Dokořán strana 36 z 91

Palomar je poslední větší próza Itala Calvina a i zde se autor rozhodl pro originální experiment. Kapitoly této knihy bychom mohli vnímat jako básně v próze, ale spíše je lze označit za křížence románu nebo básně s esejem. V Calvinově díle má jejich titulní protagonista, pan Palomar, četné předchůdce – rozmanité komentátory a spekulativní talenty. Ti všichni jsou, stejně jako on, velkými pozorovateli světa, protože pozorování věcí je podle Calvina naším základním úkolem. Pan Palomar však chce svět nejen uvidět a pochopit, ale také popsat a vyjádřit: chce jej proměnit v slova. Lze se ale světa zmocnit autentickým, avšak subjektivním pohledem? Spočívá pravda o světě v bezprostřednosti okamžiku? A jak uchopit svět „nepsaný“? Sám Calvino charakterizoval tuto svou knihu následovně: „Jistý muž se vydá na cestu, aby krok za krokem dosáhl moudrosti. Dosud nedorazil k cíli.“

V podmanivých memoárech můžeme s Patti Smith, autorkou knih Just Kids a M Train a držitelkou prestižní americké knižní ceny National Book Award, prožít jeden rok jejího života, stráveného osamělým bloumáním po západním pobřeží Spojených států i po krajinách vlastních snů. Konkrétní místa, která s ní postupně navštěvujeme, evokují v hlavě autorky dávné vzpomínky i místa zcela imaginativní. Hranici mezi těmito světy překračuje naprosto svobodně, a rozmazává tak naše ponětí o tom, kde končí skutečnost a začíná fikce v zorném úhlu vypravěčky se i obyčejná událost může proměnit v neuvěřitelnou podívanou. Není tu nouze o nečekané, avšak ani o zármutek a deziluzi. Z přibývajícího stáří, ztráty blízkých i dramatické politické situace. Ale zatímco se Patti Smith vydává vstříc nové dekádě svého života, předkládá čtenářům jako balzám svou zkušenost, důvtip, pronikavé oko a především neochvějnou naději na lepší svět.

Ve své knize Fyzika nemožného se Michio Kaku zamýšlel nad tím, kde jsou hranice technického pokroku, kde stále se zlepšující technologie narazí na nepřekročitelnou hradbu fyzikálních zákonů. Ve Fyzice budoucnosti na tento koncept navazuje a snaží se odhadnout, kam až povede vědecký a technologický pokrok v 21. století. Daří se mu to díky jeho rozhledu a znalosti nejnovějšího vývoje v různých vědeckých a technických oborech. Svou knihu rozdělil na několik tematických okruhů a v každé kapitole rozebírá, kam až vývoj v dané oblasti pokročí v blízké budoucnosti, v polovině století a kolem roku 2100. Mezi tyto oblasti patří robotika a umělá inteligence, nanotechnologie, medicína nebo osud lidské civilizace jako takové. Jeho výklad fascinuje o to víc, že některé z technologických inovací, o kterých Kaku píše, se odehrávají právě dnes a doslova před našima očima: Kaku například považuje za samozřejmé, že dřív nebo později nám připojení na internet zajistí speciální brýle, nebo dokonce kontaktní čočky - a právě ve dnech, kdy byl dokončen překlad jeho knihy do češtiny, se objevila zpráva, že takové brýle vyvinula firma Google a veřejně je testuje.

Satirický román Vysněná smrt Leeny Krohnové patří k filozoficky nejambicióznějším počinům finsky psané prózy posledních desetiletí. Odehrává se v dystopickém světě, kde si člověk může zaplatit designovou smrt na míru, když ho omrzí žít, nebo naopak investovat do vidiny věčného života. Nespavostí trpící anestezioložka Lucia pracuje v ústavu jménem Vysněná smrt a současně v takzvané Mrazírně. První instituce nabízí zajištěným lidem "gurmánskou smrt", kdežto klienti Mrazírny si nechávají zmrazit těla s vírou, že věda v budoucnu najde lék na nevyléčitelné nemoci i smrtelnost. Odtažitá lékařka se setkává s řadou zvláštních případů od problémových outsiderů a psychicky nemocných jedinců přes provinilce až po nešťastníky, které zkrátka zklamal svět. Všímá si také podivných událostí ve městě: plíživé pandemie náhlé staroby i zvláštního přírodního úkazu, kterému lidé říkají "zimní čmelák." Magickorealistický text hledá odpověď na otázku, jak se vyrovnat s absurditou života i nenaplněnými sny, jak si uchovat zdravý nadhled ve světě přesyceném reklamou a nespravedlností a jak s grácií stárnout, ať už je vám pětadvacet, padesát nebo sto let. Kniha vychází s podporou FILI - Finnish Literature Exchange

Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize ukazuje, jak lze optiky a elektromagnetismu využít k simulaci neviditelnosti; jak zdokonalení magnetické rezonance možná pomůže číst lidské myšlenky; jak využití supravodičů, nanotechnologií a elektrického pole třeba člověku umožní vyslat za hranice zemské atmosféry ne raketu, ale výtah, jak o tom psal A. C. Clarke. Podrobně probírá arzenál motivů typických pro žánr science-fiction a analyzuje jejich případnou uskutečnitelnost. Ať je řeč o paprscích smrti, cestách časem či antigravitaci, nic z toho nezavrhuje, ale pečlivě rozebírá a zdánlivé nemožnosti dělí do tří skupin: nemožnosti prvého řádu, uskutečnitelné v dohledné budoucnosti; nemožnosti druhého řádu, k jejichž uskutečnění by bylo třeba sil, jaké naše civilizace nemá k dispozici; a nemožnosti třetího řádu, které pravděpodobně kolidují s fyzikálními zákony.

V posledních letech vnímáme, že český a moravský les se následkem sucha a kůrovcové kalamity ocitl na předělu svého vývoje. Změna, která se kolem nás odehrává, je celková a les je jednou její součástí. Les významně ovlivňuje tvář krajiny, její hydrologii i způsob, jakým trávíme volný čas. Zemědělské a lesní půdy spolu navzájem souvisí, ale vystupuje zde i otázka dřeva jako stavebního a konstrukčního materiálu i jednoho z významných obnovitelných energetických zdrojů. Víme, že hospodářský les si na sebe musí vydělat, ale že se toho dá dosáhnout k přírodě a krajině šetrným způsobem. Les nepřeje rychlým ziskům, protože pak za chyby otců platí synové a vnuci. Kniha Český a moravský les je určena nejenom pro lesníky, ale pro každého, kdo má rád les anebo v něm hospodaří. Představuje ucelený pohled na dějiny, současný stav i budoucnost našich lesů. Obsahuje kapitoly o nových dřevinách, způsobech obnovy lesa, vlcích a jelenech i právní rozbor situace. Podobně obsáhlá a všestranná monografie u nás nevyšla již déle než dvacet let.

Téma participativního umění není v oblasti teorie umění tématem novým. Už v pravěku se dělání umění účastnilo zpravidla více osob, které sdílely společně materiál, nástroje, prostor i emoce při tvorbě umění, jež zahrnovalo nejenom projevy vizuální, ale i audiální, pohybové a dramatické. Tvoření tedy odpradávna může být chápáno spíše jako proces než jako produkt. Tvorba jako taková není zaměřovaná pouze na produkci hmotných děl, ale je ji nutno vnímat taktéž jako formu intervence do modelů lidského chování, do navazování vztahů mezi lidmi a navazování kontaktů člověka s prostředím, v němž žije. Kniha Participace v umění a ve výchově obsahuje šest volně na sebe navazujících kapitol věnovaných umělecké tvorbě a umělecko-pedagogické praxi v této oblasti. Vychází ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází překvapivou paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí východního bloku. Pomocí metafory nám ukazuje, jak složitá může být cesta ke svobodě pro společnost, která žila dlouhá léta za železnou oponou, a jak nelehké je pro mnohé vyrovnat se s novou realitou. Také v reportážích z Kuby, Polska, Albánie, Srbska, Kosova, Řecka, Ukrajiny, Estonska a Gruzie autor zjišťuje, že je někdy lehčí změnit režim než mentalitu lidí. Při cestách za svými hrdiny například zkoumá v Kosovu reakci obyvatel na čerstvě nabytou nezávislost, na Kubě naslouchá místním, jak se obávají o život Fidela Castra, ve Stalinově muzeu v Gori zas průvodkyním, které vůdce dodnes adorují, zkoumá vztah Ukrajinců k možnému vstupu do Evropské unie, na londýnském nádraží nocuje s polskou bezdomovkyní, hledá rozpadající se albánské bunkry, se srbskou cestovkou se vydává po stopách Radovana Karadžiće… Zdá se, že v jeho příbězích, v nichž nechybí absurdita a černý humor, jsme všichni tančícími medvědy, kterým svoboda přináší úlevu, ale současně také nejistotu a bolest.

Obec Srbsko nepochybně patří spolu s Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, Tetínem a Koněpruskými jeskyněmi k nejnavštěvovanějším místům Českého krasu. Návštěvníci sem ale nepřijíždějí za památkami, nýbrž za vycházkami po okolí, za poznáváním přírody nejcennějších částí této chráněné krajinné oblasti nebo za sportem či dobrodružstvím. Kniha podrobně shrnuje všechny aspekty obce, není ale obvyklou obecní monografií. Mnohem větší prostor než samotnému Srbsku je věnován jeho okolí a přehledu geologického vývoje, procesům vzniku krasu a jeskyní, archeologii, rozvoji těžby a zpracování vápence i současné mimořádně bohaté a cenné živé přírodě oblasti. Podrobné údaje řady témat v ní prezentují naši přední odborníci způsobem, který je srozumitelný všem čtenářům. Kniha je určena těm, kdo chtějí pochopit širší souvislosti a podrobně poznat srdce Českého krasu, kraj neobyčejné přírody a historie. 350 barevných fotografií

V roce 2016 výsledky referenda o brexitu šokovaly svět. Nikdo ale tehdy nevěděl, že se na tomto vítězství podílela také společnost Cambridge Analytica. Ta vznikla jako nástroj k zahájení ideologického útoku Steva Bannona na Ameriku a brexit, stejně jako předchozí operace v Africe či Karibiku, pro ni posloužil jako generální zkouška. Spojila psychologický výzkum se soukromými facebookovými daty a vytvořila tak neviditelnou zbraň, která měla moc měnit to, co voliči považovali za realitu. Stačilo odhalit dlouho potlačované napětí a přilít do něj trochu benzínu, aby došlo k explozi, jež v roce 2016 vyvrcholila americkými prezidentskými volbami. Whistleblower a bývalý ředitel výzkumu Cambridge Analytica Christopher Wylie pomáhal tuto mocnou zbraň vybudovat. Nakonec ho ale výčitky svědomí přiměly, aby proti své firmě veřejně vystoupil, čímž odstartoval, byť za cenu velkých osobních obětí, nejrozsáhlejší vyšetřování nezákonného ovlivňování voleb v dějinách. Ve své zpovědi odhaluje skutečný příběh britského referenda o vystoupení z EU, Bannonovy americké revoluce a celosvětového zločinu proti demokracii. Mnohem více než o brexitu či Donaldu Trumpovi je ale tato kniha o tom, jak snadné je s pomocí osobních dat, jež o sobě neustále v online prostoru trousíme, nahlédnout do lidských myslí a prostřednictvím moderních technologií s nimi manipulovat. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Další kniha z řady polských literárních reportáží - tentokrát z historie 20. století, na téma diktátoři a jejich osobní kuchaři. Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem si pochutnávali Fidel Castro, Saddám Husajn či Enver Hodža? A kdo byli lidé, kteří byli diktátorům denně nablízku a snažili se je udržovat jídlem v dobrém rozmaru? Autor vyhledal osobní kuchaře diktátorů, aby vyslechl příběh jejich života a dozvěděl se, co měli pod pokličkami hrnců, když se řešil osud země nebo světa. Ovlivnili svým kuchařským uměním chod dějin? Jejich osudy odpovídají na mnohé otázky, a zároveň tak autor kreslí intimní portréty diktátorů v domácím prostředí. Navíc kuchaři prozrazují recepty na oblíbené pokrmy svých zaměstnavatelů, podle nichž si může uvařit i čtenář. Kniha vyšla s úspěchem zároveň v USA a Polsku a zvítězila ve finále literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2020 (Gourmand World Cookbook Awards). Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Jaroslava Jiskrová - Máj.

Otázku po původu a podstatě života si lidé pokládali odnepaměti, ale odpověď na ni se po většinu historie nesla v duchu domněnek a více či méně podložených spekulací. S rozvojem genetiky, evoluční, molekulární a buněčné biologie ale vědci získali nové nástroje, které jim umožnily hledat odpověď na tyto věčné otázky přímo na hranicích mezi živým a neživým a dovolily jim zkoumat nejzákladnější rysy, které činí život životem. Pokrok, jehož jsme na tomto poli dosáhli, se ve své populárně-naučné knize rozhodl přiblížit britský genetik a nositel Nobelovy ceny Paul Nurse, který se po schodech vybudovaných z pěti základních myšlenek biologie pokouší vystoupat až na vrchol a zodpovědět kardinální otázku: Co je život? Cílem jeho stručného a zároveň hlubokého pojednání protkaného řadou osobních vzpomínek není seznámit čtenáře pouze s některými nejnovějšími biologickými poznatky, nýbrž i s fungováním samotné vědy a výzkumu. Nurse se svou knihou zároveň snaží poukázat na to, jak je pozemský život úchvatný, jedinečný a provázaný, což by nás mělo přimět, abychom si jej vážili, pečovali o něj a nepřehlíželi problémy, jimž i kvůli nám čelí. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

V roce 2016 výsledky referenda o brexitu šokovaly svět. Nikdo ale tehdy nevěděl, že se na tomto vítězství podílela také společnost Cambridge Analytica. Ta vznikla jako nástroj k zahájení ideologického útoku Steva Bannona na Ameriku a brexit, stejně jako předchozí operace v Africe či Karibiku, pro ni posloužil jako generální zkouška. Spojila psychologický výzkum se soukromými facebookovými daty a vytvořila tak neviditelnou zbraň, která měla moc měnit to, co voliči považovali za realitu. Stačilo odhalit dlouho potlačované napětí a přilít do něj trochu benzínu, aby došlo k explozi, jež v roce 2016 vyvrcholila americkými prezidentskými volbami. Whistleblower a bývalý ředitel výzkumu Cambridge Analytica Christopher Wylie pomáhal tuto mocnou zbraň vybudovat. Nakonec ho ale výčitky svědomí přiměly, aby proti své firmě veřejně vystoupil, čímž odstartoval, byť za cenu velkých osobních obětí, nejrozsáhlejší vyšetřování nezákonného ovlivňování voleb v dějinách. Ve své zpovědi odhaluje skutečný příběh britského referenda o vystoupení z EU, Bannonovy americké revoluce a celosvětového zločinu proti demokracii. Mnohem více než o brexitu či Donaldu Trumpovi je ale tato kniha o tom, jak snadné je s pomocí osobních dat, jež o sobě neustále v online prostoru trousíme, nahlédnout do lidských myslí a prostřednictvím moderních technologií s nimi manipulovat.

Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem si pochutnávali Fidel Castro, Saddám Husajn či Enver Hodža? A kdo byli lidé, kteří byli diktátorům denně nablízku a snažili se je udržovat jídlem v dobrém rozmaru? Autor vyhledal osobní kuchaře diktátorů, aby vyslechl příběh jejich života a dozvěděl se, co měli pod pokličkami hrnců, když se řešil osud země nebo světa. Ovlivnili svým kuchařským uměním chod dějin? Jejich osudy odpovídají na mnohé otázky, a zároveň tak autor kreslí intimní portréty diktátorů v domácím prostředí. Navíc kuchaři prozrazují recepty na oblíbené pokrmy svých zaměstnavatelů, podle nichž si může uvařit i čtenář. Kniha vyšla s úspěchem zároveň v USA a Polsku a ocitla se ve finále literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2020 (Gourmand World Cookbook Awards).

Nahlédněte do kufříku naditého případy detektiva Soamese, jehož schopnosti si vůbec nezadají s umem Sherlocka Holmese. A stejně jako měl Holmes svého Watsona, i Soames má k ruce vysloužilého vojenského lékaře dr. Johna Watsupa, který mu svojí naivitou nahrává na brilantní smeče a zároveň pečlivě zapisuje vyřešené případy. Mnohé z nich jsou úzce provázány se zajímavým matematickým problémem a nalézt pachatele často není možné bez vyřešení zapeklité matematické záhady, což autor pohříchu mnohdy nechává na čtenáři. Ten, kdo už dlouho marně trápil své mozkové závity a chce se dát poddat, může nahlédnout do řešení na konci knihy, kde často najde i informace o obecnějších souvislostech a odkazy na literaturu. Tam, kde si tradiční detektiv vystačí se stopami od bláta, musí Soames zapojit zajímavé kombinatorické úvahy či své znalosti Peanovy aritmetiky nebo zapeklitých vlastností prvočísel. Matematické postupy více osvětlí dr. Watsup, který se však občas do řešení zamotá. Pomůžete mu?

Čísla nás provázejí na každém kroku a profesor Stewart ukazuje jejich pozoruhodné vlastnosti. Od těch nejzákladnějších, jako je už jejich zápis v desetinné nebo binární notaci, přes objev nuly a mimořádnost prvočísel, až po čísla iracionální (jako je ? a ?2), čísla komplexní a kvaterniony. Fakticky ale nejde jen o čísla jako taková: autor s jejich pomocí přístupně vykládá pojmy algebry (např. prostory větší dimenze než 3, grupy prostorové symetrie, základy šifrování, Fermatovu věta), geometrie (např. problém kvadratury kruhu, kolik barev je třeba k vybarvení mapy, symetrii prostorových těles, kvazikrystaly, fraktály), analýzy (např. logaritmickou a exponenciální funkci) a teorie pravděpodobnosti (např. narozeninový paradox). Profesor Stewart nejen dokáže tuto plejádu pojmů zavést a objasnit, ale dokáže i ukázat, jak se uplatňují ve světě kolem nás.