BizBooks strana 14 z 44

I neobyčejní lidé žijí své obyčejné životy. Jenom k tomu mají trošku jiné kulisy. Do života jedné nenormální rodinky můžete nahlédnout, když otevřete tuto knížku. Karin, na začátku přítelkyně na konci už manželka Richarda Krajča, po celý rok psala blog, kde zaznamenávala nejrůznější momenty z jejich „kuchyně“. Možná vás překvapí, že mají podobné radosti a starosti jako my všichni. Karin o nich umí krásně psát a Richard je zase vtipně glosuje. V knížce kromě blogů mapujících rok života Karin, Richarda a jejich rodiny najdete bonusové přídavky – o prázdninách, o svatbě i o líbánkách. Budete si moct prohlédnout i spousty fotek, které nikde nebyly zveřejněny. Poslední kapitolka je věnována koncertu na Strahově, který Karin režírovala a kde kapela Kryštof oslavila 25 let.

Odhalte dlouho utajovaný příběh Victora Capesia, hlavního lékárníka největšího nacistického tábora smrti v Osvětimi. Victor Capesius byl původem z Rumunska a pracoval jako prodejce německé farmaceutické firmy Bayer. V pětatřiceti letech se připojil k jednotkám SS a v roce 1943 se stal lékárníkem v Osvětimi. Autorka odkrývá Capesiovo kruté jednání a následný útěk před spravedlností, popisuje jeho nalezení a obvinění po dvaceti letech od skončení války. Zároveň se dotýká smluvních vztahů mezi nacisty a největším farmaceutickým konglomerátem I. G. Farben a jeho dceřinou společností Bayer. Poznejte příběh plný hamižnosti uprostřed hrůz holokaustu - živý obraz toho, jak obyčejní muži v honbě za bohatstvím sestupují do pekel a cestou ztrácejí poslední zbytky svědomí.

Laco Déczi je sprosťák, hulvát, křikloun, a tak trochu hovado, říká novinář Tomáš Poláček, autor neobvyklého knižního rozhovoru Totálně vytroubený mozek. Slavný jazzový trumpetista pozval Poláčka v létě roku 2017 do amerického Connecticutu, kde posledních třicet let žije. Ráno spolu lovili mušle v oceánu, po nocích seděli u ohně, poslouchali jazz, a celou dobu vedli rozhovor, ve kterém se Laco Déczi naprosto otevřel. „Po čase odhodil svou známou masku burana,“ říká Poláček, „a já tak poznal jeho velmi svobodnou, něžnou a hravou duši.“ A taková je i kniha Laco Déczi - Totálně vytroubený mozek - sprostá, urážlivá, politicky nekorektní a místy buranská, ale zároveň hravá a něžná.

Po dvojici bestsellerů přichází Ladislav Zibura s novým dobrodružstvím – tentokrát se vydává do Arménie, Gruzie a Náhorního Karabachu. Princ Ládík putuje po těch nejzapadlejších vesnicích, aby mohl naslouchat příběhům místních a načerpat něco z jejich moudrosti. Alkohol teče proudem a mladý dobrodruh důvěrně poznává kulturu plnou pohostinnosti, rozhodných slov a nostalgie po sovětských časech. Své zážitky z kavkazského putování líčí Zibura s humorem a ironií, pro které si získal popularitu nejen u příznivců cestopisů. Ať už je zrovna ztracený v horách, bojuje s nepřízní počasí, nebo omylem jí grilovaného ježka, vše přijímá s dokonalým nadhledem. Ziburův příběh je svědectvím o půvabu svobody a lehkosti života na cestách. O čem to je: Mladý poutník se vydá pěšky probádat Kavkaz. Očekává nenáročný výlet, situace se mu ale brzy vymkne z nohou. Komu to můžu koupit: Všem příznivcům cestování, poutavých příběhů a humoru. Co se mi na tom může líbit: Vtip, dobrodružství, hodně obrázků a krátký text. Jak to skončí: Přežije a vrátí se domů stopem.

Ahoj, já jsem pes Kuba. Možná mě znáte z novin, jsem docela slavný. Teda já moc ne, ale moje panička? Ta teda je. Pořád nás někdo zastavuje a fotí se s ní, což mě moc nebaví. To vždycky začnu dělat mrtvého brouka.“ Ať už jsou naši miláčci jacíkoliv, je nám s nimi dobře. A nejen nám. Přečtěte si psí povídání od známých osobností, jako jsou Marta Kubišová, Richard Genzer, Lukáš Pavlásek. Zábava, humor, dojetí i napětí v jedné knize.

Z temnoty a ticha uvnitř lebky ovládá mozek každodenní příběhy naší reality a určuje, kým jsme. V průběhu svých výzkumů a experimentů se David Eagleman vydává do světa extrémních sportů, trestního práva, neverbální komunikace, genocidy, operací mozků, intuice, robotiky a hledání nesmrtelnosti. Připravte se na napínavou výpravu do vnitřních světů. Ve zdánlivě nekonečné síti miliard mozkových buněk a bilionů synapsí vzniká něco, co byste tam nečekali: vy sami. Naleznete zde pŘíbĚh vašeho Života utváŘeného vaším mozkem a vašeho mozku utváŘeného vaším Životem. Přidejte se ke známému neurovědci Davidu Eaglemanovi na jeho cestě za odpověďmi na otázky o podstatě naší existence: Co je vlastně realita? Co jsem „já“? Jak se rozhodujeme? Proč náš mozek potřebuje jiné lidi? Jak promění technologie fyzickou podstatu člověka v budoucnu? David Eagleman je neurovědec, který se specializuje na otázky plasticity mozku, vnímání času, synestezii a prolínání vždy a sociální politiky. Je autorem více než devadesáti publikací a držitelem několika patentů. Kromě toho je autorem dvou mezinárodních bestsellerů: novely Suma a knihy Inkognito, aneb tajný život mozku. Také píše scénáře a uvádí televizní pořad The Brain.

Nenápadný, ale důležitý. Tak by se dal stručně charakterizovat rok 1958. Žádná mimořádně převratná událost naši zemi nepostihla, ale ti, kteří jej pamatují, o něm mluví jako o prvním roce, kdy začal být ve společnosti cítit aspoň mírný závan svobody. Ti, kteří se v tomto roce narodili, vkročili do světa, který se sice pomalu, ale přeci jen zlepšoval. Trvalo to do jejich desátých narozenin. Jaký tedy byl rok, ve kterém Československo slavilo velký úspěch na výstavě Expo 58 v Bruselu? Svět se po válce vzpamatoval z nejhoršího a lidé začínají zase naplno žít. I v Československu doznívají nejhorší excesy ranných padesátých let. Domovní důvěrníci, fronty před obchody a budovatelská hesla kam se podíváš jsou sice stále běžnou realitou, ale kultura už se nadechuje k obrovskému rozmachu, který se naplno rozvine v následujících několika letech. Lidé začínají pošilhávat po luxusu – móda a kosmetika přestávají být tabu a Pražanky si dokonce mohou nechat ušít prádlo na míru. Prodej fotografií spoře oděné Giny Lollobrigidy či Marilyn Monroe sice uvědomělý čtenář Večerní Prahy včas nahlásí, ale jinak bdělost a ostražitost polevují. Zavzpomínejme tedy na rok, kdy Mao v Číně zahajuje politiku Velkého skoku, Fidelovi spolubojovníci unášejí mistra světa F1 a v USA přichází do prodeje obruč hula-hop. V Československu začíná televize vysílat každý den, na brněnském výstavišti vyrůstá Pavilon Z a hospodyňky si konečně mohou usnadnit život pomocí oddělovače bílků. A na závěr pak pro ty, kdo se v roce 1958 narodili, přinášíme několik vzpomínek na dobu, kdy jim bylo krásných osmnáct let. Takže připomeňme si spolu „kristusky“, „muchy“ i „pohřebné“….

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“? A jak vypadal běžný život obyčejných lidí na pozadí „velké“ historie? I v těch nejvypjatějších okamžicích dějin žijí lidé své každodenní životy – nakupují, chodí do kina, scházejí se v kavárnách i hospodách, sportují, pracují…Kniha, kterou držíte v ruce, vám ukáže rok 1968 z trochu jiného úhlu. Přečtete si, čím se lidé tehdy bavili, jaká divadelní představení hýbala kulturní veřejností, co se nosilo a proč z oběhu mizely tříkorunové mince. Připomeneme vám olympijské hry v Mexiku a v Grenoblu, na kterých naši sportovci slavili nemalé úspěchy, vrátíme se do časů, kdy diváci psali do televize, aby nevysílala zábavné pořady, protože politické dění je mnohem zajímavější a zavzpomínáme na doby, kdy se pánům doporučovalo, aby si silný doutník přeci jen ve vlaku vykouřili raději na chodbičce. Nemůžeme se, samozřejmě, vyhnout osudnému datu 21. srpna. Rozhodli jsme na něj podívat netypickýma očima – očima těch, kterým bylo toho dne sedm, osm, deset let. Většinou nechápali tragiku událostí, ale ta vzpomínka je tak silná, že ani po padesáti letech nevymizí. Ponořme se tedy do hlubin času, do roku, kdy Donald Trump získává bakalářský diplom na Pennsylvánské univerzitě, Ivana Trumpová studuje střední školu v Gottwaldově a věnuje se lyžování, Vladimír Putin navštěvuje osmý ročník základní školy č. 193 v Leningradu, Sergej Lavrov studuje sinhálštinu na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a Terry Pratchett se žení.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy? Připomeňte si dobovou reklamu i knihy, které se četly v roce 1978. Začal se natáčet Bob a Bobek, na obrazovkách se objevila Nemocnice na kraji města a naše země zažila největší úspěch v oblasti kosmonautiky, když se Vladimír Remek stal prvním československým kosmonautem vyslaným do vesmíru.