CDK strana 11 z 11

V této knize se autor zabývá praxí sexuálního odříkání, jež se vyvinula v křesťanských kruzích v období od misijních cest svatého Pavla až po smrt svatého Augustina. Na konkrétním historickém materiálu objasňuje nejen určité podoby života křesťanů v pozdní římské říši, ale charakterizuje také tehdejší pojetí vztahů mezi muži a ženami. Peter Brown objevným způobem představuje známé osobnosti východní a západní tradice (Markión, Órigenés, Eusebios, Ambrosius, ad.) a překonává tak mnohá klišé, jež se často k těmto osobám často váží.

V této knize se autor zabývá praxí sexuálního odříkání, jež se vyvinula v křesťanských kruzích v období od misijních cest svatého Pavla až po smrt svatého Augustina. Na konkrétním historickém materiálu objasňuje nejen určité podoby života křesťanů v pozdní římské říši, ale charakterizuje také tehdejší pojetí vztahů mezi muži a ženami. Peter Brown objevným způobem představuje známé osobnosti východní a západní tradice (Markión, Órigenés, Eusebios, Ambrosius, ad.) a překonává tak mnohá klišé, jež se často k těmto osobám často váží.

V této knize se autor zabývá praxí sexuálního odříkání, jež se vyvinula v křesťanských kruzích v období od misijních cest svatého Pavla až po smrt svatého Augustina. Na konkrétním historickém materiálu objasňuje nejen určité podoby života křesťanů v pozdní římské říši, ale charakterizuje také tehdejší pojetí vztahů mezi muži a ženami. Peter Brown objevným způobem představuje známé osobnosti východní a západní tradice (Markión, Órigenés, Eusebios, Ambrosius, ad.) a překonává tak mnohá klišé, jež se často k těmto osobám často váží.

Druhý vatikánský koncil (1962-65) představuje jeden z klíčových momentů vývoje římskokatolické církve ve 20. století. Měl dalekosáhlý vliv na strukturu a procesy uvnitř církve a na jiné křesťanské konfese, náboženské a politické systémy, dokonce i na lidskou mentalitu. Publikace představuje jednu z interdisciplinárních diskusí na koncilní tma. Umožňuje čtenáři orientaci ve spletitých společenských a náboženských procesech a vybízí k překonávání jednorozměrných myšlenkových schémat.

Německý systematický teolog, jeden ze zakladatelů tzv. politické teologie, analyzuje v této zásadní práci křesťanskou víru ve stvoření a její důsledky. Autorovy názory přispívají k hlubšímu pochopení nejen křesťanské nauky, ale i k prohloubení židovsko-křesťanského dialogu a rozhovoru s ekologickými hnutími současnosti.

Německý systematický teolog, jeden ze zakladatelů tzv. politické teologie, analyzuje v této zásadní práci křesťanskou víru ve stvoření a její důsledky. Autorovy názory přispívají k hlubšímu pochopení nejen křesťanské nauky, ale i k prohloubení židovsko-křesťanského dialogu a rozhovoru s ekologickými hnutími současnosti.

Sborník přednášek z teologického setkání, pořádaného CDK v dubnu 1996 v Brně. Příspěvky O.I. Štampacha, F.J. Holečka, M. Ryškové, J. Spousty, P. Filipiho, J. Smolíka, P. Fialy, V. Ventury, F. Kunetky.

Období po Francouzské revoluci bývá v dějinách evropského křesťanství spojováno především s procesem sekularizace, přední anglický historik a teolog Hugh McLeod však v této propracované studii dokládá, že skutečnost byla mnohem bohatší a nejednoznačnější:

Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií". Publikace představuje výběr esejů uznávaného odborníka na tento region a průkopníka pohledu na jeho dějiny z hlediska tzv. „imperiologie", polského historika Andrzeje Nowaka. První část je věnována historii i současnosti ruského uvažování o vztahu k „Západu", o místě a dějinné roli impéria a o paradigmatech ruské politiky vůči „blízkému zahraničí". Druhá část zahrnuje tři studie „imperiální praxe" carského Ruska 18. a 19. století. Poskytuje jedinečné a ilustrativní vhledy do příběhů lidí - jak obětí, tak budovatelů impéria - a míst rozesetých na obrovském prostoru mezi Vladivostokem a Vislou. Poslední sekce knihy se vyznačuje opačnou perspektivou - jde o analýzu role a politiky Polska směrem k východu a jeho opakovaných pokusů o vytvoření alternativního geopolitického řešení pro prostor středovýchodní Evropy.

Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejů a prohlášení z let 1945-1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter - zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství - a přitom vystihuje celé spektrum názorů od kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945

Kniha soustřeďuje studie na téma politického katolicismu a představuje jeho různorodost a proměnlivost v závislosti na čase. Příspěvky si všímají vývoje tohoto fenoménu v moderních českých dějinách a prezentují apologetické a aktivizační poslání ve střetu

Námětem knihy jsou dramatické životní osudy Emila Dlouhého-Pokorného (1867–1936), dnes takřka zapomenuté postavy veřejného života konce 19. a první poloviny 20. století. Na počátku bouřlivých 90. let se stal průkopníkem křesťanského socialismu v našich zemích a řadí se k zakladatelským osobnostem katolického politického stranictví. Patřil tehdy k několika málo osobnostem, které pochopily dobové evropské trendy a pokusily se v českých zemích rozšířit myšlenky křesťanské demokracie. Významné místo zaujímá také v dějinách české Katolické moderny jako literárně-uměleckého proudu a církevně opravného hnutí, které vystoupilo s apologií ideálů křesťanství a chtělo zastavit procesy sekularizace české společnosti. Stal se vůdčí osobností radikálního křídla modernistů v Čechách a byl znám jako břitký žurnalista a redaktor několika časopisů. V roce 1920 navázal na svou modernistickou minulost a stal se zakladatelskou osobností národní Církve československé (husitské) a zapsal se do jejích dějin jako budovatel a nekompromisní obhájce vize demokratické a moderní církve 20. století. Veřejné působení Emila Dlouhého-Pokorného je líčeno na pozadí jeho privátních osudů plných překážek a nepochopení, které zdolával se vší houževnatostí, poctivostí a oddaností víry ve svou pravdu.

Utváření nové politologické perspektivy výzkumu prostorově-institucionálních aspektů volebního chování a stranické soutěže ve víceúrovňových uspořádáních, tj. v soustavách s více než jednou úrovní vládnutí a reprezentace, představuje v soudobé politologii výzvu mimořádného významu. Tato kniha představuje originální příspěvek české provenience ke studiu více­úrovňového volebního chování a stranicko-volební soutěže v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku, a to k takovému druhu studia, jež respektuje prostorovou členitost politických systémů a snaží se brát patřičně v úvahu jak horizontální (vnitroúrovňové), tak vertikální (meziúrovňové) vazby a rysy volebních a stranických fenoménů a procesů. Na rozdíl od tradičního rigidního úhlu pohledu, v jehož rámci nebylo možné představit si víceúrovňové systémy jinak než jako přísně hierarchická, stupňovitá uspořádání, vycházejí autoři z otevřeného pojetí komplexů volebních úrovní, umožňujícího nový pohled na vazby a interakce volebních i stranických procesů a jevů. Klíčovými znaky publikace jsou snaha o inovaci pojmového aparátu a důraz kladený na nepředpojatost a otevřenost uplatňované badatelské perspektivy. Knihu lze chápat jako základní příspěvek k rozsáhlému a dynamicky se rozvíjejícímu tématu. Autorský kolektiv tvoří členové Institutu pro srovnávací politologický výzkum a katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Tato publikace z pera britského historika H. Lawrence sleduje vývoj ideje mnišského života od jeho poustevnických počátků v egyptské poušti až po jeho institucionální zakotvení v područí středověké církve. V tomto postupu se měnila též jeho role. Od počátečního ideálu odříkavého života v Bohu, k vysoce kultivovanému prostředí klášterní kultury, která zajišťovala vzdělání a dala světu řadu vynikajících osobností středověké filosofie a vědy.