CDK strana 8 z 11

Ve své zatím poslední esejistické knize polská autorka Jadwiga Staniszkis analyzuje aktuální téma vlivu globalizace na národní stát, a to zejména z pohledu fenoménu moci a proměny vládnutí. Dovozuje, že dnešní situace, charakterizovaná „strukturálním nási

Sborník biblicky inspirovaných výkladů a esejů o tématech povolání a obrácení. O příbězích Abrahama, Jákoba, Mojžíše, svatého Pavla a dalších biblických postav rozmýšlejí teologové i neteologové různých konfesí. Knížka obsahuje zejména upravené verze před

Margaret Thatcherová odešla z funkce britské premiérky v roce 1990, Ronald Reagan o rok dříve. A přestože nás od jejich odchodu z vrcholné politiky dělí již téměř dvacet let, jejich odkaz stále vyvolává rozsáhlou diskusi. Je to logické, protože žijeme ve světě, který tito dva politikové výrazně ovlivnili a v mnoha směrech přímo stvořili.Kniha Lukáše Petříka se věnuje především ideovým základům jejich politiky. Vztah mezi konkrétními myšlenkami a reálnou politikou byl právě u Thatcherové a Reagana velmi silný. Českému čtenáři může tato kniha poskytnout velmi dobrý přehled o fenoménu tzv. konzervativní revoluce.

Margaret Thatcherová odešla z funkce britské premiérky v roce 1990, Ronald Reagan o rok dříve. A přestože nás od jejich odchodu z vrcholné politiky dělí již téměř dvacet let, jejich odkaz stále vyvolává rozsáhlou diskusi. Je to logické, protože žijeme ve světě, který tito dva politikové výrazně ovlivnili a v mnoha směrech přímo stvořili.Kniha Lukáše Petříka se věnuje především ideovým základům jejich politiky. Vztah mezi konkrétními myšlenkami a reálnou politikou byl právě u Thatcherové a Reagana velmi silný. Českému čtenáři může tato kniha poskytnout velmi dobrý přehled o fenoménu tzv. konzervativní revoluce.

Kniha je třetím svazkem v českém prostředí ojedinělého projektu Monitoring evropské legislativy, zahájeného po našem vstupu do EU z iniciativy europoslance Hynka Fajmona. Autoři, analytici Centra pro studium demokracie a kultury, zevrubně referují nejen o

Sborník příspěvků z konference věnované revoluci ruské, která se konala na podzim v roce 2007 na půdě Filozofické fakulty MU v Brně a již zorganizovalo Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Historický ústav AV ČR, v.v.i. a Centrum pro studium demokracie a kultury. Ruská revoluce v roce 1917 představuje přelom evropských i světových dějin 20. století, jenž změnil politickou, hospodářskou i kulturní situaci v mnoha zemích. Rovněž představuje mezník, který ovlivnil značným způsobem i historiografii a vůbec přemýšlení o dějinách. Před čtenářem vyvstává celá řada významných témat – od Masarykova pohledu na Rusko a jeho vývoj v moderní době přes problematiku ruských Čechů, pohled na revoluci v dílech ruských emigrantů a dalších zahraničních i českých badatelů až po současné vědecké interpretace. Součástí korpusu jsou i dva politologické rozbory, které se pokoušejí začlenit ruskou revoluci do kontextu nedemokratických režimů i do souvislostí výuky. Znalce potěší i erudované příspěvky věnované ruské i mimoruské kinematografii. Pohled ze zahraničí (Polsko, Slovensko) vhodně doplňuje české texty. Editoři jsou přesvědčeni o tom, že publikace bude inspirativním uvedením do potřebné odborné diskuse o ruských dějinách minulého století a o důsledcích těchto dějin ve střední Evropě i jinde ve světě. Autoři: Stanislav Balík, Jaromír Blažejovský, Jan Dvořák, Maciej Górny, Jiří Hanuš, Ľubica Harbuľová, Jan Holzer, Martin Kučera, Josef Šaur, Kamil Štěpánek, Jaroslav Vaculík, Václav Veber, Radomír Vlček, Zbyněk Vydra.

Sborník příspěvků z konference věnované revoluci ruské, která se konala na podzim v roce 2007 na půdě Filozofické fakulty MU v Brně a již zorganizovalo Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Historický ústav AV ČR, v.v.i. a Centrum pro studium demokracie a kultury. Ruská revoluce v roce 1917 představuje přelom evropských i světových dějin 20. století, jenž změnil politickou, hospodářskou i kulturní situaci v mnoha zemích. Rovněž představuje mezník, který ovlivnil značným způsobem i historiografii a vůbec přemýšlení o dějinách. Před čtenářem vyvstává celá řada významných témat – od Masarykova pohledu na Rusko a jeho vývoj v moderní době přes problematiku ruských Čechů, pohled na revoluci v dílech ruských emigrantů a dalších zahraničních i českých badatelů až po současné vědecké interpretace. Součástí korpusu jsou i dva politologické rozbory, které se pokoušejí začlenit ruskou revoluci do kontextu nedemokratických režimů i do souvislostí výuky. Znalce potěší i erudované příspěvky věnované ruské i mimoruské kinematografii. Pohled ze zahraničí (Polsko, Slovensko) vhodně doplňuje české texty. Editoři jsou přesvědčeni o tom, že publikace bude inspirativním uvedením do potřebné odborné diskuse o ruských dějinách minulého století a o důsledcích těchto dějin ve střední Evropě i jinde ve světě. Autoři: Stanislav Balík, Jaromír Blažejovský, Jan Dvořák, Maciej Górny, Jiří Hanuš, Ľubica Harbuľová, Jan Holzer, Martin Kučera, Josef Šaur, Kamil Štěpánek, Jaroslav Vaculík, Václav Veber, Radomír Vlček, Zbyněk Vydra.

Předložená studie vychází epistemologicky ze sémiotiky a konceptu interního realismu. Teologie je v tomto pojetí vědou, která kriticky reflektuje, promýšlí a domýšlí křesťanskou komunikaci evangelia. Jejím předmětem je stejně jako v případě křesťanské víry evangelium, tedy Boží sebekomunikacečlověku. Stejně jako pro víru je i pro teologii tento předmět přímo nedisponovatelný,lze ho uchopit pouze skrze křesťanskou komunikaci, v křesťanském dosvědčování evangelia. Teologie je orientující a normující vědou. Její závěry a vypracované teze se však musí prosadit na základě argumentů, tedy v rozhovoru s jinými přístupy. V tomto smyslu musí každá dobrá teologie– stejně jako každá jiná dobrá věda, která si je vědoma plurality perspektiva své vlastní perspektivity – zůstat sporná.

Prozaik, dramatik, esejista a publicista Drago Jančar (1948) je nejvýznamnějším žijícím slovinským spisovatelem. V roce 1974 byl za „nepřátelskou propagandu“ odsouzen k ročnímu vězení, po třech měsících však byl propuštěn na svobodu. V letech 1987–1991 byl předsedou slovinského PEN klubu. Je autorem několika románů (např. Galejník Severní záře Kateřina, páv a jezuita), dramatických her (např. Profesor Arnož a ti jeho Veliký brilantní valčík, Špiclování Godota Halštat), sbírek novel (Smrt u Marie Sněžné Pohled anděla) a filmových scénářů. Řada z nich byla přeložena také do češtiny. Za svá díla získal několik slovinských a mezinárodních cen, mimo jiné Prešernovu cenu za životní dílo (1994), evropskou cenu za krátkou prózu města Augsburg (1994) a Herderovu cenu za literaturu (2003). Je také dvojnásobným držitelem slovinské literární ceny Kresnik za nejlepší román. V autorském výboru esejů Příčky z Jákobova žebříku se Jančar zabývá především aktuálními otázkami středoevropského prostoru, jakými jsou národní vědomí, nelehké postavení menšin a malých států v rozšiřující a globalizující se Evropě, mezinárodní vztahy, tolerance, pojem svobody, problémy demokracie, vyrovnávání se s totalitní minulostí, ale třeba i osud literatury v moderní době.

Na estetice divadla a dramatu lze ukázat, co jinak uniká při výkladu filosofa Kierkegaarda. Divadlo a drama je jakýmsi trvalým protestem existence proti objektivizující filosofii. Nikoli člověk obecně, nýbrž zde tento jedinec je dramatem vsazen do určitéh

Sborník z konference o analogii ve filosofii a teologii v historické perspektivě, která se konala roku 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci. Kniha představuje v mnoha ohledech hraniční téma: úvahy týkající se jazyka a jeho fungování z

Sborník z konference o analogii ve filosofii a teologii v historické perspektivě, která se konala roku 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci. Kniha představuje v mnoha ohledech hraniční téma: úvahy týkající se jazyka a jeho fungování z

Prozaik, dramatik, esejista a publicista Drago Jančar (1948) je nejvýznamnějším žijícím slovinským spisovatelem. V roce 1974 byl za „nepřátelskou propagandu“ odsouzen k ročnímu vězení, po třech měsících však byl propuštěn na svobodu. V letech 1987–1991 byl předsedou slovinského PEN klubu. Je autorem několika románů (např. Galejník Severní záře Kateřina, páv a jezuita), dramatických her (např. Profesor Arnož a ti jeho Veliký brilantní valčík, Špiclování Godota Halštat), sbírek novel (Smrt u Marie Sněžné Pohled anděla) a filmových scénářů. Řada z nich byla přeložena také do češtiny. Za svá díla získal několik slovinských a mezinárodních cen, mimo jiné Prešernovu cenu za životní dílo (1994), evropskou cenu za krátkou prózu města Augsburg (1994) a Herderovu cenu za literaturu (2003). Je také dvojnásobným držitelem slovinské literární ceny Kresnik za nejlepší román. V autorském výboru esejů Příčky z Jákobova žebříku se Jančar zabývá především aktuálními otázkami středoevropského prostoru, jakými jsou národní vědomí, nelehké postavení menšin a malých států v rozšiřující a globalizující se Evropě, mezinárodní vztahy, tolerance, pojem svobody, problémy demokracie, vyrovnávání se s totalitní minulostí, ale třeba i osud literatury v moderní době.

Svoji proslulou Autobiografii dokončil Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) necelé tři měsíce před smrtí a mohl v ní tedy přehlédnout celý svůj život. Není to však jen kniha vzpomínek, celé dílo má pečlivě promyšlenou stavbu. Chesterton svým okouzlujícím

Sborník z konference o analogii ve filosofii a teologii v historické perspektivě, která se konala roku 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci. Kniha představuje v mnoha ohledech hraniční téma: úvahy týkající se jazyka a jeho fungování z

Kniha je překladem druhého, rozšířeného vydání nejznámější Simonovy práce The Ultimate Resource. Autor v ní vede důraznou polemiku s konvenčními představami o vyčerpávání přírodních surovin, nedostatku energetických a potravinových zdrojů, úbytku půdy a lesů, znečištění přírodního prostředí a zmenšování biodiverzity, hrozbě populačního růstu a přelidnění a mnoha dalších souvisejících tématech. Na základě pečlivě sebraného ohromného souboru empirických dat, kvantitativní a historické analýzy a ekonomické teorie dospívá k přesvědčení, že veškeré naše přírodní zdroje jsou v každém směru neomezené, protože jsou produktem nejen samotné přírody, ale především lidské práce, vynalézavosti a myšlení. Největším bohatstvím, které máme a o něž se musíme – jak nás přesvědčila a stále přesvědčuje praxe totalitních režimů – kvůli politice obávat, jsou lidé a jejich svoboda. Během let, které uplynuly od prvního vydání této práce (1981), se potvrdily téměř všechny Simonovy závěry a předpovědi, a kniha se tak stala jedním ze zakladatelských děl racionální, konstruktivní a optimistické teorie lidské situace a výchozím bodem specializovanějších ekonomických, ekologických a historických úvah.