Dokořán strana 37 z 79

Záměrem autorky knihy Z hloubi duše je zveřejnění výpovědi o otevírání cest k výtvarnému projevu tvůrců trpících duševní poruchou nebo nemocí. Nešlo jí o hledání patologických znaků v kresbách psychotiků, v jejich malbách nebo v jiných vizuálních projevech za účelem diagnostikování. Autorka se zajímá o způsoby výtvarného „vyprávění“ vlastních příběhů lidí, kteří se ocitli v životní krizi zapříčiněné selháním psychiky. Stejně jako v umělecké sféře, i v tvorbě psychotiků stojí za každým dílem jedinečná lidská osobnost. Avšak zatímco umělec tvoří z vlastního popudu, cestu k vyjádření klientů psychiatrických léčeben je třeba nalézat společně s terapeutem nebo zdravotním pracovníkem. Odborný text v knize je proložen osobními poznámkami studentek a studentů, kteří spolu s autorkou knihy motivovali zhruba v období let 2015–2016 pacienty Psychiatrické nemocnice v Brně – Černovicích ke specifickým výtvarným výpovědím. Výtvory pacientů tak přesáhly běžný rámec terapeutických etud a je možno je vnímat jako pozoruhodná svědectví o jejich předchozím životě. Bohatá fotodokumentace doprovázející texty pochází také převážně z tohoto období.

Každá maminka si po narození dítěte projde téměř nekonečným koloběhem přebalování, umývání zadečku, zkoumání stolice, čůrání, posazování na nočník… A co teprve až dítě začne mluvit a mezi jeho nejoblíbenější slova se na první místo zařadí „kakat“ a „hovínko“! Buď matka zavalena pokakanými plenkami propadne depresi, nebo vezme tuhle životní etapu s humorem, stejně jako autorka knihy Makak kaká. Hravé říkanky spojuje víceméně jediné téma – téma, které se sice tváří jako tabu (ve slušné společnosti se přece nekaká!), ale malé makaky tuze zajímá a umí je spolehlivě rozesmát. Knížka je určena také jejich nezestárlým rodičům – neotřelou formou si mohou připomenout dětské říkanky, pohádky, ale také zabrousit do světa výtvarného umění, hudby či historie.

Římu nejprve vládli králové a pak se stal republikou. Ale poté co dobyl svět, se jeho republika zhroutila a Řím se topil v krvi. Občanské války byly tak strašné, že římský lid nakonec přivítal vládu autokrata, který mu dokázal přinést mír. Jejich nový pán si říkal Augustus (Vznešený) nebo také oblíbenec bohů. Křiklavé kouzlo dynastie, kterou Augustus založil, se nikdy nevytratilo. Žádná jiná rodina se jí nemůže vyrovnat galerií předních postav, jež vyvolávají zájem i znepokojení. Tiberius, slavný vojevůdce, který skončil jako zahořklý samotář, nechvalně proslulý svým zvráceným chováním; Caligula, mistr krutostí a ponižování, jenž chtěl jmenovat konzulem svého koně; Agrippina, která svými manévry dostala k moci svého syna Nera, jenž ji dal nakonec zavraždit; a samotný Nero, který závodil na olympijských hrách, oženil se s eunuchem a po požáru Říma si v centru metropole vystavěl vlastní palác neřestných rozkoší. Tom Holland přináší oslnivý portrét první císařské dynastie Říma. V tomto strhujícím příběhu nalezneme vrahy i ctihodné senátory, cizoložníky i vlasaté barbary, pletichařící matky i zdráhající se gladiátory. Dynastie je freskou rodiny, která přetvořila a ohromila Řím.

Už od dob Eukleida, který žil před více než dvěma tisíci lety, si všichni mysleli, že geometrie je jen jedna. To se však radikálně změnilo s novými matematickými objevy, které v zakřivených prostorech odhalily nové, alternativní geometrie. Možná se vám to zdá neuvěřitelné, ale v této knize se dozvíte, že všechny tyto vesmíry skutečně existují, a navíc že v nich všichni žijeme. Autor se v každé kapitole soustředí na jednu neeukleidovskou geometrii a srozumitelně vysvětluje její význam a vlastnosti s využitím praktických příkladů od renesančních maleb, přes teorii relativity, až po umělou inteligenci.

Dílo Franze Kafky nás dodnes fascinuje, mimo jiné tím, jak úspěšně se vzpírá jednoznačným interpretacím. V této knize Jan Kosek poukazuje na některé méně známé souvislosti spisovatelova života a díla, které vznikalo v rámci velice složitého společenského, politického a intelektuálního kontextu tehdejší Mitteleuropy. Češi a Němci se shodli na máločem, politováníhodnou výjimkou byl odpor k Židům. Český antisemitismus měl na Kafkovo myšlení značný vliv, neméně důležité však bylo přátelství s českými autory, např. s Ladislavem Klímou nebo s Michalem Marešem; pozoruhodné jsou také paralely mezi Josefem K. a Josefem Švejkem. Kafkovy texty, jimž rozhodně nechybí smysl pro groteskní humor, svědčí jak o pocitech příslušníka menšiny, tak o střetu složité povahy s (židovskými) tradicemi a s byrokratickým systémem modernity.

Tři celé čtrnáct, patnáct, devadesát dva víte, jak je to dál? Snad žádné jiné číslo v historii matematiky nevyvolalo tolik rozruchu jako poměr obvodu kruhu a jeho průměru. Tato kniha vás příjemným způsobem provede historií čísla , příběhy matematiků, kteří jej studovali, praktickými aplikacemi i jeho odrazy ve světě kultury a umění. Dozvíte se něco o transcendenci, nekonečných řadách i řetězových zlomcích, ale na řadu přijde i Shakespeare, Malý princ či králičí populace. Všechna dosud objevená tajemství, zvláštnosti a překvapení nejznámějšího a nejstudovanějšího čísla na světě shrnutá do jedné publikace.

Matematika je jistě základem moderní vědy, ale kvůli tomu nemusí jít o disciplínu přehnaně vážnou. V rozporu s názorem mnoha studentů mohou být matematické úlohy současně chytré, inspirativní i velice zábavné. Autor této knihy Martin Gardner byl jedním z nejlepších popularizátorů rekreační matematiky, po řadu desetiletí bavil čtenáře časopisu Scientific American a dokázal shromáždit tisíce matematických hádanek. Sbírka představuje úlohy spadající do různých oborů matematiky hrátky s celými s čísly, geometrii v rovině i v prostoru. Zvláště oblíbené jsou hádanky týkající se rychlostí, peněz nebo pravděpodobnosti. A nebudou chybět ani různé speciální chytáky a vtipné paradoxy.

Studie analyzuje proces mírového uspořádání s Německem po druhé světové válce a československou, respektive českou účast na něm v časovém horizontu více než šedesáti let. Zkoumá, jaký vliv měl faktor času na konstelaci aktérů mírového uspořádání, na jeho formální proceduru, na strukturu jeho materiálních problémů a v neposlední řadě na postavení Československa a České republiky v jeho kontextu, tj. především na možnosti české zahraniční politiky prosazovat v jeho rámci své specifické zájmy. Ve formě exkurzu představuje také vyhnanecké svazy ve Spolkové republice Německo a jejich vliv na vnitřní a zahraniční politiku země. Zvláštní pozornost věnuje třem otázkám, které měly v kontextu česko-německých vztahů obzvláštní význam: německým reparacím, právu sudetoněmeckých vyhnanců na návrat do vlasti a problémům spojeným s konfiskací jejich majetku.

Nesnadné vzpomínky jsou pak tvořeny v první řadě pěti kratšími povídkami, v nichž se Calvino věnuje tématu vztahů mezi otci a syny, ale vrací se opět i k válce a partyzánskému odboji. Doplňují je tři autobiografické povídky, které prvotně tvořily svazek, v nichž Calvino popisuje vstup Itálie do války a průběh jejích prvních dnů.

Tato kniha je návodem, jak se dívat v místech, kde jsme toho ještě nedávno mnoho neviděli. Je chválou nenápadně sloužících žul a oslavou obyčejných krajin. Praha je možná zlatem této země, ale její solí jsou nenápadné kraje ležící tam, kde nevede dálnice a nikomu nestojí za to postavit billboard. Při hlubším ponoru se projeví, že to, co vypadalo obyčejně, má ve skutečnosti své kouzlo, kterého si zpočátku ani nevšimneme, podobně jako nevidíme, co nosí indiánský náčelník ozdobený mohutnou čelenkou v kapse svých kožených kalhot. Na Petrovicku jsou takovým nezjevným tajemstvím staré cesty lemované suchými zídkami, jinde viklany a skupiny omšelých, prastaře působících balvanů, skalní misky či mechové zahrádky, žluť kvetoucích janovců a fialový vřes na žulovém písku.

Šaratčandra Čattopádhjáj (1876-1938) otevřel bengálskému čtenářstvu svět lidí prostých, nevzdělaných a chudých, tuláků, kurtizán a opilců, kteří si navzdory všeobecnému odsouzení a cejchu padlých udrželi vnitřní nevinnost a vznešenost. Šaratčandra Čattopádhjáj v obou románech zpracoval jedno z citlivých témat tehdejší společnosti: sňatek z lásky stojící proti převládajícím svazkům domluveným rodiči. Zatímco Debdás končí tragicky, v pozdějším románu Provdaná (Parinítá) autor dopřál oběma zamilovaným šťastný konec. Šaratčandra Čattopádhjáj vypráví životní příběhy svých hrdinů s citovou opravdovostí a jazykovou lehkostí, jež mu v různých indických státech pomohly zdomácnět natolik, že je považován za místního, a stal se tak v Indii nejčtenějším a nejpřekládanějším bengálským autorem. Zejména román Debdás je běžnou součástí širokého kulturního povědomí a jméno hlavního hrdiny se stalo synonymem nešťastně zamilovaného, podobně jako v evropském kulturním prostoru Romeo nebo Werther. V Indii je Šaratčandra Čattopádhjáj dodnes nazýván nedostižným prozaikem, autorem soucitných příběhů a vzhledem k jeho největší čtenářské skupině, kterou tvořily ženy, také umělcem kuchyně.

V poetickém vyprávění Dříve než do snů sledujeme životní příběhy postav několika generací. Hlavní pozornost je věnována linii rodu Kolrossů, který má své kořeny v pošumavském českém městečku Čachrov, ale také ve vedlejším německém Jesení. Veškerá osudová rozhodnutí postav jsou tak dotvářena a ovlivňována vývojem česko-německých vztahů. Petr Kratochvíl ve svém textu dovedně vytváří epickou mozaiku rozmanitých lidských charakterů a osudů, jež ilustrují dramatické zvraty dvacátého století od jeho prvního roku po jeho závěr. Každá kapitola by mohla být čtena jako samostatný příběh s vlastní pointou, zároveň však na sebe navazují, jak se postavy Františka, Josefa, Elišky a dalších v průběhu času setkávají a rozcházejí opouštějí Šumavu a objevují se v Praze, Podkarpatské Rusi i ve Vídni.

Nesnadné idyly zahrnují 32 krátkých textů z let 1945–1958 a zachycují dospívání v Ligurii, partyzánský boj nebo komicko-pohádkové výjevy z městského života.

Jedná se o nové, upravené vydání bestselleru známého polského reportéra o novodobých dějinách naší země, v němž se pokouší nezatíženým pohledem cizince skrze příběhy známých i méně známých osobností pochopit českou národní povahu. Slouží mu k tomu osudy rodiny Baťů; Lída Baarová, žena, kvůli níž slzel i Goebbels; Otakar Švec, tvůrce největšího Stalinova pomníku na Zemi, který si ještě před jeho odhalením vzal život; Jan Procházka, ikona pražského jara, kterého komunisté uštvali; překladatelka Věra Saudková, donedávna žijící sestřenice Franze Kafky; Marta Kubišová, která se stala v roce 1968 symbolem touhy Čechů po svobodě; Eduard Kirchberger, jenž se po únoru 1948 přizpůsobil změně režimu novým jménem i tvorbou; Jan Zajíc, pochodeň číslo 2, a Jaroslava Moserová, která ošetřovala před smrtí jeho předchůdce Jana Palacha. Stranou nezůstává ani pohled na Karla Gotta, jehož fanoušci uctívají víc než Boha. Autorovi se daří, místy s humorem a ironií, postihnout vzorce chování, které se v české společnosti opakují a které utvářejí často tragické životy celých generací. Je málo knih, které by demaskovaly totalitní režimy v Česku s větší silou a působivostí.