Dokořán strana 34 z 91

Autor bere čtenáře na poutavý výlet po historii geometrie od starého Řecka po současnost. Důraz klade na elegantní dedukce a ukazuje, že geometrie může být nejsnazší cestou k osvojení ducha matematiky. Setkáme se zde se zvláštními a nečekanými skutečnostmi, největšími osobnostmi historie této vědy a odhalíme řadu půvabných tajemství.

Výmladkové lesy jsou v poslední době předmětem zvýšeného zájmu vědců z přírodních i humanitních oborů, lesníků i ochránců přírody. Potkávají se v nich různé ohledy, motivované prakticky i ryze akademicky. Výmladkové lesy jsou totiž velmi komplexní a fascinující fenomén, který je propojen výmladkovým hospodařením s dřevinami. Jednoduše to znamená, že obnova dřevin závisí nikoli na zmlazení ze semene, ať už přírodním nebo z výsadby, ale na jejich přirozené schopnosti obrazit a vyrůst z pařezů nebo ořezaného kmene. Poněkud paradoxní je ovšem skutečnost, že výmladkové lesy u nás už skoro nejsou. A to přesto, že v poměrně nedávné minulosti se výmladkově hospodařilo na velké části území nejen České republiky, ale téměř celé Evropy. Důvody opuštění byly pragmatické, částečně ideologické a možná i trochu estetické. Motivací současné obnovy výmladkových lesů je péče o přírodu a biodiverzitu, stejně jako diverzifikace způsobů hospodaření v lesích. O tom všem je tato kniha.

Když cítíme obavy a zaženeme je, tak se vrátí v méně nápadné podobě, ale silnější. Pokud se začneme na krizi připravovat, kupodivu pocítíme ulehčení. Tato kniha je o rodinné přípravě na krizi, která možná nikdy nenastane. První část textu pojednává o to, jakou povahu mají ti lidé, kteří krize přežívají, a jak při tom jednají. Druhá část se týká těch úplně nejpraktičtějších návodů, jak dezinfikovat vodu, jaký filtr si koupit, jak skladovat potraviny či vytvořit v domě postiženém výpadkem sítě teplou místnost. Rozeznáváme přitom čtyři typy rychlých krizí - neočekávanou událost, blackout, epidemii a sociální bouře - a jednu situaci pomalé krize, jakou je rozpad a chudnutí společnosti. Při psaní této několik let připravované publikace, se sešel vědec, který se roky zabývá krizovými trendy, inženýr, který už v 80. letech v Rakousku navštěvoval kurzy přežití a setkání alternativních praktiků, policista s mnohaletou službou v ulicích, polárník schopný přejít pěšky napříč Grónskem a člen krizového štábu, který se nejenom účastnil povodní, ale hlavně plánoval a vedl tým Blackout. Podobná publikace zaměřená na obyčejného člověka a běžnou rodinu u nás nikdy nevyšla. Nové vydání knihy je rozšířeno o zkušenosti z covidové pandemie a energetické krize, které svět zasáhly v posledních letech.

Tato kniha představuje zatím nejobsáhlejší přírodovědnou monografii naší národní řeky a nechybí v ní ani kapitoly věnované dějinám. Vltava je lemovaná desítkami významných archeologických lokalit včetně sídel ze starší doby bronzové, keltských oppid až po raně středověká sídla, jako je Praha, Levý Hradec či Mělník. Rovněž přírodní charakteristiky jsou překvapivé, protože Vltava představuje souvislý profil lesními porosty od podhorských smrčin, přes bukové a dubové lesy až k nížinným luhům. Přesto řeka samotná na svém středním toku nemá přírodní charakter, neboť je zde postaveno několik velkých přehrad. Kniha popisuje řeku jako jeden organismus propojený mnoha geologickými i biologickými procesy a obklopený minulostí naší krajiny.

Zhruba před sto lety vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé. Díky této knize pochopíme nejen hlavní fyzikální představy, jež Einsteina přivedly k velkolepým objevům, ale dozvíme se též řadu zajímavostí z jeho osobního života. Většina jeho myšlenek předběhla dobu o celá desetiletí a dodnes přinášejí fyzikům Nobelovy ceny. Einstein, jenž přes ohromující popularitu zůstal skromným a vlídným člověkem, zůstává dodnes vzorem nejen pro vědce.

Spojení hudby a známého publicisty Roberta Palmera, přispěvatele časopisů New York Times a Rolling Stone, bylo vztahem na celý život. Jeho historie blues začíná na přelomu století, sleduje kořeny blues, jeho šíření, proměnu z lidové hudby těch nejchudších v široce rozšířený a respektovaný žánr. V Palmerově knize se setkáme s hrdiny dřevního blues i jejich následovníky, sledujeme příběh hudby skrze příběhy jejích legendárních protagonistů Roberta Johnsona, Muddy Waterse, Sonny Boye Williamsona, Johna Lee Hookera, B. B. Kinga, Howlin Wolfa, Ika Turnera a mnoha dalších i těch méně známých a pozapomenutých postav bluesové historie. Text doprovázejí úryvky písňových textů a obsáhlá diskografie.

Autor poodhaluje úžasný svět nekonečných šachových partií, zářících světlušek a samozřejmě řeší, jak nejefektivněji nakrájet dort. Na jednoduchých příkladech s tkaničkami od bot a mýdlovými bublinami až po Sierpinského trojúhelník ukazuje rozmanitost souč

Ekonomické dění neurčují jen racionální lidské motivy, měřitelné proměnné či matematicky vyjádřitelné vztahy, v ekonomice působí též mocné psychologické síly, které duchovní otec této teorie, John Maynard Keynes, nazval animal spirits - živočišné pudy. Tyto pudy srozumitelně objasňují, jak působí takové jevy jako hospodářské krize, nezaměstnanost, míra úspor, výkyvy cen akcií či nemovitostí a chudoba menšin. Oba autoři patří do první stovky nejvýznamnějších světových ekonomů současnosti, George Akerlof je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2000, s J. Stiglitzem a M. Spencem), Robert Shiller je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě a autorem několika bestsellerů (např. Irrational Exuberance, česky Investiční horečka, 2010, a The Subprime Solution). Podle autorů jsou živočišné pudy jednou z hlavních příčin současné krize, k jejímuž řešení je nutná aktivnější úloha státu.

Kniha Odsud až do nekonečna vyšla poprvé v roce 1987 a od té doby byla několikrát doplněna a přepracována, jak přibývaly vyřešené problémy a důležité objevy v matematice. Ian Stewart pojednává například o Wilesově důkazu Velké Fermatovy věty, problému nevyřešeném po více než tři staletí, o větě o čtyřech barvách, nejnovějším vývoji teorie uzlů, teorii chaosu i kvantovém šifrování. Člověk se zájmem o matematiku má jen málokdy možnost dočíst se o výzkumech méně než sto let starých. Stewart takovou možnost nabízí a poutavě vysvětluje podstatné myšlenky nejnovějších trendů a objevů.

Pro řadu lidí je filozofie synonymem sousloví vznešená nuda, filozofie v podání Stephena Lawa je ale především uměním klást dobré otázky. Ostatně, každý z nás myslí filozicky, klade-li si otázky například jako: Jsou možné cesty časem? Mohly by stroje jednou začít přemýšlet? Existuje Bůh? S touto knihou prožijete pětadvacet intelektuálních dobrodružství, zamyšlení nad uvedenými tématy. Dialogická forma, názorné příklady i myšlenkové experimenty vás posunou o krok dál. Připravte se myslet bez záchranné sítě...

Kniha americké psycholožky seznamuje českého čtenáře se zásadními psychologickými experimenty 20. století. Setkáváme se zde se Stanley Milgramem, který přiměl dobrovolné účastníky experimentu udílet druhému člověku smrtící elektrické šoky, s Davidem Rosenhanem, který se, ač byl zdráv, nechal experimentálně přijmout do psychiatrické léčebny, se skupinou sektářů, očekávajících přílet mimozemšťanů a konec světa, s průkopníky lobotomie a dalšími. Autorka některé experimenty po letech sama opakuje. Uvažuje také o tom, do jaké míry souvisí laboratorní prostředí s reálným životem. Slaterová má nesporný literární talent, dokáže zaujmout a její často až napínavá kniha v nás vyvolává otázku, čeho všeho je člověk schopen – v dobrém i ve zlém.

Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.

Proč si lidé tak často působí smutek a bolest? Proč myslí jen na svůj prospěch? Podobné otázky si jistě klade občas každý, na palčivosti ovšem nabývají v situacích, kdy se obětí nepěkného chování bližních stává naše maličkost. Ale jak se vlastně chováme my sami? Zvládáme všechny situace tak, jak bychom si přáli? Autor zkoumá rozličné životní i v sociálně psychologických experimentech simulované situace a vede čtenáře k zamyšlení nad tím, jak by se v nich zachoval. Některé z probíraných situací důvěrně známe z každodenního života, jiné nesou pečeť výjimečnosti až tragičnosti. Všechny nás ale přibližují k odpovědi na otázku, zda či spíše do jaké míry je člověk netvor společenský.

Proč lední medvědi nenastydnou? Proč jsou mravenci tak malí? Proč se hadi vyhřívají na slunci? Byli dinosauři jen velké ještěrky? A proč vůbec vyhynuli? Proč nežijí velryby v řekách a jezerech? Snad každý rodič byl od svého šestiletého dítěte vystaven palbě podobných otázek. Na ně - a na mnoho dalších - odpovídá známý britský zoolog ve své knize, v níž kombinuje nejnovější poznatky biologie, fyziologie, ekologie a paleontologie. Brilantně napsaná a srozumitelná kniha hledá odpovědi i na mnohem závažnější otázky vývoje jednotlivých živočišných druhů.

Může být vymizení dinosaurů před 65 miliony let stále považováno za jednu z velkých záhad historie živého světa? Všechno ukazuje, že dinosauři se spolu s dalšími druhy stali oběťmi celosvětové ekologické katastrofy, kterou na rozhraní křídy a terciéru vyvolala srážka obrovského meteoritu se Zemí. Osvětlení této srážky a jejího vlivu na biosféru nás vede k úvahám o roli kosmických i jiných katastrof v dějinách Země a jejích obyvatel.

V roce 1900 se konal v Paříži mezinárodní matematický kongres, akce kolosálního významu, která předurčila směry vývoje matematiky a příbuzných věd v celém dvacátém století. Na kongresu vystoupil jeden z největších matematiků té doby, David Hilbert, který přednesl seznam dvaceti tří podle jeho názoru nejdůležitějších matematických problémů, jejichž řešení nebylo v té době známo.