Dokořán strana 35 z 91

Uznávaný filozof (přes 20 let byl profesorem filozofie na Jesus College v Oxfordu) a autor mnoha knih se v této knize radikálně a nemilosrdně vyrovnává s celou západní kulturou i s jejími kořeny od starého Řecka přes křesťanství až po moderní myšlení. V mnohém s ním můžeme nesouhlasit, avšak problémy, které otevírá, jsou zásadní a neoddiskutovatelné. Je skutečně celé lidstvo chlípná, chamtivá, pomatená a krvelačná sebranka s morálním profilem paviána? Je skutečně jediným vyústěním celého rozvoje lidské civilizace masová sebevražda či redukce populace na přirozených 5-10 % současného stavu? Autor je proslulý jako filozof pesimismu, při psaní této knihy však měl zjevně mimořádně špatnou náladu. Cítíte-li, že s lidstvem je něco v nepořádku, zde najdete všechny argumenty na jednom místě. Jste-li s ním spokojeni, ověřte si, zda nejde jen o nedostatek informací.

Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a vybírá si z nich ta nejzajímavější témata, která podává mistrovským způsobem, živě, srozumitelně a přitom bez zkomolení. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidského konání.

Tento významný projekt přináší v 25 původních esejích pohled na příštích padesát let pokroku lidského vědění a dopadů tohoto pokroku na osud lidstva. Nejde o módní prognostické fantazírování, které by jen prodloužilo křivku současných trendů, ani o hádání z křišťálové koule: přední vědci a myslitelé z těch nejexponovanějších oborů zde podávají kvalifikovaný vhled do vnitřní struktury a dynamiky rozvoje svých specializací i jejich mezioborových vazeb vývoje, z něhož vyjdou revoluční změny blízké budoucnosti. Autor projektu a pořadatel knihy je zakladatelem Edge Foundation, diskusního fóra pro mezioborovou spolupráci špičkových vědců.

Věděli jste, že ze 100 největších světových ekonomik je 51 globálních korporací a jen 49 národních ekonomik? Autorka, která je původním povoláním investiční bankéřka a dnes působí na univerzitě v Cambridgi, přináší znepokojivý přehled změn, k nimž došlo ve světě za poslední dvě dekády. Jednotlivé vlády ztrácejí stále více moci právě ve prospěch nadnárodních korporací, které se ovšem zodpovídají jen svým akcionářům. Jakoby se na globální úrovni opakovala situace z konce 19. století, kdy monopolizace ohrožovala demokratické základy moderní společnosti. Můžeme se tomu vůbec ubránit?

Proč lední medvědi nenastydnou? Proč jsou mravenci tak malí? Proč se hadi vyhřívají na slunci? Byli dinosauři jen velké ještěrky? A proč vůbec vyhynuli? Proč nežijí velryby v řekách a jezerech? Snad každý rodič byl od svého šestiletého dítěte vystaven palbě podobných otázek. Na ně - a na mnoho dalších - odpovídá známý britský zoolog ve své knize, v níž kombinuje nejnovější poznatky biologie, fyziologie, ekologie a paleontologie. Brilantně napsaná a srozumitelná kniha hledá odpovědi i na mnohem závažnější otázky vývoje jednotlivých živočišných druhů.

Proč si lidé tak často působí smutek a bolest? Proč myslí jen na svůj prospěch? Podobné otázky si jistě klade občas každý, na palčivosti ovšem nabývají v situacích, kdy se obětí nepěkného chování bližních stává naše maličkost. Ale jak se vlastně chováme my sami? Zvládáme všechny situace tak, jak bychom si přáli? Autor zkoumá rozličné životní i v sociálně psychologických experimentech simulované situace a vede čtenáře k zamyšlení nad tím, jak by se v nich zachoval. Některé z probíraných situací důvěrně známe z každodenního života, jiné nesou pečeť výjimečnosti až tragičnosti. Všechny nás ale přibližují k odpovědi na otázku, zda či spíše do jaké míry je člověk netvor společenský.

Může být vymizení dinosaurů před 65 miliony let stále považováno za jednu z velkých záhad historie živého světa? Všechno ukazuje, že dinosauři se spolu s dalšími druhy stali oběťmi celosvětové ekologické katastrofy, kterou na rozhraní křídy a terciéru vyvolala srážka obrovského meteoritu se Zemí. Osvětlení této srážky a jejího vlivu na biosféru nás vede k úvahám o roli kosmických i jiných katastrof v dějinách Země a jejích obyvatel.

V roce 1900 se konal v Paříži mezinárodní matematický kongres, akce kolosálního významu, která předurčila směry vývoje matematiky a příbuzných věd v celém dvacátém století. Na kongresu vystoupil jeden z největších matematiků té doby, David Hilbert, který přednesl seznam dvaceti tří podle jeho názoru nejdůležitějších matematických problémů, jejichž řešení nebylo v té době známo.

Princetonský astrofyzik J. Richard Gott III., jenž se řadí k takovým vědcům, jako jsou Stephen Hawking a Kip Thorne, ve své knize dokazuje, že cestování časem, jež bylo v Newtonově vesmíru nemyslitelné, je v Einsteinově vesmíru principielně možné. Autor zkoumá všechny aspekty cestování v čase, mimo jiné ukazuje, jak to nejlepší ze science-fiction o cestování časem inspirovalo některé z dnešních hlavních vědeckých názorů na toto téma. Autor v knize také představuje svoji nejzajímavější hypotézu: výzkum cestování časem lze využít při zjišťování toho, zda vesmír mohl vytvořit sám sebe. Knihu čtenáři ocení nejen pro její mimořádně zajímavé téma a vědeckou fundovanost, ale také kvůli vtipnému autorovu stylu.

"Ve velké knize přírody může číst jen ten, kdo zná jazyk, v němž je napsána," řekl kdysi Galileo, "a tímto jazykem je matematika." V této často a neprávem obávané vědní disciplíně nejde jen o pouhé studium čísel: matematika nám umožňuje pronikat ke skrytým kořenům světa kolem nás. Devlinova kniha podává přehledný obraz současné matematiky a historického vývoje jejích nejzajímavějších oblastí, zároveň vyzdvihuje její základní rysy, jimiž je jednoduchost, čistota, přesnost a elegance, zdařile však předkládá i její mnohdy opomíjenou stránku - estetickou působivost intelektuální, vizuální i akustickou.

Kniha Martina Reese, astronoma světového formátu a současně známého popularizátora astronomie a astrofyziky, přehledně shrnuje nejnovější poznatky o astrofyzikálních tématech, která jsou v současné době středem zájmu laiků i odborníků. S jasným odlišením vědeckých poznatků od nejistých domněnek a úvah shrnuje autor nejzajímavější vědecké názory na možnosti neobvyklých podob života ve vesmíru, nebezpečí kosmických srážek, význam gravitační síly pro vývoj vesmíru a hypotézu "multiversa", nekonečného množství paralelních vesmírů, zejména však na podivnou a z hlediska fyziky nepravděpodobnou "biofilnost" našeho vesmíru.

Ve své nejnovější práci analyzují autoři příčiny, podstatu a možné důsledky třetí technologické revoluce: revoluce ve zpracování a používání informací, která proti masovému charakteru průmyslové civilizace staví individuální přístup ke kultuře, výrobě i spotřebě. Kniha shrnuje řadu kultovních "futurologických bestsellerů", které zařadily Alvina Tofflera a jeho ženu Heidi mezi nejvlivnější myslitele poslední čtvrtiny dvacátého století.

E=mc2 - tuto bezmála sto let starou Einsteinovu formulaci vztahu mezi hmotou a energií zná skoro každý, jen málokdo má však přesnější představu, co doopravdy vyjadřuje. Bodanisova kniha není "teorií relativity pro začátečníky" - je takřka detektivním příběhem moderní fyziky. Autor používá neobvyklou metodu výkladu: rozebírá jednotlivé složky slavné rovnice a za nimi stojící pojmy (energie, rovnost, hmota atd.) a na tomto pozadí představuje bouřlivý rozvoj moderní fyziky posledních století a její zásadní dopady na život naší civilizace, ať již jde o televizní obrazovku nebo o dramatický závod Hitlerova Německa a Spojených států o výrobu první atomové pumy. Stranou však nezůstávají ani hlavní aktéři dramatu, špičkoví fyzici a přírodovědci posledních tří století, kteří měli na formulaci a výkladu uvedené rovnice hlavní podíl. Pestré a dramatické životní osudy vědců od Faradaye přes Einsteina po Hoylea knihu stmelují do tak kompaktního útvaru, že se od ní nebudete moci odtrhnout.

Hlavní teze knihy je rozvíjena na základě tofflerovského trojvlnného dějinného modelu. "Způsob, jakým válčíme, je odrazem způsobu, jakým vytváříme bohatství - a způsob, jakým bojujeme proti válce, musí být odrazem způsobu, jakým válčíme." Zatímco agrární civilizace první vlny vyráběla a zabíjela omezeně pomocí energie svalů a primitivních mechanických nástrojů, industriální civilizace druhé vlny používá ve výrobě i zabíjení masových metod (vrcholným nástrojem druhé vlny je atomová puma), zdrojem hospodářské a vojenské síly civilizace třetí vlny je informace a vědění. Lidstvo dnes vstupuje do "nového, temného věku kmenové nenávisti, planetárního pustošení a válek, které se budou vzájemně násobit". Je tedy třeba pochopit toto nové spojení mezi věděním, bohatstvím a válkou a pokusit se narýsovat novou teorii války a antiválky.

V povídkách souboru T nula Italo Calvino rozvíjí tematiku i formální strategie iniciované Kosmickými groteskami a dokládá, že experimentální verva ho rozhodně neopustila. Calvino vždy přikládal velkou váhu dialogu literatury a vědy a byl přesvědčen, že právě vědecké hypotézy mohou spisovatele nejkratší cestou přivést k tomu, o čem by měl mluvit: k rozhovoru s univerzem. V prvním oddílu se opět vrací proteovský vypravěč Qfwfq, v následujícím triptychu Priscilla pak Calvino vytvořil obraz života "na buněčné úrovni" a povídky závěrečné části sám autor označil jako deduktivní, jejich tématem je konkrétní situace, téměř bodová přítomnost. V jednotlivých textech se prozkoumávají alternativy, jichž je každý okamžik plný a jimiž se následně může ubírat budoucnost… Vyprávění a život jsou si však u Calvina nakonec vždy něčím podobné: v obou případech máme co do činění s neustále rozevřenou pluralitou možností, jejichž kombinatoriku nelze nikdy beze zbytku vyčerpat.

This book discusses Tyrš’s body of work on art theory, aesthetics, and criticism in a comprehensive way, placing his ideas in the context of contemporary thought and analysing the main terms he uses. In certain respects, Tyrš’s views remain in alignment with traditional views on the development of art history and have now been superseded. Nevertheless, Tyrš’s contributions represent a unique attempt to provide a consistent understanding of the arts within the social context, demonstrating his effort to go beyond a merely positivist approach. Additionally, Tyrš continually seeks to connect the humanities with the natural sciences, especially with biology and evolutionary theory. A comprehensive portrait of Tyrš’s many essays and other writings, when considered together with his multifaceted public engagement, shows his exceptional social commitment and dedication to democratic and peaceful principles.