Filosofia strana 13 z 22

Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti. Přesvědčivě ukazuje, že novodobá česká filosofie se zdaleka nevyčerpává jmény Masaryka a Patočky, nýbrž vyrůstá z práce celé řady myslitelů, kteří ve vzájemném dialogu i tvůrčím osamění formovali její hlavní témata a celkové zaměření.

Kniha se zabývá kulturními aspekty globalizace v období od rozpadu bipolárního světa na konci osmdesátých let 20. století do vypuknutí globální krize v letech 2007-2008. Pozornost je soustředěna na tzv. transkulturní obrat jako jeden z klíčových konceptů a jako projev komplexních sociálních, politických a kulturních změn v tomto období.

Kniha, která byla přeložena do mnoha jazyků, poukazuje na jedné straně na různé nedostatky současné podoby evropské integrace, na straně druhé však zdůrazňuje, že Evropská unie má zásadní význam, protože současné transnacionální a globální problémy už nelze řešit pouze na rovině národních států. Dokládá, že je třeba projekt evropské integrace rozvíjet a kosmopolitně jej orientovat. Český překlad je doplněn komentáři deseti českých filosofů a politologů. Přeložila Alena Bakešová.

Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.

Cílem knihy je poprvé uceleně představit české odborné veřejnosti jeden z prvních latinsky psaných raně křesťanských hagiografických textů, slavné Umučení svatých Perpetuy a Felicity (Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis), a zejména jeho recepci v písemnictví rané církve, a to od doby jeho sepsání na počátku 3. století po století páté, kdy v dílech Aurelia Augustina a jeho pokračovatelů zájem o tento spis vrcholí. Toto vyprávění obsahovalo řadu revolučních či potenciálně podvratných prvků, jež byly v rozporu s dobovými sociálními i teologickými konvencemi. S průběhem doby tak byla stále častěji pociťována potřeba normalizovat tyto aspekty původního textu, díky nimž sice získal svou proslulost, ale jež v nových dobových historických i teologických kontextech pozvolna přestaly odpovídat měnícímu se ideálu svatosti. Kniha, již lze na obecné úrovni chápat rovněž jako sondu do způsobu, jak se v průběhu doby měnil koncept svatosti ruku v ruce se změněnou nábožensko-historickou situací a jak na tuto změnu reagovaly církevní autority, je doprovozena českým překladem všech Augustinových i pseudo-Augustinových kázání na svátek obou mučednic.

Cílem knihy je poprvé uceleně představit české odborné veřejnosti jeden z prvních latinsky psaných raně křesťanských hagiografických textů, slavné Umučení svatých Perpetuy a Felicity (Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis), a zejména jeho recepci v písemnictví rané církve, a to od doby jeho sepsání na počátku 3. století po století páté, kdy v dílech Aurelia Augustina a jeho pokračovatelů zájem o tento spis vrcholí. Toto vyprávění obsahovalo řadu revolučních či potenciálně podvratných prvků, jež byly v rozporu s dobovými sociálními i teologickými konvencemi. S průběhem doby tak byla stále častěji pociťována potřeba normalizovat tyto aspekty původního textu, díky nimž sice získal svou proslulost, ale jež v nových dobových historických i teologických kontextech pozvolna přestaly odpovídat měnícímu se ideálu svatosti. Kniha, již lze na obecné úrovni chápat rovněž jako sondu do způsobu, jak se v průběhu doby měnil koncept svatosti ruku v ruce se změněnou nábožensko-historickou situací a jak na tuto změnu reagovaly církevní autority, je doprovozena českým překladem všech Augustinových i pseudo-Augustinových kázání na svátek obou mučednic.

Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém "Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?", odkázal následujícímu filosofickému myšlení úkol, který dodnes nepřestává být předmětem sporů a kontroverzí. Rozsáhlá antologie 34 textů, jejichž autory jsou významní světoví filosofové a k níž napsal úvod Vojtěch Kolman, mapuje základní postoje k této otázce s důrazem na rozmanité proudy filosofie 20. století.

Numismatický sborník 26/2 (2011) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. V čísle je zveřejněno několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcům o numismatiku.

Vnímání není pro Merleau-Pontyho jedním z možných témat filosofie, nýbrž jejím východiskem. Kniha charakterizuje pozici francouzského fenomenologa vzhledem k některým naukám britského empirismu, Descartovi a Husserlovi. Přitom sleduje, jaké důsledky z této pozice plynou při zkoumání tematických okruhů, jako je vlastní tělo, věc, čas, řeč či obecné pojmy. Na různých tématech se tak snaží přesně uchopit a kriticky promyslet Merleau-Pontyho tezi o "primátu vnímání".

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku. Vedle Wittgensteinovy teze, že "soukromý jazyk" je pojmový spor, zatěžující řadu starších filosofických pojetí jazyka a významu, klade autor popis a filosofickou analýzu různých parajazykových fenoménů, jakými jsou jazyky dvojčat či glossolalie, a poukazuje na fakt, že (post)wittgensteinovská tradice systematickým omezováním role soukromého a vnitřního opomíjí některé aspekty reálného fungování jazyka. Filosofii může v jeho zachycení napomoci empiričtější a více interdisciplinární přístup.

Rozbor Nietzschova díla se soustředí na jeho významné motivy, jako jsou učení o nadčlověku, vůle k moci, věčný návrat stejného, pravda a kritika křesťanství, a ukazuje, jak se jejich pojetí v průběhu filosofova života proměňovalo, přičemž bere v úvahu i možný vliv vážné choroby, jíž trpěl. Kniha se vedle snahy problematizovat některé zjednodušující a zavádějící interpretace, jimž bylo Nietzschovo dílo po jeho smrti vystaveno, zabývá rovněž německou a francouzskou recepcí jeho filosofie.

Numismatický sborník 26/1 (2011) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. V čísle je zveřejněno několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcům o numismatiku.

Jsme stále v postmoderní situaci? Rozpadání liberální demokracie, sociálního státu a dalších prvků, které vytvářely náš svět po dobu několika desetiletí, svědčí o tom, že jsme mnohem spíše v situaci přechodu. Nadále však převažuje postmodernismus: kultura s roztříštěným vnímáním, myšlením, imaginací a vyjadřováním. Cesty z postmodernismu jsou jednak filosofickou diagnózou doby, jednak nástinem obrysů možné budoucí kultury.

Překlad části obšírného úvodu matematického spisu Grossenlehre, v níž Bolzano přehledně vymezuje základní pojmy své koncepce logiky, jak ji dříve rozvinul především ve svém logickém spise Wissenschaftslehre. Současně zde Bolzano podává návod metodického postupu, jakým má být vedena výuka a výklad vědy, především matematiky, a přichází s požadavkem důsledně exaktní výstavby celého výkladu zahrnující i definice základních pojmů a důkazy výchozích tvrzení. Přeložila a úvodní studii napsala Marta Vlasáková.

Autor podává přehled Husserlovy koncepce genetické fenomenologie, snaží se ukázat princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci fenomenologie s genetickou problematikou spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické filosofii: genetická analýza není jen jednou z oblastí fenomenologie, ukazuje se jako nepostradatelná pro plné určení smyslu ve všech dalších oblastech. Jako vodítko při svém výkladu si autor zvolil sledování geneze subjekt-predikátového vztahu.

Příspěvky zkoumají především dílo Franze Kafky, ale i Kleista, Flauberta, Sacher-Masocha nebo Prousta v rámci hranic vytčených filosofickými koncepcemi francouzských myslitelů Deleuze a Guattariho. Jejich společné práce jsou totiž neoddělitelně spjaty právě s reflexí Kafkových textů, ať již jde o téma menšinové literatury v knize Kafka - Za menšinovou literaturu nebo o problém menšiny, zkoumaný ve významném díle Tisíc plošin.