Dokořán strana 12 z 79

Populární úvod lze doporučit nejen čtenářům, kteří se s logikou teprve chtějí seznámit, ale i těm, kteří již základy tohoto oboru znají. Na rozdíl od jiných tematicky podobně zaměřených knížek se zde totiž dozví také o potížích, jež standardní logické teorie přehlížejí, a o problémech, které nedovedou vyřešit. Značná část textu je navíc věnována induktivní logice, kterou se jinak česky psaná literatura zatím zabývala jen velmi málo.

Co je to štěstí? ... zeptal se kdysi klasik ... A co byste na to řekli vy? Víte, co je to štěstí? Daniel Gilbert by se s vámi vsadil, že si myslíte, že víte, ale s největší pravděpodobností se mýlíte. Profesor psychologie na Harvardské univerzitě Daniel Gilbert se nám ve své poutavé a odhalující knize snaží vtipným způsobem a na nám blízkých příkladech z praktického života naznačit, jak moc jsme ovlivněni a často zrazováni naší vlastní myslí a jak nám mohou hranice představivosti stát v cestě za opravdovým štěstím. Na základě poznatků celého spektra vědních oborů, především psychologie, kognitivní neurovědy, filozofie a behaviorální ekonomie, Gilbert dokazuje, že stejně jako si mylně vybavujeme naši minulost, chybujeme i v našich představách o budoucnosti. V závěru knihy se zabývá otázkou přenosu nesprávných přesvědčení mezi lidmi a uvádí typické příklady obecně rozšířených domněnek o lidském štěstí - hodně peněz, děti, sláva, kariéra a jiné. Vcelku abstraktní téma hodné akademické debaty je nám zde díky Gilbertově vtipu a mnoha reálným příkladům z běžného života předkládáno živě a zábavně. Věřte nebo ne, mnohým z vás otevře oči a svět už pro vás nikdy nebude stejný.

„Až se Čína probudí, země se zachvěje.“ Toto slavné proroctví vyslovil počátkem 19. století Napoleon a později je krátce před svou smrtí převzal Lenin. Nyní se zdá, že se naplnilo. Čínské zboží zaplavilo globální trh a způsobilo značné obtíže mnoha drobným i větším podnikům, technologicky vyspělé nevyjímaje. Přestože mnohé ukazatele napovídají, že 21. století bude „stoletím čínským“, tak jako bylo 20. století stoletím americkým, zůstává pro nás, lidi ze Západu, tato rozlehlá země s tisíciletou historií i nadále zahalena z větší části tajemstvím.

Co mají společného „zlatí“ hokejisté z Nagana ’98 s Kateřinou Neumannovou, Ayrtonem Sennou či Zinedinem Zidanem? A jak do jejich společnosti zapadá filmový boxer Rocky Balboa? Čím se v dnešní době stávají sportovci, proč nás fascinují jejich výkony, z jakého důvodu nás dojímá hymna hraná po jejich vítězstvích? Sport a především jeho protagonisté okupují stránky novin a časopisů, zabírají nejlepší vysílací časy, inspirují filmy dokumentární i hrané. Způsob, jakým se média sportu chopila, vytváří ze sportovců a jejich soupeření svébytnou součást populární kultury. Tato kniha si klade za cíl pojmenovat některé dílčí aspekty mediální podoby sportu. Pokouší se o určení místa sportu v kultuře, pozoruje jeho přetváření médii, usiluje o interpretaci tohoto specifického mediálního produktu a všímá si i vzájemného ovlivňování společnosti a světa sportu.

Kniha známého a oblíbeného italského psychologa a psychoterapeuta je přímým a otevřeným návodem pro ženy, jak vyzrát na muže. Jak je omámit, svést a ovládnout. Jak být pro svého vyvoleného krásná, okouzlující a sexy. Jak ho nepozorovaně vmanévrovat k oltáři a sňatkem si zajistit pohodlnou budoucnost. Snažení má být totiž zaměřeno především na muže bohaté, protože jedním z cílů je rovněž získat majetek... Zdá se vám to nemravné? I sám autor připouští, že jeho kniha je nemorální. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že je napsána s notnou dávkou jižanského vtipu a nadsázky a že je zároveň i nesmlouvavou výpovědí o tom, jací jsou muži a co ve skutečnosti očekávají od žen. Odvážné čtení pro odvážné zástupce obou pohlaví.

Úspěšný titul Virtuální dějiny, ve kterém se známí světoví historici zabývají kontroverzním tématem "co kdyby", byl inspirací i pro skupinu předních českých historiků. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním sporů českých stavů s panovníkem? Muselo se Rakousko-Uhersko v roce 1918 rozpadnout? Co kdybychom se v roce 1938 bránili? Jak by vypadal poválečný vývoj Československa bez odsunu Němců? Existovalo jiné vyústění Pražského jara v roce 1968 než sovětská invaze? To je jen několik otázek, které si nepochybně klade každý, kdo se jen trochu zajímá o naše dějiny.

Kultovní režisér David Lynch se na pozadí své filmografie vyrovnává s tím. co do jeho života vnesly zkušenosti s transcendentální meditací. Třiatřicet let meditační praxe a intenzivní zájem o duchovní hodnoty vůbec se zde opírá o množství snímků. které patří do zlatého fondu světové kinematografie. Způsob. jakým Lynchovy filmy vznikaly. jejich inspirační zdroje i rodinné okolnosti. které se často nevědomky promítly do příběhů – to vše Lynch podává v množství krátkých úderných kapitol. Prostým a nenáročným jazykem odkrývá svým čtenářům cesty. kterými loví své myšlenky (ryby) v nekonečném oceánu (vědomí).

Třináct knih Mistra Suna O válečném umění vstoupilo do české kultury pozdě a ne právě nejšťastněji . Překlad byl pořízen přes několik anglických převodů bez podstatnějšího zřetele k filozofickým kontextům i důsledkům textu. Ale stalo se něco neuvěřitelného: tento text si přečetl básník Jiří Kolář. A nejen přečetl. Na jeho základě vytvořil básnickou repliku Mistr Sun O básnickém umění (1957). Kolář převedl myšlení i řeč od zápasu válečného k zápasu tvořivému a svým mravním patosem, důmyslem i řečí stál čínskému originálu blíže než překlad, který mu byl vodítkem. V roce 1995 se Kolářovým přístupem inspiroval překladatel Oldřich Král, když pracoval na novém (prvním) překladu čínského originálu. Tato kniha zrcadlí vedle sebe oba dva texty: Kolářův a Králův.

Polský reportér, označovaný v Polsku za nástupce R. Kapuścińského, vytěžil ze svých pobytů v Čechách „výbušnou“ knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k „neuralgickým“ bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě k

Příprava jídla a jeho konzumace je pro většinu z nás oblíbenou činností. Ne nadarmo vychází neustále velké množství nejrůznějších kuchařských knih plných tradičních či experimentálních receptů. Vaření je však především chemický proces, má proto s chemií mnoho společného. V knize žádné nové recepty nenajdete, ale zato se dozvíte o potravinách spoustu zajímavostí – od jejich chemického složení, přes to, proč se řízky mají naklepat, až po to proč si červ vybere vždy to nejkrásnější jablko. Nemalý prostor je věnován také nejrůznějším chemickým látkám (lidově zvaným „éčka“), které se do potravin přidávají. Autor, profesor biochemie, je neobhajuje, ale uvádí na pravou míru některé názory na jejich přehnanou nebezpečnost. Součástí knihy je kompletní seznam těchto aditiv řazený podle jejich kódů s popisem původu a technologické funkce.

Po cenami ověnčené knize Zlatý řez přichází americký astrofyzik Mario Livio s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojnicí mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás. Jazykem symetrie v matematice je teorie grup, která přitom vznikla z nejméně pravděpodobného zdroje – rovnice, která nemá řešení. Jde o algebraickou rovnici pátého stupně, jež se vzpírala řešení po několik staletí, dokud dva mladí matematičtí géniové, Francouz Évariste Galois a Nor Niels Henrik Abel, nezjistili, že ji nelze řešit dosavadními metodami, ale jen s použitím konceptu symetrie a zavedením grup. Společně s dílem a tragickým životním osudem obou matematiků se Livio zabývá tím, jak teorie grup přispívá k objasnění symetrií a řádu přírodního i lidského světa.

Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk? Nakolik je možné jim zabránit nejrůznějšími omezeními a politickými zásahy? V. Klaus tvrdí, že nejlepším prostředím pro člověka je prostředí svobody, a právě tím je třeba poměřovat všechny představy a kategorické požadavky environmentalistů. Dochází k jednoznačnému závěru: ochrana přírody ano, environmentalismus ne! Text je psán živým a čtivým stylem, srozumitelným i laikovi a provází ho typický autorův humor a sarkasmem.

Bohatě vypravená kniha si dává poměrně neskromné cíle – uvést čtenáře do světa whisky tak, aby si nápoj dovedli vybrat, zejména jim však poskytnout vodítko, aby věděli, z čeho si vlastně mohou vybírat a jak posoudit, co jim opravdu chutná. Autor uvádí ve velmi širokém záběru přehled whisky a whiskey z jednotlivých palíren Skotska, Irska, USA, Kanady, Japonska i mnoha dalších zemí, hlavní pozornost však věnuje „rodným zemím“ whisky – Irsku a zejména Skotsku. Důkladně se zabývá whisky míchanou a v závěru i zaniklými palírnami hlavních oblastí. Subjektivní faktory, především chuť jednotlivých druhů whisky, jsou zde naopak záležitostí okrajovou, protože autor je toho názoru, že posouzení chuťových vlastností je individuální záležitostí. K poznání se každý musí propít, jak pravil jeden z neuznávanějších znalců tohoto nápoje, Richard Grindal.

Končí se rok 61 před Kristem a Řím se chystá na největší svátek roku – Saturnálie. Oslavy slunovratu se nesou v duchu bujarého veselí, ulice jsou plné lidí ze všech koutů říše a morálka uvolněná. Do této atmosféry přijíždí náš známý detektiv Decius Caecilius Metellus mladší následován svým věrným, leč prostořekým otrokem Hermem. Otec povolal Decia zpět z vyhnanství na Rhodu – ne proto, aby s rodinou slavil konec roku, ale aby se ujal vyšetřování vraždy Kvinta Celera Metella, vlivného politika a nejvýznamnějšího příslušníka rodiny. Celer byl zřejmě otráven a všechny stopy vedou k jeho manželce Klodii – jedné z nejskandálnějších žen v Římě a navíc sestře Deciova úhlavního nepřítele Publia Klodia. Navzdory všem a všemu je Decius přesvědčen o její nevině a pouští se do hledání skutečného vraha. To ho zavádí do římského podsvětí, mezi venkovské bylinkářky, věštkyně a čarodějnice...

Na základě sociologických teorií, které se zabývají společenskými vrstvami, kriminalitou a deviantním chováním obecně, fungováním byrokracie nebo změnami v politických a náboženských organizacích, nechává autor čtenáře nahlédnout do vztahů a vazeb, jež existují mezi jedincem a společností. Z pohledu sociologie - jako regulérní disciplíny z oboru sociálních věd – srozumitelně osvětluje roli jedince ve společnosti a zároveň roli společnosti na utváření sociální identity každého člověka. Touto cestou současně demonstruje přínos sociologického pohledu na společenskou realitu pro porozumění a chápání moderního světa.