Filosofia strana 13 z 22

Sborník překladů představuje výběr textů analyzujících nejcharakterističtější příklady „soukromých jazyků“ nejen z úzké obecně analytické perspektivy filosofie, ale především z hlediska speciálních věd, zvláště lingvistiky. Antologii, která je doplňkem k monografii Soukromé jazyky (Filosofia 2012), doprovází překladatelova úvodní studie

Sborník úvah a studií věnovaných klíčovým pojmům a koncepcím, s nimiž pracuje mezinárodní bádání o husitství. V jednotlivých esejích se autoři zamýšlejí nad tím, do jaké míry lze na husitské období aplikovat terminologii sousedních historických a sociálněvědných oborů, např. novověké termíny reformace a revoluce. Rovněž zkoumají vztah husitství k jevům a procesům jako hereze, chiliasmus či konfesionalizace. Cílem několika pramenných studií z oboru církevních dějin doby velkého schismatu je obohatit výzkum předpokladů husitství.

Autor uvádí na českou filosofickou scénu koncept kritické racionality významného německého filosofa Hanse Alberta. Představuje postupně Albertovu kritiku předních moderních teologů dvacátého století (R. Bultmanna, G. Ebelinga, H. Künga a J. Ratzingera) a v závěru se vůči ní v některých bodech vymezuje. Text by měl zaujmout zejména ty, kterým není lhostejná polemika mezi ateismem a křesťanstvím, vedená na vysoké filosofické úrovni moderního teologického diskursu.

V čtivém převyprávění propojených příběhů české totožnosti a české filosofie v posledních dvou staletích hledá autor odpověď na stále aktuální otázky: "Co to znamená být Čech?" a "Má to vůbec ještě nějaký smysl?"

Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti. Přesvědčivě ukazuje, že novodobá česká filosofie se zdaleka nevyčerpává jmény Masaryka a Patočky, nýbrž vyrůstá z práce celé řady myslitelů, kteří ve vzájemném dialogu i tvůrčím osamění formovali její hlavní témata a celkové zaměření.

Kniha se zabývá kulturními aspekty globalizace v období od rozpadu bipolárního světa na konci osmdesátých let 20. století do vypuknutí globální krize v letech 2007-2008. Pozornost je soustředěna na tzv. transkulturní obrat jako jeden z klíčových konceptů a jako projev komplexních sociálních, politických a kulturních změn v tomto období.

Kniha, která byla přeložena do mnoha jazyků, poukazuje na jedné straně na různé nedostatky současné podoby evropské integrace, na straně druhé však zdůrazňuje, že Evropská unie má zásadní význam, protože současné transnacionální a globální problémy už nelze řešit pouze na rovině národních států. Dokládá, že je třeba projekt evropské integrace rozvíjet a kosmopolitně jej orientovat. Český překlad je doplněn komentáři deseti českých filosofů a politologů. Přeložila Alena Bakešová.

Cílem knihy je poprvé uceleně představit české odborné veřejnosti jeden z prvních latinsky psaných raně křesťanských hagiografických textů, slavné Umučení svatých Perpetuy a Felicity (Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis), a zejména jeho recepci v písemnictví rané církve, a to od doby jeho sepsání na počátku 3. století po století páté, kdy v dílech Aurelia Augustina a jeho pokračovatelů zájem o tento spis vrcholí. Toto vyprávění obsahovalo řadu revolučních či potenciálně podvratných prvků, jež byly v rozporu s dobovými sociálními i teologickými konvencemi. S průběhem doby tak byla stále častěji pociťována potřeba normalizovat tyto aspekty původního textu, díky nimž sice získal svou proslulost, ale jež v nových dobových historických i teologických kontextech pozvolna přestaly odpovídat měnícímu se ideálu svatosti. Kniha, již lze na obecné úrovni chápat rovněž jako sondu do způsobu, jak se v průběhu doby měnil koncept svatosti ruku v ruce se změněnou nábožensko-historickou situací a jak na tuto změnu reagovaly církevní autority, je doprovozena českým překladem všech Augustinových i pseudo-Augustinových kázání na svátek obou mučednic.

Cílem knihy je poprvé uceleně představit české odborné veřejnosti jeden z prvních latinsky psaných raně křesťanských hagiografických textů, slavné Umučení svatých Perpetuy a Felicity (Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis), a zejména jeho recepci v písemnictví rané církve, a to od doby jeho sepsání na počátku 3. století po století páté, kdy v dílech Aurelia Augustina a jeho pokračovatelů zájem o tento spis vrcholí. Toto vyprávění obsahovalo řadu revolučních či potenciálně podvratných prvků, jež byly v rozporu s dobovými sociálními i teologickými konvencemi. S průběhem doby tak byla stále častěji pociťována potřeba normalizovat tyto aspekty původního textu, díky nimž sice získal svou proslulost, ale jež v nových dobových historických i teologických kontextech pozvolna přestaly odpovídat měnícímu se ideálu svatosti. Kniha, již lze na obecné úrovni chápat rovněž jako sondu do způsobu, jak se v průběhu doby měnil koncept svatosti ruku v ruce se změněnou nábožensko-historickou situací a jak na tuto změnu reagovaly církevní autority, je doprovozena českým překladem všech Augustinových i pseudo-Augustinových kázání na svátek obou mučednic.

Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém "Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?", odkázal následujícímu filosofickému myšlení úkol, který dodnes nepřestává být předmětem sporů a kontroverzí. Rozsáhlá antologie 34 textů, jejichž autory jsou významní světoví filosofové a k níž napsal úvod Vojtěch Kolman, mapuje základní postoje k této otázce s důrazem na rozmanité proudy filosofie 20. století.

Numismatický sborník 26/2 (2011) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. V čísle je zveřejněno několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcům o numismatiku.

Vnímání není pro Merleau-Pontyho jedním z možných témat filosofie, nýbrž jejím východiskem. Kniha charakterizuje pozici francouzského fenomenologa vzhledem k některým naukám britského empirismu, Descartovi a Husserlovi. Přitom sleduje, jaké důsledky z této pozice plynou při zkoumání tematických okruhů, jako je vlastní tělo, věc, čas, řeč či obecné pojmy. Na různých tématech se tak snaží přesně uchopit a kriticky promyslet Merleau-Pontyho tezi o "primátu vnímání".

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku. Vedle Wittgensteinovy teze, že "soukromý jazyk" je pojmový spor, zatěžující řadu starších filosofických pojetí jazyka a významu, klade autor popis a filosofickou analýzu různých parajazykových fenoménů, jakými jsou jazyky dvojčat či glossolalie, a poukazuje na fakt, že (post)wittgensteinovská tradice systematickým omezováním role soukromého a vnitřního opomíjí některé aspekty reálného fungování jazyka. Filosofii může v jeho zachycení napomoci empiričtější a více interdisciplinární přístup.

Rozbor Nietzschova díla se soustředí na jeho významné motivy, jako jsou učení o nadčlověku, vůle k moci, věčný návrat stejného, pravda a kritika křesťanství, a ukazuje, jak se jejich pojetí v průběhu filosofova života proměňovalo, přičemž bere v úvahu i možný vliv vážné choroby, jíž trpěl. Kniha se vedle snahy problematizovat některé zjednodušující a zavádějící interpretace, jimž bylo Nietzschovo dílo po jeho smrti vystaveno, zabývá rovněž německou a francouzskou recepcí jeho filosofie.

Numismatický sborník 26/1 (2011) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. V čísle je zveřejněno několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcům o numismatiku.

Autor podává přehled Husserlovy koncepce genetické fenomenologie, snaží se ukázat princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci fenomenologie s genetickou problematikou spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické filosofii: genetická analýza není jen jednou z oblastí fenomenologie, ukazuje se jako nepostradatelná pro plné určení smyslu ve všech dalších oblastech. Jako vodítko při svém výkladu si autor zvolil sledování geneze subjekt-predikátového vztahu.