Dokořán strana 58 z 91

Máme se řídit instinktem, nebo racionální analýzou? Odpověď, jak vysvětluje Lehrer ve své chytré a čtivě napsané knize, záleží na situaci. Vědět, jaká metoda přemýšlení funguje v jakém případě, je nejen velmi užitečné, ale také vzrušující. Autor nás zaved

O globálním ochlazování, vlasteneckých prostitutkách a o tom, proč by si sebevra Po čtyřech letech od vydání veleúspěšného titulu Freakonomics – Potrhlá ekonomie (česky vyšlo pod zavádějícím názvem Špekonomie) se ekonom Steven D. Levitt a žurnalista Stephen J. Dubner vrátili navazující knihou Superfreakonomics – Skrytá ekonomie všeho. Autoři se v této knize nespokojují s originální aplikací mikroekonomicko-psychologické analýzy na řadu dalších aktuálních nebo nedávných jevů a událostí, ale míří dál. Ukazují, jak lze některé zásadní problémy světa včetně například globálního oteplování eliminovat bez vynaložení obrovských nákladů jednoduše tím, že se spolehneme na tvůrčí myšlení a inovační schopnosti lidí. V Superfreakonomics se dozvíme odpovědi na zdánlivě výstřední až neslušné otázky typu „proč by si měli sebevražední atentátníci kupovat životní pojistky“, „co mají společného hurikány s infarkty a úmrtími na dálnicích“, „jaký vliv na kriminalitu má televize“ nebo „proč odjet autem z pátečního večírku bývá méně nebezpečné než jít domů pěšky“.

Text s názvem Pochyby vydal jako soukromý tisk v počtu 350 výtisků v roce 1977 v Mnichově sám autor. Právě tato skladba se stala středem nového stejnojmenného výboru textů legendárního písničkáře Karla Kryla, jenž právě vychází v edicii Mocca. Písňové texty z let 1966 až 1991 dodržují stejnou tóninu a pokoušejí se především (jak již poznamenal v roce 1969 hudební kritik Jiří Černý) „vyzpívat z mučivé hrubosti, bezectnosti a lhostejnosti, jíž je doba plna“.

Autor ve své publikaci analyzuje v politické praxi sice častý, avšak v politické teorii téměř nezpracovaný fenomén státního převratu jakožto specifického prostředku získávání státní moci. Nejprve rozebírá samotný pojem "státní převrat" a jeho konotace. Dále porovnává státní převrat s jinými cestami k uzurpaci státní moci jako jsou revoluce, rebelie, občanská válka a guerilla. Věnuje se rovněž technologii státního převratu. Publikace je doplněna přehledem dokonaných státních převratů ve 20. století a současnosti a také seznamem současných politických vůdců, kteří se touto cestou dostali k moci.

O globálním ochlazování, vlasteneckých prostitutkách a o tom, proč by si sebevra Po čtyřech letech od vydání veleúspěšného titulu Freakonomics – Potrhlá ekonomie (česky vyšlo pod zavádějícím názvem Špekonomie) se ekonom Steven D. Levitt a žurnalista Stephen J. Dubner vrátili navazující knihou Superfreakonomics – Skrytá ekonomie všeho. Autoři se v této knize nespokojují s originální aplikací mikroekonomicko-psychologické analýzy na řadu dalších aktuálních nebo nedávných jevů a událostí, ale míří dál. Ukazují, jak lze některé zásadní problémy světa včetně například globálního oteplování eliminovat bez vynaložení obrovských nákladů jednoduše tím, že se spolehneme na tvůrčí myšlení a inovační schopnosti lidí. V Superfreakonomics se dozvíme odpovědi na zdánlivě výstřední až neslušné otázky typu „proč by si měli sebevražední atentátníci kupovat životní pojistky“, „co mají společného hurikány s infarkty a úmrtími na dálnicích“, „jaký vliv na kriminalitu má televize“ nebo „proč odjet autem z pátečního večírku bývá méně nebezpečné než jít domů pěšky“.

Hieroglyfy byly pro staré Egypťany mnohem více než písmem. Jednalo se o všudypřítomnou a všemohoucí sílu pro sdělování zpráv, používaly se po dobu tří tisíc let staroegyptské kultury. Hieroglyfy byly monumentálním uměním, způsobem, jak se mohl jednotlivec

Kniha je historickou reportáží o životě dělnické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové zasazenou do kontextu vývoje justice 40.-70. let, který dodnes nebyl historicky zpracován. Životopis se nezaměřuje na proces s Miladou Horákovou, ale věnuje se tomu, co mu předcházelo, a především desítkám dalších, dnes zcela zapomenutých politických procesů, u nichž Brožová-Polednová asistovala. Závěrečné kapitoly pak popisují vyšetřování a stíhání bývalé prokurátorky v kontextu podobných kauz. Knihu doplňují fotografie z archivu i od pamětníků a faksimile klíčových dokumentů.

Píše se rok 699 od založení Říma (55 př. Kr.) a Decius Caecilius Metellus se uchází o úřad edila. Je šťastný, že se vrátil domů do Říma z daleké Galie, kde Caesar vede krutou a nekonečnou válku, štěstí mu však kalí obava, že Římu hrozí další válka ? Krassus se chystá na tažení proti Parthům, láká ho jejich bohatství. Válku sice senát neschválí, ale to Krassa nezastaví a tak v den, kdy vyráží i se svým vojskem z Říma, pronese jeho největší odpůrce tribun Ateius Kapito před celým shromážděným davem prastarou a strašlivou kletbu. Kletba vyděsí nejenom samotného Krassa a všechny přítomné občany, ale i ty nejvýznačnější Římany,kteří proto pověří Decia, známého detektivními schopnostmi, aby zjistil, kde se Ateius kletbě naučil. Decius se tedy snaží proniknout do tajů kultů a magie, a když je Ateius zanedlouho zavražděn, dostává ještě obtížnější a nebezpečnější úkol ? najít jeho vraha...

Kniha Politická opozice v teorii a středoevropské praxi je systematickým zpracováním důležitého fenoménu moderní politiky, kterým je politická opozice, a to jak z hlediska teorie politiky, tak i vzhledem k politické praxi. Klade si za cíl analýzu problematiky ve smyslu rozvinutí a modifikování existujících teorií, přičemž ambicí práce je doplňovat existující teorii vlastními analytickými postřehy, nejednou polemické povahy. Text dále aplikuje analyzované teorie na politickou praxi zemí střední Evropy. Autor představuje nejdůležitější existující přístupy a koncepce politické opozice a zaplňuje tak informační mezeru, která v české politické vědě existuje.

Prakticky zaměřená příručka přináší základní informace o sbírání mincí a o všem, co s mincemi a platidly obecně souvisí. V jednotlivých kapitolách popisuje historii peněz (včetně detailního přehledu jejich vývoje na našem území), přináší základní informac

Poslední polibek je výborem 3 povídek Francise Scotta Fitzgeralda: Ach, rusovlasá kouzelnice (Oh Russet Witch), To nejrozumnější (The Sensible Thing) a Poslední polibek (Last Kiss). Společným tématem všech tří povídek je Žena. Píšeme záměrně Žena, neboť to je opravdu ona krásná, osudová a vždy nějakým způsobem nedosažitelná. Fitzgerald, který je znám spíše jako autor románů, zde však dokazuje, že je mistrem i v rozsahem omezeném žánru povídky. Dokáže vykreslit přesvědčující obraz postav na několika stránkách a vybírá si situace a otázky, které stály v popředí zájmu jeho čtenářů a souzněly i s jeho vlastními osudy.

Hana Prošková proslula jako autorka svérázných detektivních příběhů, které řeší značně netypická dvojice: policejní detektiv Vašátko a jeho přítel Horác. Vašátko je ostřílený, přísně racionální a věčně nerudný profesionál. Snad proto reaguje tak nevrle, k

Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci

Známý polský spisovatel a varšavský novinář napsal nezvykle sugestivní knihu o Maďarsku. Sám je po matce Polák, po otci Maďar. V inteligentních, lehce psaných niterných esejích se zamýšlí nad kulturními tradicemi Maďarska včetně kulinárních, nad povahou maďarského národa, jeho výjimečností, sklonem k nostalgii a sebevraždám, nad jeho národními mýty a symboly, k nimž patří také mytický turul (kříženec orla a husy, ideální personifikace maďarských snů a komplexů, jak tvrdí autor). Kniha připomíná bestseller Gottland Mariusze Szczygieła, i tady jde o literární cestu do nitra jiného národa, o fascinaci jeho odlišností.

Máme se řídit instinktem, nebo racionální analýzou? Odpověď, jak vysvětluje Lehrer ve své chytré a čtivě napsané knize, záleží na situaci. Vědět, jaká metoda přemýšlení funguje v jakém případě, je nejen velmi užitečné, ale také vzrušující. Autor nás zaved

Umelecký diár výtvarníka Fera Liptáka obsahuje 25 kvalitných reprodukcií. Fero Lipták sa venuje divadlu, filmu ako scénograf, architekt a výtvarník. Za posledných dvatsatdva rokov vytvoril okolo deväťdesiat inscenácií. Mnohé z nich boli ocenené na domácich a zahraničných festivaloch. Ako scénograf vytvoril niekoľko úspešných inscenácií aj v Poľsku. Za film Záhrada získal ocenenie Českej filmovej akdémie Český lev. Za film Čert ví proč bol nominovaný na Českého leva. Venuje sa taktiež maľbe, plagátu a ilustráciam. Doteraz mal dvanásť samostatných výstav a zúčastnil sa mnoho kolektívnych výstav na Slovensku i v zahraničí. V roku 2010 sa zúčastnil s výtvarným projektom TEATRO TATRO THE MAGICAL THEATRICAL VENDING MACHINE na zimnej olympiáde v kanadskom VANCOUERI. Jeho obrazy sú zastúpené v súkromných zbierkach po celom svete.