Filosofia strana 22 z 22

Autor popisuje metodologické proměny vědeckého oboru, který se zabývá zkoumáním dějin vědy – historiografie vědy. Kniha načrtává dějiny historiografie vědy od počátečních podob zájmu o dějiny vědy v 17. století až po současnou profesionální historiografii vědy. Dále představuje základní metody, obvyklé přístupy a nejčastější témata, které se v historiografii vědy objevují. Pokouší se rovněž vysvětlit, proč byly některé metodické přístupy odmítnuty, a představit důvody, které vedly k přijetí nových metodologických zásad a principů. A konečně chce poukázat na to, že při zkoumání dějin vědy mohou úspěšně spolupracovat přírodovědné a humanitní obory.

Sborník příspěvků.

Sborník ze zasedání českých a slovenských analytických filozofů na téma Aktuální problémy logické a filosofické analýzy. Editor Prokop Sousedík.

První český překlad raného spisu velkého holandského myslitele 17. století B. Spinozy, který představuje zajímavý a fundovaný výklad v té době nesmírně vlivné karteziánské filosofie. Autor geometrickou formou podává rozhodující principy Descartova učení, a to jak jeho ontologických základů, tak i přírodně filosofických a fyzikálních teorií, a zároveň formuluje svá první filosofická východiska pro budoucí výstavbu eticko-ontologické soustavy, kterou podal geometrickou formou ve svém vrcholném díle Etika. Text dokumentuje způsoby, jakými se formoval historicky významný proud kontinentálního racionalismu 17. století.

Sborník studií věnovaných osobnosti a dílu Jakoubka ze Stříbra.

Svazek obsahuje studie věnované tradici německé mystiky pozdního středověku a období reformace (M. Žemla), polským stykům moravského kalvinisty Jana Opsimatha (A. Kostlán), humanistovi a procísařskému politickému teoretikovi Melchioru Goldastovi (J. Hrbek), Komenského pojetí panharmonie (K. Schaller), dále studie doplněná o edici humanistického traktátu o původu Čechů z pera Jana Matyáše ze Sudetu (L. Storchová), studie zpřístupňující neznámý text o pražské slavnosti Phasma Dionysiacum (S. Dobalová, I. P. Muchka) a rovněž nové prameny k předbělohorským dějinám Jednoty bratrské (J. Just, M. Steiner). Svazek doplňuje více než stostránková recenzní rubrika. Příspěvky jsou publikovány anglicky, německy a francouzsky. Ke studiím jsou připojena česká resumé. Šéfredaktor Vladimír Urbánek, redaktorky Lucie Storchová a Marta Bečková.

Rozbor hermeneutické interpretace podstaty a struktury zkušenosti. Hermeneutický výklad pojímá základní podobu zkušenosti jako porozumění , prostupující veškerou lidskou činnost a chtění. Zkušenost tudíž označuje velice různorodé fenomény. Hermeneutická snaha odhalit vzájemnost rozrůzněné zkušenosti a bytí umožnila aktualizovat filozofické poznání. Hermeneutika napomohla sebeuvědomění filozofie! Mokrejš tento přínos oceňuje, avšak kriticky hodnotí hermeneutickou dialektiku racionálního a univerzálního. Dialektiku je třeba chápat jako vztah racionálního a protiracionálního. Studie je určena odborně erudovaným čtenářům s hlubším zájmem o hermeneutický výklad lidského bytí.

Antologie z textů české anarchistické a dobově blízké publicistiky. Význam českého anarchismu na přelomu 19. a 20. století a reflexe jeho doby. Jeho význam v moderních českých sociálně politických dějinách a v jejich sociálně politickém myšlení.

Antologie z textů české anarchistické a dobově blízké publicistiky. Význam českého anarchismu na přelomu 19. a 20. století a reflexe jeho doby. Jeho význam v moderních českých sociálně politických dějinách a v jejich sociálně politickém myšlení.

Sborník textů rozvíjí současné teoretické diskuze o demokracii na pomezí filosofie, sociologie a politologie. První oddíl knihy zkoumá ideu veřejného rozumu – či obecněji vyjádřeno ideu veřejného diskurzu – jakožto možný klíč k demokracii. Tuto ideu kriticky analyzuje především v politické filosofii Johna Rawlse. Ve druhém oddílu jsou zahrnuty články, jež se z několika hledisek zabývají občanskými a veřejnými aspekty demokracie (populismem, revoltou, protestem, kooptací apod.), a konečně ve třetím oddílu jsou tato témata vztažena k českému prostředí. Editor Marek Hrubec