Dokořán strana 58 z 91

Hieroglyfy byly pro staré Egypťany mnohem více než písmem. Jednalo se o všudypřítomnou a všemohoucí sílu pro sdělování zpráv, používaly se po dobu tří tisíc let staroegyptské kultury. Hieroglyfy byly monumentálním uměním, způsobem, jak se mohl jednotlivec

Světoznámý příběh duševně a citově retardovaného Zahradníka, který až do zralého věku nepoznal skutečný svět jinak než z televize. Po smrti svého dobrodince je do něj sice vržen rovnýma nohama, šťastnou náhodou se však dostane ihned do nejvyšších kruhů, kde každou jeho prostoduchou myšlenku díky obyčejnému nepochopení interpretují jako geniální ekonomický či politický vhled. A protože ve velkém světě médií, politiky a byznysu není nikdo připraven na člověka, který neprosazuje ničí zájmy (ani ty svoje), stává se z něj nečekaně hvězda, okolo které všichni krouží a každý si do ní promítá své vlastní přání a touhy. Kouzelně jednoduchá a strhujícím způsobem podaná alegorie naší společnosti. Roli Zahradníka nezapomenutelně ztvárnil Peter Sellers ve stejnojmenném filmu z roku 1979, který byl vyznamenán mnoha cenami.

Řídí se svět matematikou, která do něj byla předem vložena a my ji jenom objevujeme, nebo si matematiku vytvořili lidé jako jeden z nástrojů k poznávání světa? Jinak řečeno, je matematika dílem Boha či přírody, pevně vetkaným do struktury vesmíru, jak říkají následovníci Platóna, anebo pouhým výtvorem lidí? Toto prastaré dilema ve své nové knize Je Bůh matematik? podrobuje zkoumání astrofyzik a popularizátor vědy Mario Livio. Ve snaze dobrat se odpovědi nás přístupnou formou provádí světem matematického myšlení od Pythagora přes největší postavy dějin matematiky a fyziky až po dnešek. Ukazuje přitom, jak matematika se svými zarážejícími otázkami a důvtipnými odpověďmi neustále prohlubuje naše poznání světa a vesmíru. Česky dosud vyšly Liviovy knihy Zlatý řez (2006) a Neřešitelná rovnice (2008).

Největší tropický ostrov světa, Nová Guinea, je stále ještě pokryt téměř nedotčenými tropickými pralesy a osídlen tradičními kmenovými společnostmi, hovořícími více než tisícem jazyků. Nad výsledky nečekaných kombinací preindustriálních a postmoderních dě

Vždycky je otázkou, zda vůbec činit něco takového, jako je souborné vydání novinových sloupků a příbuzných textů, navíc v tomto případě již ve druhém svazku (první bylo Sloupoví aneb Postila, Dokořán, Praha 2008). Sloupek je útvar krátkodechý, v typickém případě se druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše. Stanislav Komárek se ale vždy při svém psaní snaží, aby jeho texty obsahovaly i něco jiného než obvyklé radosti čtenářů novin: líčení hlouposti mocných a chyb, které udělali. I při souborné redakci nelze odstranit skutečnost, že každý ze sloupků je jako dopis v láhvi: je jaksi do sebe uzavřený a je určen k samostatnému čtení odděleně od jiných. Proto se témata rozmanitým způsobem dotýkají, překrývají a proplétají a rovněž jejich rozdělení do jednotlivých bloků je arbitrární a lze je provést pouze nahrubo. V době klipové má však takováto kniha nepochybnou výhodu – lze ji otevřít kdekoli a kousek „učíst“ v tramvaji či mezi vyplňováním excelových tabulek, což se Zločinem a trestem provádět nelze. Tento svazek obsahuje sloupky z let 2007–2009, otištěné převážně v Lidových a Hospodářských novinách.

Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován. Životopis se nezaměřuje na proces s Miladou Horákovou, ale věnuje se tomu, co mu předcházelo, a především desítkám dalších, dnes zcela zapomenutých politických procesů, u nichž Brožová-Polednová asistovala. Závěrečné kapitoly pak popisují vyšetřování a stíhání bývalé prokurátorky v kontextu podobných kauz. Knihu doplňují fotografie z archivu i od pamětníků a faksimile klíčových dokumentů.

Hana Prošková proslula jako autorka svérázných detektivních příběhů, které řeší značně netypická dvojice: policejní detektiv Vašátko a jeho přítel Horác. Vašátko je ostřílený, přísně racionální a věčně nerudný profesionál. Snad proto reaguje tak nevrle, k

Největší tropický ostrov světa, Nová Guinea, je stále ještě pokryt téměř nedotčenými tropickými pralesy a osídlen tradičními kmenovými společnostmi, hovořícími více než tisícem jazyků. Nad výsledky nečekaných kombinací preindustriálních a postmoderních dě

Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován. Životopis se nezaměřuje na proces s Miladou Horákovou, ale věnuje se tomu, co mu předcházelo, a především desítkám dalších, dnes zcela zapomenutých politických procesů, u nichž Brožová-Polednová asistovala. Závěrečné kapitoly pak popisují vyšetřování a stíhání bývalé prokurátorky v kontextu podobných kauz. Knihu doplňují fotografie z archivu i od pamětníků a faksimile klíčových dokumentů.

Hana Prošková proslula jako autorka svérázných detektivních příběhů, které řeší značně netypická dvojice: policejní detektiv Vašátko a jeho přítel Horác. Vašátko je ostřílený, přísně racionální a věčně nerudný profesionál. Snad proto reaguje tak nevrle, k

Poslední polibek je výborem 3 povídek Francise Scotta Fitzgeralda: Ach, rusovlasá kouzelnice (Oh Russet Witch), To nejrozumnější (The Sensible Thing) a Poslední polibek (Last Kiss). Společným tématem všech tří povídek je Žena. Píšeme záměrně Žena, neboť to je opravdu ona krásná, osudová a vždy nějakým způsobem nedosažitelná. Fitzgerald, který je znám spíše jako autor románů, zde však dokazuje, že je mistrem i v rozsahem omezeném žánru povídky. Dokáže vykreslit přesvědčující obraz postav na několika stránkách a vybírá si situace a otázky, které stály v popředí zájmu jeho čtenářů a souzněly i s jeho vlastními osudy.

Vladimír Syrovátka (1938) je Čech narozený v Polsku, ale posunutím státní hranice se stal občanem Sovětského svazu, aniž by se stěhoval; od roku 1947 žije v Čechách. Život je, když... je jeho čtvrtou knihou aforismů. Vydal Štěstí na kolečkách (2005), Pokrok je blbec!? (2006) a Andělé s jedním křídlem (2008). Je znám svými dadavynálezy – dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil na nesčetných výstavách a o nichž bylo natočeno několik dokumentárních filmů (např. Svět podle Syrovátky, Absurdní sny pana Syrovátky, Beyond 2000 a další).

Známý polský spisovatel a varšavský novinář napsal nezvykle sugestivní knihu o Maďarsku. Sám je po matce Polák, po otci Maďar. V inteligentních, lehce psaných niterných esejích se zamýšlí nad kulturními tradicemi Maďarska včetně kulinárních, nad povahou maďarského národa, jeho výjimečností, sklonem k nostalgii a sebevraždám, nad jeho národními mýty a symboly, k nimž patří také mytický turul (kříženec orla a husy, ideální personifikace maďarských snů a komplexů, jak tvrdí autor). Kniha připomíná bestseller Gottland Mariusze Szczygieła, i tady jde o literární cestu do nitra jiného národa, o fascinaci jeho odlišností.

Již třetí kniha Luciana De Crescenza, která je věnovaná známým i méně známým postavám filozofie. Tentokrát jsou to myslitelé doby před Sokratem, např. Thales, matematik Pythagoras či temný Herakleitos, jejichž představy a myšlenkové pochody nám autor sroz

Světoznámý příběh duševně a citově retardovaného Zahradníka, který až do zralého věku nepoznal skutečný svět jinak než z televize. Po smrti svého dobrodince je do něj sice vržen rovnýma nohama, šťastnou náhodou se však dostane ihned do nejvyšších kruhů, kde každou jeho prostoduchou myšlenku díky obyčejnému nepochopení interpretují jako geniální ekonomický či politický vhled. A protože ve velkém světě médií, politiky a byznysu není nikdo připraven na člověka, který neprosazuje ničí zájmy (ani ty svoje), stává se z něj nečekaně hvězda, okolo které všichni krouží a každý si do ní promítá své vlastní přání a touhy. Kouzelně jednoduchá a strhujícím způsobem podaná alegorie naší společnosti. Roli Zahradníka nezapomenutelně ztvárnil Peter Sellers ve stejnojmenném filmu z roku 1979, který byl vyznamenán mnoha cenami.

Píše se rok 699 od založení Říma (55 př. Kr.) a Decius Caecilius Metellus se uchází o úřad edila. Je šťastný, že se vrátil domů do Říma z daleké Galie, kde Caesar vede krutou a nekonečnou válku, štěstí mu však kalí obava, že Římu hrozí další válka ? Krassus se chystá na tažení proti Parthům, láká ho jejich bohatství. Válku sice senát neschválí, ale to Krassa nezastaví a tak v den, kdy vyráží i se svým vojskem z Říma, pronese jeho největší odpůrce tribun Ateius Kapito před celým shromážděným davem prastarou a strašlivou kletbu. Kletba vyděsí nejenom samotného Krassa a všechny přítomné občany, ale i ty nejvýznačnější Římany,kteří proto pověří Decia, známého detektivními schopnostmi, aby zjistil, kde se Ateius kletbě naučil. Decius se tedy snaží proniknout do tajů kultů a magie, a když je Ateius zanedlouho zavražděn, dostává ještě obtížnější a nebezpečnější úkol ? najít jeho vraha...