Dokořán strana 46 z 91

Nová kniha autora bestselleru Gottland, který byl přeložen do deseti světových jazyků a získal řadu ocenění. Zatímco Gottland vyprávěl o naší historii v uplynulých sto letech, Udělej si ráj je knihou o současném Česku. Je to subjektivní záznam z autorových častých návštěv Česka v posledních deseti letech, vyprávění o tom, co Poláka-čechofila fascinuje na dnešní české společnosti a kultuře -"kultuře radosti smutku". Vedle portrétů známých postav (Egon Bondy, Bohumil Hrabal, Karel Teige, Jan Saudek, Denis Verecký, Halina Pawlowská, David Černý a další) zajímají autora nejvíc Češi, kteří nevěří v Boha. "Jak se vám žije bez Boha?" je v knize jako refrén nejčastěji pokládaná otázka, ať už přímo nebo skrytě. Ale dočteme se také, jak v Česku (ne)pohřbíváme své blízké, jak bez patosu a hrdinství přistupujeme k vlastní historii, že pro nás smích znamená často masku tragické bezradnosti anebo že kultura funguje v Česku do jisté míry jako antidepresivum. Svébytným proplétáním motivů vzniká vrstevnatý obraz o naší zemi a kultuře, jak ho vidí slavný polský reportér a spisovatel, který je dnes také u nás významnou osobností. Kniha patří v Polsku k pěti nejúspěšnějším z minulého roku, autorská práva na ni byla tři měsíce od vydání prodána do pěti zemí. Český překlad doplňuje soubor deseti fotografií významného českého fotografa Františka Dostála.

Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk? Nakolik je možné jim zabránit nejrůznějšími omezeními a politickými zásahy? V. Klaus tvrdí, že nejlepším prostředím pro člověka je prostředí svobody, a právě tím je třeba poměřovat všechny představy a kategorické požadavky environmentalistů. Dochází k jednoznačnému závěru: ochrana přírody ano, environmentalismus ne.

Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu. Soustřeďuje se především na sledování politického života emigrace, jež byla úzce spjata s Komunistickou stranou Řecka. Zvláštní důraz je pak v publikaci kladen na otázku zformování identity emigrantů v souvislosti s dopady dvou rozštěpení řeckých komunistů v době destalinizace a následně v době Pražského jara. Jednotlivá témata, např. otázka repatriace řeckých emigrantů, jsou přitom zkoumána v politické a socio-kulturní rovině v kontextu politického vývoje v Řecku a v Československu. 

Po odchodu do opozice po volbách v roce 1969 vytvořila německá křesťansko-demokratická strana CDU programovou komisi, v jejímž čele stanul mladý zemský premiér Helmut Kohl. Svou reformní rétorikou zapadal předložený návrh nového programu do atmosféry počátku 70. let. Odklon od některých dogmat dosavadní politiky CDU však vyděsil její konzervativní křídlo, které stále ještě bylo dost silné na to, aby mohlo reformní vyznění návrhu oslabit. Tento odvážný pokus o modernizaci programu byl projevem generační výměny ve straně, jež byla urychlena odchodem z vlády. Pod vedením předního představitele nastupující generace Kohla dostala prostor řada mladých talentovaných politiků. Když později v roce 1972 jednoznačná prohra ve volbách a volba Kohla do čela strany otevřely cestu pro důslednou reformu strany, stali se mnozí z nich předními tvářemi CDU. 

Nejnovější kniha autora bestsellerů Gottland a Udělej si ráj je čtivý soubor jiskřivých fejetonů inspirovaných na jedné straně slavnými literárními díly významných českých autorů (J. Hašek, K. Čapek, V. Vančura, B. Hrabal, J. Brdečka, L. Grosman, L. Fuks, J. Škvorecký, J. Papoušek, O. Pavel, V. Havel, Z. Svěrák, M. Viewegh) a jejich filmovými adaptacemi, na druhé pak tím, co je pro autora překvapivé, možná šokující na životě současných Čechů. Lehce, vtipně a laskavě, s osobitým nadhledem plným slovní i situační komiky kreslí českou mentalitu ve srovnání s polskou, specifický český humor i to, že Češi dokážou najít radost snad ve všem a smíchem překonávají často i smutné okamžiky. Knihu doplňují fotografie autorova oblíbeného fotografa Františka Dostála, z nichž většina je zde publikována poprvé. 

Studie se zabývá rolí kultury v mezinárodních vztazích a vývojem kulturních styků mezi Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) v 60. letech 20. století. V úvodu studie nalezneme přesné časové a teritoriální vymezení tématu a rozbor pojmu kultura a její role v mezinárodních vztazích, včetně stručného nástinu rozdílných přístupů realistické a liberálně-idealistické tradice teorie mezinárodních vztahů k dané problematice. Dále se autorka věnuje popisu vývoje světové situace ve zkoumaném období, politickému a kulturnímu vývoji v ČSSR a SRN a utváření jejich zahraniční politiky ve vztahu ke konkurenčnímu studenoválečnému mocensko-politickému bloku. Neméně důležitá část publikace též shrnuje rozvoj politických, ekonomických a kulturních styků mezi oběma zeměmi ve zkoumaném období a stručně popisuje vliv existence Německé demokratické republiky (NDR) a zvláštního statusu Západního Berlína na jejich podobu. Poslední kapitola se podrobně zabývá vztahem mezi ČSSR a SRN na poli filmu a výtvarného umění a v závěru studie autorka sumarizuje své dosavadní poznatky

Hoznauer bývá označován za živoucí legendu pražských češtinářů ve třídách či posluchárnách strávil více než čtyřicet let. Tato kniha je nejen sledem nejrůznějších školních historek, včetně autorových vlastních trapasů a pedagogických poklesků, ale i humorně podaným obrazem našeho těžce zkoušeného školství v posledním půlstoletí. Každý čtenář poznal školu na vlastní kůži, může tedy Hoznauerovy postřehy srovnávat s osobní zkušeností. Možná však leckoho překvapí, co všechno se ve škole dá prožít a že kantorské povolání může být i velmi tvořivé a dobrodružné... 

Autoři knihy Proč platí E = mc2 přicházejí s exkurzí do další oblasti moderní fyziky – do fyziky kvantové. Text postupuje historicky a připomíná nejprve klasické Newtonovy zákony. Potom se už dostáváme k radioaktivitě a otázce, co to vlastně je částice. Autoři kladou důraz na dvouštěrbinový experiment a zavedení pojmu vlnění. Komplexní vlnovou funkci a sčítání vln vysvětlují pomocí analogie s ručičkovými hodinkami nacházejícími se v každém bodě prostoru. Dostáváme tak mimo jiné i slavný Heisenbergův princip neurčitosti. Díky Pauliho vylučovacímu principu zase pochopíme stavbu atomů a princip polovodičů, a tedy i tranzistory jako základ dnešních počítačů. V závěru knihy se podíváme na standardní model částicové fyziky a skončíme Higgsovým bosonem a původem hmotnosti částic. Jako krásný příklad aplikace kvantové teorie a speciální relativity se v poslední kapitole dozvíme, co se děje, když umírá hvězda, a co po ní zůstane.

Praha je jedinečné město. A tento názor není jen obdiv místních patriotů. Území Prahy je skutečně celosvětově unikátní tím, že vznikalo v minulosti na dnech tří moří. Publikace informuje o přírodním prostředí města Prahy, o jeho poloze ve středu Evropy, o jeho unikátní geologické minulosti a o historii přírodních dějů od poslední doby ledové. Popisuje přirozenou vegetaci – pražské lesy, skály, louky, rybníky a vodní toky. Ukazuje, jaké rostliny doprovázejí vesnické usedlosti a městské domy, jaké cizokrajné stromy a okrasné byliny si lidé pěstují. Upozorňuje na druhy vzácné a chráněné a na možnosti jejich soužití s městem. Připojena je geologická mapa Prahy a mapa pražských chráněných území.

Kniha polského publicisty, kulinárního „teoretika i praktika“, cestovatele a spisovatele Roberta Makłowicze Café Museum je osobitě pojatým humorným cestopisem, subjektivně laděným kulturním, historickým, sociologickým a především kulinárním průvodcem po té části Evropy, jejímž společným jmenovatelem je někdejší Rakousko-Uhersko. Autor během svého putování představuje nejrozmanitější tváře tohoto rozlehlého, přece však historicky a zeměpisně vymezeného „prostoru“, jehož klenbu tvoří oblouk mezi „c. k. severem“ a „c. k. jihem“.

Kniha polského publicisty, kulinárního „teoretika i praktika“, cestovatele a spisovatele Roberta Makłowicze Café Museum je osobitě pojatým humorným cestopisem, subjektivně laděným kulturním, historickým, sociologickým a především kulinárním průvodcem po té části Evropy, jejímž společným jmenovatelem je někdejší Rakousko-Uhersko. Autor během svého putování představuje nejrozmanitější tváře tohoto rozlehlého, přece však historicky a zeměpisně vymezeného „prostoru“, jehož klenbu tvoří oblouk mezi „c. k. severem“ a „c. k. jihem“.

Kniha Naomi Wolfové, autorky úspěšné a oceňované knihy Mýtus krásy, se v roce 2012 stala mezinárodním bestsellerem. Wolfová patří mezi autorky třetí vlny feminismu, pro něž je sex nejen osobně důležitý a potřebný, ale je také závažným sociálním tématem. Svou nejnovější knihu se rozhodla napsat na základě vlastní traumatické zkušenosti se sexuální dysfunkcí, která jejím sexuálním prožitkům vzala „duchovní rozměr“. Tato pro ni zásadní hodnota sexuálního života se stává předmětem jejího širšího, kulturně společenského průzkumu, který v knize zaznamenává. Nebo přesněji – patří k jejím hlavním tématům. Stejně důležitá je totiž snaha Wolfové vyložit „vaginu“ čili ženskou sexualitu neurofyziologicky a psychofyziologicky. Autorka poutavě spojuje osobní pocity a postoje s vědeckými fakty; zkoumá možnosti ženského sexuálního prožívání optikou novodobé kulturní historie a feminismu. Při pátrání po „vědomí vaginy“ uvažuje o vlivu tradičního společenského uspořádání i ženské emancipace na spokojený sexuální život. Mnohým jistě překvapí – vagína se v tomto „životopise“ stává bytostí i bohyní; v jejím propojení s mozkem ožívá „duše ženy“, a pouze pokud je tato duše spokojená, je šťastná a spokojená i žena samotná.

Kolem matematiky se točí celý moderní svět, je však mezi námi mnoho lidí, kterým se jejich první setkání s ní nevyvedlo a kteří mají místo potěšení a užitku z matematiky spíše strach. V jednoduchých krocích vykládá základní pojmy, přístupy i historii moderní matematiky, u čtenáře přitom nepředpokládá nic víc než zdravý rozum a přirozenou zvídavost.Nejde mu však o to, aby se čtenář naučil s matematikou pracovat – jeho hlavním cílem je, aby z toho měl radost, aby mu zprostředkoval estetický požitek z matematického myšlení, z nalézání souvislostí mezi nejrůznějšími strukturami našeho světa. Zkrátka však nepřijde ani čtenář, který o matematice ví své: i profesionální matematici si často nejsou vědomi souvislostí, které považují za dané a dále o nich neuvažují. I jim má co poskytnout výklad, který sice začíná na úplném začátku, ale neklade si žádnou horní mez. Doslova totiž platí, že nás Radost z x provede světem myšlení od jedné až do nekonečna.

Objev Higgsova bosonu je podle mnoha komentátorů nejvýznamnějším průlomem v našem chápání vesmíru po rozbití atomu. Objeven byl díky miliardovým investicím, desetiletím snažení a úsilí šesti tisíc vědců pracujících u urychlovače LHC ve Švýcarsku. Co je na něm tak zvláštního, že se mu říká „božská částice“ a svým objevitelům přinesl dokonce Nobelovu cenu za fyziku? Carroll vysvětluje, že bez něj bychom nevěděli, odkud vlastně berou elementární částice svou hmotnost. Nalezli jsme v něm poslední díl skládačky, vysvětlení záhad běžné hmoty: atomů a sil, které stojí za vším počínaje DNA a konče globálním oteplováním.

Ve své prvotině Lhářův poker popisuje Michael Lewis, nadaný a vtipný vypravěč a posléze autor mnoha bestsellerů, svůj vstup do světa velkých financí, tedy léta 1985–1988, kdy pracoval na obchodním parketu Salomon Brothers v New Yorku a Londýně. Kniha však má podstatně širší záběr a shrnuje zásadní informace o životě hlavních firem na Wall Street v průběhu celých osmdesátých let, která Lewis důkladně prostudoval. Pro finanční trhy jde o mimořádně zajímavé období, protože po dekádách nudných obchodů s obyčejnými akciemi a dluhopisy se začaly jako houby po dešti rozmáhat tak vzrušující nástroje a praktiky, jako jsou hypoteční a rizikové dluhopisy, pákové odkupy poháněné rizikovým kapitálem a další děsivé finanční produkty. Ty se pak – po dlouhém dozrávání, kdy se navzájem křížily a kombinovaly – staly páteří současné finanční krize, jejíž konec je zatím v nedohlednu. Nahlédněte do doby, kdy vznikal svět financí v podobě, jak ho známe dnes, a pobavte se bizarními příběhy lidí, kteří jsou jeho spolupachateli.

Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci? Kniha se snaží vyložit pojem mysli tak, aby na jedné straně nebyl ničím esoterickým a pro vědu nestravitelným, ale aby zároveň ospravedlnil intuitivní představy, které o mysli běžně máme. Mysl, tak jak ji dnes vnímáme, je podle autora jistý společenský konstrukt, který se však v rámci historického vývoje propracoval do pozice skutečné reality.