Dokořán strana 45 z 91

Bez moderních mikropočítačů, ať už v podobě stolních PC, notebooků, tabletů, nebo dokonce chytrých telefonů si nedokážeme dnešní život už představit. Denně je používají miliardy lidí. Přitom jejich zrození a vzestup nastaly během pouhých pár desítek let a je až neuvěřitelné, jak se za tu dobu proměnily. Předkládaná kniha není jen popisem technického vývoje, je to především příběh lidí, kteří tuto revoluci rozpoutali - kutilů, techniků, programátorů a manažerů. Lidí, jako byli Steve Jobs, Bill Gates, Steve Wozniak, Jack Tramiel, Clive Sinclair a celá řada dalších.

Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího – potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem.

Bez moderních mikropočítačů, ať už v podobě stolních PC, notebooků, tabletů, nebo dokonce chytrých telefonů si nedokážeme dnešní život už představit. Denně je používají miliardy lidí. Přitom jejich zrození a vzestup nastaly během pouhých pár desítek let a je až neuvěřitelné, jak se za tu dobu proměnily. Předkládaná kniha není jen popisem technického vývoje, je to především příběh lidí, kteří tuto revoluci rozpoutali – kutilů, techniků, programátorů a manažerů. Lidí, jako byli Steve Jobs, Bill Gates, Steve Wozniak, Jack Tramiel, Clive Sinclair a celá řada dalších.

Nejnovější kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala. Spolu s tím se ale zároveň táže, jaký bude vývoj západní civilizace, zda si tuto dominanci, kterou postupem doby ve střetu s asijskými tygry a s fundamentálním islámem poněkud začíná ztrácet, udrží, a pokud ano, jakou cenu za to bude muset zaplatit.

Atlasova vzpoura je dodneška nejproslulejší a nejprodávanější knihou Ayn Randové. Autorka se věnovala především filozofii, vypracovala vlastní směr zvaný objektivismus, k němuž patří etický egoismus či racionální sledování vlastního zájmu. V románu Atlasova vzpoura své filozofické postoje ilustruje beletristickou formou. Děj tohoto díla, v němž využívá postupů science-fiction, detektivky i milostné romance, je zasazen do dystopické budoucnosti USA. Ústřední premisu knihy metaforicky vyjadřuje název: co se stane, když se Atlas, který na ramenou nese svět, rozhněvá a své břímě shodí? Co se stane, když se tvůrčí lidé – byznysmeni, vědci, vynálezci, umělci – kteří jsou motorem civilizace, obrátí ke světu zády?

Román Vladimíra Poštulky spojuje zdánlivě nesouvisející roviny vyprávění, které se proplétají, doplňují a vzájemně nasvěcují. Sledujeme příběh kuchaře a posléze známého textaře Evžena, jeho dětství a dospívání v hornické Ostravě padesátých let, hledání místa ve společnosti na okraji i v bohémském světě Prahy let šedesátých až po hrdinovu emigraci do Paříže a Švýcarska. V další rovině nám autor přibližuje osudy řady světových i českých spisovatelů a uvažuje v té souvislosti o pravdivosti literatury, o rozdílu mezi realitou a fikcí, o možnostech sdílení osobního života skrze literaturu i o významu zvolené literární formy pro vyznění textu. V neposlední řadě se autor věnuje také erotickému životu literátů a přemýšlí o tom, jak se témata jako pornografie, homosexualita či incest odrážejí v jejich dílech. To vše Poštulka komentuje a provází vzpomínkami na svůj vlastní život. Kniha se dá číst mimo jiné jako jakési "umění románu", ale také jako působivý průvodce Ostravou, Prahou, a zvláště Paříží, nebo třeba kulinářskými zážitky. Na své si tak přijdou jak milovníci románů, tak zájemci o literární historii či gastronomii.

Adamité neboli „naháči“ byli jednou z nejzajímavějších sekt nejen husitské doby, ale ve své podstatě celých našich dějin. Vyrostli jednak z domácí duchovní tradice, z chiliasmu (očekávání brzkého druhého příchodu Krista), jednak byli ovlivněni náboženskými proudy z ciziny. Významným impulsem pro rozvoj adamitství byla také eucharistická nauka táborského kněze Martina Húsky, který usiloval o znovuzavedení starokřesťanských hodů lásky – agapé. Autor ve své knize mapuje dějiny této sekty od zformování Húskovy náboženské skupiny, přes její radikalizaci a vyhnání z Tábora, až po nalezení útočiště na ostrově na řece Nežárce, odkud podnikala přepady okolních městeček. Adamitská hereze nakonec přiměla Jana Žižku, aby zasáhl... Kniha nám přibližuje středověký svět s jeho duchovními i světskými spory na pozadí husitských válek.

„Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?“ ptá se Matouš ve svém Evangeliu. „Je snadné objevovat chyby u ostatních, ale složité najít byť jen jedinou chybu u sebe,“ všímal si také Buddha. Kniha Jonathana Haidta se v deseti kapitolách věnuje deseti velkým tématům, které provázejí a fascinují lidstvo odnepaměti a jež prozkoumávali už myslitelé ve starých civilizacích. Autor spojuje domněnky a hypotézy starých myslitelů s novými vědeckými poznatky, dává je do souvislostí, ukazuje na rozdíly, ale především hledá styčné body a snaží se z nich vyvodit ponaučení prospěšné pro člověka žijícího v moderní společnosti. Haidt však nementoruje. Staví se do role vypravěče a průvodce, který čtenáře bere na dobrodružnou cestu po zákoutích lidského nitra. Zjistíte, kde se bere pocit štěstí, nebo je-li pomsta skutečně sladká.

Proslulý fyzik Stephen Hawking je autorem řady publikací, v nichž laickému čtenáři zprostředkoval řadu mimořádně náročných problémů moderní fyziky. Patrně nejslavnější z nich je Stručná historie času. Ve své nejnovější knize tentokrát nerekapituluje vývoj vesmíru, ale svůj vlastní život – odtud i název Stručná historie mého života. S humorem čtenáře seznamuje se svým dětstvím, studiem, osobním a rodinným životem, s průběhem své nemoci i s vědeckou kariérou. Jeho vyprávění doprovází množství raritních fotografií. Kniha dokládá nezlomnou sílu ducha této výjimečné osobnosti.

Byla finanční krize pouze přechodným selháním bankovních institucí, nebo se jedná o klíčový předěl se závažnými dopady pro celou společnost? Kniha Dopady krize v euroatlantickém prostoru podrobně analyzuje důsledky finanční krize ve Spojených státech a v Evropě. Jednotlivé případové studie odborníků z Institutu mezinárodních studií FSV UK zkoumají daný problém na úrovni mezinárodní politiky i politik národních. Jejich autoři se ptají, do jaké míry dokázaly státy a mezinárodní organizace v transatlantickém prostoru využít krizi jako příležitost pro strukturální reformu a do jaké míry krize pouze zhoršila a prohloubila problémy již existující. Kniha přináší nové pohledy na vysoce aktuální problematiku a je vhodná pro odbornou i laickou veřejnost. 

Sovětská šachová škola je pojem, který v minulém století daleko překročil okruh aktivních hráčů a stal se dokonce jednou ze zbraní studené války. Už méně se ale ví, že kořeny tohoto fenoménu leží v období tuhého stalinismu, kdy i královská hra našla svého prvního "stachanovce", Michaila Mojsejeviče Botvinnika, později přezdívaného "patriarcha sovětského šachu". Předkládaná práce popisuje jeho cestu k titulu mistra světa lemovanou podporou takových osobností, jako byl prokurátor Krylenko, ale také častými spory s ÚV KSSS i šachovými funkcionáři. Čtenář se v ní například dozví, co znamenal "formalismus v šachové skladbě" nebo jak se údajně liší "židovský a árijský šach". A také to, že Botvinnik využíval své nezpochybnitelné autority nejen k vlastnímu prospěchu, ale i k neúspěšné snaze ovlivnit politické a ekonomické směřování své země.

Na přelomu 40. a 50. let minulého století přišlo z Řecka do Československa přibližně dvanáct tisíc běženců stižených občanskou válkou. Mysleli si tehdy, že se jedná pouze o přechodný pobyt. Záhy se ale dočasné útočiště proměnilo v druhý domov. Bohatě ilustrovaná kniha týmu juniorních badatelů vedeného předními českými odborníky v oblasti dějin Řecka, Kateřinou Královou a Konstantinosem Tsivosem, analyzuje osobní výpovědi pěti desítek pamětníků tří generací. Tato vůbec první kolektivní monografie na dané téma je svým pojetím a analýzou průkopnická. V historickém úvodu a dvanácti tematických studiích se zabývá jejich postoji k okupaci či občanské válce. Na základě rozhovorů poutavě přibližuje cestu do emigrace a osudy dětí, ale také proces integrace či snahu o zachování vlastní identity. Kniha se pohybuje nejen na poli historie, ale reflektuje rovněž, jak vnímá jednotlivec sebe sama, jakou roli přisuzuje sobě a svému okolí v dějinném procesu a jak své prožitky zasazuje do širšího společenského kontextu.

Kniha Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956 se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Ukazuje, že vztahy byly do velké míry ovlivňovány obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, či které si francouzští komunisté vytvářeli o Polsku. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace. 

Nová kniha autora bestselleru Gottland, který byl přeložen do deseti světových jazyků a získal řadu ocenění. Zatímco Gottland vyprávěl o naší historii v uplynulých sto letech, Udělej si ráj je knihou o současném Česku. Je to subjektivní záznam z autorových častých návštěv Česka v posledních deseti letech, vyprávění o tom, co Poláka-čechofila fascinuje na dnešní české společnosti a kultuře -"kultuře radosti smutku". Vedle portrétů známých postav (Egon Bondy, Bohumil Hrabal, Karel Teige, Jan Saudek, Denis Verecký, Halina Pawlowská, David Černý a další) zajímají autora nejvíc Češi, kteří nevěří v Boha. "Jak se vám žije bez Boha?" je v knize jako refrén nejčastěji pokládaná otázka, ať už přímo nebo skrytě. Ale dočteme se také, jak v Česku (ne)pohřbíváme své blízké, jak bez patosu a hrdinství přistupujeme k vlastní historii, že pro nás smích znamená často masku tragické bezradnosti anebo že kultura funguje v Česku do jisté míry jako antidepresivum. Svébytným proplétáním motivů vzniká vrstevnatý obraz o naší zemi a kultuře, jak ho vidí slavný polský reportér a spisovatel, který je dnes také u nás významnou osobností. Kniha patří v Polsku k pěti nejúspěšnějším z minulého roku, autorská práva na ni byla tři měsíce od vydání prodána do pěti zemí. Český překlad doplňuje soubor deseti fotografií významného českého fotografa Františka Dostála.

Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk? Nakolik je možné jim zabránit nejrůznějšími omezeními a politickými zásahy? V. Klaus tvrdí, že nejlepším prostředím pro člověka je prostředí svobody, a právě tím je třeba poměřovat všechny představy a kategorické požadavky environmentalistů. Dochází k jednoznačnému závěru: ochrana přírody ano, environmentalismus ne.

Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu. Soustřeďuje se především na sledování politického života emigrace, jež byla úzce spjata s Komunistickou stranou Řecka. Zvláštní důraz je pak v publikaci kladen na otázku zformování identity emigrantů v souvislosti s dopady dvou rozštěpení řeckých komunistů v době destalinizace a následně v době Pražského jara. Jednotlivá témata, např. otázka repatriace řeckých emigrantů, jsou přitom zkoumána v politické a socio-kulturní rovině v kontextu politického vývoje v Řecku a v Československu.