Centrum pro studium demokracie strana 5 z 8

Anglická socioložka náboženství se zaměřuje na náboženskou situaci Evropy, a to v celosvětovém kontextu. Je zjevné, že praktické ztotožnění modernizace a sekularizace, které se v Evropě považuje za samozřejmé a předpokládá se i v ostatních částech světa, je naopak čímsi svébytným, co Evropu činí výjimečným případem. Davieová zkoumá souvislosti mezi modernizací a sekularizací (respektive její nepřítomností) v Severní i Jižní Americe, v Africe a v Asii s cílem vysvětlit, zač přesně Evropa své výjimečnosti vděčí a jak bychom se jí měli snažit porozumět.

Publikace se věnuje osudu Josefa kardinála Berana (1888-1969) v kontextu moderních dějin 20. století. Přibližuje ho jako člověka pevně ukotveného v křesťanských hodnotách, který vzdoroval dvěma totalitním režimům - v době nacistické okupace se stal vězněm v koncentračním táboře Dachau a v době komunistického panství prošel postupně domácím vězením , čtrnáctiletou internací pod dohledem StB a nakonec vyhoštěním z vlasti bez možnosti návratu. Beranovy životní etapy jsou v knize doplněny množstvím dobových fotografií a archiválií, z nichž většina nebyla dosud publikována. Součástí monografie je také nosič CD s autentickou nahrávkou jeho vzpomínek. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Josefa kardinála Berana v Římě.

Publikace se věnuje osudu Josefa kardinála Berana (1888-1969) v kontextu moderních dějin 20. století. Přibližuje ho jako člověka pevně ukotveného v křesťanských hodnotách, který vzdoroval dvěma totalitním režimům - v době nacistické okupace se stal vězněm v koncentračním táboře Dachau a v době komunistického panství prošel postupně domácím vězením , čtrnáctiletou internací pod dohledem StB a nakonec vyhoštěním z vlasti bez možnosti návratu. Beranovy životní etapy jsou v knize doplněny množstvím dobových fotografií a archiválií, z nichž většina nebyla dosud publikována. Součástí monografie je také nosič CD s autentickou nahrávkou jeho vzpomínek. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Josefa kardinála Berana v Římě.

Kniha navazuje na publikace Monitoring evropské legislativy 2004–2005, 2006 a 2007. Shrnuje a doplňuje pravidelné, elektronicky uveřejňované monitoringy, které analytici CDK sepsali od ledna 2008 do dubna 2009, čímž završí funkční období Evropského parlam

Hlavním tématem knihy Cikánské skupiny a jejich sociální organizace editorů Marka Jakoubka a Lenky Budilové je problematika vzájemných vztahů cikánských skupin a jejich vnitřního uspořádání, která je v ciganologických bádáních považována zcela po právu za problematiku klíčovou. Vedle těchto obecných témat se zahrunté studie dále dotýkají také celé řady přilehlých oblastí jako je příbuzenství, rituální nečistota či vůdcovství v cikánských skupinách. Do knihy byly zařazeny studie zabývající se cikánskými skupinami žijícími v rozmanitých částech svět, od Čech a Slovenska, přes Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Španělsko, až po Norsko a Kanadu, takže výsledný soubor představuje poměrně reprezentativní vzorek, nabízející možnost komparace výše uvedených témat. Cílem tohoto souboru je pak v daném ohledu mimo jiné také snaha uvést české ciganologické bádání do celosvětovhohé kontextu. Autory jednotlivých statí jsou na straně jedné renomovaní autoři jak ze zahraničí (F. Barth, M. a S. Salo, I.-M. Kamiński, W. Guy, D. Lagunas, K. Erdös, P. Szuhay, E. Marušiaková), tak i z České a Slovenské republiky (E. Davidová, K. Kalibová, M. Dubayová) vedle nich se pak nacházejí stuie autorů mladší generace (R.Pivoň, C. Prónai, K. Horváth, L. Plavjaniková, M. Růžička, A. Ferko). Kniha Cikánské skupiny a jejich sociální organizace tak čtenáři umožňuje nejen komparativní pohled na celou škálu různých cikánských skupin, ale také možnost srovnání akademických tradic různých (nejen) evropských zemí v různých dobách.

Hlavním tématem knihy Cikánské skupiny a jejich sociální organizace editorů Marka Jakoubka a Lenky Budilové je problematika vzájemných vztahů cikánských skupin a jejich vnitřního uspořádání, která je v ciganologických bádáních považována zcela po právu za problematiku klíčovou. Vedle těchto obecných témat se zahrunté studie dále dotýkají také celé řady přilehlých oblastí jako je příbuzenství, rituální nečistota či vůdcovství v cikánských skupinách. Do knihy byly zařazeny studie zabývající se cikánskými skupinami žijícími v rozmanitých částech svět, od Čech a Slovenska, přes Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Španělsko, až po Norsko a Kanadu, takže výsledný soubor představuje poměrně reprezentativní vzorek, nabízející možnost komparace výše uvedených témat. Cílem tohoto souboru je pak v daném ohledu mimo jiné také snaha uvést české ciganologické bádání do celosvětovhohé kontextu. Autory jednotlivých statí jsou na straně jedné renomovaní autoři jak ze zahraničí (F. Barth, M. a S. Salo, I.-M. Kamiński, W. Guy, D. Lagunas, K. Erdös, P. Szuhay, E. Marušiaková), tak i z České a Slovenské republiky (E. Davidová, K. Kalibová, M. Dubayová) vedle nich se pak nacházejí stuie autorů mladší generace (R.Pivoň, C. Prónai, K. Horváth, L. Plavjaniková, M. Růžička, A. Ferko). Kniha Cikánské skupiny a jejich sociální organizace tak čtenáři umožňuje nejen komparativní pohled na celou škálu různých cikánských skupin, ale také možnost srovnání akademických tradic různých (nejen) evropských zemí v různých dobách.

Při povrchním pohledu na výtvarnou kulturu 20. století se sakrální architektura jeví jako okrajová oblast, která až na několik málo výjimek nepřinesla výraznější umělecké počiny. Zdá se, že to způsobilo lpění na osvědčených vzorech a nechuť k inovacím ze strany objednavatelů. Pokud však opustíme zjednodušující „vývojové" schéma, objeví se před námi pestrá mozaika uměleckých výkonů, směrů a tendencí, kterým je společná snaha o vyjádření spirituality výtvarnou formou 20. století - s různou mírou akcentů na stupnici mezi tradicionalismem a modernitou. Právě tuto bohatost zprostředkuje čtenáři předkládaný svazek.

V roce 1978 otevřel Michel Foucault na Collège de France v Paříži přednáškový kurz, jehož tématem měla být „biopolitika", tedy vládní praxe, která se od 18. století pokoušela racionalizovat problémy populace spojené se zdravím, hygienou, porodností, d

V roce 1978 otevřel Michel Foucault na Collège de France v Paříži přednáškový kurz, jehož tématem měla být „biopolitika", tedy vládní praxe, která se od 18. století pokoušela racionalizovat problémy populace spojené se zdravím, hygienou, porodností, d

Publikace si klade za cíl uvézt čtenáře do vzdáleného historického období pozdní antiky. Je koncipována tak, aby poskytla orientaci v komplikovaném čase a na rozlehlém prostoru, kde na sebe narazili velké civilizační okruhy klasické a křesťanské kultury, římského a barbarského světa.

Autor, který se dlouhodobě zabývá romskou minulostí, podává v této knize nástin historie moravských Romů v uplynulých šesti stoletích. Na příkladech konkrétních osob a jejich životních příběhů zobrazuje formou drobnokreseb osudy romského etnika od jeho vs

Sociologie modernity jsou výsledkem dvou procesů, jednak úsilí vytvořit všeobecné reprezentace reality, které by mohly napomoci k jejímu uchopení, a také bezprostředního poznání každého člověka, že se modely sociologie rozcházejí s měnící se realitou mode

Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejí a prohlášení z let 1945–1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter – zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství a přitom vystihuje celé spektrum názorů, od jednoznačně kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.

V postkomunistických evropských zemích uplynulo jeden a půl desetiletí od okamžiku, kdy v nich proběhly první svobodné nebo alespoň částečně svobodné volby. Kniha Volební systémy postkomunistických zemí sleduje vývoj volebních systémů a jednotlivé volební soutěže ve dvaceti státech od roku 1989. V komparativní perspektivě hodnotí prováděné volební reformy, analyzuje a posuzuje vliv, který měly volební systémy na vývoj systémů politických stran. Pozornost je věnována také možnému vlivu volebních systémů na průběh demokratizace. Výsledky výzkumu zpochybňují některá zjednodušující tvrzení o vztahu mezi volebními a stranickými systémy, neboť je sice možné v řadě případů na základě volebního systému vysvětlit přítomnost či absenci určitých fenoménů ve stranických systémech, v komparaticní perspektivě ale lze většinu těchto kauzalit zpochybnit příklady dalších systémů, které s podobnými pravidly dospěly k zřetelně odlišným výsledkům.Jakub Šedo působí jako odborný asistent na Katedřš politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a jako výzkumný pracovník na Institutu pro srovnávací politologický výzkum. Odborně se zaměřuje na problematiku volebních systémů.

Autor, nar. 1914 v belgických Antverpách, patří bezesporu k žijícím legendámkatolické teologie 20. století. Vydávaná kniha je poslední částí volnétrilogie, věnované podstatným rysům křesťanské zkušenosti s Bohem v JežíšiKristu. České vydání je doplněno o

Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejí a prohlášení z let 1945–1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter – zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství a přitom vystihuje celé spektrum názorů, od jednoznačně kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.