Centrum pro studium demokracie strana 3 z 8

Vznik dělnictva jako společenské třídy patří mezi nejdůležitější události moderních dějin jak z hlediska sociální historie, tak z hlediska studia politických dějin. Bádání nad otázkami souvisejícími s tímto procesem se stalo v minulosti předmětem politických tlaků a po listopadovém převratu bylo starší generací badatelů prakticky opuštěno. Takto vzniklou mezeru v naší znalosti zmíněných procesů se snaží zaplnit předložená publikace, opírající se o metodologické podněty německé, rakouské a britské historické vědy a důkladný pramenný výzkum, který má za cíl nově formulovat zásadní poznatky o společenské situaci v městech raně moderní éry, především s ohledem na vývoj vzájemných vztahů měšťanstva a dělnictva. Míra a intenzita jejich zájmového střetu na jedné straně a pochopitelně také oboustranně výhodné spolupráce na straně druhé je nahlížena pomocí mikrohistorických sond a příkladů z šesti moravských měst a směřuje k obecnějším otázkám míry plurality a demokracie společnosti českých zemí v pozdní éře c.k. mocnářství, k její schopnosti integrovat menšiny a vytvořit jim dostatečný prostor k artikulaci jejich specifických zájmů, k míře revolučnosti socialistického dělnického hnutí a k řadě dalších.

Sborník z mezinárodního a interdisciplinárního kolokvia konaného v rámci Setkání zájemců o teologii Institutu ekumenických studií ve spolupráci s CDK v říjnu v roce 2010 v Praze. Přispěvatelé se zamýšlejí nad teologickými, historickými a literárními aspekty romantického hnutí a pokoušejí se vystihnout ambivalentní vztah mezi křesťanstvím různých konfesí a národními romantizujícími tendencemi. Publikace přináší přenášky a rozbory romantických děl I. Noble, J. Hanuše, J. Kranáta, P. Horáka, V. Bak ešové, J. Kudrnáče, P. Parusheva a dalších našich a zahraničních odborníků.

Roger Scruton je autorem řady knih o filozofii, estetice, umění, napsal i prozaická a hudební díla. Publikuje množství článků v časopisech (The Spectator, The Encounter), denících (The Times) a je šéfredaktorem čtvrtletníku konzervativního myšlení Th e Salisbury Review. Jeho výzva a argumenty jsou aktuální v době zlomového bodu evropských dějin, ve kterém sjednocovací experimenty vedou k narušení politické loajality, přehledného systému jištění lidských práv i občanské identity.

Britský historik Hugh Brogan, který se dlouhodobě věnoval dějinám Spojených států, podává v této knize brilantní životopis Alexise de Tocquevilla. Slavný francouzský politický myslitel, který během Francouzské revoluce přišel téměř o celou svoji rodi nu, odcestoval v pětadvaceti letech do Ameriky, kde se poprvé setkal s demokracií. Díky této bezprostřední zkušenosti napsal jedinečné dílo Demokracie v Americe, které je dodnes považováno za nejlepší knihu, jakou kdy o Spojených státech napsal nějak ý Evropan. Historická práce Hugha Brogana seznamuje s životem muže, který byl prorokem demokracie v dobách revoluce, a byla oceněna jak v Anglii (nominace na Orwellovu cenu), tak ve Spojených státech.

První ucelená publikace poskytující vyčerpávající přehled o nejrelevantnějších konceptech politického marketingu. Čtenář se ve třech tematických blocích seznamuje s teoretickými a metodologickými základy disciplíny, s praktickými aspekty přítomnosti marketingu v politice a s problematikou politické komunikace. Publikace na konkrétních příkladech z reálného prostředí politických kampaní (mj. z prostředí České republiky) ukazuje, že „praktický" politický marketing a jeho akademická reflexe nejsou na sobě nezávislé disciplíny, ale že existují v symbiotickém vztahu. Své si tedy v knize najdou jak studenti politického marketingu, tak odborníci, kteří jsou s praktickou stránkou disciplíny v každodenním kontaktu.

Holanďan Ian Buruma patří mezi autory, kteří se zabývají zásadními náboženskými a kulturními problémy dneška. Jeho kniha Vražda v Amsterodamu (česky Academia, Praha 2010), s podtitulem Smrt Van Gogha a meze smířlivosti, vyvolala prudkou diskusi v západní Evropě i v USA, kde autor působí jako univerzitní profesor. CDK přináší vedle rozboru tohoto díla též debatu a reakce domácích autorů k problémům náboženské tolerance, teorie multikulturalismu a sociálně-náboženských změn evropských společností na počátku 21. století. Autory jednotlivých diskusních příspěvků jsou významní čeští teologové, religionisté, sociologové, politologové a historici.

Tato knížka vznikla na základě kolokvia o interpretaci posvátných textů, které se konalo v rámci Setkání zájemců o teologii, spolupořádaného CDK a Institutem ekumenických studií při ETF UK v listopadu 2011 v Praze. První část příspěvků je zde věnována aktuálním odoborným diskusím o přístupech k posvátným textům v křesťanské, židovské a islámské tradici. Druhá část se pak zabývá historickými, teologickými a jazykovými problémy předkladů Bible do českého jazyka. Publikace je určena především studentům a badatelům z oboru teologie, biblistiky, religionistiky a historie.

Kniha obsahuje články, studie, úvahy a memoárové texty, publikované v různých časopisech a sbornících v letech 1971 až 2010. Soubor je rozdělen do čtyř oddílů. Do prvního jsou zahrnuty texty, v nichž se autor zabývá názory J. A. Komenského a aktuálností některých jeho myšlenek v moderní a postmoderní filosofiei. Ve druhém oddíle jsou publikovány studie týkající se dějin filosofie, jejichž jádrem je především období renesance a začínajícího novověku.Do třetího oddílu byly zařazeny články, které manifestují autorovo úsilí orientovat se v současných duchovních zápasech. Floss se v nich zamýšlí například nad problémy svobody rozhodování, lidských práv, sekularizace, legitimity křesťanského zakotvení evropské civilizace apod. Čtvrtou část souboru pak tvoří ukázky autorova hodnocení života a díla některých osobností (např. Z. Horského či J. Letze) a Flossův autobiogra..cký text Skica jednoho života. Zvláště tuto část knihy pak doplňuje i fotografická dokumentace.

Při povrchním pohledu na výtvarnou kulturu 20. století se sakrální architektura jeví jako okrajová oblast, která až na několik málo výjimek nepřinesla výraznější umělecké počiny. Zdá se, že to způsobilo lpění na osvědčených vzorech a nechuť k inovacím ze strany objednavatelů. Pokud však opustíme zjednodušující „vývojové" schéma, objeví se před námi pestrá mozaika uměleckých výkonů, směrů a tendencí, kterým je společná snaha o vyjádření spirituality výtvarnou formou 20. století - s různou mírou akcentů na stupnici mezi tradicionalismem a modernitou. Právě tuto bohatost zprostředkuje čtenáři předkládaný svazek.

V zahraničí je současné Polsko často vnímáno jednostranně - očima levicově-liberálních elit. Podívejte se na ně nyní „pravým okem". Po roce 1989 „jsme chtěli vstoupit do postmoderního ráje, jehož brány byly před námi tak dlouho uzavřeny. Chtěli jsme se přitulit k matce Evropě..., být bezstarostnými, šťastnými obyvateli Venuše, planety, kde budeme osvobozeni od tíhy zodpovědnosti za vlastní budoucnost." Antologie Pravým okem je záznamem procesu dekonstrukce této iluze a zpochybnění dogmat prvních let éry transformace v Polsku, ale i v celé střední Evropě. Musíme se vzdát vlastních politických a kulturních tradic, abychom se stali pravými Evropany? I když se chceme dívat vpřed, proč musíme nutně zapomenout na minulost? Znamená evropská integrace, že mizí zodpovědnost za vlastní státnost? Tyto otázky si kladou nejvýznamnější polští konzervativní a konzervativně-liberální komentátoři a publicisté. Jejich hlas je v Polsku posledních let stále více slyšet: „sémantická revoluce" ve veřejné debatě, jejímiž strůjci byli autoři textů této antologie, je jedním ze zdrojů pádu post­komunistické levice a zdrcující převahy pravicové a středo-pravicové orientace na polské politické scéně od roku 2005. Platnost jejich úvah však není omezena pouze na polské prostředí: tyto texty mají za úkol provokovat a vybízet k zamyšlení i nad dilematy české a světové politiky.

Victor Hugo býval katolík a roajalista, ve dvaceti letech i básník ultraroajalistické strany, ale zemřel jako republikán. Pokud se na politickou dráhu tohoto velikána podíváme v takovéto zkratce, může působit jako kariéra se chtěným obratem čelem vzad, řídící se během dějin, jak tomu bylo u mnoha méně slavných. Jak ale potom vysvětlit aureolu tvůrce, který se stal symbolem, heroldem republiky, zastáncem utlačených a prorokem lidskosti? Michel Winock – historik a emeritní profesor na Institutu politických studií v Paříži – sleduje Hugovu dráhu, a přitom soukromé události spojuje s převratnými daty národních dějin a literární činnost s politickým bojem.

Výběr z bohaté sbírky Kierkegaardových deníků a tzv. Papírů sestavený překladatelkou Marií Mikulovou Thulstrupovou přibližuje českému čtenáři autorův privátní myšlenkový svět, a nabízí tak velice zajímavý kontext pro četbu a interpretaci jeho spisů. Kniha zahrnuje Kierkegaardovy filozofické a teologické názory, poznámky o antice a Sókratovi, komentáře k Schopenhauerovi, zápisky věnované otci, svědectví o bojích s žurnalisty, dále pak reflexe o biskupu Mynsterovi a úvahy o sobě samém. Velká část výběru patří Kierkegaardovým poznámkám o jeho vztahu ke snoubence Regině, s níž se rozešel kvůli své „těžkomyslnosti". Kniha jistě zaujme všechny čtenáře Kierkegaardova díla, ať už jej vnímají v prvé řadě jako filozofa, nebo jako křesťanského myslitele, neboť je vůbec prvním výborem z Kierkegaardových deníků a Papírů, který v českém jazyce vychází.

Cílem knihy je vysvětlit pokles účasti v parlamentních volbách v Česku od roku 1990 do současnosti. Proto představuje ucelenou teorii volební účasti založenou na vnímání užitečnosti z hlasování, která je podmíněna jak individuálními zdroji, tak kontextem voleb. V analytické části autor nejprve poskytuje základní deskripce a analýzy volební účasti v jednotlivých volbách a následně zkoumá efekty strukturálních změn jako nárůst vzdělanosti, generační výměna a proměny politické soutěživosti. Na závěr jsou prozkoumány důsledky odlišné úrovně volební účasti na zisky jednotlivých politických stran a programovou reprezentaci.

Kniha vznikla u příležitosti výročí 400 let od prvního vydání Chvály bláznivosti Erasma Rotterdamského. V jednotlivých kapitolách se pokouší zachytit různé aspekty myšlení a tvorby tohoto významného humanisty: od klasické filologie, přes filosofii a teologii až k politice. Probírán je také vztah Erasma či jeho díla k jeho současníkům i následovníkům (Rabelaise, Johannes Reuchlin, Sebastian Franck, Agrippa, Marco Marulič, Hadrián IV.) a zvláštní pozornost je věnována i recepci Erasmova díla především v českých zemích. Do publikace přispěli odborníci z Česka (v čele s naším největším znalcem Erasmova díla Michalem Svatošem), dále z Nizozemí, Belgie, Chorvatska a Francie. K jubileu Chvály bláznivosti připravil pro tuto knihu zvláštní příspěvek také nestor erasmovských bádání Jean-Claude Margolin.

Náš výběr z Čepových próz sleduje sice částečně autorův vlastní výbor povídek, který vyšel v roce 1944 s názvem Sestra úzkost, byl ale především veden subjektivně. Kromě titulní povídky, dnes asi Čepovy nejznámější práce, jsme vybrali texty, které nás stále oslovují a zdá se, že jim ani desítky let, které uběhly od jejich zrodu, nic neubraly na působivosti. Zároveň jsme sledovali dvě témata. Nejdůležitějším z nich je smrt a umírání, jak to skvěle již v roce 1933 vystihl F. X. Šalda, druhým (Komůrka, Rodokmen, Cikáni, Květnové dni) je autorův exil v rodných Myslechovicích během druhé světové války. Poslední dvě povídky našeho výběru vyšly tiskem až po roce 1948 v exilu, a jsou tedy u nás méně známé; jejich zařazením chceme ukázat, že Jan Čep zůstal mistrovským prozaikem i v nepříznivých poválečných letech. Audio CD MP3 Textová příloha: Mojmír Trávníček: Pouť a vyhnanství, Život a dílo Jana Čepa 1. Cesta na jitřní / 18:24 2. Nedělní odpoledne / 13:14 3. Člověk na silnici / 20:36 4. Variant / 15:33 5. Oldřich Babor (úryvek) / 15:08 6. Komůrka / 17:28 7. Rodokmen / 13:03 8. Cikáni / 39:41 9. Květnové dni / 47:48