Dokořán strana 45 z 91

Nejnovější kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala. Spolu s tím se ale zároveň táže, jaký bude vývoj západní civilizace, zda si tuto dominanci, kterou postupem doby ve střetu s asijskými tygry a s fundamentálním islámem poněkud začíná ztrácet, udrží, a pokud ano, jakou cenu za to bude muset zaplatit.

Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího – potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem.

Bez moderních mikropočítačů, ať už v podobě stolních PC, notebooků, tabletů, nebo dokonce chytrých telefonů si nedokážeme dnešní život už představit. Denně je používají miliardy lidí. Přitom jejich zrození a vzestup nastaly během pouhých pár desítek let a je až neuvěřitelné, jak se za tu dobu proměnily. Předkládaná kniha není jen popisem technického vývoje, je to především příběh lidí, kteří tuto revoluci rozpoutali – kutilů, techniků, programátorů a manažerů. Lidí, jako byli Steve Jobs, Bill Gates, Steve Wozniak, Jack Tramiel, Clive Sinclair a celá řada dalších.

Atlasova vzpoura je dodneška nejproslulejší a nejprodávanější knihou Ayn Randové. Autorka se věnovala především filozofii, vypracovala vlastní směr zvaný objektivismus, k němuž patří etický egoismus či racionální sledování vlastního zájmu. V románu Atlasova vzpoura své filozofické postoje ilustruje beletristickou formou. Děj tohoto díla, v němž využívá postupů science-fiction, detektivky i milostné romance, je zasazen do dystopické budoucnosti USA. Ústřední premisu knihy metaforicky vyjadřuje název: co se stane, když se Atlas, který na ramenou nese svět, rozhněvá a své břímě shodí? Co se stane, když se tvůrčí lidé – byznysmeni, vědci, vynálezci, umělci – kteří jsou motorem civilizace, obrátí ke světu zády?

Román Vladimíra Poštulky spojuje zdánlivě nesouvisející roviny vyprávění, které se proplétají, doplňují a vzájemně nasvěcují. Sledujeme příběh kuchaře a posléze známého textaře Evžena, jeho dětství a dospívání v hornické Ostravě padesátých let, hledání místa ve společnosti na okraji i v bohémském světě Prahy let šedesátých až po hrdinovu emigraci do Paříže a Švýcarska. V další rovině nám autor přibližuje osudy řady světových i českých spisovatelů a uvažuje v té souvislosti o pravdivosti literatury, o rozdílu mezi realitou a fikcí, o možnostech sdílení osobního života skrze literaturu i o významu zvolené literární formy pro vyznění textu. V neposlední řadě se autor věnuje také erotickému životu literátů a přemýšlí o tom, jak se témata jako pornografie, homosexualita či incest odrážejí v jejich dílech. To vše Poštulka komentuje a provází vzpomínkami na svůj vlastní život. Kniha se dá číst mimo jiné jako jakési "umění románu", ale také jako působivý průvodce Ostravou, Prahou, a zvláště Paříží, nebo třeba kulinářskými zážitky. Na své si tak přijdou jak milovníci románů, tak zájemci o literární historii či gastronomii.

Adamité neboli „naháči“ byli jednou z nejzajímavějších sekt nejen husitské doby, ale ve své podstatě celých našich dějin. Vyrostli jednak z domácí duchovní tradice, z chiliasmu (očekávání brzkého druhého příchodu Krista), jednak byli ovlivněni náboženskými proudy z ciziny. Významným impulsem pro rozvoj adamitství byla také eucharistická nauka táborského kněze Martina Húsky, který usiloval o znovuzavedení starokřesťanských hodů lásky – agapé. Autor ve své knize mapuje dějiny této sekty od zformování Húskovy náboženské skupiny, přes její radikalizaci a vyhnání z Tábora, až po nalezení útočiště na ostrově na řece Nežárce, odkud podnikala přepady okolních městeček. Adamitská hereze nakonec přiměla Jana Žižku, aby zasáhl... Kniha nám přibližuje středověký svět s jeho duchovními i světskými spory na pozadí husitských válek.

„Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?“ ptá se Matouš ve svém Evangeliu. „Je snadné objevovat chyby u ostatních, ale složité najít byť jen jedinou chybu u sebe,“ všímal si také Buddha. Kniha Jonathana Haidta se v deseti kapitolách věnuje deseti velkým tématům, které provázejí a fascinují lidstvo odnepaměti a jež prozkoumávali už myslitelé ve starých civilizacích. Autor spojuje domněnky a hypotézy starých myslitelů s novými vědeckými poznatky, dává je do souvislostí, ukazuje na rozdíly, ale především hledá styčné body a snaží se z nich vyvodit ponaučení prospěšné pro člověka žijícího v moderní společnosti. Haidt však nementoruje. Staví se do role vypravěče a průvodce, který čtenáře bere na dobrodružnou cestu po zákoutích lidského nitra. Zjistíte, kde se bere pocit štěstí, nebo je-li pomsta skutečně sladká.

Proslulý fyzik Stephen Hawking je autorem řady publikací, v nichž laickému čtenáři zprostředkoval řadu mimořádně náročných problémů moderní fyziky. Patrně nejslavnější z nich je Stručná historie času. Ve své nejnovější knize tentokrát nerekapituluje vývoj vesmíru, ale svůj vlastní život – odtud i název Stručná historie mého života. S humorem čtenáře seznamuje se svým dětstvím, studiem, osobním a rodinným životem, s průběhem své nemoci i s vědeckou kariérou. Jeho vyprávění doprovází množství raritních fotografií. Kniha dokládá nezlomnou sílu ducha této výjimečné osobnosti.

Nejnovější kniha autora bestsellerů Gottland a Udělej si ráj je čtivý soubor jiskřivých fejetonů inspirovaných na jedné straně slavnými literárními díly významných českých autorů (J. Hašek, K. Čapek, V. Vančura, B. Hrabal, J. Brdečka, L. Grosman, L. Fuks, J. Škvorecký, J. Papoušek, O. Pavel, V. Havel, Z. Svěrák, M. Viewegh) a jejich filmovými adaptacemi, na druhé pak tím, co je pro autora překvapivé, možná šokující na životě současných Čechů. Lehce, vtipně a laskavě, s osobitým nadhledem plným slovní i situační komiky kreslí českou mentalitu ve srovnání s polskou, specifický český humor i to, že Češi dokážou najít radost snad ve všem a smíchem překonávají často i smutné okamžiky. Knihu doplňují fotografie autorova oblíbeného fotografa Františka Dostála, z nichž většina je zde publikována poprvé. 

Studie se zabývá rolí kultury v mezinárodních vztazích a vývojem kulturních styků mezi Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) v 60. letech 20. století. V úvodu studie nalezneme přesné časové a teritoriální vymezení tématu a rozbor pojmu kultura a její role v mezinárodních vztazích, včetně stručného nástinu rozdílných přístupů realistické a liberálně-idealistické tradice teorie mezinárodních vztahů k dané problematice. Dále se autorka věnuje popisu vývoje světové situace ve zkoumaném období, politickému a kulturnímu vývoji v ČSSR a SRN a utváření jejich zahraniční politiky ve vztahu ke konkurenčnímu studenoválečnému mocensko-politickému bloku. Neméně důležitá část publikace též shrnuje rozvoj politických, ekonomických a kulturních styků mezi oběma zeměmi ve zkoumaném období a stručně popisuje vliv existence Německé demokratické republiky (NDR) a zvláštního statusu Západního Berlína na jejich podobu. Poslední kapitola se podrobně zabývá vztahem mezi ČSSR a SRN na poli filmu a výtvarného umění a v závěru studie autorka sumarizuje své dosavadní poznatky

Hoznauer bývá označován za živoucí legendu pražských češtinářů ve třídách či posluchárnách strávil více než čtyřicet let. Tato kniha je nejen sledem nejrůznějších školních historek, včetně autorových vlastních trapasů a pedagogických poklesků, ale i humorně podaným obrazem našeho těžce zkoušeného školství v posledním půlstoletí. Každý čtenář poznal školu na vlastní kůži, může tedy Hoznauerovy postřehy srovnávat s osobní zkušeností. Možná však leckoho překvapí, co všechno se ve škole dá prožít a že kantorské povolání může být i velmi tvořivé a dobrodružné... 

Jsou Spojené státy americké v současnosti opravdu v úpadku? Ohrožuje Čína USA v postavení světové supervelmoci a měli by se Američané obávat oslabení své pozice v důsledku kybernetické hrozby? Nebo naopak hrozí americké demokracii spíše vnitřní úpadek v důsledku rostoucí polarizace a radikalizace americké politiky, rostoucího vlivu soukromých finančních prostředků na americké volební kampaně či v souvislosti s represemi a porušováním ústavních práv občanů bojujících proti zájmům velkých korporací? Kniha vytváří za pomoci jednotlivých případových studií pestrou mozaiku pohledů na závažné a velice aktuální výzvy, které stojí před americkou společností, pokud chce zabránit reálnému úpadku své země.

Rakousko se v letech 1998 a 2006 ujalo předsednictví v Radě Evropské unie, které pro daný stát představuje zátěžovou zkoušku hned na několika úrovních. Konkrétně se jedná o test integrační zralosti, evropské politiky, diplomatických schopností a personálních (úřednických) a organizačních kapacit daného státu. Zatímco v roce 1998 převzalo Rakousko předsednictví pouhého tři a půl roku po svém vstupu do Evropské unie, tedy v pozici spíše nezkušeného a evropskými politikami neprotřelého členského státu, tak v roce 2006 již mohlo těžit ze zkušeností nabytých během desetiletého členství v Unii a předsednictví v Radě v roce 1998. Odpověď na otázku, jak si v tomto kontextu vedlo, a to jako neutrální evropský stát spíše menší rozlohy, který je znám rezervovanějším postojem k rozšiřovací unijní politice, zásadní to otázce integračního procesu během obou let, a současně slabší veřejnou podporu k členství v Unii, je hlavním záměrem předložené publikace. 

V této vzpomínkové knize rekapituluje generál Zachariáš svou vojenskou kariéru od velitele čety až po nejvyšší velitelské funkce. Podrobně popisuje náplň vojenského života, strukturu ČSLA a její změny od 50. do 80. let, otevřeně vzpomíná na své studium na moskevské vojenské akademii či na vztahy mezi nejvyššími vojenskými funkcionáři. V listopadu 1989, už jako velitel Západního vojenského okruhu, stál před největším dilematem svého života. Jaký postoj zaujmout k návrhům na použití československé armády proti demonstrantům? I když ÚV KSČ odmítl variantu vojenského zásahu, kterou navrhoval ministr obrany Václavík, tlak části špiček československé armády na použití síly neskončil. Generál Zachariáš byl ale již rozhodnut. Ujistil zástupce Občanského fóra, že armáda pod jeho velením nezasáhne.

Publikace přináší čtenářům charakteristiku západoněmecké politiky vůči Sovětskému svazu, NDR a dalším komunistickým státům východní Evropy v první polovině 60. let 20. století. Neomezuje se na pouhé zaznamenání oficiálních postojů spolkové vlády, věnuje se jednotlivě všem parlamentním politickým stranám (tedy CDU/CSU, FDP i SPD) a v závěru pak jejich postoje srovnává. Autorka se navíc problematiku přístupu jednotlivých politických stran ke vztahům mezi Západem a Východem v době studené války snaží představit jako proces utváření kolektivních názorů, které se neustále vyvíjejí a reagují na změny ve světové i domácí politice. Důkladné analýze je podrobena doba vlády spolkového kancléře Ludwiga Erharda (léta 1963-1966), práce je ovšem zasazena do celkového kontextu dějin Spolkové republiky Německo. Vychází ve spolupráci s UK FSV. 

Byla finanční krize pouze přechodným selháním bankovních institucí, nebo se jedná o klíčový předěl se závažnými dopady pro celou společnost? Kniha Dopady krize v euroatlantickém prostoru podrobně analyzuje důsledky finanční krize ve Spojených státech a v Evropě. Jednotlivé případové studie odborníků z Institutu mezinárodních studií FSV UK zkoumají daný problém na úrovni mezinárodní politiky i politik národních. Jejich autoři se ptají, do jaké míry dokázaly státy a mezinárodní organizace v transatlantickém prostoru využít krizi jako příležitost pro strukturální reformu a do jaké míry krize pouze zhoršila a prohloubila problémy již existující. Kniha přináší nové pohledy na vysoce aktuální problematiku a je vhodná pro odbornou i laickou veřejnost.