Dokořán strana 13 z 91

Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce? Účinným pomocníkem při hledání odpovědí na tyto otázky, které si kladou jak přírodovědci, tak filozofové, může být mimo jiné teorie her. Ta vznikla v polovině minulého století na půdě matematiky jako nástroj, jenž měl lidem pomoci se orientovat a rozhodovat ve složitých a zejména konfliktních situacích. Brzy si však našla uplatnění i daleko za hranicemi ekonomie, na niž se nejprve soustředila. Dnes proniká do sociologie, politologie i jiných společenských věd, do evoluční teorie a samozřejmě i do filozofie. Tato knížka se pokouší přístupným, nematematickým způsobem vysvětlit, jaké problémy nám tato teorie může pomoci objasnit.

Kamenné kruhy evokují zaniklý svět druidských astronomů. Pro archeology i amatérské nadšence je účel těchto staveb už dlouho předmětem dohadů. Nejproslulejším z kruhů je Stonehenge v Anglii, expert na megality Hugh Newman však ukazuje, že tyto úžasné architektonické památky můžeme najít po celém světě v Evropě, v Africe, Asii i na americkém kontinentu. V tomto jedinečném průvodci po kamenných kruzích autor zkoumá, jak byly vytvořeny, co pro lidi své doby znamenaly a jak je jejich konstrukce sladěna s krajinou, Sluncem, Měsícem a hvězdami. Je to nepostradatelná knížka o úchvatné starobylé architektuře.

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné.

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality. V této surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat a podkopat náš smysl pro pravdu, jsme ztratili nejen víru v mír a demokracii, ale i představu o tom, co tato slova znamenají. Peter Pomerantsev nás zavede do předních linií dezinformační války, kde se setkáváme s twitterovými revolucionáři, populisty, identitáři, džihádisty, hlídači pravdy a mnoha dalšími. Čtyřicet let poté, co byli jeho rodiče jakožto disidenti pronásledováni KGB, Pomerantsev dokládá, že se Moskva opět stala propagandistickou velmocí. Jeho výzkum ho proto zavedl zpět do Ruska – ale odpovědi, kterých se dopídil, nebyly takové, jaké očekával. Kniha Tohle není propaganda je zčásti reportáž, zčásti intelektuální dobrodružství – zkoumá, jaká je role politiky i nás samých v době, kdy je pravda často obracena vzhůru nohama.

Hrdinou knihy je teoretický fyzik Aleš Král, který zmožen vědeckou kariérou přichází do redakce měsíčníku Kosmické listy, aby se ucházel o místo vedoucího literární přílohy. Po dobu jednoho roku pak v časopise zveřejňuje vlastní sci-fi povídky odehrávající se v nepříliš vzdálené budoucnosti roku 2034. Kniha představuje ojedinělé spojení realistického humoristického románu líčícího život redakce Kosmických listů a krátkých sci-fi příběhů, jejichž hrdinové přecházejí i se svými problémy z jedné povídky do druhé a jejichž osudy tak tvoří druhou narativní rovinu knihy. Autor zde nápaditě využil svých znalostí teoretické fyziky i obeznámenosti s problémy, které přinesou pokročilé informační technologie. Nelíčí ovšem - jak je ve sci-fi žánru časté - katastrofický osud lidstva. Vize blízké budoucnosti jsou inspirovány všednodenními událostmi hlavního hrdiny, který s nadhledem a humorem představuje čtenáři futuristická zařízení, jako jsou stroj na sny, generátor trapných situací či dobré nálady. Jak ostatně známe i z naší současnosti, ani sebedokonalejší přístroje se většinou nechovají tak, jak jejich tvůrci i uživatelé očekávali.

Fenomén lásky důkladně prozkoumávají, je to však podle všeho téměř nevyčerpatelné téma. V této jedinečné knížce bere hudebník Jason Martineau čtenáře na cestu od dětství přes první lásku až ke stáří a ukazuje, že láska je společným jmenovatelem, jenž sjednocuje lidskou zkušenost a emoce a dává životu smysl.

Co si myslet o ostrém přístupu americké policie, který často vede k masovým protestům? Jak dokázal Hitler obalamutit tolik cizích státníků? Proč se na největší investiční podvod v dějinách Spojených států přišlo až v době, kdy škoda dosáhla desítek miliard dolarů? Proč si italští vyšetřovatelé mysleli, že má Amanda Knoxová něco společného s vraždou své spolubydlící, přestože důkazy říkaly něco jiného? A co všechno mají tyto zdánlivě nesouvisející příběhy společného? Jde o to, že si často myslíme, že porozumět cizím lidem je snadné, a tímto dojmem se dennodenně bez hlubšího zamýšlení řídíme. Náš úsudek je však až příliš často chybný a důsledky mohou být tragické, a to nejen pro nás, ale i pro naše okolí. Gladwellovy pečlivě vyargumentované názory možná čtenáři nebudou vždy příjemné, ale o to hlouběji k němu proniknou a bezpochyby způsobí, že se po přečtení knihy bude na svět dívat jinak než doposud.

Juan Preciado se na přání své umírající matky vrací do její rodné vesnice. Namísto kdysi rajské Comaly však nalézá jen vyprahlé místo a postupně odhaluje, že život zde není nic víc než pouhá vzpomínka. Neskutečné se prolíná s každodenním a v mytickém prostoru se ruší protiklad života a smrti. Příběh se koncentruje kolem ambivalentní postavy Pedra Párama, jenž bezohledně vládne celému kraji a současně trpí nešťastnou láskou k Susaně San Juanové. Nejedná se však o běžné líčení tragického života mexického velkostatkáře vyprávění se skládá z útržků dialogů a monologů těžko identifikovatelných hlasů, chronologický sled událostí je narušován vzpomínkami a vkládanými rozhovory z minulosti. Novela, jež měla původně nést titul Šepoty, je komponována z hlasů zemřelých, předestírá perspektivu pověrčivých mexických venkovanů a překypuje symbolickými figurami a odkazy. Pedro Páramo se brzy po svém vydání stal zásadním dílem hispanoamerické literatury, jehož vliv nacházíme u autorů, jako jsou Gabriel García Márquez, Mario Vargas Llosa či Julio Cortázar.

V podmanivých memoárech můžeme s Patti Smith, autorkou knih Just Kids a M Train a držitelkou prestižní americké knižní ceny National Book Award, prožít jeden rok jejího života, stráveného osamělým bloumáním po západním pobřeží Spojených států i po krajinách vlastních snů. Konkrétní místa, která s ní postupně navštěvujeme, evokují v hlavě autorky dávné vzpomínky i místa zcela imaginativní. Hranici mezi těmito světy překračuje naprosto svobodně, a rozmazává tak naše ponětí o tom, kde končí skutečnost a začíná fikce v zorném úhlu vypravěčky se i obyčejná událost může proměnit v neuvěřitelnou podívanou. Není tu nouze o nečekané, avšak ani o zármutek a deziluzi. Z přibývajícího stáří, ztráty blízkých i dramatické politické situace. Ale zatímco se Patti Smith vydává vstříc nové dekádě svého života, předkládá čtenářům jako balzám svou zkušenost, důvtip, pronikavé oko a především neochvějnou naději na lepší svět.

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. V pestré mozaice staropražských obrázků se dočteme například o osudech nejstaršího platanu v Praze, zasazeného ve 13. století maltézskými rytíři, o první soše na Karlově mostě nebo příběh Pražského Jezulátka. Ocitneme se na dvoře císaře Rudolfa II., staneme se svědky bitvy na Bílé hoře, staroměstské exekuce i boje se Švédy. Poznáme prvního pražského kavárníka, první lékárníky či posledního pražského kata. Seznámíme se rovněž s reáliemi života středověkého města, s tehdejším soudnictvím, tresty a žaláři, s koloritem barokní, rokokové i biedermeierovské Prahy.

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné.

Tankerka se šťastně, i když dost složitě a divoce, po letech shledává s Ponorkou, svojí NKN nejlepší kámoškou nafurt. Ta před lety padla při jisté zběsilé akci, nicméně svoji smrt přežila a je opět zde. Ale je nějaká divná. Přežila svoji smrt a poznamenalo ji to. V sérii vysokooktanových epizod se Tankerka, Pilotka a Ponorka nalézají, rozcházejí a opět scházejí, aby jedna z nich došla ke konci své cesty. Která z nich to bude tentokrát? I po třiceti letech jsou naše děvčata (a Booga také!) stále stejně šťavnatá, sexy a stejně šílená Možná pijí méně piva, ale o to více střílejí. Policii mají rády asi stejně jako vy, o armádě nemluvě a oběma pořádně zatopí. Jak, proč a co jim z toho kápne? To se dočtěte sami!

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality. V této surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat a podkopat náš smysl pro pravdu, jsme ztratili nejen víru v mír a demokracii, ale i představu o tom, co tato slova znamenají. Peter Pomerantsev nás zavede do předních linií dezinformační války, kde se setkáváme s twitterovými revolucionáři, populisty, identitáři, džihádisty, hlídači pravdy a mnoha dalšími. Čtyřicet let poté, co byli jeho rodiče jakožto disidenti pronásledováni KGB, Pomerantsev dokládá, že se Moskva opět stala propagandistickou velmocí. Jeho výzkum ho proto zavedl zpět do Ruska ale odpovědi, kterých se dopídil, nebyly takové, jaké očekával. Kniha Tohle není propaganda je zčásti reportáž, zčásti intelektuální dobrodružství zkoumá, jaká je role politiky i nás samých v době, kdy je pravda často obracena vzhůru nohama.

Kniha Na konci cesty (1958) bývá v díle amerického spisovatele Johna Bartha zařazována do existencialistické fáze, jež předcházela autorovu radikálnímu přestupu k vyhroceným postmoderním postupům. Hlavní hrdina novely Jacob Horner na radu doktora uniká před svou nerozhodností a nihilismem tak, že si v určitých životních momentech nasazuje masky: Před školním výborem se chová jako idealistický a práci oddaný učitel, jindy hraje nezodpovědného mladého muže či nevědomky napodobuje svého racionálního kolegu Joea Morgana. Hraní rolí ovšem není bez nebezpečí nevyhnutelným důsledkem je zaplétání se do mezilidských vztahů a odtažitý a cynický Jacob se náhle ocitá v komplikované situaci milostného trojúhelníku. Dává se unést přijímanou rolí a ztrácí vědomí vlastního já, což následně příběh nasměruje k tragickému konci. V jádru ironií prosyceného vyprávění tak stojí zdánlivá nemožnost rozhodovat se pro správné konání ve světě, jenž postrádá absolutní hodnoty.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace. Kyslík je podle všeho zapleten do stárnutí našich těl, nemocí spjatých s vysokým věkem i se smrtí, která je, zdá se, nevyhnutelným důsledkem jeho celoživotní konzumace. Alespoň to ve své fascinující, přelomové a ohromným množstvím faktů nabité knize tvrdí britský biochemik a autor několika populárně-naučných knih Nick Lane, jenž v patnácti kapitolách odkrývá nezastupitelnou roli kyslíku v pozemské evoluci a v životě každého z nás.

Kamenné kruhy evokují zaniklý svět druidských astronomů. Pro archeology i amatérské nadšence je účel těchto staveb už dlouho předmětem dohadů. Nejproslulejším z kruhů je Stonehenge v Anglii, expert na megality Hugh Newman však ukazuje, že tyto úžasné architektonické památky můžeme najít po celém světě v Evropě, v Africe, Asii i na americkém kontinentu. V tomto jedinečném průvodci po kamenných kruzích autor zkoumá, jak byly vytvořeny, co pro lidi své doby znamenaly a jak je jejich konstrukce sladěna s krajinou, Sluncem, Měsícem a hvězdami. Je to nepostradatelná knížka o úchvatné starobylé architektuře.