náručí, uvržen do sklepního vězení a posléze odvezen do daleké ciziny. Jako urozený jinoch se pouštěl do pochybných dobrodružství, „dal se na cestu hříchů mládí“, jak cudně poznamená kronikář, vedl nezřízený sexuální život, jehož sám papež musel napomínat za výstřední a příliš švihácké oblékání a přemrštěnou náklonnost dámským půvabům. Postupně se však stává vyzrálým a obratným charismatickým politikem, spoluurčujícím po třicet let osudy středověké Evropy, ale i budovatelem na svou dobu vskutku nevšedního formátu. Do tvářnosti Prahy se zapsal nejen uvedením gotického stavebního slohu, ale i výstavbou Nového Města pražského či založením univerzity (kromě pražské však zřídil i devět dalších v různých částech Evropy). Neutuchající stavební aktivitu nerozvíjel jenom v Praze, ale např. i v Hradci Králové, Chrudimi, Rakovníku, Ústí n/L., Brně, Olomouci či Znojmě, ba i v nejrůznějších částech Svaté říše římské (kupř. v Karlově oblíbeném Norimberku či v Tangermünde). Ke svým dílům dokázal přitáhnout tvůrce vskutku světové velikosti, jakými byli třeba Matyáš z Arrasu, Petr Parléř či Mistr Theodorik. Konečně i Karlova vlastní literární tvorba (zábava jeho panovnickými kolegy vskutku příliš nepěstovaná) o něm leccos vypovídá. Koláž z nejrůznějších dobových kronik, listin arukopisů, korespondence astudií historiků od Fr. Palackého, J. Šusty, J. Spěváčka, Fr. Kavky až po L. Bobkovou tak přináší poutavé čtení, vystihující život a působení tohoto neobyčejného vladaře, s důrazem na jeho lidský rozměr. Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.

Kniha o Karlu IV. zachycuje příběh člověka, který jako malé dítě byl vyrván z matčina náručí, uvržen do sklepního vězení a posléze odvezen do daleké ciziny. Jako urozený jinoch se pouštěl do pochybných dobrodružství, „dal se na cestu hříchů mládí“, jak cudně poznamená kronikář, vedl nezřízený sexuální život, jehož sám papež musel napomínat za výstřední a příliš švihácké oblékání a přemrštěnou náklonnost dámským půvabům. Postupně se však stává vyzrálým a obratným charismatickým politikem, spoluurčujícím po třicet let osudy středověké Evropy, ale i budovatelem na svou dobu vskutku nevšedního formátu. Do tvářnosti Prahy se zapsal nejen uvedením gotického stavebního slohu, ale i výstavbou Nového Města pražského či založením univerzity (kromě pražské však zřídil i devět dalších v různých částech Evropy). Neutuchající stavební aktivitu nerozvíjel jenom v Praze, ale např. i v Hradci Králové, Chrudimi, Rakovníku, Ústí n/L., Brně, Olomouci či Znojmě, ba i v nejrůznějších částech Svaté říše římské (kupř. v Karlově oblíbeném Norimberku či v Tangermünde). Ke svým dílům dokázal přitáhnout tvůrce vskutku světové velikosti, jakými byli třeba Matyáš z Arrasu, Petr Parléř či Mistr Theodorik. Konečně i Karlova vlastní literární tvorba (zábava jeho panovnickými kolegy vskutku příliš nepěstovaná) o něm leccos vypovídá. Koláž z nejrůznějších dobových kronik, listin arukopisů, korespondence astudií historiků od Fr. Palackého, J. Šusty, J. Spěváčka, Fr. Kavky až po L. Bobkovou tak přináší poutavé čtení, vystihující život a působení tohoto neobyčejného vladaře, s důrazem na jeho lidský rozměr. Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.

Básně, prózy a malby čerpající inspiraci jak z čínského klasického básnictví a tradiční krajinomalby, tak i z moderní světové poezie a evropského výtvarného umění nabízejí vhled do osobitého světa hravé kreativity a nespoutané imaginace jedné z nejvýraznějších postav současné tchajwanské literární a výtvarné scény.

Sotva se u nás najde někdo, kdo by neznal legendární film Císařův pekař a pekařův císař. Nelze si na něj nevzpomenout při četbě této knihy. Pojednává o tom, jak se naši předkové učili poznávat svět kolem sebe a jaké nástroje k tomu používali. Jak se přímo dobrodružně a často strastiplně prodírali od víry a pověry k poznání, že vše je jinak, než jak se dosud jevilo či – přesněji – myslelo a kázalo. Od astrologie k astronomii, od alchymie k fyzice a chemii, od ranhojičství k lékařství, prostě od báchorek a smyšlenek ke skutečné vědě, tak jak ji známe dnes. Jak se měnil pohled na úlohu a význam poznání a jeho protagonisty, mezi nimiž se najdou skuteční badatelé a učenci, ale i nejrůznější podvodníci a předstírači. A jak to, co bylo kdysi učeností, je dnes často šarlatánství, a co bylo dříve kacířství, je dnes odvážnou myšlenkou.

Plútarchos, řecký filozof a životopisec, patří k nejplodnějším autorům antiky – odhaduje se, že napsal asi 250 spisů. Z nich se zachovala necelá polovina. Největší popularity dosáhly jeho obsáhlé Životopisy slavných Řeků a Římanů (Antická knihovna č. 74, 76), ale nemenšímu zájmu se těší i jeho drobnější spisy, v nichž se věnoval tématům filozofickým, etickým a politickým. Politice je věnován svazek O politické činnosti, který obsahuje pětici pojednání o aktuálních problémech Plútarchovy doby, ale i zásadním koncepčním otázkám politické morálky (Politické rady, O monarchii, demokracii a oligarchii, Nepoučenému vládci, Má se stařec věnovat politice? a Filozof má rozmlouvat zejména s vládci). Čtenáře určitě překvapí, jak staré jsou nešvary politiků, jež plní stránky dnešních novin.

Když se v pokoji rozezní hodiny, Míša ví, že je čas spát. Sám si už vyčistil zuby a vklouzl pod peřinu. Maminka vešla do pokoje s pohádkovou knížkou a přisedla si blíž. V ruce jí šustí stránky, jak otáčí jednu po druhé. Tichý šustot papíru a klidný maminčin hlas Míšu rychle uspává, snad usne i sama noc, co se v černém kabátu přitiskla k oknu, aby slyšela její vyprávění. Míša, hračky i noc tiše oddychují. Jen kulatá Země se stále kolem své osy otáčí, přes den k Slunci čelem, v noci k Slunci zády. Do rána budou všichni spát. Opravdu všichni? Míša dnes nemá klidné spaní.

Dějepisný žánr patřil ve starověkém Římě k nejoblíbenějším četbám a mezi čtenáři kolovalo množství přehledů dějin psaných různými autory pro nejrůznější účely. Z bohaté úrody děl, o nichž se dochovaly zprávy, přežila v literární historii nemnohá. Mezi nimi i dva spisy obsažené v tomto svazku, jež jsou charakteristickými ukázkami stylu tzv. stříbrného věku římské literatury.

Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr., jejichž markantním znakem a společným jmenovatelem bylo upevňování hegemonie Říma v rozsáhlém prostoru Středomoří a Přední Asie. Římané tehdy postupně ovládli Řecko a Makedonii, po porážce Kartága se zmocnili severozápadní Afriky a pod svůj vliv získali seleukovskou říši a ptolemajovský Egypt. Stejně jako třetí svazek i tento čtvrtý je sestaven ze zlomků, dochovaných z výtahů Polybiova díla, jež byly pořízeny v 10. století, a citátů z děl autorů, kteří z něj čerpali. Navzdory fragmentárnosti a neúplnosti obsahují tyto zlomky množství cenných údajů o dobových událostech a autorovy postřehy o souvislostech mezi nimi, jež skládají autentický obraz dění odehrávajícího se v tehdy známém „obydleném světě“. Tímto svazkem se v Antické knihovně završuje korpus Polybiova dějepisného díla, jež zásluhou prof. Pavla Olivy vychází poprvé v českém překladu.

Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr., jejichž markantním znakem a společným jmenovatelem bylo upevňování hegemonie Říma v rozsáhlém prostoru Středomoří a Přední Asie. Římané tehdy postupně ovládli Řecko a Makedonii, po porážce Kartága se zmocnili severozápadní Afriky a pod svůj vliv získali seleukovskou říši a ptolemajovský Egypt. Stejně jako třetí svazek i tento čtvrtý je sestaven ze zlomků, dochovaných z výtahů Polybiova díla, jež byly pořízeny v 10. století, a citátů z děl autorů, kteří z něj čerpali. Navzdory fragmentárnosti a neúplnosti obsahují tyto zlomky množství cenných údajů o dobových událostech a autorovy postřehy o souvislostech mezi nimi, jež skládají autentický obraz dění odehrávajícího se v tehdy známém „obydleném světě“. Tímto svazkem se v Antické knihovně završuje korpus Polybiova dějepisného díla, jež zásluhou prof. Pavla Olivy vychází poprvé v českém překladu.

Tatry jsou bezesporu nejpopulárnějším pohořím na Slovensku, zpívá se o nich i v národní hymně. Říká se o nich, že jsou to miniaturní Alpy – na relativně malé ploše necelých 800 km2 se totiž nachází téměř veškeré přírodní bohatství jako v mnohem rozlehlejších Alpách. Tatry jsou nejvyšším pohořím záalpské Evropy a nejvyšším v celém oblouku Karpat do nichž patří. Jsou krajinou vysokých skalních štítů, hlubokých dolin, krásných jezer, svérázné horské vegetace a domovem mnoha živočišných druhů, z nichž některé se už jinde v Evropě nevyskytují. Jejich unikátní přírodní hodnoty umocňuje bohatá a originální kultura lidí, usazených v průběhu staletí okolo nich v regionech Oravy, Liptova, Spiše a polského Podhalí. Nejedna země se může pyšnit bohatstvím přírodních klenotů národních parků – hor a velehor, o hodně rozsáhlejších a vyšších než tyto slovensko-polské „nejmenší velehory světa“. Zřídka však najdete pohoří, které takovým způsobem a do takové míry srostlo s duchovními dějinami území a lidu při jeho úpatí natolik, že se stalo součástí jejich národní identity a oficiální i neoficiální symboliky. Tatry se buditelům přímo nabízely jako mocné inspirační zřídlo. Jejich smělé kontury, vybíhající z okolních pahorkatin Liptova a Spiše, vzletné linie Kriváně, Lomnického štítu a dalších horských velikánů, orámované vějiřem mlh a dramatickými obrysy mraků, bezprostředně oslovují duši vnímavého pozorovatele a uvolňují proud živých emocí. Majestátní tatranské vrcholky se staly ztělesněním neochvějnosti, stálosti, svobody. Dvoudílná vlastivědná encyklopedie Tater soustředí jako vůbec první publikace svého druhu maximum informací o celém území Tater, tzn. Tater Západních, Východních (tj. Vysokých a Belianských) a polských, o jeho přírodě, dějinách a kultuře. První díl je zaměřen na přírodu, podává množství nejnovějších a kompaktních informací. Na jeho přípravě se podíleli renomovaní odborníci ze slovenské i polské strany. Druhý díl chystáme na podzim roku 2013 a bude popisovat oblast lidské činnosti (např. dějiny, kultura, ochrana přírody…)

Druhý svazek Plútarchových srovnávacích životopisů obsahuje osm dvojic řecko-římských včetně čtyř životopisů dochovaných samostatně. Předchozí svazek Životopisy slavných Řeků a Římanů I jich pojal čtrnáct, resp. patnáct. Z původního plútarchovského s ouboru se ztratil jen zlomek: jedna dvojice (Epameinóndás a Scipio Africký) a autorova předmluva. Srovnáním slavných osobností řecko s římskou chtěl Plútarchos dospět k pochopení minulosti. Velká historie byla již napsána historiky zvučných jmen a on s nimi nechtěl soupeřit, notabene líčit činy a události, které již popsali jiní. Rozhodl se soustředit na povahu osob a způsob jejich jednání a myšlení, jež z nich učinily hybné síly dějin a pro jejichž pochopení shromáždil a sepsal údaje, které obecně unikly ostatním. Vybral si takové osobnosti, na kterých jeho historické reflexe nejpřesvědčivěji vyjadřují záměr výchovného působení, a pro porozumění zvolil princip analogie. Biografii, přehledně uspořádanou a rozčleněnou, pokládal za optimá lní žánr a nástroj k porozumění a svou fabulační schopností z ní vytvořil svižný esej. Obdobími, z nichž se rekrutuje největší počet biografických protagonistů, jsou klasická doba Athén, první století helénismu a z Říma doba občanských válek. Výběrem demonstroval Plútarchos svůj názor na řeckou a římskou historii a vytvořil galerii, v níž je pominuto to, o čem rozhodl, že má být pominuto. Z jeho srovnání pak lépe vycházejí spíše Řekové jako iniciátoři ušlechtilých myšlenek a představitelé státni ckých a morálních ctností. Svou monumentální syntézou bohaté a složité kulturní tradice Plútarchos zpracoval obrovské dědictví klasické historiografie, podobně jako ve svých dílech filozoficko-etických popularizoval a nově interpretoval platónskou fi lozofii. Na cestě klasického myšlení mu náleží významné místo, neboť "přemostil" rozháranou etapu přechodu ke křesťanství. Pro toto se jeho dílo těšílo nesmírné oblibě u byzanstských učenců a následně u evropských vzdělanců. Bylo zdrojem inspirace mn oha renesančním a novověkým autorům a čte se dodnes. Doslov napsal Josef Češka.

517 pokračování komiksu, který se pravidelně objevoval na stránkách Reflexu (nejen) po dobu deseti let.

517 pokračování komiksu, který se pravidelně objevoval na stránkách Reflexu (nejen) po dobu deseti let.

517 pokračování komiksu, který se pravidelně objevoval na stránkách Reflexu (nejen) po dobu deseti let.

Dear children, as you well know we both like you a lot and that is why we are writing you a letter today; it’s not long but it is important. You see, both of us, the doggie and the pussycat, we think that you like us a lot, and so we are writing to you because we want you to like all the doggies and pussycats in the whole wide world. That is why this book about us is called How They Wrote a Letter, because it is important that you not only find out what is written in this letter, but also what has been happening about that letter and in fact how all of this have happened. Writing such a letter is a hard work even for children, let alone for doggies and pussycats. However, you will find out all about it in a greater detail in this book, so we better not tell you too much about it beforehand. We will only remind you that any pain hurts doggies and pussycats just as much as it hurts you, the children. So remember it well and if you forget it sometimes, quickly go and read this book again and everything will be all right. Yours DOGGIE AND PUSSYCAT