Centrum pro studium demokracie strana 7 z 8

Klasická práce slavného italského politologa, která se konečně dočkává vůbec prvního českého vydání. Autor v této knize podává vynikající přehled různých podob stranických systémů a nabízí jak jejich klasifikaci, tak především objevnou typologii. Velmi zajímavé a přínosné jsou i Sartoriho rozbory povahy politických stran a jejich vnitřního uspořádání. Uvedené dílo se stalo mezníkem ve vývoji politologického výzkumu politických stran a stranických systémů, kromě toho také bylo a dosud je východiskem pro další teoretické úvahy na tomto poli.

Christophe Charle (1951), profesor soudobé historie na pařížské univerzitě a na Ústavu pro moderní a soudobou historii, patří k předním představitelům francouzské historiografie od druhé poloviny 80. let 20. století. V tradicích školy Annales se zabývá sociálními jevy, ale nikoli v duchu ekonomického determinismu, nýbrž v souvislosti se světem kultury. Ve svých pracích, které jsou inspirovány i sociologickými výzkumy, se zabývá především hledáním společenského pozadí kulturního dění, podmínkami, v nichž žijí umělci a intelektuálové, možnostmi uplatnění kulturních fenoménů ve společnosti i politickými tlaky, které podporují či omezují kulturní dění. Význam studií tohoto historika, který je oceňován v celé Evropě, spočívá též v zájmu o novodobé dějiny, na rozdíl od historiků prvních tří generací Annales, kteří se věnovali spíše dějinám středověkým. V novějším, nemarxistickém stylu Charle rozebírá společnost pomocí menších celků, sociálních skupin. Vedle obsáhlejších syntéz k novodobým dějinám Francie (např. publikace Sociální dějiny Francie devatenáctého století) mu největší věhlas přinesly jeho práce o evropských intelektuálech, o jejich existenčním zajištění, cestování, politické orientaci či podílu na společenských změnách.

Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků (J. Malíř, P. Marek, M. Myška, C. Nečas, J. Pešek aj.) z univerzit, muzeí, archivů a pracovišť akademie věd na téma sociálního a profesního vývoje obyvatels tva v 19. století. Kompaktní dílo staví na prolínání zemského faktoru, velkých sociálních a kulturních dějin a na typologické biografii zajímavých osobností, vše v kontextu vývoje celé střední Evropy. Do sborníku byly např. zařazeny texty na téma šl echtic, rabín, advokát, vinař, potulný divadelní umělec, četník nebo prostitutka.

Reprezentativní publikace představuje více než třicet příspěvků od předních českých historiků (J. Malíř, P. Marek, M. Myška, C. Nečas, J. Pešek aj.) z univerzit, muzeí, archivů a pracovišť akademie věd na téma sociálního a profesního vývoje obyvatels tva v 19. století. Kompaktní dílo staví na prolínání zemského faktoru, velkých sociálních a kulturních dějin a na typologické biografii zajímavých osobností, vše v kontextu vývoje celé střední Evropy. Do sborníku byly např. zařazeny texty na téma šl echtic, rabín, advokát, vinař, potulný divadelní umělec, četník nebo prostitutka.

Souborné vydání pěti Kierkegaardových textů, jejichž společným tématem je autorova vlastní spisovatelská činnost: Dobový trend v dánské literatuře pojednává o Kierkegaardových pseudonymních dílech a usměrňuje nechápající kritiku, Rozdíl mezi géniem a apoštolem je zajímavou studií o autorově vlastním poslání, Má spisovatelská činnost popisuje pohyb v autorových sférách reflexe a vydává z něj počet, Hledisko mé spisovatelské činnosti je posthumně vydaný text, v němž se Kierkegaard svléká ze všech pseudonymů a otevřeně mluví o svém díle, a konečně Jedinec je doplněním předchozího titulu, objasněním, co pro autora jedinec znamená.

Elegantně napsaná kniha, která zkoumá dějiny evropského myšlení od revolucí roku 1848 do počátku první světové války. Autor nejprve ozřejmuje kulturní kontext poloviny 19. století, období, jež bylo svědkem zrození demokracií v mnoha evropských zemích a vzniku velkých moderních měst – Berlína, Paříže a Londýna. Poté se věnuje vlivu vědy a sociálního myšlení na evropský intelektuální život, počínaje novými fyzikálními teoriemi, přes myšlenky sociální evoluce a sociálního darwinismu, až k obavám ohledně modernity o osobní identity. Burrow si všímá nejen proměn v přírodních a sociálních vědách a ve filosofii, značná část výkladu se zaměřuje také na osobnosti umělecké sféry – spisovatele, básníky, malíře, dramatiky nebo skladatele. Tato syntetická práce je určena jak odborníků a studentům, tak širší veřejnosti.

Souborné vydání pěti Kierkegaardových textů, jejichž společným tématem je autorova vlastní spisovatelská činnost: Dobový trend v dánské literatuře pojednává o Kierkegaardových pseudonymních dílech a usměrňuje nechápající kritiku, Rozdíl mezi géniem a apoštolem je zajímavou studií o autorově vlastním poslání, Má spisovatelská činnost popisuje pohyb v autorových sférách reflexe a vydává z něj počet, Hledisko mé spisovatelské činnosti je posthumně vydaný text, v němž se Kierkegaard svléká ze všech pseudonymů a otevřeně mluví o svém díle, a konečně Jedinec je doplněním předchozího titulu, objasněním, co pro autora jedinec znamená.

Spojené státy americké vznikly v průběhu nemnoha let na konci osmnáctého století nejen jako samostatný stát, ale také jako svébytný národ. Zatímco v Evropě se na národní totožnost pohlíželo jako na cosi daného, co bylo jen třeba objevit a posílit, Američané sami sebe jako národ aktivně a uvědoměle budovali a historie spolu s vědou sehrávaly v tomto úsilí ústřední roli. Tři historičky přednášející na prestižních amerických univerzitách se ve svém pojednání zabývají dějinami osvícenství a historií Ameriky, nejstaršími popisy slavných revolučních dějů počínaje a současnými útoky na historickou tradici ze strany postmodernismu či feminismu konče.

Spojené státy americké vznikly v průběhu nemnoha let na konci osmnáctého století nejen jako samostatný stát, ale také jako svébytný národ. Zatímco v Evropě se na národní totožnost pohlíželo jako na cosi daného, co bylo jen třeba objevit a posílit, Američané sami sebe jako národ aktivně a uvědoměle budovali a historie spolu s vědou sehrávaly v tomto úsilí ústřední roli. Tři historičky přednášející na prestižních amerických univerzitách se ve svém pojednání zabývají dějinami osvícenství a historií Ameriky, nejstaršími popisy slavných revolučních dějů počínaje a současnými útoky na historickou tradici ze strany postmodernismu či feminismu konče.

Odvážný a provokující filozofický esej o podstatě evropanství, který staví hermeneuticky pojatou identitu Já proti postmoderní kritice, a tak odhaluje staronový smysl individuální existence. Filozoficko-historické zkoumání čtyř podob lidské transcendence objevených řeckým géniem (teorie, technika, praxe a extáze) představuje čtenáři základní existenciály autentického evropanství, které jednání lidsky moudrého a politicky prozíravého občana spojuje do polemické jednoty.

Na sklonku roku 1989 byla v Brně založena revue pro kulturu a politiku Proglas. K desátému výročí jejího vzniku připravili editoři reprezentativní sborník příspěvků k otázkám české pravicové politiky, v němž jsou zastoupeni přední autoři, kteří se na stranách Proglasu české politice a společnosti věnovali. Sborník nabízí pohledy co nejširšího spektra lidí, kteří nějakým způsobem uvažují o české konzervativně-liberální politice: politiků, politologů, sociologů a filozofů, publicistů a spisovatelů.

Na sklonku roku 1989 byla v Brně založena revue pro kulturu a politiku Proglas. K desátému výročí jejího vzniku připravili editoři reprezentativní sborník příspěvků k otázkám české pravicové politiky, v němž jsou zastoupeni přední autoři, kteří se na stranách Proglasu české politice a společnosti věnovali. Sborník nabízí pohledy co nejširšího spektra lidí, kteří nějakým způsobem uvažují o české konzervativně-liberální politice: politiků, politologů, sociologů a filozofů, publicistů a spisovatelů.

Na sklonku roku 1989 byla v Brně založena revue pro kulturu a politiku Proglas. K desátému výročí jejího vzniku připravili editoři reprezentativní sborník příspěvků k otázkám české pravicové politiky, v němž jsou zastoupeni přední autoři, kteří se na stranách Proglasu české politice a společnosti věnovali. Sborník nabízí pohledy co nejširšího spektra lidí, kteří nějakým způsobem uvažují o české konzervativně-liberální politice: politiků, politologů, sociologů a filozofů, publicistů a spisovatelů.

Sekularizace je pojem, jímž se označuje postupné mizení náboženství z veřejného prostoru na základě určitých dějinných trendů, či záměrné odstraňování náboženství z tohoto prostoru. Historikové zkoumají sekularizaci v Evropě především třemi směry: v

Victor Hugo býval katolík a roajalista, ve dvaceti letech i básník ultraroajalistické strany, ale zemřel jako republikán. Pokud se na politickou dráhu tohoto velikána podíváme v takovéto zkratce, může působit jako kariéra se chtěným obratem čelem vzad, řídící se během dějin, jak tomu bylo u mnoha méně slavných. Jak ale potom vysvětlit aureolu tvůrce, který se stal symbolem, heroldem republiky, zastáncem utlačených a prorokem lidskosti? Michel Winock – historik a emeritní profesor na Institutu politických studií v Paříži – sleduje Hugovu dráhu, a přitom soukromé události spojuje s převratnými daty národních dějin a literární činnost s politickým bojem.

Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou? Proč js