Dokořán strana 25 z 91

Praha je jedinečné město. A tento názor není jen obdiv místních patriotů. Území Prahy je skutečně celosvětově unikátní tím, že vznikalo v minulosti na dnech tří moří. Publikace informuje o přírodním prostředí města Prahy, o jeho poloze ve středu Evropy, o jeho unikátní geologické minulosti a o historii přírodních dějů od poslední doby ledové. Popisuje přirozenou vegetaci – pražské lesy, skály, louky, rybníky a vodní toky. Ukazuje, jaké rostliny doprovázejí vesnické usedlosti a městské domy, jaké cizokrajné stromy a okrasné byliny si lidé pěstují. Upozorňuje na druhy vzácné a chráněné a na možnosti jejich soužití s městem. Připojena je geologická mapa Prahy a mapa pražských chráněných území.

Kniha polského publicisty, kulinárního „teoretika i praktika“, cestovatele a spisovatele Roberta Makłowicze Café Museum je osobitě pojatým humorným cestopisem, subjektivně laděným kulturním, historickým, sociologickým a především kulinárním průvodcem po té části Evropy, jejímž společným jmenovatelem je někdejší Rakousko-Uhersko. Autor během svého putování představuje nejrozmanitější tváře tohoto rozlehlého, přece však historicky a zeměpisně vymezeného „prostoru“, jehož klenbu tvoří oblouk mezi „c. k. severem“ a „c. k. jihem“.

Vnímání prostoru a krajiny je jedním ze základních rysů lidského myšlení, jeho podoba se ale v různých kulturách a časových obdobích liší. Mnohovrstevnaté téma souvisí s kosmografií stejně jako s každodenním setkáváním lidí s krajinou. Specifické nazírání se projevuje v tvorbě filozofických a teologických konceptů, ve způsobu orientace v krajině i v podobách jejího popisu, ať už s uměleckým, nebo praktickým záměrem. Autor se v knize zaměřuje na období 12.–14. století v prostoru českých zemí. Vedle odrazu dobových filozofických konceptů v různých druzích textů sleduje zvláště vnímání tří krajinných typů – lesa, vodních toků a hor. V druhé části se věnuje způsobům orientace v krajině a lokalizace jednotlivých míst v terénu. Ve svém celku kniha Krajiny českého středověku zachycuje výrazný posun myšlenkového konceptu od světa staré zemědělské společnosti po zrod moderního pojetí, jehož stopy jsou patrné již v pozůstatcích textů z vrcholného středověku.

Víte, který slavný důkaz byl vytesán na Archimedův náhrobek? Proč tvoří uzly dokonalé pětiúhelníky? Zdál se vám už někdy nějaký důkaz zcela zřejmý? Burkhard Polster vytáhl ze zaprášených análů dějin matematiky na světlo světa několik nesmírně názorných matematických důkazů a nabízí Vám je v této nádherné knížce. Vyzkoušejte svoji schopnost sledovat logickou strukturu matematického důkazu a nenechte si ujít prožitek jedné Heuréky za druhou.

Kniha je souborem téměř všech článků, esejů a úvah mezinárodně uznávaného a dnes již legendárního exilového novináře A. J. Liehma, které pod pseudonymem Dalimil pravidelně publikoval v letech 1971-1989 převážně v římském exilovém časopise Listy. Ve svých textech se - jako zkušený a nesmírně vzdělaný pozorovatel - s nebývalým přehledem vyslovuje k politickému dění ve světě, v "normalizovaném" Československu a v Sovětském svazu, zajímá se o evropské levicové hnutí a také glosuje české i evropské kulturní a literární události. Ačkoliv by se mohlo zdát, že Liehmovy názory, postřehy a analýzy jsou nám časově vzdálené, opak je pravdou. Stále vyvolávají aktuální otázky a podněcují diskuze, které se dnešní doby až nebývale týkají.

Kniha se zaměřuje na Západní Berlín v době před stavbou a po stavbě Berlínské zdi v roce 1961, tedy v době tzv. druhé berlínské krize. V centru pozornosti stojí především město, jeho obyvatelstvo a komunální politika včetně specificky berlínských problémů. Velmocenská politika během studené války a neustálé napětí mezi Východem a Západem tvoří pouze rámec a nutné kontextuální začlenění vývoje ve městě. Stavba Berlínské zdi totiž ve výsledku napomohla k oživení Západního Berlína a stabilizaci ekonomické a společenské situace včetně upevnění jeho pout ke Spolkové republice Německo. Boj za svobodný a prosperující Západní Berlín vedl v době krize tehdejší primátor Willy Brandt, kterému napomohly jeho berlínské úspěchy v postupu kariéry na kancléřský post.

Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval „třetím“. Spolupráce východoevropských satelitů SSSR a rozvojového světa vykazuje podobnost s oficiálními politikami Sovětského svazu, který do značné míry určoval ideologické pozadí rozvojové pomoci. Rozvojová spolupráce se stala i nástrojem mocenského soupeření USA a SSSR v době studené války, obě strany se s ohledem na odlišná ideologická východiska, ale pod záštitou stejné morální povinnosti pomoci snažily různými způsoby prosadit v zemích „třetího světa“. Vazby získané a navázané v období studené války mají výrazný vliv na rozvojovou spolupráci postsovětských a postkomunistických zemí až do současnosti.

Publikace předních amerických univerzitních ekonomů C. M. Reinhartové a K. S. Rogoffa si klade otázku, proč státy již řadu století opakovaně procházejí různými typy finančních krizí, jako jsou neschopnost splácet dluhy, bankovní paniky, znehodnocování či krachy měn, či přímo komplexní finanční krize, mnohdy globálního rozsahu. Odpověď na tuto otázku pramení z lidské povahy – lidé mají tendenci si ustavičně myslet, že „tentokrát je to jinak“. Domnívají se, že lidstvo je nyní chytřejší, že jsme se poučili z chyb minulosti, že aktuální ekonomický růst bude trvat navždy, že ceny aktiv (například akcií či nemovitostí) budou jen ustavičně stoupat... Pod vlivem této mylné představy si lidé (ale i státy) stále více vypůjčují a zvyšují svou zadluženost. Pokaždé se ale ukáže, že po růstu přijde pokles, po boomu recese, cenové bubliny prasknou a dluhové břímě začne být k neunesení… Autoři podrobně mapují osm století státních či mezinárodních finančních krizí v jejich rozličných variantách a převlecích. Značná pozornost je věnována nedávné globální krizi, která se nezrodila z ničeho jiného než z výše popsaného přesvědčení, že „tentokrát je to (určitě) jinak“.

Současná západní společnost přísahá na neoliberální model ekonomiky, který za nezpochybnitelné dogma prohlašuje tzv. volný trh – ostatně i v Čechách svého času byla „neviditelná ruka trhu“ nedotknutelným božstvem. Ha-Joon Chang, jenž (snad díky svému původu) dokáže nahlédnout kapitalistickou ekonomiku západního střihu jaksi zvnějšku, vlastně vyslovuje, popisuje a zdůvodňuje jen to, co v posledních desetiletích začali vnímat mnozí: že volnotržní ekonomika přes všechny proklamace a teoretické ospravedlňování v mnoha směrech selhává. Ekonomiku volného trhu kriticky rozebírá z mnoha úhlů a velmi názorně ukazuje její nedostatky. Nenabádá ovšem k zavedení jakéhosi protikladného socialistického modelu, ale doporučuje řadu opatření, která by současný model dokázala zlepšit k prospěchu všech.

Profesor Jesús Huerta de Soto je jedním z nejvlivnějších evropských autorů rozvíjejících myšlenkový odkaz dnes stále populárnější rakouské ekonomické školy. Tato kniha nabízí pestrou směs témat, v nichž se zřetelně ukazuje důležitost multidisciiplinárního přístupu ke studiu společnosti. Dočteme se zde nejen o historických kořenech tohoto přístupu, ale především o jeho aplikacích na horké problémy dneška - krizi demokracie, problémy bankovnictví, ochranu životního prostředí, reformu důchodových systémů, přistěhovalectví, nacionalismus, ekonomickou transformaci i etiku kapitalismu.Jesús Huerta de Soto je profesorem aplikované ekonomie na Universidad Rey Juan Carlos v Madridu. Česky vyšly jeho knihy Peníze, banky a hospodářské krize (2009), Rakouská škola. Tržní řád a podnikatelská tvořivost (2010).Vychází ve spolupráci s CEVRO Institutem.

Motoristický pořad Top Gear sleduje po celém světě asi 350 milionů diváků, momentálně běží i na českém kanálu Prima Cool. Za jeho mimořádnou popularitou stojí zejména hlavní moderátor Jeremy Clarkson, autor této knihy. Začal ji psát, aby se vyznal ze své vášně pro auta a také aby zjistil, co vlastně lidi k nejrůznějším strojům tolik přitahuje. A k čemu došel? Že ty nejvíce fascinující automobily, letadla, ponorky, raketoplány a další technické výtvory mají jedno společné: za každým z nich najdeme nějakého vizionářského inženýra či nadšeného konstruktéra, který svému stroji vdechl "duši" a právě ta je tím, co nás ke strojům poutá. Mimoto se od Clarksona dozvíme některé zásadní informace, například kde se nejlíp schovat v případě nukleární války či kdo by vyhrál, kdyby se v souboji utkali Superman, James Bond a Terminátor. Jeremy Clarkson (1960) je britská moderátorská hvězda a autor dvanácti knižních bestsellerů. Miluje rychlá auta, která velmi svérázným způsobem testuje, představuje a komentuje ve svém pořadu Top Gear. Miliony fanoušků oceňují jeho břitký humor, který se nezastaví před ničím a před nikým. Svou obrovskou popularitu vysvětluje lapidárně: "Žijeme v nudném světě a náš pořad je proto vítanou změnou."

Výběr reportáží jednoho z nejceněnějších současných reportérů Wojciecha Tochmana spojuje téma široce chápané víry, lidského soucitu a krutosti. Tochman se věnuje mediálně známým kauzám i zapomenutým osudům jednotlivých lidí z celého Polska. Jeho reportáže, přeložené do mnoha jazyků, jsou výjimečné autorovou schopností přiblížit se ke svým hrdinům na dotyk ruky, ale zároveň jejich příběh vyprávět univerzálně a s jazykovou virtuozitou. Pánbůh zaplať se přitom nevyhýbá ani kontroverzním tématům: příběhu HIV pozitivního kněze nebo problému zneužívání dětí, nepokouší se hledat senzaci, ale poukázat na vytěsněné a umlčené problémy.

Jádrem našeho třetího výběru z rozmanité tvorby Edwarda Goreye je jedinečný a pro autora poněkud nezvykle „mnohomluvný“ soubor mravokárných ponaučení Čerstvě deflorovaná dívka, aneb co říci vhodného v prekérních situacích. Je doplněn dvěma klasickými „mikropříběhy“ – Nebohé dítě a Velkolepé krvácení z nosu. Ve všech těchto delikátních dílech autor dovedl k dokonalosti složku obrazovou i jazykovou, přičemž u obou tkví základní napětí mezi artistní, vysoce estetizovanou formou a obskurním, dryáčnickým obsahem s všudypřítomnou ironií a sebeironií. Lahůdka pro milovníky dekadentní zábavy i pro decentní čtenáře s vybraným vkusem.

Informace je v určitém smyslu knihou o všem, co je páteří naší civilizace: o telekomunikaci, ochranných známkách, počítačích, genetice, spamu a memech, kompresi dat, kvantové mechanice i šifrách, slovnících, náhodě, entropii i řetězových dopisech. Zkušený autor kultovní knihy Chaos a řady dalších publikací uchopil téma „informace“ skutečně od základu – knihu otevírá půvabná kapitola o „dálkové řeči“ afrických bubeníků (komunikačnímu kanálu, jehož kapacitě se schopnosti naší civilizace vyrovnaly až ke konci 19. století) a v řadě pestrých kapitol nás seznamuje s historií a hlavními aspekty informačního věku. Co má s moderní civilizací společného klínopis, bizarní projekt francouzských mechanických telegrafů či neméně bizarní mechanický počítač Charlese Babbagea? Uvidíme, že velmi mnoho. Zdánlivě mrtvá historická témata autor oživuje moderním pohledem teorie informace a v často překvapivých paralelách ukazuje, jak se současná civilizace dostala tam, kde nyní je. Informace je pozoruhodná kniha: abyste se do ní mohli ponořit a vychutnat její potenciál, nepotřebujete žádné zvláštní vzdělání, na druhé straně však otevře nikoli jeden, ale celou řadu nových horizontů i ostřílenému profesionálnímu informatikovi.

Historický vývoj posledních století je svým způsobem bojem mezi demokracií a různými typy diktatur. Zvláštním případem je Rusko, které sice po revoluci 1904-1905 zahájilo pomalý postup k oslabení samoděržaví, avšak ten byl na téměř celé jedno století zastaven první světovou válkou a Říjnem 1917. Nová bolševická moc radikálně změnila sociální a hospodářskou strukturu země a další drastické změny jí vtiskl stalinský totalitní režim, který nastoupil na přelomu 20. a 30. let minulého století. Změny, které tento režim od konce 40. let posléze aplikoval také na země sovětského bloku, včetně Československa. Některé důsledky stalinské transformace jsou stále ještě zřetelné. Výzkum stalinismu je vysoce aktuální, a to nejen jako významný fenomén historie, ale i současnosti.

Gravitace je v našem vesmíru dominantní silou. Rees a Begelman, oba renomovaní astrofyzikové, gravitaci zkoumají tam, kde je nekonečně silná: v černých dírách. Černé díry jsou ohromující objekty, které mohou mít hmotnost miliard Sluncí, ale pozorovat je lze jen prostřednictvím mohutného přitažlivého působení, které pohlcuje vše, co se octne v jejich blízkosti. Osudová přitažlivost popisuje, jak byly tyto nesmírně hmotné neviditelné objekty objeveny a co nám jejich existence říká o vývoji vesmíru. Knihu doplňuje množství názorných ilustrací a fotografií.