Dokořán strana 66 z 91

Jan Skácel byl slovy Jiřího Opelíka „překvapivě osobitý a osobní autor, silně úporný a úsporný, silně citový a etický mytizátor dětství a rodné vesnice, pokračovatel moderní české lyriky.“ Výbor Zlé laně odcházejí k ránu přináší do edice Mocca ochutnávku

Jan Skácel byl slovy Jiřího Opelíka „překvapivě osobitý a osobní autor, silně úporný a úsporný, silně citový a etický mytizátor dětství a rodné vesnice, pokračovatel moderní české lyriky.“ Výbor Zlé laně odcházejí k ránu přináší do edice Mocca ochutnávku

Jü Chuův román je sondou do života obyčejného čínského člověka v období hospodářského experimentu Velkého skoku, následujícího hladomoru, chaotického období Kulturní revoluce a postupného otevírání Číny na konci 70. let 20. století. V dobách hladu je pro továrního dělníka Xu Sanguana prodej krve místní nemocnici často jediným způsobem, jak uživit rodinu. Uchyluje se k němu pokaždé, když se jeho rodina ocitne vinou politických a hospodářských katastrof na mizině. Situace se zhoršuje a Xu Sanguan stále častějším prodejem ohrožuje své zdraví. Kromě těchto problémů se dostává i do krize osobní... Krev je v románu nejen obchodovaným zbožím, ale také symbolem oběti, vazby mezi manželi a vazby mezi otcem a synem.

Naučné stezky jsou vybudovány na mnoha krásných místech naší republiky. Snaží se ukázat specifika krajiny, upozornit kolemjdoucí na zvláštnosti, které by jinak mohli minout. Autor prošel více jak 100 tras ve Jihočeském kraji a seznamuje s nimi čtenáře v přehledné publikaci. Stezky jsou řazeny abecedně, v záhlaví každé z nich jsou uvedeny nejdůležitější údaje: okres, ve kterém je stezka umístěna, její začátek a konec, GPS souřadnice, délka trasy a počet zastávek, obory, kterým se tabule věnují, doba vhodná k prohlídce a možnosti veřejné dopravy, také obtížnost trasy, značené turistické trasy a cyklotrasy vedoucí ke stezce, zajímavosti i další stezky v okolí. Text u jednotlivých kapitol podává základní popis trasy a přírodovědné i historické poznatky, které se k jejímu okolí vážou. Každá kapitola je doplněna mapou a četnými fotografiemi. Tato kniha je dalším dílem chystaného cyklu, který postupně zmapuje naučné stezky v celé České republice.

Za základ této knížky použil její editor a překladatel Václav Cílek klasické zenové sbírky MUMMONKAN, HEKIGANROKU a SHOYOROKU, další koany byly čerpány z knih D. T. Suzukiho, E. Herrigela a mnohých dalších. Mistr Mummon říká o své sbírce, že obsahuje 24 příhod, ale že jejich počet je pro pronikavou mysl dostatečný, aby pochopila esenci zenu. Jiní říkají, že vyřešením jednoho koanu jste vyřešili všechny. Další tvrdí, že skutečným zenovým činem by bylo spálení všech knih

Zákampí je zákoutí, přeneseně také jazykový koutek. V koutku si můžeme slova do jisté míry ochočit. Přicházejí sama od sebe. Za tuhých zim je přikrmujeme, za velkých vod vytíráme do sucha v naději, že přežijí. Zvykneme si na ně, ale ona si úplně nezvyknou na nás. Odcházejí nepozorovaně. Hledáme je v krajině, v archivech, v souvrstvích času. Postupně zjišťujeme, že naše zahrada ochočených slov byla jen evropskou obměnou velehor na misce v paláci čínského císaře. V květináči domácí kultury připomíná náš jazyk tu přihnojované muškáty za oknem, tu plevel předměstského staveniště. Neberme kritikům ideu pokleslé češtiny, kritikové mají vždycky pravdu. Zkusme hledat svůj jazyk v různých zákoutích. Možná v některém z nich čirou náhodou najdeme k češtině vztah - a od něj už je k péči jen krůček.

Jaký je původ násilí? Jaký evoluční tlak přiměl první hominidy, aby se začali pohybovat vzpřímeně? Kdo byli neandrtálci a proč vyhynuli? Jaký je původ morálky jako systému hodnot založeného na rozlišování dobra a zla? Kde a kdy se vynořil anatomicky moderní člověk? To jsou jen některé otázky, na něž kniha hledá odpovědi. Vyprávění o kořenech lidstva začíná u šimpanzů, našich nejbližších příbuzných. Máme s nimi hodně společného a bohužel – často to nejsou právě vlastnosti, kterými bychom se mohli chlubit. Možná přitom scházelo málo a současné lidstvo by vypadalo úplně jinak. Bylo by méně válek, méně agresivity. Vykreslit však současného člověka jako krvelačnou bestii také nelze. Lidé se během svého vývoje naučili cosi zvláštního: pomoci druhému i tehdy, když nemohou čekat, že jim to dotyčný oplatí. Není právě to důvodem, proč Homo sapiens nahradil ostatní druhy člověka? Evoluce nám dala do vínku vlastnosti, díky nimž jsme v konkurenčním boji o přežití zvítězili. Zaručí nám ale úspěch i v budoucnu? Je člověk formován způsobem, který mu nakonec umožní poradit si i s takovými výzvami, jako je chudoba nebo globální oteplování?

Každý majitel čtyřnohého přítele to zná: jednoho dne se rozhodnete pořídit si psa s tím, že vám obohatí život. Jakmile tento krok učiníte, s úžasem zjistíte, že místo abyste ovládali psa, pes zcela ovládá vás. Váš byt se změní ve velkou psí boudu, přestává mít smysl čistit a vysávat auto, s vodítkem chodíte i na jednání, když se s psíkem nepodělíte o nejlepší kousek pečínky, připadáte si provinile a toho, kdo se na vašeho miláčka oboří, byste nejraději zakousli. Svému pejskovi dokážete odpustit jakoukoliv lumpárnu, bitku a trapas, který kvůli němu musíte zažít, jediné, co mu neodpustíte, je, když vás opustí navždy...

Příprava jídla a jeho konzumace je pro většinu z nás oblíbenou činností. Ne nadarmo vychází neustále velké množství nejrůznějších kuchařských knih plných tradičních či experimentálních receptů. Vaření je však především chemický proces, má proto s chemií mnoho společného. V knize žádné nové recepty nenajdete, ale zato se dozvíte o potravinách spoustu zajímavostí – od jejich chemického složení, přes to, proč se řízky mají naklepat, až po to proč si červ vybere vždy to nejkrásnější jablko. Nemalý prostor je věnován také nejrůznějším chemickým látkám (lidově zvaným „éčka“), které se do potravin přidávají. Autor, profesor biochemie, je neobhajuje, ale uvádí na pravou míru některé názory na jejich přehnanou nebezpečnost. Součástí knihy je kompletní seznam těchto aditiv řazený podle jejich kódů s popisem původu a technologické funkce.

Edward Lear (1812–1888) bývá často považován pouze za autora humorných nonsensových pětiverší, zvaných limeriky. Svůj groteskní humor však rozvíjel i v jiných slovesných žánrech a také jako zkušený a vyhledávaný kreslíř, takže všechny své knihy, nejen pro malé čtenáře, doprovázel ilustracemi. Jeden z jeho obrázků tzv. nesmyslné botaniky - Sviňule pyramidální - dal název našemu výboru. Podkladem pro tento malý výbor je rozsáhlá Velká kniha nesmyslů (Mladá fronta, 1998). Knihu tehdy sestavil autorův český „dvorní“ překladatel Antonín Přidal, kterému se podařilo velmi úspěšně splnit nadmíru nelehký úkol – vytvořil kongeniální překlad nonsensů.

Druhá třicítka televizních rozhovorů Jana Buriana, písničkáře, publicisty, cestovatele a moderátora se známými osobnostmi české kulturní a společenské sféry. Autorka knižní podoby rozhovorů Jitka Kulhánková navíc připojila scénické poznámky a medailonky j

Výpisky z literatury lze sestavovat podle řady klíčů a z řady důvodů. Existují klasické čtenářské deníky, přehledy obsahů povinné četby ke zkouškám, sbírky aforismů, mouder a výroků slavných postav stejně jako třeba přehledy receptů vybraných z detektivní literatury nebo žebříčky nejhloupějších smrtí. Následující „slovník“ je sestaven trochu jinak – jediným kritériem pro výběr citátů bylo, že autorovi přišly zábavné či jinak působivé. Podařilo se mu vytvořit jakousi mnohovrstevnatou koláž textů z různých žánrů i období, která může být pro čtenáře odrazovým můstkem k dílům samotným. Knihu doprovázejí ilustrace akademického malíře Karla Marxe.

Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře? Na takové otázky se pokouší co nejsrozumitelněji odpovědět britský matematik a teoretický fyzik Stephen Hawking. Od tohoto autora již česky vyšly knihy: Vesmír v kostce, Ilustrovaná teorie všeho, Stručná historie času v obrazech, Stručnější historie času.

Provokativní básník, prozaik a výtvarník židovského původu František Gellner bývá označován za anarchistu, bohéma a buřiče. Hlavní osou jeho veršů je skutečně hořká ironie. Často deziluzivním osobním zpovědím se nejlépe daří v prostředí šantánů, kaváren, pivnic a nočních ulic na předměstí. Až dychtivá touha po lásce ale pravidelně naráží na prodejnou sexuální podstatu a tragickou banalitu milostných vztahů. Výbor obsahuje texty z Gellnerových sbírek Po nás ať přijde potopa a Radosti života i ze sbírky Nové verše a několik básní z pozůstalosti.

Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře? Na takové otázky se pokouší co nejsrozumitelněji odpovědět britský matematik a teoretický fyzik Stephen Hawking. Od tohoto autora již česky vyšly knihy: Vesmír v kostce, Ilustrovaná teorie všeho, Stručná historie času v obrazech, Stručnější historie času.

Veselé tropy jsou sborníkem studentských a doktorandských textů věnovaných dílčím problémům vědní disciplíny sociální a kulturní antropologie. Texty zde otištěné byly předneseny na II. Mezinárodní studentské konferenci AntropoWebu, která proběhla na podzim roku 2006 na akademické půdě Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.