Doron strana 3 z 10

O posledním císařském páru Rakouska-Uherska už vyšla řada publikací a neustále přibývají další. Elizabeth Montfortová však zvolila nebývalou perspektivu - přibližuje nám duchovní život Karla a Zity Habsburských. Samozřejmě přitom popisuje i historický kontext a důležité události a postavy jejich rodů, které se na jejich duchovním zrání podílely. Díky její knize objevíme dva duchovní velikány našich dějin zcela novým způsobem. Karel I. Habsburský (1887-1922) byl blahořečen v roce 2004 a beatifikační proces císařovny Zity (1892-1989), která ho přežila o více než šedesát let, probíhá od roku 2009. Kniha vychází u příležitosti stého výročí úmrtí Karla Habsburského ve vyhnanství na Madeiře.

Kniha Odpustila jsem je nesmírně silným svědectvím o lásce, která je silnější než smrt: o tom, jak se Immaculée podařilo vzdát se touhy po pomstě a z hloubi srdce odpustit vrahům své rodiny. V síle této životodárné zkušenosti zatoužila vnášet lásku a naději i do svého okolí, potažmo do mnoha dalších lidských srdcí rozervaných nenávistí. V závěru radostně dosvědčuje, jak po dvaceti letech celá její zpustošená země doslova „povstává z popela“, a to fyzicky i duchovně.

Setkáním Magnuse MacFarlane-Barrowa s chudým čtrnáctiletým chlapcem Edwardem z Malawi se zažehla prvotní myšlenka hnutí Mary’s Meals: jedno výživné jídlo za den pro každé dítě v místě jeho vzdělávání. Díky velkorysosti dárců dnes už program zahrnuje denně více než 2 000 000 dětí v nejchudších zemích světa. Mnozí z těch, kteří díky Mary’s Meals vůbec přežili a mohli chodit do školy, se časem sami stávají podporovateli jiných dětí v nouzi. Druhé, rozšířené a přepracované vydání vychází pod hlavičkou české pobočky Mary’s Meals.

Výroky pouštních otců a epizody z jejich života se po staletí těší velké oblibě. Je až překvapivé, jak jsou nadčasové, jak mocně promlouvají k srdcím dnešních křesťanů. A skvělé komiksové ilustrace jejich sdělení kupodivu nezlehčují, spíše umocňují. Nejde tedy o sbírku křesťanských vtipů, jak by se mohlo zdát, ale o působivou duchovní četbu.

Vojtěch Kodet (* 1956) je kněz, karmelitán, známý kazatel a autor knih s duchovní tématikou. Přednáší a dává exercicie, věnuje se duchovnímu doprovázení a službě uzdravování a osvobozování.

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v obsáhlém knižním rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo na svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem. Své životní ohlédnutí rámuje také bohatou fotopřílohou a krátkými úvahami – monology.

MUDr. Viola Svobodová pracovala jako lékařka na brněnských klinikách celý svůj profesní život. Několik měsíců po odchodu do důchodu dostala nabídku práce v klášterní hospicové stanici: „Netušila jsem, jak obohacující a inspirativní bude každé setkání s nemocnými a jak plodné budou rozhovory o jejich duchovních potřebách. Byla jsem ohromena účinkem utišené duchovní bolesti a bolelo mě, když jsem se nemohla do zraněné duše nemocného prolomit. O tyto zkušenosti – zápasy, bolesti a radosti – se chci s vámi podělit v této knížce .“

V Medžugorji se probouzí křesťanská víra. Nejedná se pouze o jakousi lokalitu v Bosně a Hercegovině, ale také o jedinečný a dechberoucí fenomén, který je výzvou pro církev i svět. Od roku 1981 šest místních mladých tvrdilo, že se jim zjevila Panna Maria, a tři z nich říkali, že ji vídají každý den! Hned v prvních letech sem začalo proudit velké množství poutníků a bylo sepsáno mnoho knih. Vzedmula se vlna nové horlivosti, ačkoliv mnozí lidé zůstali spíše opatrní a někteří dokonce usilovali o diskreditaci těchto událostí a jejich svědků. /z úvodu autora/

Co je to vzdor? Je to ten neurčitý pocit, když se vám nechce dělat něco, o čem víte, že je to pro vás dobré; je to sklon dělat něco, o čem neomylně víte, že to pro vás dobré není, a to všechno mezi tím. Je to touha a tendence odkládat to, co byste měli dělat právě teď. Máte někdy pocit, že největším nepřítelem jste si vy sami? Pomysleli jste občas na to, že jste mohli vykonat velké věci, kdybyste se jen nemuseli zabývat tou spoustou malicherností? Bojujete s tím, jak dělat pevná rozhodnutí? Unavuje vás stanovovat si cíle, a pak jich nedosáhnout? Prokrastinujete? Máte strach říct, co si doopravdy myslíte a co cítíte? Pak je tato kniha pro vás.

Svatí, které církev uctívá, mohou nenápadně, ale zato velmi jasně osvěcovat náš život. Každý z nich tiše inspiruje naši každodennost, a to osobitým a jedinečným způsobem, v lásce, která překračuje i hranici smrti. Tichým, ale zato velkým spojencem je nám svatý Josef. Dobře Ježíše zná, zná ho ze své každodennosti. A právě v ní nás může skvěle inspirovat. Může nám vyprošovat odvahu k tomu, abychom dokázali vykročit na nové cesty, odvahu k přijímání hledajících, ke skryté službě i k dobrým vzájemným vztahům. (z předmluvy autora novény)

V roce 2006 se manželé Böhmovi podíleli na založení neziskové organizace SIRIRI, která podporuje karmelitánské misie ve Středo-africké republice (SAR). Pod stejnou hlavičkou vznikl v roce 2015 v SAR úspěšný program Škola hrou. Z předmluvy Kateřiny Lachmanové „ Je načase, aby i příběh SIRIRI u nás více vešel ve známost. P roto jsem poprosila Lídu Böhmovou, která zná jeho podstatné části jako málokdo, aby jej pro nás sepsala. Její vyprávění není objektivní, ani nemůže být. Přijměme ho jako osobní svědectví členky zakládajícího týmu SIRIRI, která do díla investovala kus svého života, získala pro něj velkou část své rodiny i přátel a pochopitelně jí velice leží na srdci.„

Otto Neubauer 1965 ), teolog, pedagog, spisovatel, otec šesti dětí. Vedoucí Akademie pro dialog a evangelizac i ve Vídni. Přednáší po celé Evropě a věnuje se projektům pro mládež i projektům zaměřeným na rozvíjení dialogu . Je blízkým spolupracovníkem kardinála Christopha Schönborna. Misie je jako vaření žádná kouzla, svede to každý! Cítíme ji jako vůni slavno stní hostiny, jak to nově definuje papež František. Tato příručka tedy může být považována za svého druhu kuchařku, protože misie je hodně podobná společenství u jídla a pohostinnosti. Jídlo potřebujeme všichni hosté i kuchaři. Potřebujeme však nutně i duševní stravu, bez níž společnost hladoví. Stejně jako kuchař pokrm připravuje, sdílí i misionář víru s druhými.

Doc. Ing. Aleš Opatrný, Th.D. je kněz pražské arcidiecéze. U nás i na Slovensku je známý jako vyhledávaný duchovní doprovázející, přednášející a exercitátor. Je autorem řady knih, z nichž některé napsal záměrně popularizačním stylem jako právě vydávané Výzvy stárnutí. Z úvodu autora: "Byli jsme mladí, a už nejsme. Ledacos nás bolí, a pokud ne sami na sobě, tak na svých vrstevnících vidíme, že stárnutí je proces, který nelze zastavit. Tato útlá knížka by chtěla napomoci k tomu, abychom se úkolu stárnutí včas chopili a dobře se ho zhostili."

P. René Luc (nar. 1966) se u nás proslavil díky své autobiografi Vychoval mě gangster (KNA 2013, 2018), ale i jako přednášející na Katolické charismatické konferenci v Brně. Je známým kazatelem a misionářem. Žije na jihu Francie v Montpellier, kde založil a vede diecézní školu evangelizace CapMissio, působící především mezi univerzitními studenty. Právě z jeho oblíbených katechezí pro mladé se zrodila kniha Patnáct podobenství, v níž objasňuje některé křesťanské pojmy pomocí obrazů z běžného života.

Modrý králík zavede čtenáře do Jeruzaléma v době Velikonoc. Vtipnou komiksovou formou jsou v knize převyprávěny klíčové okamžiky smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Ten je zde také jedinou lidskou postavou , ostatní postavy známého příběhu znázorňují alegoricky zvířátka. Autory jsou dva kněží z perpignanské diecéze publikující pod uměleckými jmény Coolus a Birus. Svou radost z evangelia sdílejí různými způsoby včetně tvorby komiksů. Elvine je talentovaná ilustrátorka, která se podílela i na barevném zpracování tohoto komiksu. Kniha získala v roce 2019 ocenění na mezinárodním komiksovém festivalu ve francouzském Angouleme. Vhodné pro čtenáře od 7 do 77 let

Ak platí ľudová múdrosť, že nádej zomiera posledná, potom môžeme smelo prehlásiť, že nádej je vlastne nesmrteľná. Nikto ju totiž zomierať neuvidí. Len ťažko by sme našli iný životný postoj, ku ktorému sa toľko upíname a zároveň tak málo dôverujeme, že môže nastať nečakaná zmena k lepšiemu. Akoby nám niečo bránilo pochopiť, že nemáme všetko vo svojich rukách a že to vôbec nemusí byť zlé. Nádej, ktorá nám pomáha prejsť neistotou, nás robí pokornejšími, a to je vzhľadom k nášmu relatívne krátkemu životu určite veľmi dobré. Z pohľadu vtáčej perspektívy sa aj väčšina našich neistôt podobá skôr búrke v pohári vody než rozbúrenému oceánu očami stroskotanca. To ale nič nemení na tom, že neistoty našich malých životných epizód môžu mať obrovské dopady. A pretože topiaci sa chytá každého stebielka nádeje, mali by sme o nej uvažovať ako o nepostrádateľnej súčasti našich životov. Môže zachrániť nás i našich blízkych. Kiež k tomu dopomôže aj táto knižka.