Dokořán strana 43 z 79

Tetín nesporně patří k významným místům české historie – na počátku 10. století se tu nacházel knížecí dvorec, vdovské sídlo kněžny Ludmily, která tady vychovávala svého vnuka Václava, budoucího českého knížete. Zde byla Ludmila také 15. září 921 zavražděna. S Tetínem a sv. Ludmilou jsou tak spjaty počátky christianizace Čech a nástup rodu Přemyslovců k moci. Zde se před tisíci lety spoluutvářela osobnost a duše českého království. Dávná minulost místa nezůstala stát zakletá do tetínských skal, ale ovlivňuje i naši budoucnosti. Místa jako Tetín, která souvisí s národní identitou a spiritualitou, totiž jednou za čas, obvykle v časech proměn, ožívají a po staletých přestávkách opět promlouvají k národu.

Pěstní zápasy – brutální forma boxu bez rukavic – jsou v pozdní viktoriánské Anglii zákonem dávno zakázány. Seržant Cribb ale objeví důkazy o tom, že dále tajně pokračují. U mrtvoly, kterou vyplavila Temže a má uříznutou hlavu, si všimne také kloubů na rukou, které byly „marinovány“ a speciálně připravovány právě pro pěstní zápasení. Pošle proto mladého a fyzicky zdatného konstábla Henryho Jaga, aby se infiltroval do tajné zápasnické komunity. Jenže následují další vraždy a Henry je ve vážném ohrožení života…

Vydejte se s námi na výlet od známých planet naší sluneční soustavy až do miliardy světelných let vzdáleného hlubokého vesmíru! Cestou vám Matt Tweed nabídne stručný přehled lidských znalostí o geografii a historii našeho vesmíru, který se hodí každému, koho uchvacuje pohled na hvězdnou oblohu. Dozvíte se to hlavní o zrození, životě a zániku hvězd, o formování planet, pulzarech, kvazarech, mlhovinách, černých dírách a temné hmotě, navíc se seznámíte s různými teoriemi o vzniku a vývoji celého vesmíru i našich nejbližších planet.

Doživotí volnosti je mozaikovitá freska zavádějící nás do vnitřního života čtyř postav vzájemně propojených rodinnými pouty. Jednomu připadá nemožné zůstat, a utíká z místa, kde by mohl úspěšně zakotvit, zatímco jiný se neptá a žije tam, kam byl osudem zanesen. Jeden boří a upíná se k nové lásce jako k řešení všech těžkostí a další miluje trpělivě toho, kdo se s ním v dobrém i zlém kdysi dávno rozhodl žít.

Fascinující myšlenka, že naše trojrozměrná skutečnost je jen jakousi „plošší“ součástí světa o více dimenzích, vyžaduje velkou představivost. Čtenář je proto nejprve pozván mezi dvourozměrné bytosti z pozoruhodného románu Plochozemě Edwina A. Abbotta z 19. století, které se podobným způsobem snaží představit si náš trojrozměrný svět. Po výkladu pojmů rozměr a prostor kniha pokračuje popisem bouřlivého vývoje geometrie v devatenáctém století, který vyústil v objev neeukleidovských geometrií, zabývá se pojetím časoprostoru a uvádí další příklady současného využití vícerozměrných prostorů například v matematice, fyzice a informatice. Rozebírá různé přístupy k pojetí čtvrté dimenze, její reprezentace a vlastnosti i nejrůznější způsoby, jak čtyřrozměrné objekty znázornit tužkou na listu papíru. Vážné úvahy dokreslují zábavné myšlenkové konstrukce založené na představě, že lze vystoupit ze třetí do čtvrté dimenze, využít nového stupně volnosti a vrátit se ve zcela změněné podobě zpět do našeho světa. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů a nevyžaduje hlubší znalosti

Kniha Anny Beaty Háblové pojednává o obchodních centrech, jejich architektonickém vývoji, ale i o roli, jakou hrají v životě současné společnosti i v rámci urbanistické struktury města. Fundovaný a poučený výklad se zde kombinuje s velmi čtivou formou, doplněnou vtipnými ilustracemi. Při vší odlehčenosti textu však publikace Města zdí jasně poukazuje na závažnost problému, který obchodní centra vnesla do městského organismu a městského života. Obchodní centrum není jen jedním z mnoha stavebních typů, ale je fenoménem, na němž lze odhalit mnohé podstatné rysy současné civilizace. Autorčina kritika nákupních center však není jednostranná ¬– chápe, že obchodní centra jsou a budou součástí našeho urbánního prostředí a je třeba hledat formy, jak je lze koncipovat vstřícněji vůči okolní městské tkáni.

Novela Morelův vynález bývá přirovnávána k tak proslulým modernistickým dílům, jako jsou Utažení šroubu Henryho Jamese či Kafkův Proces. Bioy Casaresův text z roku 1941 je považován za přelomový nejen v jeho literární tvorbě, ale i v argentinské literatuře. Vypráví fantastický příběh o uprchlíkovi, jenž se ocitá na ostrově, který se mu stává rájem i peklem. Nachází zde lásku, bojuje o holý život s nevypočitatelnými mořskými přílivy, ale také se setkává s podivuhodnými a nevysvětlitelnými úkazy, jež se snaží rozluštit. Pomíjivá skutečnost se zde střetává s bezčasím věčnosti. Od svého prvního vydání podnítil Morelův vynález celou řadu interpretací a dočkal se několika filmových adaptací, mimo jiné inspiroval slavný film Alaina Resnaise Loni v Marienbadu.

Všechno se točí kolem Slunce. Od žen, které se rády opalují, přes solární byznys, jenž se díky němu stal podvodem století a kvůli němuž se i umírá, až po tajemství vesmírného počasí. Napínavý román prokládaný výpočty a ekonomickými úvahami vyzývá čtenáře k zamyšlení nad chybami, které člověk i společnost stále opakují. Čeká nás doba temna, nebo se vrátíme k osvícenství? Takovou otázku si klade hlavní hrdina, který se po manažerských zkušenostech v české energetice rozhodne sám podnikat v oblasti obnovitelných zdrojů. Ocitne se přitom až nebezpečně blízko legislativnímu procesu, který je nastaven tak, aby přes cenovou deformaci na trhu umožnil gigantický přesun peněz od spotřebitelů k výrobcům elektřiny z fotovoltaiky. Jeho projekt však provází řada problémů, a když nakonec vypadne ze hry, zjistí, že v ohrožení je nejen jeho postavení, ale i život…

Kniha se věnuje kopané jiným způsobem, než je u většiny publikací obvyklé. Snaží se ukázat, že fotbal, nejpopulárnější hra nejenom na Pyrenejském poloostrově, může hrát velmi významnou roli v souvislosti s politikou, což prezentuje na příkladu baskického nacionalismu. Ve stejnou dobu, kdy si v oblasti u Biskajského zálivu získávala popularitu kopaná, se začalo dostávat větší pozornosti také úvahám o existenci národa Basků. Na přelomu 19. a 20. století tyto dva fenomény moderní doby - nacionalismus a fotbal - zapustily v Baskicku pevné kořeny. Baskové v ofsajdu se snaží zmapovat způsoby, jakými baskičtí nacionalisté využívali či stále využívají kopanou a tamní fotbalový reprezentační výběr v kontextu svých politických cílů, které se v průběhu času proměňovaly.

Mytologie jsou jedním z nejvýznamnějších Barthesových děl. Úvodní část tvoří řada krátkých a snad až překvapivě zábavných, ovšem mimořádně dobře propracovaných úvah o některých dobových aspektech konzumní společnosti (wrestling, astrologie, kuchařské recepty v časopisech); druhá část je pokusem zasadit tyto texty do obecnějšího teoretického rámce. Je pozoruhodná mimo jiné tím, že jde o jeden z prvních pokusů o aplikaci sémiologického přístupu na konkrétní kulturní jevy (v tomto ohledu bude mít Barthes nesčetné množství následovníků v oblasti teorie kultury, literární teorie, ale i politologie nebo třeba gender studies). Mytologie zásadním způsobem přispěly k proměně francouzské intelektuální scény ve druhé polovině 20. století: jsou jedním z prvních projevů nástupu nového způsobu uvažování, které se vzdá fenomenologické a existencialistiké orientace (Sartre, Camus, Merleau-Ponty) ve prospěch strukturální a synchronní analýzy dějinných i aktuálních jevů (Foucault, Althusser, Derrida aj.)

Britský historik Niall Ferguson, autor řady vysoce oceňovaných publikací (naposledy např. Civilizace), ve své nové práci analyzuje podoby mocenského vlivu. Jednu vertilkální, hierarchickou charakterizuje metafora věže; druhou horizontální, založenou na síti vztahů zase obraz náměstí. Autor zkoumá jejich historický vývoj i koexistenci. V historických knihách je patrnější ona vertikální struktura, na jejímž vrcholu stáli králové a papežové, ale to neznamená, že by horizontální sítě společenských vztahů byly záležitostí moderní doby, ve které jako by komunikace po Facebooku hrála větší roli než politické uspořádání. Ferguson ukazuje podobu společenských sítí v minulých dobách a v jejich rozvoji a úpadku nachází varovné signály pro sítě novodobé, protože sítě byly vždy náchylné k uzavírání, přenášení negativních signálů či výpadkům.

Monografie se soustřeďuje na odbornou reflexi současného vnímání těla a tělesnosti v kontextu výtvarného umění. Mimo texty odhalující úzké vztahy mezi tělem a duší jsou další konotace nalézány v tradičním pojetí těla v zrcadle kultury. Takto klasicky uchopené paradigma stojí v kontrastu k postmodernímu hledisku i k otázkám týkajícím se problematiky genderu a sexuality. Publikace není jen pouhou teoretickou statí, pojímá i bohatou fotodokumentaci prezentující současnou lokální i světovou uměleckou scénu. Po obsahové i vizuální stránce je čerpáno z cesty do proslulé metropole do New Yorku. Role této cesty se propisuje do hlubší akcentace otázek spojených s reflektovaným tematickým diskurzem. Podstatnou částí knihy jsou jednotlivé autentické rozhovory, které vznikly za účasti renomovaných českých umělců Veroniky Bromové, Luboše Plného a Marie Tomanové. Na závěr je zahrnut i rozhovor s americkou kurátorkou a umělkyní Lissou Riverou.

Ilustrovaná knížka Zázračné stromy je výsledkem mnoha let vědeckého výzkumu o životě stromů. Proniká do jejich tajemného světa a nabízí nám nové pohledy na podstatnou součást přírody, o níž toho víme stále málo. Strom může žít stovky let, úzce spolupracuje s jinými rostlinami, zvířaty i mikroorganismy. Skupina stromů tvoří les, jenž nám poskytuje potravu a prostředí pro rozmanité formy života. Cílem této knihy je pomoci lépe pochopit tajemství stromů, jejich částí, růstu, dynamických změn a to, jak je jejich život propojen s tím, co znamená být člověkem.

Kniha Od Stalina ke Gorbačovovi navazuje na publikaci Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu 19171945 a analyzuje hlavní směřování sovětské zahraniční politiky v letech 19451991. V případě Sovětského svazu s jeho vysoce personalizovaným systémem vlády se do ní výrazně promítala i osobnost generálního, respektive prvního tajemníka komunistické strany. Autor vychází ze Stalinových snah prosadit pro Sovětský svaz výhodné poválečné uspořádání Evropy, které nakonec vyústilo ve studenou válku a sovětizaci zemí střední a východní Evropy. Chruščovovu koncepci mírového soužití komplikovaly jeho snahy vyrovnat se Západu, které byly doprovázeny vysoce chaotickou a riskantní zahraniční politikou. Brežněvovo úsilí o zmírnění napětí (détente) zase problematizovala sovětská aktivistická politika ve třetím světě. Sovětská intervence do Afghánistánu pak znamenala konec détente a nástup tzv. druhé studené války. Krizový stav sovětské ekonomiky posléze přiměl M. S. Gorbačova, aby radikálně změnil východiska zahraniční politiky Moskvy: od marxistického, třídního a blokového přístupu ve prospěch řešení konfliktů a globálních problémů lidstva. Změna ovšem přišla pozdě to už se Sovětský svaz pod tíhou vnitřních problémů a tenzí rozpadal.

Kniha Na konci cesty (1958) bývá v díle amerického spisovatele Johna Bartha zařazována do existencialistické fáze, jež předcházela autorovu radikálnímu přestupu k vyhroceným postmoderním postupům. Hlavní hrdina novely Jacob Horner na radu doktora uniká před svou nerozhodností a nihilismem tak, že si v určitých životních momentech nasazuje masky: Před školním výborem se chová jako idealistický a práci oddaný učitel, jindy hraje nezodpovědného mladého muže či nevědomky napodobuje svého racionálního kolegu Joea Morgana. Hraní rolí ovšem není bez nebezpečí nevyhnutelným důsledkem je zaplétání se do mezilidských vztahů a odtažitý a cynický Jacob se náhle ocitá v komplikované situaci milostného trojúhelníku. Dává se unést přijímanou rolí a ztrácí vědomí vlastního já, což následně příběh nasměruje k tragickému konci. V jádru ironií prosyceného vyprávění tak stojí zdánlivá nemožnost rozhodovat se pro správné konání ve světě, jenž postrádá absolutní hodnoty.