Dokořán strana 27 z 91

Představte si, že máte seznam měst, která potřebujete navštívit, každé jednou, a na konci cesty se chcete dostat zpátky domů. Jak najít nejkratší cestu? Tak zní zadání problému obchodního cestujícího. Je to velmi jednoduché a řešení jistě také – prostě všechny cesty vyzkoušíme a vybereme tu nejkratší. Jenže je tu háček: už při 85 městech je těchto cest víc, než kolik je ve viditelném vesmíru atomů. To asi nezvládneme. Hledání nejkratší spojnice mezi mnoha body se využívá v celé řadě oborů, od výroby mikročipů po plánování pohybu Hubbleova teleskopu, a používáním pokročilých metod hledání se ročně ušetří desítky miliard dolarů, pro matematiky je však asi mnohem důležitější fakt, že vyřešením tohoto problému by zároveň překonali jeden ze sedmi největších matematických problémů pro třetí tisíciletí – P versus NP. Pro řešitele každého z těchto problémů vypsal v roce 2000 Clayův matematický institut odměnu milion dolarů a i to je důvodem (pro nezištné matematiky samozřejmě jen podružným), proč se jeho řešením zabývají již několik desítek let stovky nejlepších mozků planety. Téma knihy je podáno na vysoké odborné úrovni – její autor totiž patří do úzkého kroužku nejvýznamnějších postav tohoto výzkumu – historii hledání optimální cesty je však zároveň podáno s neobvyklým nadhledem a šarmem. Proto vtipné líčení místy až bizarních metod řešení, aplikací i osudů řešitelů potěší i matematického laika.

Proč mají auta tutéž symetrii jako vážky? Opravdu je v kapkách padajících z kohoutku skrytý nádherný vířivý vzor? Co mají hmyzí vajíčka společného s planetami a proč? V této úžasné knížce velšský spisovatel a výtvarník David Wade odhaluje, že symetrie lze nalézt téměř všude, v každém oboru vědy, v přírodě, v umění, v architektuře i v našich představách morálky a spravedlnosti. Symetrie je vše prostupující koncept, který je ale zároveň jedním z nejzáhadnějších a nejobtížněji uchopitelných.

Kniha se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Ukazuje, že vztahy byly do velké míry ovlivňovány obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, či které si francouzští komunisté vytvářeli o Polsku. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace.

Kniha se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Ukazuje, že vztahy byly do velké míry ovlivňovány obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, či které si francouzští komunisté vytvářeli o Polsku. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace.

Kniha se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Ukazuje, že vztahy byly do velké míry ovlivňovány obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, či které si francouzští komunisté vytvářeli o Polsku. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace.

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní i obecné byly záminkou k zamyšlení, k hlásání vlastní filozofie, vlastních názorů na společenské dění. V Lidových novinách vycházejí Ludvíku Vaculíkovi od roku 1989 každé úterý fejetony v rubrice Poslední slovo. V této knize pokračujeme výběrem těch nejlepších fejetonů z let 2008–2012.

Decius Caecilius Metellus mladší právě ukončil dvouletý a vyčerpávající edilát. Chtěl by se ucházet o vyšší úřad prétora, ale Deciova vlivná rodina je jiného mínění. Má za to, že ještě nestrávil dost času ve vojenských službách. A proto je vyslán na Kypr, kde má vymýtit piráty. Ti řádí ve Středozemním moři a na Kypru mají zřejmě svou základnu. A tak se Decius i se svým věrným otrokem Hermem ocitají na překrásném středomořském ostrově, mýtickém místě zrození bohyně Afrodity. Jenže situace není ani zdaleka idylická. Na moři naprosto nezkušený Decius musí čelit bandě ostřílených námořníků, kteří přepadají nic netušící obchodní plavidla a drancují a vypalují přístavní vesnice. Na ostrově tou dobou pobývá i mladá a okouzlující princezna Kleopatra, která chce stůj co stůj Deciovi v boji proti pirátům pomáhat. Jedná se však o skutečnou pomoc? Nebo Kleopatra sleduje vlastní zájmy a chystá zradu? Navíc se v domě správce ostrova, kde je Decius ubytován, stane obzvlášť rafinovaná vražda...

Britský fyzik a kosmolog John Barrow je autorem 18 knih určených většinou širšímu okruhu čtenářů. Vesmírná galerie je však v jeho díle něčím naprosto novým a neočekávaným. Autor ji věnuje úloze, kterou měly pro vývoj vědy a pro její vliv na kulturu a civilizaci obrazy. Nejde ovšem jen o díla s převládajícím uměleckým záměrem, ale i o mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie, záznamy experimentů, číselná schémata. Kniha podává panorama dějin lidského poznání od antiky až po dnešek, jehož nejvě tší úspěchy a zvraty byly obvykle nejlépe vystiženy a zapsaly se do lidské paměti v podobě obrazu. Autor jak je u něho obvyklé i zde plně projevuje svou vědeckou erudici a schopnost podávat nesnadnou problematiku s vtipem a elegancí. Podstatnou s ložkou díla jsou samotné obrazy, které přinášejí čtenáři nevšední estetický zážitek.

Nejnovější kniha autora bestsellerů Gottland a Udělej si ráj má jednoho velkého jmenovatele: žena. Jsou to příběhy o obyčejných Polkách, jen dvě jsou u nás známé (reportérka Hanna Krallová a herečka z filmu Obchod na korze Ida Kamiská), příběhy všed ní, a přesto strhující. Příběh o ženě, která je celý život posedlá podrobnými zápisy o své každodennosti. O jiné, která se svými pohlednicovými fotografiemi-libůstkami snaží zastavit plynoucí čas. O dvou ambiciózních ženách, které celá desetiletí udr žují přátelství jen pomocí korespondence. O záhadných jménech 21 žen z padesátých let, sepsaných na lístku nalezeném autorem ve varšavské kavárně. O ženě, které se dostalo nezvyklého vyznání lásky. A příběh herečky, jež dostala Oscara, a přesto o jej ím osudu víme jen málo. Ačkoliv jsou to příběhy zdánlivě banální, každý je ohromující, nepředvídatelný a tajemný, svědčící o tom, jak těžké je pochopit jiného člověka.

Velký Gatsby je nejslavnějším románem Francise Scotta Fitzgeralda. Kniha zachycuje bouřlivá dvacátá léta, jazzový věk, kdy nečekaná hospodářská prosperita byla vykoupena ztrátou morálních hodnot. Hlavní hrdina, Jay Gatsby, se ve snaze získat dívku svého srdce dostane do nejvyšších vrstev společnosti, kde je obdivován pro své bohatství i tajemství, jež ho obestírá, ale nikdy však do ní opravdu nezapadne, neboť pro něj jsou stále nejvyšší hodnotou vztahy mezi lidmi. Gatsbyho tragický konec, kter ý je sám o sobě omylem, jako by jen podtrhoval nesmyslnost jednání lidí, kteří za to, co je v životě opravdu důležité, považují pozlátko bohatství.

Romaneto Jakuba Arbese Ukřižovaná, v sobě obsahuje vše, co můžeme od díla tohoto žánru očekávat. Magická pražská zákoutí a uličky, pompézní temné chrámy, nevlídné hřbitovy i válečná pole. Minulé děje a tragédie se prolínají do vypravěčovy současnosti a ovlivňují jeho život i osudy jeho přítele, který je se svými temnými vizemi hlavním hrdinou příběhu. Děj přirozeně plyne (byť se mnohokrát ze současnosti vrací do dávné minulosti a zase zpět) a až do posledního momentu zůstáváme na pochybách, zda může existovat pro všechny záhady racionální vysvětlení, a kdo že byla ona ukřižovaná dívka, zda sen, iluze nebo skutečnost

Nejobecnějším tématem této knihy je vztah většin k menšinám. Titul odkazuje na specificky moderní figuru odlišnosti, kterou představují neevropští cizinci, s nimiž musíme žít dohromady na jedné planetě, a stále více i na evropském kontinentě. Expanze Evropy a planetární převaha západních idejí, technologií, armád a ekonomických institucí v předcházejících několika staletích postavila Neevropany na globální úrovni do podobně nerovné pozice, v jaké se na úrovni jednotlivých evropských společností ocitly etnické a jiné menšiny v důsledku budování moderních národních států. Základním předpokladem této knihy je, že s počátkem 21. století jsme vstoupili do éry narovnávání tohoto vztahu. Po politické dekolonizaci druhé poloviny minulého století př ichází dekolonizace kulturní a ideologická.

Probíhá po miliardy let a vedla ke vzniku tolika podivuhodných životních forem, že si zaslouží označení za největší show na Zemi; a toto velkolepé představení přitom nepotřebovalo žádného režiséra. Současně se ale evoluce odehrává i přímo před našima očima, můžeme ji zaznamenat na sloních klech i ve vrtění psího ocasu. Kniha známého britského biologa a popularizátora vědy nám ukáže fungování evoluce z mnoha pohledů, od paleontologického záznamu přes molekulární genetiku a vývoj embrya až po domestikaci zvířat či to, jak se historie života promítla do geografického rozšíření současných druhů

Angličan Geoff Stray, který se výzkumem mayských kalendářů usilovně zabývá již několik desetiletí, v této knížce objasňuje rozdíly mezi různými typy kalendářů starověkých civilizací, pro něž bylo studium nebeských cyklů životně důležitým pilířem poznání a

Jakou roli hrají v lidském životě pravidla? Člověk by řekl, že nevelkou a spíše otravnou: pravidla pravopisu, pravidla slušného chování či daňové zákony se nás zdají spíše obtěžovat než cokoli jiného. Proto možná leckoho překvapí, že filosof Immanuel Kant viděl výlučnost lidského druhu právě v tom, že jsme schopni sami sobě stanovovat pravidla a zákony. Někteří filosofové se i dnes v tomto ke Kantově myšlence hlásí a vidí člověka především jako normativní, to jest pravidly se řídící bytost. Mnozí z nich se dokonce domnívají, že určitý druh pravidel stojí i v základě našeho jazyka i našeho lidského způsobu myšlení. V tomto bodě se současná filosofie protíná se současnou vědou, konkrétně evoluční teorií, která řeší problém, jak se vůbec mohl vyskytnout tvor tak intenzivně spolupracující a společenský, jako je člověk.

Kniha z dílny brněnských sociologů představuje partnerský život současné mladé generace a snaží se nahlédnout do jejích představ o rodinném životě. Na významných životních událostech jako je nalezení partnera, narození dítěte, sňatek či rozvod autoři ukazují nejen to, jak mladí lidé v České republice tyto události prožívají, ale také jaké mají o nich představy, jaké postoje a předpoklady s nimi spojují a v neposlední řadě jaké obrysy životní dráhy si s ohledem na tyto události vytvářejí. Text knihy je založen na autorském výzkumu s využitím dat z vlastního šetření, které již třetím rokem realizuje Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Mimo to kniha na daných tématech přibližuje čtenáři sociologii rodiny jakožto disciplínu, která individuální rozhodování a sféru intimity dokáže spojit s logikou fungování celospolečenské struktury. Čtenář se zájmem o sociologické myšlení je seznámen s obecně používanými sociologickými koncepty jako je individualizace, modernita, nebo detradicionalizace prostřednictvím jejich konkrétních zkoumatelných projevů. Kniha tak nabízí nejen velmi aktuální popis změn v rodinném chování, ale také ukazuje, jakým způsobem lze hledat jejich vysvětlení.